"V sobotu Izraelci vyprodukovali další "teroristické" cíle -- benzínové stanice v údolí Biká podél celé cesty k hraničnímu městu Hermel v severním Libanonu a další sérii mostů na jedné z mála únikových cest do Damašku."

Robert Fisk pak připomíná raketový útok na izraelskou válečnou loď a klade pochybovačnou otázku, zda Izrael v právě probíhající válce vítězí. Jak píše:

Podle Hasana Nasralláha, velitele Hizbolláhu, který v pátek večer unikl izraelskému pokusu o atentát, počáteční překročení hranic, unesení dvou vojáků a zabití dalších tří bylo naplánováno před více než pěti měsíci. A páteční raketový útok na izraelský dělový člun nebyl jen okamžitou inspirací člena Hizbolláhu, který zrovna zahlédl válečnou loď.

Nyní se ukazuje, že vedení Hizbolláhu - Nasralláh býval vojenským velitelem organizace v jižním Libanonu - důkladně promyslelo účinek onoho překročení hranice, spoléhajíce na krutost izraelské odpovědi, jež měla vést, v rámci Libanonu, k potlačení jakékoli kritiky akce Hizbolláhu. Při svém plánování se nemýlili. Izraelská odveta byla dokonce krutější, než si někteří vůdci Hizbolláhu představovali, a rychle umlčela veškerou kritiku hnutí.

Hizbolláh předpokládal, že Izraelci po unesení dvou svých vojáků vstoupí do Libanonu, a zničil první izraelský tank Merkava v okamžiku, kdy ujel pouhých 11 metrů na libanonském území. Všichni čtyři členové posádky byli zabiti a izraelská armáda dále nepostoupila. Útoku dalekonosnými raketami íránské výroby na Haifu předcházel, několik týdnů předem, průzkum a fotografování území severního Izraele bezpilotním letounem Hizbolláhu. Získané fotografie byly nejenom základem pro stanovení trasy letu raket odpálených Hizbolláhem na Haifu; odhalily také izraelské tajné vojenské středisko v Mironu, monitorující letecký provoz.

Další útok -- zamlčený izraelskými cenzory -- byl zaměřen na toto zařízení s krycím názvem "Apollo". Pracují zde hluboko v horských jeskyních a bunkrech u Mironu izraelští vojenští vědci, kteří, chráněni strážními věžemi, hlídacími psy a ostnatým drátem, sledují veškerý letecký provoz do a z Bejrútu, Damašku, Ammánu a dalších arabských měst. Hora je pokryta shluky antén, díky nimž ji Hizbolláh identifikoval jako vojenské sledovací centrum. Proto před tím, než odpálil rakety na Haifu, poslal roj raket na Miron. Jeskyně jsou nezasažitelné, ale zacílení Hizbolláhu na tak tajnou lokalitu šokovalo izraelské vojenské plánovače. "Centrum světového terorismu" -- nebo cokoli si představují, že Libanon je -- dokázalo nejen překročit jejich hranici a unést jejich vojáky, ale také zaútočit na nervové centrum izraelského severního vojenského velitelství.

Pak přišlo ostřelování Haify a útok na dělový člun, podle Roberta Fiska rovněž plánovaný měsíce dopředu. Svůj článek uzavírá Robert Fisk třemi větami, jež vcelku přesvědčivě ilustrují složitost situace v Libanonu a vlastně na celém Blízkém východu:

"Izraelci včera vyhlašovali, že skutečnost, že rakety byly vyrobeny v Íránu, je důkazem jeho zapletení do libanonské války. Bylo to podivné zdůvodnění. Protože téměř všechny rakety použité k zabití civilistů v Libanonu během posledních čtyř dní byly vyrobeny v Seattlu, Duluthu a v Miami ve Spojených státech, jejich použití naznačuje milionům Libanonců, že za bombardováním jejich země je Amerika."

Shrnutí připravil Jakub Rolčík