7. 3. 2005
Souboj hlubokého myšleníVáclav Klaus není nějak zvlášť hluboký myslitel (otázka je, jestli je to pro jeho funkci zas až takový handicap), míní Pavel Urban v reakci na článek "Lži a dvojí hra" Václava Klause". Nicméně na své odmítavé stanovisko k prohlubování evropské integrace má právo. Jestliže některé jeho argumenty jsou zkratkovité nebo opožděné, pak některé odpovědi Jo Leinena balancují na hraně dialogu z absurdního dramatu či parodie na sebe sama (EU není stát, ale "určitá síť, mechanismus." A stát je v praxi co? |
Státy v EU neztratí "své dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony." Tedy s výjimkou oblastí, kde k tomu EU dostala kompetence. Že by někdo špatně přeložil adjektivum "výlučný"? ) Má-li český prezident na věc jiný názor, než právní expert EU, je to snad v pořádku. Doby, kdy se o názorech naši hlavy státu rozhodovalo v jiném než našem hlavním městě už doufám skončily. Nevím, co si o Václavu Klausovi pomyslí "Evropa". Pokud jde jen o tohle, pak nejspíš něco podobného, jako například o některých britských politicích. Což by nebylo zas tak špatné srovnání. Navíc si nejsem jistý, co myslí Alexandr Lang pod pojmem "Evropa". Její eurooptimisty nebo pouze unijní instituce ? Co se týče dnešní vlády, Václav Klaus asi není jejím zapáleným fanouškem. Nijak zvlášť proti ní ale nevystupuje. To, co jej znepokojuje, není vláda ani její premiér, ale stav permanentní vládní krize, kdy se jedna z vládních stran de facto distancovala od koaliční zodpovědnosti, aniž by odešla z vlády. Taková vláda může být dobrá nebo špatná. Ale hlavně může z hodiny na hodinu padnout. Dalo by se říci, že má mandát pouze do zítřka, a to může ovlivnit její rozhodování ve věcech, které tento horizont výrazně přesahují.. Takový stav je únosný, pokud trvá jeden dva týdny. Ale má-li trvat několik měsíců, pak by to mohlo nabourat věrohodnost České republiky víc, než jeden prezidentský komentář. |