11. 10. 2006
Investiční pobídky bez předsudkůNedávno proběhla na stránkách Práva šarvátka mezi komentátorem Hanákem a ministrem Římanem na téma investičních pobídek. Hanák pobídky hájil, Říman je odsuzoval. V argumentaci pana ministra se však objevilo několik roztomilých nepřesností. Pan Říman opakovaně provádí logický skok od čisté teorie do praktického bazénu. Má nepochybně pravdu v tom, že investiční pobídky jsou obecně věcí, která narušuje trh. Pokud by se všechny státy, s nimiž soutěžíme, rozhodly odstranit investiční pobídky, nepochybně bych takové rozhodnutí přivítal. Jako každý ekonom. Pokud bychom se však rozhodli odstranit investiční pobídky jednostranně jen v Čechách, jsem proti. Jako každý ekonom. |
Kdysi jsme se rozhodli, že jednostranně omezíme výrobu zbraní. Dosáhli jsme toho, že světový obchod se zbraněmi nadále kvete. My máme nezaměstnané po zbrojním průmyslu, Američané a Rusové zisky. Mne takové morální vítězství neuspokojuje. Faktem je, že investiční pobídky nebo třeba i dotace zemědělcům existují. Pak ale musím, abych srovnal tržní podmínky, zavést totéž, co má konkurence. Jinak prohrávám. Protože nechci, aby podnikání a zaměstnanost v Čechách prohrávaly, musím mít zhruba stejné podmínky jako mají ostatní. Musím mít investiční pobídky. Tato logika se mi nemusí líbit, ale musím ji respektovat. Říman mluví o tom, že pobídky jsou určeny pro zahraniční podnikatele. Ministr se hluboce mýlí. V rámci Evropské unie musí být podpora dostupná všem, bez ohledu na národní původ. To zaručují mezinárodní závazky i ústava České republiky. Čeští podnikatelé mohou čerpat pobídky stejně, jako jejich zahraniční druzi. A čeští podnikatelé pobídky stále více užívají. Ministr mluví o tom, že chce více podporovat malé a střední podnikání. Je to jistě chvályhodné, avšak nelze zapomenout, že se tak již děje. Výdaje státu na podporu malého a středního podnikání byly v minulých letech podstatně vyšší než skutečné výdaje na investiční pobídky. Dvakrát až třikrát. I mistr ministr se někdy trošičku utne. Ministr volá po tom, že nechce podporovat montovny, nýbrž moderní technologie. A v nějakém rozhovoru dodává, že by novou automobilku nepodpořil. Zapomíná ovšem na to, že bez nejmodernějších technologií nikdo nemůže novou automobilku ve střední Evropě postavit. Leda by byl ekonomický sebevrah. Pohlédnutím do účetních výkazů Škody, Toyoty nebo Hyundai lze zjistit, že tyto firmy k finančním sebevrahům opravdu nepatří. Jsou na špici, protože masově užívají nejmodernější technologie a vyrábějí nejmodernější výrobky. Mají uznávaný výzkum a vývoj. Zášť ministra Římana k montovnám by možná pominula, kdyby se podíval na strukturu české nezaměstnanosti. Nezaměstnaní jsou především lidé s nízkou kvalifikací, u vysokých kvalifikací dávno poptávka převyšuje nabídku. Možná by právě další "montovny" mohly řešit náš nejpalčivější problém. Ačkoli nikdo z nás přesně neví, co je to montovna. Jednou se dělá jednoduchý výrobek úžasnou technologií, jindy se zase špičkový výrobek skoro lepí na koleně. Diktuje ekonomie, nikoli zbožná přání ministrantů. A to je dobře. Na druhé straně je zřejmé, že investiční pobídky nejsou navždy dané a neměnné. Snaha více podpořit regiony v problémech a utlumit pobídky tam, kde je problém zaměstnání vyřešen, je nepochybně legitimní. Snaha posunout pobídky více do daňového prostředí a eliminovat rozhodnutí moudrých ministrů jsou asi také akceptovatelné. Na druhé straně je krajně nezodpovědné strašit připravené zahraniční investory katastrofickými vizemi paušálního rušení pobídek. Doladění pobídek investoři pochopí, dramatická prohlášení o jejich rušení odvedou peníze z České republiky. O rozumné změně pobídek proto veďme diskusi bez emocí. Jistě, pane ministře? Autor je místopředsedou národohospodářské komise ČSSD a stínovým ministrem školství |