K tomu viz text Petra Uhla ve čtvrtečním Právu. Podle mého názoru, pokud došlo k ovlivnění paní Vesecké vládou účelově proto, aby stávající vláda obdržela důvěru, byl to komplot proti demokratickému zřízení. Indicie tomu nasvědčují, nicméně důkaz ve smyslu práva těžko najdeme, a proto komplot zvítězí. Dovoluji si připomenout, že heslo že účel nesmí světit prostředky se v Blistech neuznávalo v případě dva roky starého policejního zásahu proti Czechteku. Kdyby se uznávalo, muselo by se totiž říct, že i kdyby výzva policie k rozchodu byla protiprávní, mělo se jí uposlechnout a následně se bránit právními prostředky, ale ne se s policií prát. Takže musím konstatovat, že ani Britské listy neměří stejným metrem.

A ještě pokud jde o výtky, proč lidé nedemonstrují před úřadem vlády: museli by totiž demonstrovat v jednom kuse. Jsou snad akcie pana premiéra například menší problém než sociální dávky pana Čunka? Lidé by měli hlavně volit podle toho, co skutečně chtějí, a ne ze setrvačnosti. Ale i když tato aféra je těžkou ranou demokracii, podle mého názoru je horší původní (a teprve po reakci veřejnosti odvolaný) souhlas magistrátu v Praze s oslavou křišťálové noci! Tam je třeba jít a já tam osobně budu, abych malým dílem přispěl k tomu, že tato skandální akce bude znemožněna.

Můj otec, který je švýcarský občan, viděl před časem na německé televizi záběr ze (již asi dvacet let starého) procesu s jakýmsi esesákem obžalovaným z toho, že jako dozorce v koncentračním táboře zavraždil tři vězně (jakoby neměl být souzen již za to, že se k této práci, jejímž účelem byla likvidace vězňů, nechal najmout). Svědek, starý pán s brýlemi vypověděl, že obžalovaného viděl dne toho a toho, jak na dvoře tábora zastřelil tři vězně.

Obhájce obžalovaného se začal ptát: "Vidím, že máte brýle. Měl jste je i tehdy?"
Odpověď: "Ne, tehdy mi je vzali, neměl jsem je."
Obhájce: "Aha, takže Vy jste bez brýlí - kolikpak máte dioptrií? - viděl tam toho pána, a to před dvaceti lety, a který to bylo den? A nebylo to náhodou den předtím anebo den potom? Berete nějaké prášky? A tady vidím, že jste před pěti lety utrpěl mozkovou mrtvici. Nicméně přesto si události před více než dvaceti lety pamatujete naprosto přesně a hlavně si pamatujete, že z padesáti dozorců jste poznal zrovna mého mandanta."

Takhle nějak by vypadal také férový proces s naším politikem, kdyby k němu ovšem mohlo dojít.

Vsadím se ale s panem Čulíkem o 1000 liber, že k žádnému nedojde.

JUDr. Jan Tuláček je advokát

Pozn. JČ: Informace, že je pan Tuláček právník, je skutečně zarážející. Jeho článek totiž nevypadá, jako že ho napsal právník. Je v něm drastický logický zkrat. Zmiňuje se o případu, kdy byl jakýsi švýcarský občan obviněn z toho, že byl esesák a že týral vězně. Je pozoruhodné, že pan Tuláček nerespektuje v jeho případě princip presumpce neviny a automaticky předpokládá, protože kdosi tohoto člověka označil za esesáka, a tedy za mučitele, že ten esesákem a mučitelem skutečně byl. O právnících mám představu takovou, že si jsou vědomi, že vinu určuje teprve soud, vina není založena na předběžných lidových předsudcích. Pan Tuláček neuvádí jediný důkaz, proč bychom měli před jednáním soudu zastávat názor, že dotyčný obviněný nese jakoukoliv vinu. O tom má rozhodnout teprve soud a součástí soudního řízení je razantní výslech všech stran, tedy i svědků. To je zcela férové.

Opravdu mě nezajímá, zda český právní řád zná či nezná princip pohrdání soudem. V praxi ho zřejmě nezná, protože se naprosto nehorázně a beztrestně přetřásají závažné případy, které by měl řešit soud v klauzuře, bez ovlivňování nekvalifikovanými a emocionálními pisálky bulvárních listů, případně televizí, a beztrestně se krade dokumentace z policejních a soudních spisů. V zavedené demokracii je něco takového naprosto nepředstavitelné.