Snad jen nezodpovědný blázen by ale připustil možnost zániku produkce strategických komodit jako jsou základní potraviny, energie, léky, zbraně, uran, zlato nebo ropa. Všimněme si, že žádný suverénní stát nedovolí bláznivým liberálním ekonomům vydat tyto komodity plně volnému trhu. Zdůrazňuji plně, nikoli částečně! A ví také proč! Snaží se totiž o nezávislost na ostatních. Zbytné věci závislost nezaloží, ale věci, které jsou k životu nezbytné, by se měly hýčkat jako oko v hlavě. Nebo poskytl by snad někdo rozumný někomu vlastní slinivku za přetučný obnos proto, že insulín je dnes levný?

Peníze do zemědělství začaly po válce téct proto, že státy nebyly soběstačné a závisely na potravinové pomoci. Česká republika se po odchodu spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy počátkem 90. let snažila o ropnou nezávislost na Rusku připojením k ropovodu Ingolstadt. Spojené státy investují nemálo prostředků do atomového deštníku a Francie se nenechala zviklat odpůrci z řad pacifistů a jako poslední stálý člen Rady bezpečnosti OSN si opatřila jaderné zbraně. Proč asi? Proč si Irák, Izrael a Severní Korea opatřovaly jaderné zbraně? Proč se Izrael a Palestina handrkují o vodní zdroje?

Protože chce-li si nějaké společenství vybudovat a udržet suverenitu, musí být především schopno se ubránit, uživit a přežít, a tyto priority musí být schopno zajistit i v případě nouze, krize nebo katastrofy, ke které může dojít nečekaně a kdykoliv (kdo by si v roce 1935 uvědomoval, co bude do tří let v Evropě následovat, že?).

Samozřejmě, že ekonomickým liberálům by nevadilo kupčit s kyslíkem nebo s vodou například s mimozemšťany. Pak bychom ale také mohli třeba výhodně prodat státní území - kupříkladu Karlovarský kraj Rusku a severní Čechy Německu.

Z výše uvedených důvodů není vhodné zcela odloučit zemědělství základních plodin od podpory a ochrany státu, a to i za cenu celního protekcionismu a vyšších cen některých potravin na domácím trhu.