31. 10. 2003
Je Srba vinen? - Mne dnes pan soudce nepřesvědčil...Také pana Srbu nemám rád. Tak jako asi hodně z vás. Reprezentuje pro mne všechno, co je hodno nenávisti. Podle mne asi kradl peníze z mých daní a navíc prý chtěl nechat zabít novinářku. Přestože disponoval obrovskými penězi a není to hlupák, dokázal si ten břídil jen za pár šupů objednat jakéhosi narkomana a to ještě zprostředkovaně. Ten celou věc udal, Srbu chytli a teď si to pěkně vyžere. Za všechny ostatní grázly, o kterých sice víme, nebo je spíš tušíme, ale na které nemůžeme.
|
Já osobně, a to teď mluvím čistě za sebe, jsem přesvědčen, že státní peníze, tedy peníze vybrané od nás všech, daňových poplatníků, jsou rozkrádány všude, kde to systém umožňuje, a to je skoro všude. Pokud budou koryta, budou i svině. A když některou z nich nějakým omylem náhodou chytneme, tak si to s ní vyřídíme. Aspoň takhle to já cítím. Proto jsem se dnes, tedy ve čtvrtek 30. října 2003, díval na přímý přenos vyhlášení rozsudku nad Srbou. Šlo o odvolací řízení a televize odvysílala pouze vlastní vyhlášení rozsudku a ústní zdůvodnění pana soudce. Pan soudce Srbův rozsudek potvrdil, Srba má už jen možnost dovolání. Udělalo mi to radost. Jak už jsem napsal, nemám Srbu rád, protože si myslím, že je vinen. Pak ovšem pan soudce přednesl zdůvodnění rozsudku a to už jsem asi neměl poslouchat. O celé věci napíše asi ještě hodně právníků hodně článků. Já právník nejsem, nicméně o právo se zajímám a také se jak soukromě tak služebně dost soudím, tedy troufám si tvrdit, že určitě právní vědomí mám. Určitě aspoň tak vysoké, abych, tak jako každý člověk, věděl, že vina se musí obviněnému prokázat. To, co jsem pana soudce ale slyšel říkat mne tedy vůbec nepřesvědčilo. Chci jen věřit, že pan soudce přesvědčen sám byl a nepodlehl třeba nějaké emoci. To, co nyní budu psát píšu jen podle své paměti, chci aktuálně stihnout zítřejší vydání novin a přesný přepis toho, co pan soudce říkal, zatím není k dispozici. Mohu tedy mít ve své paměti drobné nepřesnosti, nicméně hlavní věci si pamatuji dostatečně přesně. Pan soudce připustil, že přímých důkazů není proti Srbovi nadbytek. Pokud si pamatuji, jmenoval hlavně svědectví Tomšovicové (tedy jedné osoby - podle mne jde o tvrzení proti tvrzení Srby) a dále pak fakt, že u Srby byly nalezeny fotografie paní Slonkové, její osobní data i osobní data členů její rodiny. Ze sdělovacích prostředků z dřívější doby vím, že snad na jedné fotce mělo být rukou napsáno slovo "LIKVIDACE", což Srba snad měl vysvětlovat tím, že myslel profesní a ne fyzickou likvidaci. Tedy, já nejsem soudce a ani nikdy nebudu, jediné co se teoreticky může stát je, že u nás budou podle amerického vzoru zavedeny porotní soudy a pak bych mohl být (tak jako kdokoli z vás) vylosován jako jeden z porotců. Zkusím si tedy představit, že jsem v takové porotě, která má rozhodnout o Srbově vině a tyto přímé důkazy by byly porotě předloženy. Tedy, zda bych si MYSLEL, že Srba objednal vraždu novinářky? Ano, myslel! Zda bych mohl říci, že se mu to podařilo prokázat? Je mi to opravdu strašně líto, ale musel bych si přiznat, že podle mne bohužel ne. Čmuchat po osobních datech je sice hnusné, ale ani ve spojení se svědectvím jedné osoby, která si navíc tímto svědectvím pomůže, by to nezpůsobilo, že bych mohl s klidným svědomím říci, že si myslím, že důkazů je dost. Opravdu Srbu nesnáším a moc mu přeju, že bude sedět a upřímně si myslím, že tu vraždu objednal. Nezbývá mi než věřit, že pouze má nedostatečná znalost práva způsobuje, že bych si i přes své přesvědčení o Srbové vině myslel, že myslet si, že je někdo vinen, ještě nemusí znamenat, že jsme mu tu vinu prokázali. |