Děti na základních školách se začínají hrabat v historii a učit se nazpaměť starou říkánku, jež jim dávnou historii připomíná.

Remember remember
The fifth of November
Gunpowder, treason and plot.
I see no reason
Why gunpowder treason
Should ever be forgot.

O co že to vlastně jde? Posuneme-li se o zhruba tři miliony pět set dvacet jedna tisíc pět set dvacet hodin zpět, octneme se na úsvitu pátého listopadu roku 1605. V tu dobu na králův popud vlítla to sklepení budovy Parlamentu hlídka bodyguardů (tehdy se jim říkalo strážci) a co nenašla? Spoustu sudů naládovaných střelným prachem, u nichž se krčil týpek jménem Guy Fawkes. Ten coby katolík nesouhlasil s náboženskou politikou stuartovského krále Jakuba I., který katolíky tvrdě pronásledoval, a pokusil se ho proto úkladně a zcela nehorázně zabít.

Do sklepení budovy Parlamentu položil střelný prach (proto se pokus o atentát také nazývá spiknutím střelného prachu – Gunpowder Plot), jejžto měl v plánu odpálit při prvním zasedání poslanců s Jakubem I. onoho inkriminovaného pátého listopadu. Jenže se jaksi nezadařilo, protože kdosi si pustil hubu na špacír a spiknutí bylo odhaleno, což králi prodloužilo život o dalších dvacet let a Guyovi skrouhlo na dva měsíce, jež strávil v hrozných mučeních v londýnském Toweru. Za svůj čin nakonec zaplatil spolu se svými komplici životem a zemřel smrtí zrádců, jež byla tak zrůdná, že ji zde snad ani radši popisovat nebudu. Jejich hlavy byly pro výstrahu vystaveny na odiv všem Londýňanům.

Guyův čin je právem odsouzeníhodný, na druhou stranu je třeba vnímat ho v širších souvislostech a chápat, že je typickým důkazem toho, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Katolíci byli už nějaký ten pátek v Anglii utlačováni a Jakub I. ve své předvolební kampani slíbil, že nastolí náboženskou svobodu. Jenže jakmile dosedl na trůn, ukázaly se jeho sliby pouhým populistickým tlučhubovstvím, protože své rozhodnutí změnil hned, jak si posichroval teplé místečko na politickém výsluní. A tak hned na začátku jeho vlády sice byli všichni nábožensky svobodní, ale někteří byli svobodnější.

Nicméně Jakub I. z toho zřejmě neměl výčitky a radoval se, že nevyletěl do vzduchu, a tak ten večer vzplály na oslavu ohně. Nápad se pochopitelně ujal, a tak i nyní, po více než čtyřistech letech, radostně slavíme. Aby se zabránilo zbytečným výjezdům hasičů a paramediků k nadšencům, slavícím vlastnoručně vyrobenými petardami, jež se jim trochu vymkly z rukou (nebo hůře – ruce vymkly z nich), pořádají místní úřady ohňostroje organizované. Ty se zpravidla konají na obrovských pláních místních parků a je to radost pohledět. Jeden efekt je hezčí než druhý, a když už si myslíte, že nic krásnějšího a dokonalejšího snad ani přijít nemůže, tu vás usvědčí z omyslu další vystřelená rachejtle a světelné úkazy, které se z ní jako na povel ve výšce rozprsknou. Závěr je tradiční – světelná kaskáda, jež připomíná hranici, v níž chtěl Guy Fawkes proměnit Parlament. A tak i ty, člověče český, vem si z toho poučení a

pamatuj, pamatuj,
na pátý listopad!

Pozn. JČ: A starobylá tradice je samozřejmě povzbuzením pyromaniakům z řad britských výrostků, kteří odpalují petardy skoro od poloviny října do poloviny listopadu :(