11. 8. 2003
Vývojové trendy: jaký bude svět za 20 letLiam Byrne, analytik Labouristické strany, který spolupracuje s výzkumnou organizací Social Market Foundation, vypracoval zprávu o tom, jak se Británie změnila od roku 1984 a jak se zřejmě dále změní do roku 2020. Účelem je přimět ministry a stranické aktivisty, aby dokázali pohlédnout "dále, než k nejbližší frakční hádce na stranické konferenci", jak napsal list Guardian. I když se předpověď týká jen Británie, obsahuje četné zajímavé závěry, které zřejmě mají obecnou platnost:
|
Populační růstPočet obyvatel Velké Británie má podle studie v budoucnu růst pomaleji, než jak tomu bylo v minulých dvaceti letech. Od roku 1981 stoupl počet obyvatel Británie o 11 procent, během nadcházejících 20 let prý stoupne jen o 4 procenta, a v roce 2023 dosáhne 61 milionů obyvatel. Navzdory nízké porodnosti a stárnoucímu obyvatelstvu zůstane Británie nejmladší zemí skupiny G7. V roce 2020 bude 30 procent britského obyvatelstva starší 60 let (v současnosti je v Británii 20 procent obyvatelstva starší 60 let) a jen jeden milion lidí bude mít osobní vzpomínku na druhou světovou válku. V roce 2025 bude třetina obyvatelstva starší 65 let a to bude znamenat obrovský tlak na státní zdravotnictví. Podle současných odhadů nebudou mít asi 3 miliony Britů naspořeno dostatečné množství peněz na důchod. Lidé proto budou pracovat déle -- už v současnosti pracuje 8 procent mužů a 9 procent žen déle, než je oficiální věk odchodu do důchodu. Bude pokračovat rozpad instituce manželství a počet individuálních domácností vzroste o 8,5 milionu na 24 milionů. Lidé budou víc mobilní. Do roku 2010 stoupne ve špičce automobilový provoz ve městech ve srovnání s rokem 1996 o 23 procent. Informovanější spotřebiteléZávažným problémem pro vládu se má stát to, že uživatelé veřejných služeb, poskytovaných státem, budou lépe informováni, budou vládě méně důvěřovat a budou se vůči vládním institucím stavět méně uctivě. Už nyní vychází v Británii 46 časopisů, věnovaných spotřebitelskému zdravotnictví -- v roce 1993 jich vycházelo 13. Počet stížností veřejnosti radě General Medical Council na státní zdravotnictví stoupl za posledních pět let z 18 týdně na 86 týdně. Lidé budou požadovat pružnější a efektivnější služby. To povede k delší pracovní době. V zemi budou žít vzdělanější, intenzivněji pracující jednotlivci, kteří budou požadovat rozsáhlý sortiment nejrůznějších služeb k uspokojení svých individuálních potřeb. Britská ekonomika se bude nadále odkloňovat od výrobních sektorů. V roce 2020 bude pracovat už jen 14,5 procent britských pracovních sil ve výrobních sektorech a 18 procent jako manažeři. Nové technologieByrne předpovídá, že počítače budou 4000krát schopnější než dnešní počítače. "Očekává se, že od roku 2010 se budou vyrábět počítačové čipy s tranzistorovými součástkami o šířce pouhých pěti atomů a se spoji, které se budou zapínat a vypínat trilionkrát za sekundu." Pokračuje: "Pracovníci budou užívat počítačů, které budou v podstatě jednat jako jejich podřízení a budou pro ně vykonávat celou řadu složitých úkolů. V domácnostech zjednoduší technologie množství každodenní práce: je pravděpodobné, že ledničky vám budou samy objednávat další potraviny, a "elektronické systémy pro zábavu" (home entertainment systems) budou pro vás vyhledávat nové filmy, jaké máte rádi. Očekává se, že od roku 2010 se bude široce využívat genetické analýzy pacientů a do roku 2015 se rozšíří praktické využívání genové terapie na léčbu 30 procent v současnosti smrtelných chorob. Léky vzniklé na bázi biotechnologie umožní, aby pacientům narostly nové tepny, bude možno léčit mozkové nádory a zpomalit rozvoj Parkinsonovy choroby. Bioinženýrství umožní lékařům pěstovat umělé orgány, do roku 2010 budou k dispozici umělá srdce a od roku 2025 umělé plíce. Do roku 2014 bude prováděna většina chirurgických zákrok technikami minimálních zásahů a 10 procent chirurgických operací budou provádět roboti. Dojde k podstatnému rozvoji samostatných diagnostických nástrojů. Silně se rozvine samostatná domácí zdravotnická péče, kdy budou lidé intenzivně využívat sebediagnózy. Pokrok rozvoje pesticidů, plodin a zvířat odolných nemocem zbrzdí zřejmě odpor veřejnosti. Už nyní ochabuje důvěra veřejnosti ve vědu jako v neutrální sílu. Klíčem k zvyšování produktivity a životní úrovně během nadcházejících 10 -- 15 let budou podle této analýzy méně vynálezy nových technologií a více efektivní využívání dosavadních znalostí. Vědecký pokrok a zintenzivnění světového obchodu bude znamenat, že v roce 2020 svět vyprodukuje za pouhé dva dny tolik výroby, na kolik bylo v roce 1900 zapotřebí pracovat celý rok. Svět bude méně stabilníZ mezinárodního hlediska bude hlavním světovým problémem i nedále nerovnost, která se zřejmě bude nadále zhoršovat. Vzniknou nové imigrační tlaky, z oblastí, ohrožených nedostatkem vody se budou snažit dostat mladí lidé do rozvinutého světa a využívat tam hospodářských příležitostí, vzniklých v důsledku hospodářského růstu a poklesu počtu pracovních sil. V roce 2015 bude svět drtivou měrou městský. Pro národní vlády jednotlivých zemí bude stále obtížnější řešit problémy samostatně. Vlády zjistí, že ztrácejí rozhodovací pravomoci v důsledku nové "ekologie politiky", kdy budou lidé vykonávat svou moc přímo jako spotřebitelé či jako členové lobbistických organizací. Vliv mezinárodní institucí jako je Evropská unie, OSN či Světová banka bude podstatně silnější než dosud. Svět bude nestabilnější a západní armády budou muset vykonávat neválečné úkoly, včetně občanské a humanitární pomoci a udržování míru.
Podrobnosti v angličtině ZDE
|