Dobré ráno je takový ten "masala" televizní pořad, v němž se můžete dozvědět hodně zajímavých věcí od problematiky používání vhodných kosmetických přípravků až po otázky spojené s použitím zbraní hromadného ničení. Takový pořad tedy nutně vyžaduje, aby jej uváděl velmi moudrý a sečtělý moderátor, nejlépe polyhistor. Česká televize má to štěstí, že jednoho takového má. Jmenuje se Aleš Cibulka, známý to kmotr hluboké srovnávací analýzy mezi Benitem Mussolinim a Jiřím Paroubkem.

Pro tak velkého ducha současnosti samozřejmě není problém obejmout v podstatě cokoliv, protože ke všemu má dostatečný puvoár a erudici. Politická témata samozřejmě nejsou výjimkou, na ta se Mahátma Cibulka specializuje. Projevuje se to zvláště tehdy, má-li ve svém pořadu ty správné hosty.

I pozvala si ČT do Dobrého rána (18.10. 2006) mediálně se vyskytujícího politologa Josefa Mlejnka z FSV UK (píše např. do LN), aby porozprávěl o nadcházejících dvojích volbách.

Z veřejnoprávní poradny pro občana o tom, co to vlastně jsou volby a co přinesou -- což vůbec nepovažuji za špatné -- mi utkvěla v hlavě otázka přemýšlivého moderátora, zda volby do zastupitelstev a do senátu nějak mohou ovlivnit stále probíhající jednání o příští vládě. Tak nějak jsem očekával, že politolog takovou souvislost potvrdí s tím, že opticky může úspěch v senátních a komunálních volbách prospět při budování mediálního postavení hlavních politických stran v patové situaci vzniklé výsledkem voleb do sněmovny. Myslel jsem si, že by bylo vhodné upozornit na tento efekt voleb, které se sestavováním vlády nesouvisí a které by proto měly být ve svém výsledku jasně od rozhodování o dalším pokusu sestavit vládu odděleny.

Možná však přes noc došlo ke změně ústavy, o které se zatím ví pouze mezi politology, protože podle Mlejnka je zcela regulérní, že dobrý výsledek v senátních a komunálních volbách zajistí větší legitimitu při sestavování vlády!

Možná šlo o nějaké doporučení východiska z nelehké situace podruhé váhajícího prezidenta, ale vůbec nerozumím tomu, jak mohou tyto volby legitimizovat další pokus o sestavení vlády, když o všem rozhoduje sněmovna složená podle výsledku voleb, s nimiž je vytvoření nové vlády skutečně spjato. Je dílem náhody a chybného řešení povolební situace ze strany aktérů, že zatím ještě stabilní vláda není. Pokud by vláda byla sestavena a dostala důvěru sněmovny, znamenal by rozdílný výsledek voleb do senátu a do zastupitelstev obcí impuls k revizi mandátu nové vlády? To asi těžko. Nyní má ale výsledek těchto voleb legitimizovat její vytvoření. To je ale velmi povrchní vnímání významu voleb, když umožňuje, aby byly různé volby a jejich výsledky mezi sebou libovolně propojovány.

Vezměme si příklad s výběrový řízením -- do výběrového řízení na realizaci určitého projektu A by se přihlásili různí zájemci o provedení. Předložili by své programy, ovšem výběrová komise by nebyla schopna se dostatečně dohodnout na realizátorovi projektu a vznikla by neshoda, která by bránila konečnému rozhodnutí. O několik měsíců později a zcela nezávisle na projektu A by se rozhodovalo o projektech B a C, o něž by zájem projevili částečně stejní, ale částečně úplně odlišní účastníci výběrového řízení. V těchto případech by výběrová komise rozhodla jinak (podle jiného zadání i podle odlišné náplně jednotlivých projektů), ovšem vzápětí by měl tento výsledek rozhodnout také v případě projektu A. To je ale metoda velmi podobná hádání ze skleněné koule, tam jsou vazby pro spojování souvislostí pro akt rozhodnutí také velmi volné a v podstatě neomezené.

Lze možná namítnout, že výběrová komise rozhoduje ve všech případech o podobných projektech, takže rozhodnutí v jednom případě může usnadnit rozhodnutí v případě jiném. To je ale porušení jasných pravidel o tom, že každý z těchto projektů má svoje vlastní zadání, které je ve své podstatě originální a s ostatními projekty nezaměnitelné. Už samotný fakt, že jsou každé projekty zadávány zcela samostatně vypovídá, že odlišnost těchto projektů neumožňuje, aby se o nich rozhodovalo najednou. Výběrová komise je sice stejná a projekty jsou si vnějškově podobné, ale výběrová komise by se v každém případě měla rozhodovat podle zadání projektu, které je vždy rozdílné a samostatné.

Jinými slovy, ať už ve volbách do senátu a obecních zastupitelstev uspěje kdokoliv (ODS, ČSSD, Hnutí pro Těšín, Strana drobných živnostníků a podnikatelů nebo nezávislí kandidáti do senátu), nemělo by to mít vliv na další pokusy o sestavení vlády České republiky. Tu může nakonec posvětit opět pouze a jen poslanecká sněmovna, nikoliv Senát nebo zastupitelstvo z Chebu. A její rozhodnutí je na senátních i komunálních volbách stále stejně nezávislé. Tedy pokud opravdu nedošlo ke změně ústavy.

P.S. Aleš Cibulka stále moudře pokyvoval hlavou.