18. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 10. 2006

Někdo si dělá Dobré ráno

ČT: Senátní a komunální volby mají legitimizovat příští vládu!

Nejen, že Česká republika nemá po dlouhých a promrhaných měsících jalových jednání stabilní vládu. Navíc to vypadá, že o vládě by se od těchto časů mělo rozhodovat v senátních a komunálních volbách. Doporučuje to Česká televize a politolog Fakulty sociálních věd UK Josef Mlejnek.

Dobré ráno je takový ten "masala" televizní pořad, v němž se můžete dozvědět hodně zajímavých věcí od problematiky používání vhodných kosmetických přípravků až po otázky spojené s použitím zbraní hromadného ničení. Takový pořad tedy nutně vyžaduje, aby jej uváděl velmi moudrý a sečtělý moderátor, nejlépe polyhistor. Česká televize má to štěstí, že jednoho takového má. Jmenuje se Aleš Cibulka, známý to kmotr hluboké srovnávací analýzy mezi Benitem Mussolinim a Jiřím Paroubkem.

Pro tak velkého ducha současnosti samozřejmě není problém obejmout v podstatě cokoliv, protože ke všemu má dostatečný puvoár a erudici. Politická témata samozřejmě nejsou výjimkou, na ta se Mahátma Cibulka specializuje. Projevuje se to zvláště tehdy, má-li ve svém pořadu ty správné hosty.

I pozvala si ČT do Dobrého rána (18.10. 2006) mediálně se vyskytujícího politologa Josefa Mlejnka z FSV UK (píše např. do LN), aby porozprávěl o nadcházejících dvojích volbách.

Z veřejnoprávní poradny pro občana o tom, co to vlastně jsou volby a co přinesou -- což vůbec nepovažuji za špatné -- mi utkvěla v hlavě otázka přemýšlivého moderátora, zda volby do zastupitelstev a do senátu nějak mohou ovlivnit stále probíhající jednání o příští vládě. Tak nějak jsem očekával, že politolog takovou souvislost potvrdí s tím, že opticky může úspěch v senátních a komunálních volbách prospět při budování mediálního postavení hlavních politických stran v patové situaci vzniklé výsledkem voleb do sněmovny. Myslel jsem si, že by bylo vhodné upozornit na tento efekt voleb, které se sestavováním vlády nesouvisí a které by proto měly být ve svém výsledku jasně od rozhodování o dalším pokusu sestavit vládu odděleny.

Možná však přes noc došlo ke změně ústavy, o které se zatím ví pouze mezi politology, protože podle Mlejnka je zcela regulérní, že dobrý výsledek v senátních a komunálních volbách zajistí větší legitimitu při sestavování vlády!

Možná šlo o nějaké doporučení východiska z nelehké situace podruhé váhajícího prezidenta, ale vůbec nerozumím tomu, jak mohou tyto volby legitimizovat další pokus o sestavení vlády, když o všem rozhoduje sněmovna složená podle výsledku voleb, s nimiž je vytvoření nové vlády skutečně spjato. Je dílem náhody a chybného řešení povolební situace ze strany aktérů, že zatím ještě stabilní vláda není. Pokud by vláda byla sestavena a dostala důvěru sněmovny, znamenal by rozdílný výsledek voleb do senátu a do zastupitelstev obcí impuls k revizi mandátu nové vlády? To asi těžko. Nyní má ale výsledek těchto voleb legitimizovat její vytvoření. To je ale velmi povrchní vnímání významu voleb, když umožňuje, aby byly různé volby a jejich výsledky mezi sebou libovolně propojovány.

Vezměme si příklad s výběrový řízením -- do výběrového řízení na realizaci určitého projektu A by se přihlásili různí zájemci o provedení. Předložili by své programy, ovšem výběrová komise by nebyla schopna se dostatečně dohodnout na realizátorovi projektu a vznikla by neshoda, která by bránila konečnému rozhodnutí. O několik měsíců později a zcela nezávisle na projektu A by se rozhodovalo o projektech B a C, o něž by zájem projevili částečně stejní, ale částečně úplně odlišní účastníci výběrového řízení. V těchto případech by výběrová komise rozhodla jinak (podle jiného zadání i podle odlišné náplně jednotlivých projektů), ovšem vzápětí by měl tento výsledek rozhodnout také v případě projektu A. To je ale metoda velmi podobná hádání ze skleněné koule, tam jsou vazby pro spojování souvislostí pro akt rozhodnutí také velmi volné a v podstatě neomezené.

Lze možná namítnout, že výběrová komise rozhoduje ve všech případech o podobných projektech, takže rozhodnutí v jednom případě může usnadnit rozhodnutí v případě jiném. To je ale porušení jasných pravidel o tom, že každý z těchto projektů má svoje vlastní zadání, které je ve své podstatě originální a s ostatními projekty nezaměnitelné. Už samotný fakt, že jsou každé projekty zadávány zcela samostatně vypovídá, že odlišnost těchto projektů neumožňuje, aby se o nich rozhodovalo najednou. Výběrová komise je sice stejná a projekty jsou si vnějškově podobné, ale výběrová komise by se v každém případě měla rozhodovat podle zadání projektu, které je vždy rozdílné a samostatné.

Jinými slovy, ať už ve volbách do senátu a obecních zastupitelstev uspěje kdokoliv (ODS, ČSSD, Hnutí pro Těšín, Strana drobných živnostníků a podnikatelů nebo nezávislí kandidáti do senátu), nemělo by to mít vliv na další pokusy o sestavení vlády České republiky. Tu může nakonec posvětit opět pouze a jen poslanecká sněmovna, nikoliv Senát nebo zastupitelstvo z Chebu. A její rozhodnutí je na senátních i komunálních volbách stále stejně nezávislé. Tedy pokud opravdu nedošlo ke změně ústavy.

P.S. Aleš Cibulka stále moudře pokyvoval hlavou.

                 
Obsah vydání       18. 10. 2006
18. 10. 2006 Někdo si dělá Dobré ráno Bohumil  Kartous
18. 10. 2006 Jak nejlépe vést v ČR volební kampaň? Václav  Drbohlav
18. 10. 2006 ■ ■ ■ Štěpán  Nosek
18. 10. 2006 Do Perského zálivu směřuje již druhý svaz amerických válečných lodí Karel  Dolejší
17. 10. 2006 Úhonický starosta a potrefená husa Štěpán  Kotrba
18. 10. 2006 Zelená rovnosti příležitostí? Anna  Čurdová
18. 10. 2006 Objeví se český Haider, Le Pen, nebo Žirinovský? Vít  Klíma
18. 10. 2006 Zkažené maso podporuje vynalézavost, aneb Přeju vám dobrou chuť Uwe  Ladwig
18. 10. 2006 Gusenbauerův dlouhý pochod Richard  Seemann
18. 10. 2006 Systém elektronického mýtného je založen na poctivosti uživatelů
18. 10. 2006 Mikrovlnný systém s bránami není neomylný
18. 10. 2006 Vztah mužů a žen Věra  Říhová
18. 10. 2006 Vojáci proti válce
18. 10. 2006 Proevropsky i sociálně Pavel  Pečínka
18. 10. 2006 Stojedničkový půdorys neexistuje Michal  Petřík
18. 10. 2006 Čerstvý laureát v měsíci říjnu - Alexander Vondra Jaromír  Hájek
18. 10. 2006 Lidovci cenzurují zpravodaj placený z peněz daňových poplatníků František  Muška
18. 10. 2006 V zákulisí severokorejského jaderného programu Daniel  Veselý
18. 10. 2006 Vůbec obec aneb Paradoxy vzniku a tušeného konce Pavel  Janoušek
17. 10. 2006 Pithart se ohradil proti útoku v inzerátu
17. 10. 2006 Podpoříme povinnou náhradu nebezpečných chemikálií! Miroslav  Šuta
17. 10. 2006 Schází nám "demokracie" na úbytě? Miloš  Dokulil
17. 10. 2006 Orhan Pamuk -- laureát Nobelovy ceny za literaturu Darina  Martykánová
17. 10. 2006 Příklad selhání mimopražského úřednictva Petr  Kužvart
11. 10. 2006 Vynikající Taneční hodiny v Praze!
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
16. 10. 2006 Dejte už, proboha, Íránu, tu jadernou bombu
22. 11. 2003 Adresy redakce