10. 10. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
10. 10. 2003

Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujeme

několik poznámek k ekonomické studii Miloše Picka

Příčinou nerovného ocenění našich výrobků... na náročných trzích.je obtížný přístup domácích podniků do podnikatelských a obchodních sítí ovládaných...nadnárodními společnostmi. Zaostávání složitosti technické úrovně a kvality výrobků za závratně rychlým procesem rozvoje technologií ve světě je způsobeno dvojicí hlavních příčin. Jednak je to nízká míra výdajů na vědu a techniku ve zpracovatelském průmyslu. Činí jen asi 1 % v poměru k jeho přidané hodnotě a je asi o třetinu nižší než v SRN a tři až pětkrát nižší než ve Švédsku nebo ve Finsku. Dále je to také nízká míra investic do fixního kapitálu ve zpracovatelském průmyslu.

Nestor české makroekonomie, občasný spolupracovník Britských listů Miloš Pick nechodí pro kruté, ale pečlivě zdokumentované odpovědi daleko. Pick je spoluautorem studie Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii s názvem Ekonomická konvergence, konkurenceschopnost a sociální soudržnost (RASES, 2002), v knihovně Britských listů mu vyšly dvě rozsáhlé studie Snížení daně z příjmu právnických osob a podpora investování a Co po dekádě selhání transformace české ekonomiky?, a nyní mu vychází na pokračování v týdeníku Ekonom dvoudílná sonda do hospodářské politiky Kde hledat naše strategické priority?, v níž polemizuje se smyslem a finální podobou Špidlových "balíčků"... Podívejme se na Pickův ekonomický rentgen blíže.

Autor v Ekonomu (č. 41) v první části svého článku k prioritám hospodářské strategie ukazuje závažné důsledky dožívající, původně zvolené neoliberální strategie transformace, nepřiměřenost, vysokou nákladnost a malou účinnost defenzivní hospodářské politiky, zaměřené především na cenovou konkurenci na základě extrémně nízkých mezd i kurzu měny (obdobně daňového podbízení). Nejkritičtější je třetí bod jeho "vládní nápovědy":

... uvedený odstup úrovně produktivity (pozn. red BL.: ta ve zpracovatelském průmyslu v ČR činila na přelomu století jen 40 % úrovně Rakouska) a jeho hlavní příčiny mají některé důsledky, z nichž nejzávažnější zde můžeme jenom vyjmenovat:

  • Ve srovnatelné kupní síle sice naše průměrná mzda dosahuje reálně asi poloviny úrovně mzdy v SRN, ale v přepočtu nízkým kurzem měny dosahuje nominálně jen asi pětiny a hodinová mzda jen šestiny úrovně SRN. Tím umožňuje, aby i výrobce s nejnižší produktivitou byl konkurenceschopný.
  • Tato politika vytváří všem, kdo jsou lepší než výrobce s nejnižší produktivitou, méně náročné podmínky včetně možnosti cenových ústupků.
  • Tento vývoj je vysoce nákladný. Nižší dosahované ceny našeho vývozu na vyspělé trhy včetně vlivu nerovného ocenění značně snižují naše příjmy z vývozu. Ve vztahu k vyspělým zemím (OECD) to představuje asi 11 % a ve vztahu k EU asi 10 % v poměru k českému HDP. Je to tedy násobně více, než by mohla činit ťčist፠finanční pomoc Unie (méně než půl procenta v poměru k HDP).
  • Tento vývoj zároveň vedl k částečnému strukturálnímu ústupu k technologicky jednodušším segmentům. V první fázi -- do roku 1993 -- vedl k jednodušším výrobám. Tehdy se např. podíl strojírenství na výrobě zpracovatelského průmyslu snížil z 32 % v roce 1989 na 22 % v roce1993. Potom se podíl složitějších výrob obnovil a zvýšil, jenže často na úkor ústupu k jednodušším výrobním fázím.
  • Taková mezinárodní specializace orientovaná na jednodušší výrobní fáze je spojena s rozvíjením převážně pasivních mezinárodních kooperačních vztahů založených ve značné míře na dovozu technologicky náročných subdodávek a komponentů. Domácí konkurenceschopná produkce technologicky náročných komponentů většinou není dostatečně rozvinuta, až na některé nadějné výjimky -- zejména v automobilovém průmyslu. Dovoz pro výrobní spotřebu tak vytváří další ohnisko nerovnováhy zahraničního obchodu -- vedle dovozu pro investice a pro konečnou spotřebu. Zejména v podnicích se zahraniční účastí se dovoz rychle zvyšuje a dosahuje tří čtvrtin v poměru k vývozu (vzrostl ze 69 % v roce 1999 na 75 % v roce 2001).
  • Tento vývoj vede k polarizaci podniků zpracovatelského průmyslu. Na jedné straně je rozvojový pól prosperujících podniků, představovaný zejména uvedenými podniky se zahraniční účastí. Na druhé straně je útlumový pól ohrožených, setrvale ztrátových podniků, který představuje zatím nerestrukturalizovanou část podniků domácích vlastníků a podílí se téměř 30 % na počtu pracovníků zpracovatelského průmyslu.

Zdroj: Ekonom č. 41/2003, str. 51

Z analýzy vyvozuje nutnost zvyšování konkurenceschopnosti založené především na kvalitativích faktorech produktivity a v závěrečné části článku k tomu dává řadu námětů pro mikroekonomickou i makroekonomickou politiku. Naše zamyšlení nad touto analýzou i jejími závěry vyvolává neodbytnou otázku, zda takto analyticky doložené náměty, prohlubující a konkretizující vlastně některé prvky hospodářských programů ČSSD --- respektive sociálně tržních programů --- nejen u nás, ale i ve světě, nepotvrzují trvající aktuálnost a životnost takovýchto programů i v současné době, kdy by je mnozí neoliberálové - napříč politickým spektrem u nás i ve světě - rádi považovali za překonané?

Vládní politika stojí na rozcestí, které vede buď k pokračování programatického postoje "třetí cesty", nebo k obratu ke "čtvrté cestě" --- oportunismu , který nevede k dohnání Evropy, ale přímo k jejímu předehnání. Úspěšné zvládnutí vstupu ČR do EU i podle našeho názoru závisí opravdu, jak tvrdí Pick, především na konkurenční způsobilosti české ekonomiky. Otázka však je, zda máme Evropu nadále předhánět v co nejnižších cenách a mzdách, jak to u nás zavedla původní neoliberální strategie transformace a možná nově i v co nejliberálnější sociální politice, jak na to tlačí neoliberálové nejen u nás, ale v celé řadě evropských zemí, či zda ji máme dohánět postupným obratem k uplatňování kvalitativních faktorů zvyšování produktivity a konkurenční zralosti celé ekonomiky. Vzájemně podmíněné multiplikátory, vedoucí k překonání výše uvedeného stavu Pick dává na závěr první části studie v Ekonomu. Za jeden z hlavních důvodů problému -- kromě těch, které jsme citovali hned na začátku - považuje také nedostatek "dělnických" bytů, nutných ke zvýšení pracovní mobility obyvatel a k eliminaci teritoriálně vysoké nezaměstnanosti. Podle Picka by podpora růstu ekonomiky a zvyšování její konkurenční způsobilosti měla být prioritou i rozpočtové a měnové politiky. A to je další " vzkaz" ekonoma Picka vládní hospodářské politice.

Můžeme ale tato zamyšlení k nejzávažnějším otázkám naší hospodářské strategie chápat jenom jako "vzkazy" vládě? Nejsou to především otázky nás všech? Nestálo by za to vést k nim diskusi celé občanské společnosti a v tom především ekonomické obce, a to i přes hranice jednotlivých novin, časopisů i elektronických médií??

                 
Obsah vydání       10. 10. 2003
10. 10. 2003 Slaný: Past sklapla, začíná válka paragrafů Štěpán  Kotrba
10. 10. 2003 Vatikán: "Nepoužívejte prezervativy, nechrání před AIDS"
10. 10. 2003 Olomoucká diskuse o EU: České strachy jsou zbytečné Martin  Myant
10. 10. 2003 Olomouc debate on the European Union: The Czech fears are groundless Martin  Myant
10. 10. 2003 Tvrdost, která se nám nevyplatí Jan  Čulík
9. 10. 2003 Slaný: Ranní ptáče dál doskáče - a taky dřív chcípne... Štěpán  Kotrba
10. 10. 2003 Cesta k světovému nepořádku
10. 10. 2003 Proč odešli Červeňákovi? Báli se Romů František  Roček
10. 10. 2003 ČVUT v pátek navštíví Klaus
10. 10. 2003 Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujeme Štěpán  Kotrba
10. 10. 2003 OSN a Světová banka kritizovaly Bushovy finanční plány pro Irák
10. 10. 2003 Rumsfeld uražen jmenováním Ricové
9. 10. 2003 Vzestup a pád českého kapitalismu Růžena  Vintrová
9. 10. 2003 Americké televizní zpravodajství je "příliš levicové"
9. 10. 2003 Neschopní podnikatelé dovedně využívají své zaměstnance Michal  Rusek
1. 10. 2003 Hospodaření OSBL za září 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Evropská unie RSS 2.0      Historie >
10. 10. 2003 Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujeme Štěpán  Kotrba
10. 10. 2003 Olomoucká diskuse o EU: České strachy jsou zbytečné Martin  Myant
10. 10. 2003 Olomouc debate on the European Union: The Czech fears are groundless Martin  Myant
9. 10. 2003 Co nejmenší role státu v informatice a telekomunikacích Mirek  Topolánek
23. 9. 2003 Prodi versus Giscard: Dva kohouti na evropském smetišti Josef  Brož
2. 9. 2003 Proč podporuje EU Jásira Arafata? Milan  Krčmář
12. 8. 2003 Nová agenda - silnejšia Európa Martin  Kugla
3. 7. 2003 Co psal Toni Negri před rokem:
Obnova italské levice mimo rámec sociáldemokratismu
Toni  Negri
30. 6. 2003 EU vs. Rakousko-Uhersko Petr  Homoláč
30. 6. 2003 Pozadu o 38 rokov? Andrej  Sablič
25. 6. 2003 Evropská ústava: smlouva, která ukrývá občany Josef  Brož
25. 6. 2003 Optimistická "řecká" ozvěna a její možná falešná echa Miloš  Dokulil
25. 6. 2003 Koniec polstoročného manželstva Radovan  Geist
19. 6. 2003 EKONOMICKÁ STUDIE: Snížení daně z příjmu právnických osob a podpora investování Miloš  Pick
18. 6. 2003 Vyšetřuje se chybějící milion euro   

Politický zápisník RSS 2.0      Historie >
10. 10. 2003 Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujeme Štěpán  Kotrba
22. 7. 2003 Má ještě koalice 101 hlasů, nebo ne? Štěpán  Kotrba
9. 7. 2003 I to málo, co se zatím udělalo, přijde nazmar Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Občanství vyžaduje aktivní participaci - aneb nejsme ovce Štěpán  Kotrba
25. 4. 2003 Válka v Iráku skončila - proboha, zapomeňte! Petr  Baubín, Štěpán Kotrba
24. 4. 2003 Nelogická argumentace, totalita bílého muže a slepá víra v samospásnost lidských práv Štěpán  Kotrba
4. 4. 2003 Bída analýzy aneb co překroutili analytici ČSSD Josef  Heller
28. 3. 2003 O čem vypovídá "analýza" KSČM připravená pro XXXI. sjezd ČSSD? Miloslav  Ransdorf
21. 3. 2003 "Vykopaná sekyrka" aneb pohled středočeských sociálních demokratů na KSČM Štěpán  Kotrba
5. 3. 2003 Trabant s karoserií Ferrari aneb kontinuita privatizování v Čechách Štěpán  Kotrba
3. 3. 2003 Klausova šance: kdokoliv bude lepším prezidentem než Havel, kdokoliv je lepším politikem než Špidla Štěpán  Kotrba
20. 2. 2003 Sokol prezidentem: Špidla se zbláznil, hoďte na něj síť Ivan  David
24. 1. 2003 Pohled zevnitř: Kdo prohrává s kým v ČSSD Ivan  David
22. 1. 2003 Prezidentská volba: Události minulé nám ukazují, jak mohou vypadat události budoucí Petr  Baubín