4. 10. 2006
V Británii se už nesmí na veřejnosti demonstrovatStephen Green, šéf organizace Christian Voice, je britský pravicový náboženský aktivista. Mimo jiné nenávidí homosexuály. George Monbiot však v deníku Guardian chválí rozhodnutí britské prokuratury, která odmítla proti němu zahájit trestní stíhání. |
Green rozdával začátkem letošního září na lesbickém a homosexuálním festivalu v Cardiffu letáky protestující proti homosexualitě. Přestože byly relativně mírně zformulovány, Green byl zatčen a obviněn podle Zákona o veřejném pořádku z roku 1986. Ten kriminalizuje "výhrůžná, agresivní či urážlivá slova či chování na doslech či na dohled osobě, kterou by to mohlo obtěžovat, znepokojit či poškodit." Minulý čtvrtek však britská prokuratura rozhodla, že s trestním stíháním nebude pokračovat. Kdyby však bývala policie proti Greenovi použila Zákona na ochranu osob před obtěžováním z roku 1997, anebo Zákona o vážném organizovaném zločinu a policii z roku 2005, Green by byl zřejmě odsouzen. Zákon na ochranu osob před obtěžováním umožňuje britské prokuratuře trestně stíhat každého, kdo někomu způsobuje "znepokojení či úzkost", pokud se to "stane dvakrát". Podle tohoto zákona není nutno u soudu prokázat, že šlo o "výhrůžné, agresivní či urážlivé chování". Kdyby se býval Green pokusil přesvědčit dvakrát tutéž osobu, aby si od něho vzala leták, a kdyby byla tato osoba "znepokojena" jeho chováním, mohl být odsouzen za trestný čin podle tohoto zákona. Pokud by byl shledán vinným, mohl být odsouzen do vězení až na půl roku a soud mohl vydat příkaz, že pokud se bude "trestný čin" opakovat, opakování bude potrestáno vězením až na pět let. Účelem tohoto zákona bylo, jak tvrdí labouristická vláda, ochránit lidi od osob, které je opakovaně pronásledují, a to je legitimní cíl. Jenže po vypracování návrhu zákona několik pozorovatelů varovalo, že tohoto zákona lze také výhodně používat proti demonstrantům. Toto varování bylo ignorováno. Splnilo se dříve, než se to dalo očekávat: první tři lidé, stíhaní podle tohoto zákona, byli všechno pokojní aktivisté. Tento zákon se nyní pravidelně používá proti nenásilným aktivistům, protestujícím proti testům na zvířatech i proti osobám, které pokojně demonstrují před vojenskými základnami a na veletrzích zbraní. Ještě užitečnější je Zákon o vážném organizovaném zločinu a policii. V tomto zákoně je klauzule, že je trestné, pokud někdo způsobí "znepokojení nebo úzkost" "dvěma nebo více osobám". Jinými slovy, bývalo by stačilo, kdyby se Green přiblížil k dvěma účastníkům homosexuálního festivalu v Cardiffu a mohl být shledán vinným podle tohoto zákona. Zdá se, že tento zákon byl záměrně zformulován tak, aby kriminalizoval veřejné demonstrace. Definice "obtěžování" nyní zahrnuje i osoby, které "usilují o to přesvědčit jinou osobu, aby nedělala něco, co ta osoba má právo udělat anebo je od ní požadováno, aby to udělala, anebo přesvědčit ji, aby udělala něco, co nemá žádnou povinnost udělat." Zákon tedy umožňuje britské policii zakázat každému, aby protestoval proti čemukoliv. A to nejen policie. Zákon pokračuje: "Každá osoba, která je nebo může být obětí takového chování, může požádat soud o trestní příkaz, který pachateli zakáže jeho činnost." Jestliže nesouhlasím s tím, co říkáte, mohu vás vzít k soudu. Britské policii zatím naštěstí nedošlo, že tento složitý zákon obsahuje i tyto formulace, i když už začala britská policie používat jiné části tohoto zákona, které zakazují aktivistům demonstrovat před parlamentem. Spravedlivé společnosti dovolují lidem, aby působili veřejné pohoršení a nemusely se přitom bát trestního stíhání či trestu. Spravedlivé společnosti nechávají na veřejném mínění, neobracejí se k zákonu, aby samo posoudilo, zda je daný čin nepřijatelný. Spravedlivá společnost je společností, v níž lidé, jako Stephen Green, si na veřejnosti smějí říkat cokoliv, bez ohledu na to, že se to mnoha z nás nelíbí. Británie však v současnosti už takovou společností není. Zákon dovoluje policii, aby rozhodovala, kdo smi mluvit a co smí říkat. I když se policii nepodaří dosáhnout trestního stíhání, mohou používat nových zákonů k umlčování a odvážení lidí. Pokud se nám to nelíbí, co proti tomu můžeme dělat? Veřejně protestovat? Pouze, pokud nám to policie dovolí. Naši líní, bojácní, nekompetentní poslanci takovéto zákony schválili. Budou dost odvážní na to, aby je teď zrušili, ptá se autor. Podrobnosti v angličtině ZDE |
Hon na svobodu slova | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
4. 10. 2006 | V Británii se už nesmí na veřejnosti demonstrovat | ||
24. 9. 2006 | Jak vznikají fotografie palestinských násilníků | ||
22. 9. 2006 | Zastupitelstvo: Zavři hubu, Kráso | Václav Krása | |
30. 8. 2006 | Jak nelze pomluvit extremistu | Štěpán Kotrba | |
29. 8. 2006 | Lidé, kteří mají takové štěstí jako my, nepotřebují odvahu | ||
29. 8. 2006 | Odarčenková znovu zakazuje | Štěpán Kotrba | |
26. 8. 2006 | Americký podnikatel obžalován za šíření televize organizace Hizbullah v New Yorku | ||
12. 7. 2006 | Limity svobody slova a demokracie | Štěpán Kotrba | |
22. 6. 2006 | Švédský tisk má problémy s policií | ||
22. 6. 2006 | Jihoafrická vláda cenzuruje státní televizi? | ||
29. 5. 2006 | Amnesty International proti útlaku na internetu | ||
12. 5. 2006 | Satira v rozhlase je přípustná, ale tenhle pořad byl nevyvážený | Jan Čulík | |
5. 5. 2006 | Jak Blairova vláda omezuje starobylé demokratické svobody | ||
5. 5. 2006 | Cenzura internetu se šíří do celého světa | ||
14. 4. 2006 | Kriminalizovat výroky v demokratickém státě nelze | Jan Čulík |