Vážený pan Petr Kolman

Věc: Výzva k jednání ve smyslu ustanovení § 33 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství

Vážený pane řediteli,

odpovídáme na Váš dopis ze dne 20. února 2007.

I.

Zpochybňujete závaznost II. změn a doplňků územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve (ÚP VÚC SHP) a platnost vyhlášky, kterou byla vyhlášena jeho závazná část.

Na základě Vašeho dopisu jsme se obrátili na příslušný orgán územního plánování, tedy odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jeho interpretace současné situace je diametrálně odlišná od Vaší a potvrzuje náš původní názor, totiž že zmíněný územní plán v současnosti platný i závazný je.

V této souvislosti si Vás dovolujme upozornit na následující skutečnosti:

a) od 1. ledna 2007 je účinný nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. V souladu s ustanovením § 187 odst. 7 zák.č. 183/2006 Sb. tohoto zákona Krajský úřad Ústeckého kraje svým opatřením vymezil ty části dosud platného ÚP VÚC SHP, které zůstávají v platnosti po 1.1. 2007 až do schválení nových zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. V bodě 4 byla tímto způsobem potvrzena platnost územních ekologických limitů těžby ve znění II. změn a doplňků ÚP VÚC SHP. Předmětný dokument Vám pracovníci Krajského úřadu jistě ochotně poskytnou.

b) zastupitelstvu města Horní Jiřetín jako orgánu místní samosprávy nepřísluší posuzovat platnost a zákonnost obecně závazné vyhlášky kraje. Nicméně považujeme za vhodné Vás upozornit na zásadu presumpce správnosti úkonů veřejné správy, která se vztahuje na uvedený případ. Pokud snad považujete popsaný postup Krajského úřadu za nezákonný, můžete se jej pokusit zvrátit podáním správní žaloby. Až do doby, než by jej soud či jiný příslušný orgán zákonem stanoveným zrušil či změnil nicméně platí, že je třeba na něj pohlížet jako na zákonný a bezvadný.

c) jistě si uvědomujete, že pokud by byla Vaše domněnka o neplatnosti II. změn a doplňků ÚP VÚC SHP správná, nebylo by možné realizovat žádnou z veřejně prospěšných staveb v této územně plánovací dokumentaci vymezených. To by mj. znamenalo zastavení přípravy všech významných dopravních staveb na území kraje na dobu několika měsíců až let.

II.

Upozorňujete na podzákonný charakter usnesení vlády č. 444/1991 a dovozujete z něj jeho neplatnost (zejména pro údajný rozpor s § 30 horního zákona).

Souhlasíme s Vámi, že usnesení vlády č. 444/1991 nemá charakter obecně právního předpisu. Vaše teze, že v důsledku toho nikoho neváže či je dokonce neplatné, je však zásadně chybná. Usnesení vlády má charakter interního pokynu, který je závazný pro všechny orgány státní správy od jednotlivých ministrů až po jednotlivá regionální pracoviště specializovaných úřadů, jako jsou např. báňské úřady. Pro Vaši společnost tedy uvedené usnesení závazné není, ale pro báňský úřad při rozhodování o Vaší případné žádosti o povolení hornické činnosti rozhodně ano (což OBÚ v Mostě ostatně výslovně potvrdil svým vyjádřením ze dne 9. ledna 2007, č.j. 75/07).

Dovolujeme si v této souvislosti vyjádřit přesvědčení, že výše zmíněný názor Obvodního báňského úřadu v Mostě považujeme za výrazně autoritativnější pramen, než Váš dopis.

III.

Pokud jde o Váš výklad § 30 horního zákona č. 44/1998 Sb., v platném znění, nezbývá nám než konstatovat, že jej považujeme za zkreslující a účelový. Dovolujeme si uvést dva konkrétní důkazy:

a) pokud by Vaše teze o absolutní povinnosti vydobýt zásoby výhradního ložiska vždy co nejúplněji měla nalézt uplatnění v praxi, museli by si obyvatelé Chomutova a dalších desítek sídel v Podkrušnohoří začít hledat nový domov. I jejich sídla by totiž dříve či později musela ustoupit povrchovým dolům a Vaše společnost (společně s dalšími organizacemi vykonávajícími v regionu hornickou činnost) by měla nejen právo, ale dokonce povinnost požadovat jejich asanaci a přestěhování všech jejich obyvatel za účelem těžby. Nesmyslnost takového absolutního závěru jistě cítíte sám,

b) historickým i teleologickým výkladem uvedeného ustanovení nelze dojít k jedinému závěru: jeho smyslem není nutit těžaře k pokračování v těžbě kdekoliv, ale zbránit neefektivnímu rabování ložisek z ekonomických důvodů. Zákon zde brání historicky známým případům, kdy zejména v případě rudných nerostů těžař využil pouze nejhojnější části ložiska a méně atraktivní partie opomenul (tedy příslovečnému "vyzobávání rozinek").

IV.

Argumentujete, že máte povinnost řešit střet zájmů a naše samospráva je povinna s Vámi jednat. Považujeme za pozoruhodné, jak selektivně Vaše organizace přistupuje k plnění různých povinností vyplývajících z báňské legislativy.

Vaše společnost byla příslušnými orgány státní správy od roku 1992 nejméně šestkrát vyzvána, aby zajistila úplnost návrhu na odpis zásob části výhradního ložiska Komořany u Mostu, nad nímž se nalézá i naše město. Ačkoliv povinnost zajistit úplnost předmětného návrhu Vaší organizaci přímo vyplývá z ustanovení § 14b odst. 2 horního zákona, celých 14 let se jejímu splnění vyhýbáte.

Požadovat nyní řešení střetu Vašeho podnikatelského záměru s chráněnými právy našeho města a jeho obyvatel s poukazem na údajnou povinnost vyplývající nám z § 33 horního zákona považujeme za těchto okolností za, mírně řečeno, velmi nekonzistentní.

Jak jistě víte, § 33 nestanoví k řešení střetu zájmů žádnou závaznou lhůtu. Doporučujeme Vám proto, abyste nejdříve splnili svoji 14 let odkládanou povinnost vyplývající Vám z ustanovení § 14b odst. 2 horního zákona, zajistili bezodkladně úplnost návrhu na odpis zásob části výhradního ložiska Komořany u Mostu, a teprve potom se případně pokoušeli řešit střet zájmů s naším městem podle § 33 téhož zákona.

V.

Dle § 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Dle § 69 odst. 2 téhož zákona každý člen zastupitelstva složil slib, že svou funkci bude vykonávat v zájmu obce. Realizací Vašeho záměru by nevyhnutelně došlo k zániku našeho města jako jednotky územní samosprávy. Stávající právní řád nezná institut "přesunu obce", takže naši obyvatelé by se nevyhnutelně (byť třeba hromadně) stali občany jiných obcí a Horní Jiřetín by po osmi stech letech existence zanikl. Žádný z našich zastupitelů proto nemůže vyjednávat o případném zániku našeho města a vystěhování jeho obyvatel, aniž by současně porušil slib, který na začátku svého funkčního období složil.

VI.

Závěrem nám nezbývá než zopakovat, že jsme při výkonu naší působnosti vázání výsledky místního referenda ze dne 25. února 2005, které všem orgánům samosprávy našeho města uložilo využít všech zákonných prostředků k jeho ochraně před zbouráním domů a vystěhováním obyvatel.

Jejich nerespektováním bychom porušili zákon a vystavili se jím pro tyto případy stanoveným sankcím. To by v posledku mohlo vést až k rozpuštění našeho zastupitelstva podle ustanovení § 89 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění. Jistě chápete, že je pro nás taková alternativa zcela nepřijatelná.

Za město Horní Jiřetín

Branko Glavica, starosta

Ing. Vladimír Buřt, místostarosta

V Horním Jiřetíně dne 28. března 2007

Adresát:
Zastupitelstvo Města Horní Jiřetín
Potoční čp. 15
435 43 Horní Jiřetín

V Mostě 20. února 2007

Věc: Výzva k jednání ve smyslu ust. § 33 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství

Vážení zastupitelé města Horní Jiřetín,

dne 27.12.2006 jsme obdrželi váš přípis ze dne 20.12.2006 jako reakci na náš dopis ze dne 14.11.2006. V rámci této své odpovědi uvádíte, že zastupitelstvo města Horní Jiřetín bude respektovat výsledky místního referenda konaného v roce 2004 a komunálních voleb roku 2006 s tím, že se váš požadavek na respektování vašeho neměnného stanoviska k otázce budoucnosti vaší oblasti opírá o platné územní ekologické limity a o celou řadu dokumentů, které se zachováním limitů počítají. Těmito dokumenty máte na mysli platný Územní plán VÚC Severočeské hnědouhelné pánve, Státní politiku životního prostředí, Surovinovou politiku apod. Nadále prohlašujete, že využijete všech zákonných možností, abyste zabránili rozšiřování povrchové těžby uhlí za hranice platných územních ekologických limitů, stanovených usnesením vlády č. 444/1991.

Ke shora uvedenému pak musíme zaujmout toto stanovisko:

1. V rámci našeho písemného kontaktu neustále upozorňujete na fakt, že se řídíte platnou právní úpravou. Zejména argumentujete souladem vašeho negativního postoje k rozšíření těžby s Územním plánem velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve. V této souvislosti Vás musíme upozornit na skutečnost, že předmětná územně plánovací dokumentace je závazná pouze v rozsahu jejich vymezené, závazné části. Tuto část je orgán územního plánování povinen vyhlásit obecně závaznou vyhláškou (viz ust. § 29 zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon v tehdy platném znění).

V souladu se shora citovanými povinnostmi orgánů územního plánování a v souladu se zákonem (ust. § 29 odst. 3 stavebního zákona) vydalo zastupitelstvo Ústeckého kraje obecně závaznou vyhlášku č. 1/2001 ze dne 12.12.2001, kterou vymezilo závaznou část územně plánovací dokumentace VÚC Severočeské hnědouhelné pánve (v rámci níž byl bodem 3. přílohy č. 1 této vyhlášky stanoven požadavek respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí, stanovené v usnesení vlády České republiky ze dne 11.9.1991 č. 3313 a v usnesení vlády České republiky ze dne 30.10.1991 č. 444 jako nepřekročitelné hranice, za nimiž nesmí být území narušeno povrchovou těžbou ani výsypkovým hospodářstvím).

V této souvislosti vás pak musíme upozornit na čl. 2 předmětné obecně závazné vyhlášky, podle kterého je vymezena časová platnost územně plánovací dokumentace "2. změny a doplňky územního plánu velkého územního celku Severočeské hnědouhelné pánve" pro okres Most do roku 2005.

Proto bylo v souladu s touto vyhláškou v roce 2005 a 2006 zahájeno řízení, jehož předmětem je vytvoření nové územně plánovací dokumentace.

2. Vámi tolikrát zmiňované územní ekologické limity těžby hnědého uhlí nejsou zakotveny ani zákonem ani právním předpisem vyšší právní síly. Citovaná usnesení vlády ČR (ať už vymezení limitů těžby hnědého uhlí či zmíněné "politiky" ČR) jsou toliko interní směrnice vlády podzákonného charakteru, a proto nemohou být vykládány a aplikovány v rozporu se zákonem, a to zákonem č. 44/1988 Sb., horní zákon, v platném znění.

Horní zákon stanoví v ust. § 30, že výhradní ložiska se musí využívat hospodárně a při využívání výhradních ložisek je nutno vydobýt jejich zásoby včetně průvodních nerostů co nejúplněji, s co nejmenšími ztrátami a znečištěním.

Stanovení shora citovaných limitů nařízením vlády proto přímo odporuje ustanovení § 30 horního zákona a není možné bez dalšího s poukazem na vládní usnesení argumentovat proti pokračování těžby hnědého uhlí v dané oblasti.

V souladu s ust. § 33 odst. 1 horního zákona má organizace povinnost řešit střet zájmů. Této povinnosti organizace koresponduje povinnost právnických osob, jejichž chráněné objekty a zájmy jsou využitím výhradního ložiska ohroženy, ve vzájemné součinnosti řešit střety zájmů a navrhnout postup, který umožní využití výhradního ložiska při zabezpečení nezbytné ochrany uvedených objektů a zájmů (ust. § 33 odst. 1 horního zákona).

Vzhledem ke shora uvedenému vás proto tímto vyzýváme k jednání ohledně postupu řešení střetu zájmů v dané oblasti.

S pozdravem

Ing. Petr Kolman
výkonný ředitel
Mostecká uhelná a.s.