30. 5. 2002
Je pošetilé zakazovat narkotikaEvropské státy si začínají uvědomovat, že politika trestání narkomanů je nemorální a hloupá, argumentoval včera v deníku Financial Times Martin Wolf: Malé mezery se začínají objevovat i v Británii, ve "zdi pitomosti, která obklopuje politiku vlád vůči narkotikům".
|
Ve Spojených státech protestuje několik odvážných lidí proti "válce proti drogám" - ve skutečnosti je to vláka proti občanům. Holandsko a Švýcarsko experimentují se zrušením trestnosti držení narkotik. A minulý týden udělala zpráva britské Dolní sněmovny několik děr i v britské vládní politice v této věci. Je to politováníhodně bázlivý krok, stále je to však krok správným směrem. Začátkem sedmdesátých let začala Británie napodobovat Spojené státy jejich válkou proti narkotikům, a důsledky byly katastrofální. V roce 1970 bylo v Británii jen asi 1000 uživatelů heroinu. Do roku 2000 vzrostl ten počet na 200 000. Podle britského průzkumu zločinnosti z roku 2000 požívala celá třetina všech občanů ve věku od 16 do 59 let někdy v životě nezákonné drogy, většinou konopí. Z 9,5 milionu mladých lidí požívalo nezákonné drogy 2,3 milionu osob jen během roku 2000. Nepodařilo se ani zastavit dodávku narkotik - pouliční cena drog za posledních dvanáct let poklesla. Avšak zákaz narkotik způsobil podstatné lidské škody. 10 procent všech Britů, kteří byli odsouzeni v roce 2000 do vězení, bylo odsouzeno za trestné činy týkající se drog. Podle některých odhadů je třetina všech krádeží motivována narkotiky. Celkově se odhaduje, že pachatelů trestných činů, motivovaných drogami, tzv. "problematických uživatelů drog" je asi 250 000. Každý tento člověk vydává ročně 27 500 eur na drogy, z čehož je více než 20 000 eur zisk ze zločinnosti. Zakazování drog také vytváří ilegální trh drog v hodnotě - jen v Británii - asi 6,6 miliard liber ročně. To nese organizovaným zločineckým gangům obrovské zisky. Jen se však podívejte co tento obchod učinil se zeměmi, jako je Afghánistán či Kolumbie. Takže nynější politika kriminalizace užívání narkotik "nefunguje - ani nesnižuje počet uživatelů drog, ani nesnižuje počet lidí, kteří na drogy umírají, ani neomezuje ilegální obchod s drogami" - těmito slovy ji odsoudila britská Association of Chief Police Officers - asociace nejvyšších představitelů britských policejních sil. Na selhání této "války" lze reagovat trojím způsobem: moralisticky, volnomyšlenkářsky a utilitářsky. Moralisté tvrdí, že je nutno přitvrdit. V Americe vzrostly federální výdaje na boj proti drogám z 900 milionů dolarů v roce 1979 na 18 miliard dolarů v roce 1999. Pro moralisty je požívání drog zločinem. Tato orwellovská politika je stupidní a nemorální - stupidní proto, že nefunguje, a nemorální proto, že škody, které si sami uživatelé drog napáchají, jsou daleko menší než škody, které jim dělá stát. Volnomyšlenkářský postoj shrnují autoři vynikající knihy z washingtonského Cato Institute. Argumentují, že tím, že se stát snaží bránit lidem v tom, aby dělali, co chtějí, musí zasahovat do jejich života stále intruzivněji a stále násilnějším a v Americe protiústavním způsobem. "Nemůžeme zabránit dospělým lidem, aby o sobě sami rozhodovali a neměli bychom k tomu užívat zákona." Je nutno se zaměřit na třetí, utilitářský přístup: omezit celkové škody na minimum. Je nutno omezit přísun drog, vzdělávat potenciální uživatele drog, narkomanům poskytovat léčbu a minimalizovat záporné důsledky drog pro veřejné zdraví. Drogy by se měly legalizovat, protože nebezpečné substance jsou nebezpečnější, pokud jsou ilegální a neregulované. To se asi nestane, vyvolalo by to veřejné rozhořčení, a vláda se také bojí, že by lidé začali drogy užívat víc. Nicméně britská Dolní sněmovna uvažuje o tom, že v budoucnu by bylo možné legalizovat některé drogy, které jsou nyní zákonem zakázány. Důsledkem je série skromných, ale užitečných reforem. Stát se od nynějška nebude zaměřovat na všechny uživatele drog, ale na nejproblematičtější osoby, které drog zneužívají. Konopí a ectasy budou považovány za méně škodlivé drogy než dosud. Zpráva také požaduje, že by měl vzniknout daleko větší počet léčebných míst pro osoby, zneužívající kokain, léčebné metody, založené na metadonu, by měly být všeobecně k dispozici a pro uživatele heroinu by měly být k dispozici komplementární terapie. Zpráva parlamentu také doporučuje založení bezpečných míst, kde by si narkomani mohli injekcí vstřikovat do žil heroin a pilotní program pro poskytování heroinu na lékařský předpis, jak se tomu děje v Holandsku a ve Švýcarsku. Nejdůležitější součástí britské parlamentní zprávy je argument, že "jestliže existuje nějaké jedno hlavní poučení ze zkušenosti posledních třiceti let, je to, že politika, která je založena plně na vynucování (či zakazování) může jedině selhat." Z toho podle britského parlamentu vyplývá, že "hlavním cílem vládní politiky, zaměřené na uživatele nelegálních drog, musí být snižování škod, nikoliv trest či odplata." "Bravo," volá komentátor deníku FT. Velká Británie se konečně vystěhovává z Američany vedeného tábora hysterických moralistů. A teď může začít uvažovat vážně. Rozumná politika by narkomany léčila, nikoliv trestala. Tím by přišli gangsteři o svůj zisk. Rozumná vládní politika by poskytovala poctivé informace potenciálním uživatelům drog, nešířila by lži. Omezila by hrozbu veřejné bezpečnosti, nezvyšovala by pobídky pro páchání trestných činů, omezila by šíření této nemoci, nepodporovala by je. |
Drogy | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
30. 5. 2002 | Pim Fortuyn: Že by Holanďané byli nyní extrémní pravičáci? To snad ne... | Fabiano Golgo | |
30. 5. 2002 | Je pošetilé zakazovat narkotika | ||
22. 4. 2002 | Reflex versus větrné mlýny | Tomáš Pecina | |
17. 1. 2002 | Marihuana, princ a žebráci | Fabiano Golgo | |
9. 1. 2002 | Fukuyama: Co dělat, nemá-li vzniknout nelidský, posthumánní svět | ||
30. 11. 2001 | Ve východní Evropě hrozí epidemie AIDS | ||
12. 11. 2001 | Otevřený dopis: Vystupujme energicky proti kouření | Martin Škapík | |
25. 10. 2001 | Významný krok k legalizaci marihuany | Jitka |