11. 5. 2005
Nepřesnosti o Novém Zélandě?Po přečtení článku "Novozélandský experiment - kolosální selhání" jsem začal hledat na internetu některé zdroje, a jsem přesvědčen o tom, že některé informace jsou lehce matoucí, píše Ondřej Palkovský. |
Počátek reforem na Novém Zélandu se datuje k roku 1984, a reformy pokračovaly postupně celými osmdesátými i devadesátými léty. Z článku vydaného v Britských listech jsem nabyl pocitu, že důsledkem liberalizace trhu práce na Novém Zélandu byla vysoká nezaměstnanost. V tomto článku jsem se dozvěděl následující: K zásadní reformě na trhu práce na Novém Zélandu došlo v květnu roku 1991. Tato reforma prakticky zrušila veškeré odbory, nicméně v platnosti zůstala - případně zavedla - některá jiná omezení dobrovolných smluvních vztahů (např. minimální mzdu). Toto je graf vývoje nezaměstnanosti na Novém Zélandu v devadesátých letech. Závěr nechť si udělá každý sám. Dále několik informací k "poznámce překladatele": "Poznámka překladatele: Podobně jako v Kalifornii měla privatizace novozélandské energetiky za následek dlouhodobé plošné výpadky přetížených energetických sítí v oblasti největšího novozélandského města Aucklandu, které má i s přilehlou aglomerací asi 900 000 obyvatel. Možná i tato skutečnost přispěla svým dílem k vítězství Labouristické strany ve volbách v r. 1999" Dle tohoto zdroje došlo v roce 1998 k havárii podzemního kabelu, který se bohužel dost špatně opravuje. Společnost díky tomuto incidentu přišla zhruba o 128 milionu NZ dolarů. Možná, kdyby byly tyto kabely vlastněny státem, tak by k havárii nedošlo, protože stát by měl mnohem větší motivaci nepřijít o 128 milonů dolarů, než soukromá společnost? Řekl bych, že je velmi odvážné tvrdit, že k této nehodě došlo v důsledku deregulace. Státním společnostem se podobné problémy nestávají?Pan překladatel použil množné číslo ("dlouhodobé plošné výpadky"), já jsem našel pouze tento jeden. Asi by bylo seriozní, kdyby uvedl i jiné dlouhodobé plošné výpadky, ke kterým došlo. Situací v Kalifornii se zabývá tento článek. Argumentuje takto: V Kalifornii se v důsledku ochrany životního prostředí nestaví elektrárny, které produkují energii levně. Pokud chceme chránit životní prostředí, něco to stojí - důsledkem dražšího způsobu výroby elektřiny je dražší elektřina. V Kalifornii existuje regulace cen elektrické energie. Důsledek: Jestliže se podnikatelům nevyplatí vyrábět elektrickou energii, nebudou ji vyrábět. Je-li elektřina levná, lidé jí budou poptávat více, než když je drahá. Důsledek: nedostatek elektrické energie. Shrnuto: Nedostatek elektrické energie je způsoben vládní regulací cen elektrické energie. Jedná se o selhání státu, nikoliv trhu (navíc, pokud je na trhu úředně stanovena cena, tak se rozhodně nejedná o volný trh). Pokud se stát rozhodne regulovat maximální cenu, musí předvídat nedostatek v budoucnosti a přijmout odpovídající opatření. O reformách na Novém Zélandu by se dalo určitě napsat hodně, jediný způsob, jak zjistit realitu, je tuto zemi navštívit. Statistická veličina HDP, která se často používá na poměřování výkonnosti ekonomik, bohužel málo vypovídá o tom, jak se mají jednotliví lidé. Vždyť na základě porovnávání HDP Sovětského svazu a USA dospěli slavní ekonomové k názoru, že centrální plánování může být úspěšnější než volný trh. Po návštěvě Sovětského svazu v devadesátých letech svůj názor urychleně odvolali. (Jenže centrální plánování někdy je úspěšnější než volný trh, jak se ukázalo zejména při vývoji tzv. asijských tygrů, jako například Jižní Korea, kde ochranářství, státní plánování a intenzivní státní investice do technologicky perspektivních oborů vytáhly zemi z třetího světa mezi jednu z ekonomicky nejvyspělejších zemí. Teprve když jihokorejská vláda uznala, že domácí ekonomika posílila za štítem ochranářských opatření natolik, že je schopná odolávat světové konkurenci, jihokorejské trhy otevřela, pozn. JČ. ) |