Celé kauza se zdá být ušlechtilá. Nepohodlný Jánošík známý svým zatvrzelým bojem proti Zemanovi a jeho vládě nyní opět válčí s molochem, poukazuje na možnou korupci a podivné praktiky při hospodaření se státními penězi, a navíc tuto kontrolní funkci hlídacího psa demokracie vykonává pro občany zadarmo. Měli bychom zatleskat, ale spíš s kyselým obličejem. Eventuální vítězství Respektu totiž povede nevyhnutelně k velkým problémům České republiky:

Obsah obou smluv, jak s Ruskem tak s Falkon Capital, musí být držen v tajnosti.

V prvním případě kvůli doložce ve smlouvě s ruskou vládou, a v druhém případě z důvodu ochrany obchodního tajemství Falkonu. Na druhou stranu, zákon o svobodném přístupu k informacím ukládá všem státním orgánům (a tedy i MF) povinnost poskytovat informace, a dosáhne-li Respekt u soudu svého, ministerstvo financí si bude muset vybrat, zda

1) bude zatvrzele mlčet i nadále, čímž sice dodrží mezinárodní smlouvu s Ruskem i smlouvu s Falkonem, ale pohrdne českým soudem, vystaví se riziku exekuce, odpovědné osoby i trestnímu stíhání, ministr a jeho strana budou opozicí, tiskem a veřejností roztrháni na kusy a vládě bez většiny v Poslanecké sněmovně by mohla být vyslovena nedůvěra,

2) nebo naopak uposlechne soudu, smlouvy zveřejní, a pak ČR ponese následky porušení smluvní povinnosti a odpovědnosti za případně vzniklou škodu, což může Českou republiku stát jednak i ten zbytek peněz z ruského dluhu, které získala, ale v případě smlouvy s Ruskou federací i porušení mezinárodněprávního závazku, a to by pro ČR znamenalo diskreditaci na mezinárodní úrovni, o dalších případných dopadech na neochotu ostatních států s ČR uzavírat nějaké smlouvy a případných protiopatřeních na poli diplomacie, obchodu (zdražení či embargo ropy a plynu, cel na zboží etc.), mezinárodních arbitrážích nebo soudech vůbec ze strany Ruska nemluvě.

Těžko posoudit, která z obou špatných alternativ je lepší, což si jistě uvědomují i lidé z ministerstva financí a proto volí oddalovací a zdržovací taktiku. Kupodivu, ututlání celé aféry s ruským dluhem je skutečně optimální řešení z pohledu dopadů pro náš stát, pro naše penženky i pro naší mezinárodní kredibilitu, a ministerstvo tak vlastně jedná v zájmu státu. Vyhrát nelze, leda minimalizovat škody. Stojí objasnění případného pochybení již neexistující vlády politického důchodce z Vysočiny skutečně za to?

Pozn. JČ: Zákon o přístupu k informacím je přece nadřazen každé individuální smlouvě. Těžko si dovedu představit, že by americká vláda mohla nezveřejnit nějakou smlouvu, která by nebyla přímo předem jmenována v zákonu o přístupu k informacím jako výjimka, která smí být utajována.