10. 10. 2003
Proč zaostáváme za Evropou, do které vstupujemeněkolik poznámek k ekonomické studii Miloše PickaPříčinou nerovného ocenění našich výrobků... na náročných trzích.je obtížný přístup domácích podniků do podnikatelských a obchodních sítí ovládaných...nadnárodními společnostmi. Zaostávání složitosti technické úrovně a kvality
výrobků za závratně rychlým procesem
rozvoje technologií ve světě je způsobeno dvojicí
hlavních příčin. Jednak je to nízká míra
výdajů na vědu a techniku ve zpracovatelském
průmyslu. Činí jen asi 1 % v poměru
k jeho přidané hodnotě a je asi o třetinu nižší
než v SRN a tři až pětkrát nižší než ve Švédsku
nebo ve Finsku. Dále je to také nízká míra investic
do fixního kapitálu ve zpracovatelském
průmyslu. Nestor české makroekonomie, občasný spolupracovník Britských listů Miloš Pick nechodí pro kruté, ale pečlivě zdokumentované odpovědi daleko. Pick je spoluautorem studie Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii s názvem Ekonomická konvergence, konkurenceschopnost a sociální soudržnost (RASES, 2002), v knihovně Britských listů mu vyšly dvě rozsáhlé studie Snížení daně z příjmu právnických osob a podpora investování a Co po dekádě selhání transformace české ekonomiky?, a nyní mu vychází na pokračování v týdeníku Ekonom dvoudílná sonda do hospodářské politiky Kde hledat naše strategické priority?, v níž polemizuje se smyslem a finální podobou Špidlových "balíčků"... Podívejme se na Pickův ekonomický rentgen blíže. |
Autor v Ekonomu (č. 41) v první části svého článku k prioritám hospodářské strategie ukazuje závažné důsledky dožívající, původně zvolené neoliberální strategie transformace, nepřiměřenost, vysokou nákladnost a malou účinnost defenzivní hospodářské politiky, zaměřené především na cenovou konkurenci na základě extrémně nízkých mezd i kurzu měny (obdobně daňového podbízení). Nejkritičtější je třetí bod jeho "vládní nápovědy": ... uvedený odstup úrovně produktivity (pozn. red BL.: ta ve zpracovatelském průmyslu v ČR činila na přelomu století jen 40 % úrovně Rakouska) a jeho hlavní příčiny mají některé důsledky, z nichž nejzávažnější zde můžeme jenom vyjmenovat:
Zdroj: Ekonom č. 41/2003, str. 51 Z analýzy vyvozuje nutnost zvyšování konkurenceschopnosti založené především na kvalitativích faktorech produktivity a v závěrečné části článku k tomu dává řadu námětů pro mikroekonomickou i makroekonomickou politiku. Naše zamyšlení nad touto analýzou i jejími závěry vyvolává neodbytnou otázku, zda takto analyticky doložené náměty, prohlubující a konkretizující vlastně některé prvky hospodářských programů ČSSD --- respektive sociálně tržních programů --- nejen u nás, ale i ve světě, nepotvrzují trvající aktuálnost a životnost takovýchto programů i v současné době, kdy by je mnozí neoliberálové - napříč politickým spektrem u nás i ve světě - rádi považovali za překonané? Vládní politika stojí na rozcestí, které vede buď k pokračování programatického postoje "třetí cesty", nebo k obratu ke "čtvrté cestě" --- oportunismu , který nevede k dohnání Evropy, ale přímo k jejímu předehnání. Úspěšné zvládnutí vstupu ČR do EU i podle našeho názoru závisí opravdu, jak tvrdí Pick, především na konkurenční způsobilosti české ekonomiky. Otázka však je, zda máme Evropu nadále předhánět v co nejnižších cenách a mzdách, jak to u nás zavedla původní neoliberální strategie transformace a možná nově i v co nejliberálnější sociální politice, jak na to tlačí neoliberálové nejen u nás, ale v celé řadě evropských zemí, či zda ji máme dohánět postupným obratem k uplatňování kvalitativních faktorů zvyšování produktivity a konkurenční zralosti celé ekonomiky. Vzájemně podmíněné multiplikátory, vedoucí k překonání výše uvedeného stavu Pick dává na závěr první části studie v Ekonomu. Za jeden z hlavních důvodů problému -- kromě těch, které jsme citovali hned na začátku - považuje také nedostatek "dělnických" bytů, nutných ke zvýšení pracovní mobility obyvatel a k eliminaci teritoriálně vysoké nezaměstnanosti. Podle Picka by podpora růstu ekonomiky a zvyšování její konkurenční způsobilosti měla být prioritou i rozpočtové a měnové politiky. A to je další " vzkaz" ekonoma Picka vládní hospodářské politice. Můžeme ale tato zamyšlení k nejzávažnějším otázkám naší hospodářské strategie chápat jenom jako "vzkazy" vládě? Nejsou to především otázky nás všech? Nestálo by za to vést k nim diskusi celé občanské společnosti a v tom především ekonomické obce, a to i přes hranice jednotlivých novin, časopisů i elektronických médií?? |