Margaret Beckettová, která se stala ministryní zahraničí teprve před čtvrt rokem, se snaží překonat rozpory mezi úřadem premiéra Tonyho Blaira a svým ministerstvem. Avšak ve čtvrtek se odmítla podrobit ostrému tlaku řadových labouristických poslanců v Dolní sněmovně, kteří chtěli, aby Beckettová veřejně požadovala bezpodmínečné příměři, anebo aby odsoudila izraelské vojenské akce jako nepřiměřené.

I britští konzervativci poprvé odsoudili izraelské vojenské akce jako nepřiměřené.

Beckettová se omezila na to, že požadovala uměřené jednání na všech stranách. Zdůraznila, že by byla "škoda", jak to formulovala, aby Izrael proplýtval "šanci dokázat mezinárodnímu společenství, jak velkému nebezpečí tato země a její obyvatelé čelí". Dodala, že britská vláda, cituji "si nepřeje, aby události v Libanonu pokračovaly o minutu déle, než je nutné."

Její výroky byly interpretovány v tom smyslu, že vojenské akce Izraele, v reakci na zatčení dvou izraelských vojáků a na raketové útoky organizace Hizbullah, jsou nutné.

Naproti tomu náměstek Beckettové na ministerstvu zahraničí Kim Howells, který odcestoval do Libanonu v pátek -- se vyjadřuje otevřeně kriticky na adresu Izraele i organizace Hizbullah a odráží tak náladu mnoha britských diplomatů a většiny labouristických poslanců.

Howells konstatoval, že britské ministerstvo zahraničí "opakovaně naléhalo na Izrael, aby jednal uměřeně, aby dodržoval mezinárodní právo a aby nepáchal děsivé civilní zabíjení a utrpení, jehož jsme svědky na televizních obrazovkách".

Dodal, že je nutno brát velmi vážně výroky Louise Arbourové, komisařky OSN pro lidská práva, která tento týden konstatovala, že útoky obou stran jsou zřejmě podle mezinárodního práva válečnými zločiny.

Úřad britského premiéra v čísle 10 v Downing Street naopak nedal vůbec najevo, že by se jeho postoj jakkoliv začal odlišovat od amerického postoje, který dává Izraeli čas, aby omezi vojenské schopnosti organizace Hizbollah.

Britské ministerstvo zahraničních věcí má pověst, že je tradičně proarabské. Ministerstvo zastává velmi skeptický názor na nynější izraelskou strategii a na její dopad na širším Blízkém východě. Považuje nynější izraelské bombardování částečně za vnitropolitickou strategii nového izraelského premiéra Ehuda Olmerta, který si chce u izraelské veřejnosti vydobýt pověst jestřába, jakou měl Ariel Šaron.

Zprávy od britských diplomatů v Libanonu pochybují o tom, zda vojenské údery Izraele v Libanonu mají vůbec nějaký dopad na omezování vojenské kapacity organizace Hizbollah. Britský činitel v Londýně varoval, že hrozí nebezpečí, že izraelské zabíjení civilistů v Libanonu povede k tomu, že arabské vlády, které dosud neodsuzovaly izraelské útoky, zaujmou vůči Izraeli nepřátelský postoj.

Od té doby, kdy konflikt minulý týden začal, existuje v britské zahraniční politice v této věci vakuum. Jeden zdroj z britského ministerstva zahraničí uvedl: "Je obtížné pro Brity udělat cokoliv. Nemůžeme si vypracovat žádnou strategii, dokud nebudeme znát názor Rady bezpečnosti OSN a úmysly Spojených států."

V britské Dolní sněmovně zuřilo mnoho labouristických poslanců, že konzervativní stínový ministr zahraničí William Hague odsoudil Izrael ostřeji než labouristická ministryně zahraničí Beckettová. "Myslím, že můžeme říci, že určité aspekty izraelské reakce jsou nepřiměřené včetně útoků na libanonskou armádu, včetně ztrát na životech, ničení důležité infrastruktury a působení obrovských škod libanonské vládě. V dlouhodobé perspektivě to kauzu Izraele poškozuje," uvedl Hague.

Podrobnosti v angličtině ZDE