I uprostřed smutku kolem tragické smrti dr. Kellyho považují za posledních několik dní někteří lidé ve vládě a blízcí vládě za vhodné na guvernéry BBC veřejně útočit. Zatvrzelá nezávislost Rady BBC tváří v tváří obrovskému tlaku přivádí některé politiky téměř k šílenství, tak silné je jejich rozhodnutí ovlivňovat redakční rozhodování nejdůvěryhodnějšího britského poskytovatele zpravodajství a publicistiky. O hrozbách, zastřených i otevřených, z "vládních zdrojů", že se vláda BBC pomstí tím, že sníží její financování, odstraní jejího generálního ředitele a změní její chartu, často [v posledních dnech] informují sdělovací prostředky. To jasně dokazuje, proč Británie stále ještě potřebuje dobře vyzkoušený systém správy BBC, aby tato instituce dokázala přežít takovéto bouře.

Guvernéry, členy Rady BBC, jmenuje v podstatě ministr kultury, poté, co proběhne procedura veřejných jmenování podle předpisů, které vypracoval lord Nolan. Ministryně kultury Tessa Jowellová teď jmenovala 10 z 12 členů Rady BBC (některým z nim předchozí jmenování prodloužila). Je podivné, že někteří přátelé britské vlády jak se zdá nyní ztratili důvěru v soudnost a v poctivost těchto jmenovaných osob. Naše integrita se stala terčem útoku. Jsme kritizováni, že máme jiný názor na redakční záležitosti, než má vláda a její stoupenci. Protože k tomu máme odvahu, naznačuje se, že by měl být systém, který ochraňoval BBC 80 let, zrušen a nahrazen externí regulační institucí, která "BBC zkrotí".

Doufejme, že ve vládě převládnou moudřejší hlavy. Existuje jen jediný důvod, proč byla BBC schopna vybudovat si během tolika let důvěru svých diváků a posluchačů, a to je proto, že je důrazně zjevné, že BBC není hlasem státu.

Všechny osoby, které projdou vysoce náročným jmenovacím procesem dosáhly ve svém oboru vynikajících výsledků. I když pocházejí z mnoha oblastí politického spektra, a některé jsou i nepolitické, všechny jsou si vědomy, že musejí odložit své politické názory, stejně jako kabát, před úřadovnou Rady BBC. Mají v BBC mnoho různých rolí, ale nejdůležitější z nich je vytvořit neodstranitelnou bariéru mezi redakčními procesy v BBC a politickým zastrašováním. Neexistuje žádný jiný alternativní mechanismus, který by tuto funkci vykonával tak dobře jako Rada BBC.

Toto bylo jasně prokázáno v minulých týdnech. Během války v Iráku útočili neustále na zpravodajství BBC politikové, že prý má BBC vlastní zpravodajskou agendu, o níž byli přesvědčeni, že je v protikladu vůči vládní argumentaci pro válku. Avšak Charta BBC praví, že zpravodajství BBC musí neustále odrážet všechny významné názory, jaké existují ve Velké Británii. Tak jako jsme měli absolutní odpovědnost dát slovo těm, kteří tu válku podporovali, hlas těch, kteří byli proti válce, musel být také v tomto celostátním rozhlase a televizi někde slyšen. Kromě toho, nejdůležitější zůstávala povinnost BBC kriticky zkoumat a analyzovat informace ze všech zdrojů. Mnoho lidí shledalo, že je tato praxe nepříjemná, ale to, že se vedla válka, nebylo důvodem zkompromitovat hodnoty, na nichž je založeno zpravodajství BBC.

Rada BBC dospěla k názoru, že během války v Iráku i po této válce dodržovala BBC svou tradiční nestrannost a vysílala pravdu, a to pod téměř nesnesitelným tlakem. Jsem hrdý na tyto novinářské profesionály, kteří jsou za to odpovědni. Samozřejmě, že došlo k několika individuálním omylům, ale diváci a posluchači poznali, že důvěra, kterou vždycky měli v BBC, nebude zklamána. Sledovali zpravodajství BBC v obrovských počtech a z důkazů jasně vyplývá, že důvěřovali BBC daleko více než jakémukoliv jinému informačnímu zdroji.

Nedávný útok Alastaira Campbella proti BBC se netýkal pouze reportáže Andrew Gilligana v pořadu Today, ale rovnal se plnému, frontálnímu útoku na motivaci, kvalifikaci a profesionalitu celého zpravodajství BBC. Na svém mimořádném zasedání ze dne 6. července 2003 odmítla Rada BBC hlavní Campbellovo obvinění, že celá BBC vede kampaň proti němu, proti vládě a proti válce. Jsem velmi rád, že pan Campbell nyní tato obvinění odvolal.

Rada BBC také zdůraznila, že rozhodnutí vedení BBC odvysílat reportáže Andrewa Gilligana a dalších novinářů o vládních výzvědných zprávách byla ve veřejném zájmu, pokud vezmeme v úvahu informace, které mělo zpravodajství BBC tehdy k dispozici. Když jsme získali informace prvořadé státní důležitosti, pocházející ze spolehlivého a důvěryhodného zdroje (o němž nyní víme, že měl téměř jedinečnou kvalifikaci k tomu, aby svědčil o zbraních hromadného ničení v Iráku), bylo by naprosto nesprávné, aby reportéři BBC své reportáže [k této věci] potlačili. Rada BBC konstatovala, že bylo správné tyto reportáže odvysílat.

Rada BBC byla kritizována za to, že jednala zbrkle, když vydala své rozhodnutí před vydáním zprávy parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti, která byla zveřejněna následujícího dne. Avšak my jsme už podezřívali, že tato zpráva bude nerozhodná, a tak tomu také bylo. Jsme také obviňováni, že jsme jen loutkami managementu BBC, když jsme odmítli útok Alastaira Campbella na etos zpravodajství BBC. Avšak obrovskou silou systému řízení BBC je to, že 12 členů Rady BBC se nemusí zodpovídat nikomu. Ani managementu, ani konkurenci, ani vládě. Nedělají svou práci pro peníze ani pro kariéru. Dělají ji prostě proto, že věří v nezávislost velmi významné instituce. Proto hájí její nezávislost tak žárlivě, a budou to dělat vždycky.