9. ledna zabránili studenti kancléři Schröderovi, aby se účastnil shromáždění, jímž se Lipsko neúspěšně ucházelo o budoucí olympijské hry. Studenti protestovali proti nedávno zveřejněnému úmyslu německé vlády vytvořit nejméně deset elitních německých univerzit, aby se zastavil nedávný dramatický úpadek úrovně německého školství.

Německá vláda chce změnit strukturu německých vysokých škol tak, aby vznikly prvotřídní univerzity a výzkumná centra, schopná konkurovat nejelitnějším mezinárodním školám, jako jsou Harvardská a Stanfordská univerzita.

Berlínské univerzity proti tomu protestují. Požadují, aby vláda řádně financovala dosavadní, normální vysoké školy. Studenti odmítají úmysl německé vlády vytvořit v Německu vysoké školy a la Oxford, zatímco se německé univezity potýkají s obrovskými problémy. Přednáškové sály jsou často natolik přeplněny, že se studenti do nich ani nevejdou a sledují přednášky na chodbách na televizních monitorech.

V nedávné studii zemí OECD se německé děti umístily v kategorii, hodnocící základní znalosti jako čtení a matematiku v poslední třetině z 32 vyspělých států. Z jiné studie OECD vyplynulo, že v Německu dosahuje absolutoria minimum studentů ze všech průmyslových zemí: pouze 19 procent zapsaných studentů své studium ukončuje - průměr v zemích OECD je 30 procent.

Německý knowhow stále dokáže konkurovat světu v sektorech, jako je výzkum pro automobilový průmysl a strojírenství, avšak německé znalosti jsou zaostalé v lukrativních oborech "nové ekonomiky", jako je biotechnologie a elektronika.

OECD konstatuje, že německé trojstupňové školství stagnuje už od osmdesátých let, zatímco konkurenční státy všechny zmodernizovaly svůj systém. Jen za poslední dva roky pokeslo Německo na žebříčku vzdělanosti ze čtvrtého na dvanácté místo.

Kancléř Schröder požaduje okamžitou regeneraci školství a zdůrazňuje, že "vzdělání je základní podmínkou našich budoucích schopností", avšak německá federální vláda je bez prostředků a nedokáže jeho slova uvést do praxe.

Plány na vytvoření elitních univerzit však nejsou závazné a nemají mnoho co společného s federální vládou. A jednotlivé spolkové země v Německu mají povinnost, podle zákona, poskytnout vzdělání zadarmo všem, kdo dosáhnou příslušné kvalifikace, a mají tedy na ně nárok.

Němečtí sociální demokraté chtějí zvýšit výdaje na školství z nynějších 2,5 procent HDP na 3 procenta HDP do roku 2010, dvě třetiny nových financí má připlynout od soukromých podniků.

Minulý týden vyvolal ministr ekonomiky Wolfgang Clement rozhořčení tím, že navrhl, že by se daly získat peníze na školství tím, že by se odprodaly německé dálnice soukromým majitelům. Tato myšlenka byla rychle zavržena. Jiným návrhem je zvýšit dědickou daň a nový příjem poskytnout univerzitám.

Univerzitní učitelé konstatují, že za klesající úroveň německých univerzit nemůže ve všech případech nedostatek peněz. Univerzity ve Freiburku, v Heidelberku a v Berlíně možná nejsou elitní, ale přesto poskytují stále ještě prvotřídní vzdělání.

Čelní odborníci se domnívají, že by se nynější systém německých univerzit dal lehce zlepšit tím, kdyby se do něho zavedlo víc konkurence a kdyby univerzity dostaly pravomoci víc si vybírat studenty a nemusely jen přijímat všechny mladé lidi, které na ně umístí centrální rozmisťovací univerzitní úřad. Univerzity musejí mít možnost mezi sebou soutěžit o nejlepší studenty, míní tito odborníci.