Městská rada na svém 8. mimořádném zasedání dne 16.5.2003 projednala Zprávu o šetření příčin zaplavení pražského metra v době srpnových povodní 2002 a s výsledky jednání seznámil na tiskové konferenci novináře primátor Pavel Bém, jeho náměstci Jan Bürgermeister a Jiří Paroubek, radní Radovan Šteiner, předseda komise pro šetření příčin zaplavení metra zastupitel František Laudát a generální ředitel Dopravního podniku hl.m.Prahy Milan Houfek.

Ivana Gorgolová, moderátorka, ředitelka OPR MHMP:

"Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám Vás na tiskovém brífinku, který byl svolán k dnešnímu mimořádnému zasedání rady, které skončilo zhruba před devadesáti minutami a týkalo se projednání Rady HMP ke zprávě komise pro prošetření příčin zaplavení metra. Dovolte mi přivítat všechny účastníky této konference, pana primátora Pavla Béma, jeho dva náměstky - pana Bürgermeistera a pana Paroubka, z dalších pana radního Šteinera a dále dva hosty, jedním z nich je pan ing. Milan Houfek, generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy, a.s. a pana ing. Františka Laudáta, předsedu komise pro vyšetření příčin zaplavení prostor pražského metra. V úvodu bych poprosila pana primátora Béma o stručné zhodnocení jednání dnešní rady."

MUDr. Pavel Bém, primátor hlavního města Prahy:

"Dámy a pánové, máme za s sebou více než dvouhodinové jednání rady, které se zabývalo pouze a jenom zprávou , zprávou, která má celkem 96 stran, zprávou, kterou jsme si dovolili ve stručném sumáři vám asi v pěti stránkách předložit tak, abychom usnadnili Vaše čtení této zprávy. Na druhou stranu zpráva sama o sobě má ještě několik tisíc stran příloh. Ty přílohy jsou k dispozici na úřadu hl. m. Prahy a samozřejmě jsou a byli také součásti diskuse, kterou dnes Rada hl. m. Prahy má za sebou. Já bych si dovolil teď stručně úvodem zprávu 96 stránkovou přiblížit vám, kteří jste neměli ji možnost ještě číst. Zpráva je od úterý přístupna na webových stránkách, takže ti, kteří samozřejmě příslušný čas a webovskou stránku měli, tak se měli možnost na ní podívat. Poprosím o shovívavost, protože zpráva je obsáhlá a logika řazení jednotlivých částí mého úvodního slova a následně slova, které bude doplněno panem náměstkem Bürgermeisterem, panem kolegou Laudátem, předsedou komise a následně případně dalšími hosty dnešní tiskové konference, tak to logické řazení má svůj smysl a cíl. Co bylo cílem této zprávy?

Cílem bylo najít specifikovat nejen příčiny zaplavení prostor pražského metra, ale i popsat způsob, jak došlo technicky k zaplavení města v jaké kvalitě byly zpracovány povodňové plány, související dokumenty, jak fungoval systém řízení informovanosti vzájemné komunikace mezi řídícími a výkonnými orgány při povodni v roce 2002 a zda byl naplněn smysl povodňové ochrany. Předsedou komise, kdo byl součástí komise, která měla prošetřit příčiny zatopení pražského metra, předsedou byl pan ing. František Laudát, členy komise bylo osm respektovaných odborníků, docentů, profesorů, děkanů, proděkanů, všech věcně příslušných odborných akademických institucí a dále komise jmenovala za jednotlivé politické kluby přizvané hosty do komise a členy ať už to byli zástupci řekněme koaličních politických subjektů anebo opozičních politických subjektů. Dále byli v průběhu času a práce komise přizváni zástupci České komory autorizovaných techniků, některých jednání komise se zúčastnili zástupci Policie České republiky.

Co nebylo cílem a smyslem práce příslušné komise?

Komise od začátku si vymezila jakousi hranici a řekla, že smyslem nebude vyjadřovat se k zachování či zrušení ochranného systému metra, za prvé a za druhé, komise nechtěla od samotného prvopočátku a dala si to jako svou vstupní klauzuli, že se nebude výsledky svých zjištění spojovat s osobní odpovědností konkrétních pracovníků, ale pouze s kompletací stavů a událostí, které vedly či mohly vést k zaplavení metra. Zprávu komise je možné rozdělit do dvou základních částí: ta první část je, řekněme, část zabývající se organizačními aspekty, ta druhá část stavebně technickými aspekty. Té organizační části bylo cílem posoudit vše, co se týká vlastní organizace řízení krizového systému, povodňového štábu, dotknout se dokumentů, které byly platné a podle kterých se příslušné instituce řídily. Jakých dokumentů? V první řadě povodňových plánů, povodňové plány podle zákona 71, tedy zákona vodního zpracovávají obce a vlastníci objektů v záplavových území. Z hlediska připravenosti a adekvátnosti opatření byly posuzovány především dva plány, povodňový plán hlavního města Prahy a povodňový plán Dopravního podniku Metro. Zároveň v této souvislosti si dovolím upozornit na jednu skutečnost, která je také součástí vlastního usnesení, které jsme si dovolili vám předložit, a to skutečnost, že otázka náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze v případě povodňové situace při stoleté vodě upozorňuje na zásadu zachovat provoz metra v celém rozsahu s tím, že dojde k uzavření stanic v přímém dosahu Vltavy, včetně návrhu linkového vedení, zejména na dráze tramvajové, tento plán nebyl dopracován po přijetí nové protipovodňové legislativy a bylo nutno řešit tuto nově vzniklou situaci operativně, zásadně odlišně od navrženého scénáře.

Závěrem lze konstatovat, že srpnové povodně ukázaly nepoužitelnost tohoto klíčového vlastně úvodního ustanovení, o který se tento povodňový plán opíral. Povodňový plán hlavního města Prahy byl zpracován v roce 1999, následně novelizován, dopracován odborem krizového řízení v souladu s vodním zákonem, nově schváleným parlamentem ČR, a byl schválen primátorem hlavního města Prahy. Lze říci, že zkušenosti ukázaly potřebu dopracovat a doplnit věcnou i organizační stránku povodňového plánu, a to dokonce výrazně nad rámec stávajícího zákona, nejenom toho vlastního znění povodňového plánu hlavního města Prahy. Druhým dokumentem byl povodňový plán dopravního podniku Metro. Povodňový plán tohoto dopravního podniku, odvětvového závodu Metro, byl zpracován útvarem technického náměstka v roce 2000, s respektem k nařízení vlády číslo 100/99 Sb. Komise, která se zabývala, resp. subkomise, která se zabývala úplností, racionalitou, funkčností tohoto povodňového plánu, konstatovala, že vzhledem k organizační složitosti Dopravního podniku, odvětvový závod Metro, a k významu metra jako páteřní dopravní sítě, nebyl povodňový plán dopravního podniku Metro dostatečně propracovaný.

Povodňové komisi mohl tak sloužit pouze jako orientační vodítko, nikoli jako obsahový návod obsahující způsob organizace a přípravy zabezpečovacích prací, způsob ochrany metra, přípravy a organizace záchranných prací, či zajištění povodní narušení základních funkcí metra. Vedle povodňových plánů byla další problematickou oblastí studovanou a vyhodnocovanou v rámci šetření komise otázka povodňové dokumentace. U povodňové dokumentaci si dovolím zmínit tzv. povodňovou knihu Prahy, zápisy z jednání povodňové komise. Předem je třeba upozornit na skutečnost, a na to upozorňuje příslušná komise, že zápisy sice existují, nicméně jednání nebyla nahrávána a komise konstatuje, že zápisy mají omezenou vypovídací schopnost nebo hodnotu. Dále jsou k dispozici zápisy z jednání krizového štábu.

Pro úplnost a vaši informaci, po vyhlášení nouzového stavu předsedou vlády České republiky, to bylo 12. srpna v 18,00 hodin, svolal tehdejší primátor hlavního města Prahy Igor Němec okamžitě, neprodleně krizový štáb. První jednání krizového štábu se uskutečnilo ve 23 hodin ještě téhož dne a následně tedy zasedal krizový štáb, počínaje vyhlášením nouzového stavu, až několikrát denně, v závislosti na vývoji situace. Ze zápisů je celkem jednoznačné, že převažuje operativa v rozhodování a řízení nad nějakou předem determinovanou plánovanou činnosti, což je samozřejmě pro akutnost příslušného řešení krizové situace pochopitelné. Co je rozhodující? Rozhodující je teď to, co v té hierarchii významných rozhodnutí skutečně ční jako ledová kra nad hladinu oceánu, že např. přes žádost ministra vnitra neevakuovat v příslušné době část městské části Prahy 8, tedy konkrétně Karlín, se krizový štáb na základě rozhodnutí primátora hlavního města rozhodl k evakuaci a dá se říci, že do jisté míry můžeme dnes tvrdit a interpretovat, že tak zachránil životy možná desítek, možná stovek obyvatel. Co je dále podstatné? Že např. ministerstvo životního prostředí nesvolalo povodňový štáb České republiky, podle zákona je to pro Ministerstvo životního prostředí povinnost. Dopravní podnik Metro, odvětvový závod, vedl také povodňovou dokumentaci. I tato povodňová dokumentace nemá příslušnou vypovídací hodnotu, záznamy v ní obsažené jsou neúplné a neodpovídají rozsahu danému povodňovým plánem Dopravního podniku Metro. Podle povodňové knihy například není možné průkazně a objektivně dokladovat průběh povodně v metru, provedená opatření k ochraně před povodní, hledat příčiny vzniku škod souvisejících s povodní. Další oblastí, která byla podstatná pro vyhodnocení příslušné komise, byla i otázka, ne jestli má dál fungovat a v jakém rozsahu ochranný systém metra, ale jak fungoval ochranný systém metra v čase vlastní povodně.

Ochranný systém metra, to jenom pro vaši informaci, existuje dohoda mezi Dopravním podnikem hlavního města Prahy, resp. odvětvovým závodem Metro, a ta říká, že je nezbytné udržovat ochranný systém metra v plném funkčním stavu i přes skutečnost, že v devadesátých letech byly dlouhodobě finanční prostředky na provoz, údržbu, obnovu prvků ochranného systému zcela nedostačující. Dopravní podnik, můžeme dnes říci a hovoří se o tom v příslušné zprávě, vlastně na sebe přebíral závazky, které svým způsobem fakticky z ekonomických důvodů nemohl nikdy splnit. K finančnímu nedostatku na činnost ochranného systému přispěl výrazným způsobem i stát, konstatuje zpráva komise, který v uplynulých letech s provozem tohoto systému nepomohl, či pomohl zcela nedostatečně. Ochranný systém metra navíc byl vybudován v souladu s příslušnými předpisy k ochraně obyvatelstva pro vaši informaci, proti účinkům soudobých nepřátelských ničivých prostředků. Soudových nepřátelských ničivých prostředků znamená v zásadě zbraně hromadného ničení, nikoliv voda. Voda není zbraní hromadného ničení. Tedy, tento systém neřešil použití ochranného systému metra jako celku ani jeho prvku při mimořádných událostí, jako je povodeň. Závěr - subkomise se shodla, že realizovaná opatření v návaznosti na ochranný systém metra i na protipovodňový plán metra odvětvového závodu, mohla maximálně zpomalit průnik vody do metra, ale nemohla v žádném případě zabránit zaplavení metra. Připravená opatření ke stoleté vodě byla povodňových plánů realizována, konstatuje příslušná komise.

Zasedaly komise, když jsme u těch organizačních aspektů, a těch komisí byla celá řada, dovolím si začít povodňovou komisí hlavního města Prahy, která byla včleněna do krizového štábu hlavního města Prahy. Komise zasedala, existuje o tom tedy celá řada závěrů a zápisů, nicméně příslušná subkomise, která šetřila organizační aspekty práce činí závěr a tento závěr říká, že včlenění povodňové komise do krizového štábu je možné interpretovat jako nedostatek současné legislativy. V okamžiku, kdy se povodňová komise stala součástí krizového štábu, přestala teoreticky fungovat a plnit tak své povinnosti, které teda logicky převzal krizový štáb. To je jeden z významných závěrů, tedy pro budoucnost řízení mimořádných krizových situací, které víme, že podle dlouhodobých hydrometeorologických prognóz nás v budoucnosti mohou postihnout. Subkomise dále konstatuje, že - a teď se dostaneme k povodňové komisi Dopravního podniku - že povodňová komise Dopravního podniku Metro přijala v souladu s povodňovým plánem všechna opatření na stoletou vodu, přestože většina z těchto opatření nebyla v povodňové krize zaznamenána, a to byl tedy předmět kritiky, na který jsem upozornil. Přijatá opatření byla prokazována nepřímo, a to z hlášení dispečerů, přepisů telefonních hovorů či záznamů otevírání tlakových plynotěsných elementů. Český hydrometeorologický ústav, zpráva se věnuje poměrně obsáhle jeho funkci, řekněme, a jeho roli, jeden ze závěrů, na který si dovolím upozornit: hlášení Českého hydrometeorologického ústavu byla v údajích o konkrétních vodních stavech a průtocích v rozporu s údaji prezentovanými zástupci Povodí Vltavy, resp. závod Dolní Vltava na jednání krizového štábu. Zase to je jedna z věcí, která dnes má pouze jenom konstatační rovinu, do budoucnosti to pro nás znamená, že informace, které běží z Hydrometeorologického ústavu, z Povodí Vltavy, případně z dalších zdrojů, musí být vzájemně provázány a musí být prostě jednotné. Otázka s ohledem na organizační aspekty, protipovodňových nebo mobilních zábran. Mobilní zábrany - konstatuje závěr příslušné komise - jako podstatná, nebo subkomise, jako podstatná část ochranných opatření byly realizovány s rezervou přibližně 50 cm oproti očekávání úrovní stoleté vody.

V souladu s tímto plánem a realizovanými opatření do úrovně povodně stoleté vody neměl dopravní podnik Metro se zvládáním povodně žádné problémy. Subkomise konstatuje, že zaplavení metra při  rozsahu srpnové povodně při průtoku o přibližně 1500 kubických metrů za vteřinu větší a o průměrně hladině přibližně o 200 cm větší, než odpovídá stoleté vodě, nešlo dostupnými prostředky zabránit. Organizační souvislosti další: otázka náhradní dopravy, problematikou se také příslušná subkomise zabývala a konstatuje v zásadě, informace jenom doplňující, metro v běžných podmínkách přepraví 1 212 000 osob přibližně denně, což je asi 41 % z celkového počtu cestujících městskou hromadnou dopravou. V této souvislosti komise konstatuje, že je nutné ocenit zejména přijatá opatření pro fungování městské hromadné dopravy, doprava, z hlediska fungování městské infrastruktury je samozřejmě naprosto základním životním prvkem. Komise vyzdvihuje organizační schopnosti při operativním rozhodování dopravního ředitele a ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy. Toto jsou stručné závěry v té organizační oblasti, v oblasti technicko stavební poprosím o stručné, stejně stručné shrnutí, nebo stejně obsáhlé shrnutí pana náměstka Bürgermeistera."

Ing. Jan Bürgermeister, náměstek primátora:

"Já se předem omlouvám, pokud v některých faktech se budu opakovat, ale nám nezbývá, než opravdu při těch komentářích se držet textace té zprávy, která má vnitřní členění a tím pádem z toho plynoucí logiku. Subkomise technologická i stavební téměř shodně jedna na straně 38, druhá na straně 61 zprávy konstatují, že nespornou hlavní příčinou zatopení pražského metra byla neočekávaná mohutnost povodně, na kterou nebyla ochrana metra dimenzována. Citované dvoumetrové převýšení hladiny v Karlíně, důležité zdůraznit.

Povodňovým plánem plánované připravené protipovodňové zábrany byly postaveny včas, tak jako na Starém Městě, se stejnou rezervou šedesát centimetrů, oproti známému zatížení povodní 1897. Zatímco Staré Město zůstalo suché, i když jenom o 10 centimetrů, v Karlíně voda překonala vlastně o metr čtyřicet tyto nastavené zábrany. Důsledek je jasný, čekáme na podrobnější analýzu Povodí, protože to se týká celého toku Vltavy, řekl při těchto mohutných průtocích se vlastně vracela nazpátek do města, protože se zastavila v kaňonu na sever, od Bílé Skály na sever od Šáreckého potoka. To je problém, který my musíme vnímat jako přímý důsledek a koneckonců zpráva tím dává zapravdu rozhodnutí města povodňové zábrany napříště dimenzovat na známé zatížení ze srpna 2002 s třiceticentimetrovou rezervou. Důležitá citace, v technologické části zprávy - ta konstatuje, že destrukce stavebních i technologických prvků byla skutečně ojedinělá. A nedošlo k žádné totální destrukci konstrukcí.

Ve stanici Invalidovna zmiňují neutěsnění výtlaků kanalizace o průměru 22 cm, která vlastně byla příčinou, že vznikl obtok tlakového uzávěru přes čerpací stanici. Doporučení komise jednoznačné -- zajistit ovládání systému zvenčí, jak plynotěsných uzávěrů, opatřit jak na vzduchotechniku, tak na kanalizace zpětná šoupata, podotýkám, že to jsou úkoly zcela nové, protože na str. 63 zprávy je stavební komisí konstatováno, že časovým aspektům - a budu teď citovat trochu déle - časovým aspektům k uzavření metra je nutno zdůraznit, že za aktuálního stavu uzavření podzemních prostor, pokud by nebylo provázáno s předchozím splněním úkolů aktivace a dotěsněním prvku ochranného systému, by prakticky nepřineslo žádný podstatnější efekt pro záchranu před zatopením před klasickou povodní. Mluvíme o ochranném systému metra, ne o protipovodňových zábranách.

V této souvislosti je nutno opětně upozornit, že ochranný systém metra není navržen, není ani navržen, ani realizován pro specifické účely ochrany před povodněmi. Jeho využití k ochraně v podzemí shromážděných lidí před povodňovou vlnou z Vltavské kaskády předpokládá jeho plnou aktivaci a kontrolu celé jeho funkce relativně dlouho před vznikem tohoto nebezpečí a při plném energetickém zabezpečení, má se na mysli autonomní energetické zabezpečení, která je schováno uvnitř, které je aktivováno a které zajišťuje chod čerpadel a všech možných prvků, které ovládají plynové, tlakové uzávěry.

Cituji se shrnovací zprávy, OSM byl projektován podle předpisů ministerstva národní obrany pouze pro účely ochrany obyvatelstva a nebyl navržen ani realizován jako ochrana metra před povodní. Doba přípravy ke zhotovení všech funkcí OSM v plné šíři činí několik měsíců a souvisí s bezpečnostní strategií České republiky, přijatou usnesením vlády 280 v roce 2001.

Podotýkám, že přesná analýza, že na Prahu jde stoletá voda ze spuštěním všech přípravných prací budování protipovodňových zábran město musí stihnout za 48 hodin. Takhle byl nastavený povodňový plán a tyto termíny se stihly a na tyto termíny jsou všechny další přípravy dimenzovány. Já osobně pokládám z usnesení, která dneska rada přijala kromě všech ukládacích, aby se odstranily zjištěné nedostatky, ať organizační, nebo technologické, nebo stavební, tak pokládám mimořádně důležitý úkol primátorovi, aby ve spolupráci s vládou České republiky a příslušnými orgány státní správy zajistil zpracování návrhu aktualizované koncepce ochranného systému metra, mimořádná opatření při živelných katastrofách. My jsme situaci, že za drahé peníze zde kdysi vznikl náročný a úplný na základě sovětských zkušeností vybudovaný kryt, který je ovládaný jedině zevnitř a v režimech přesně nastavených na útok válečného charakteru, ne nato, že město potřebuje svůj majetek ochránit před stoletou vodou jako třeba je možné ochránit garáže v budově, která je moderně dimenzována, a když jde povodeň, nebo spodní voda v důsledku povodně, si prostě všechno zavřou a ten objekt zůstane suchý, že to možné je, víme, několik takových domů povodeň vydrželo, ty byly poměrně moderně a prozíravě navrženy.

Čili můj závěr je s určitým pohledem do budoucna kromě protipovodňových ochran, které vlastně takhle zpráva potvrzuje správnost rozhodnutí města, jak dál postupovat při jejich dimenzování, nás staví před nelehký úkol, co se záchranným systémem metra, aby byl funkční pro jiná rizika než na který byl kdysi postaven. Zprávy jasně konstatují, že všechny ty defekty od chrániček, netěsnosti jiného uzávěru, který už nezjistí přesně proč, ale musíme si uvědomit, že celý ten systém po zavření byl bez energetických zdrojů, ty vnější byly odpojeny tak, jako na celém území evakuované části města, Staré Město, Malá Strana, Karlín, prostě trafačky se musely odpojit a ten systém s tím nikdy neměl počítat.

Měl být vždycky, trvale pod zdroji a trvale pod kontrolou a trvale pod velínem. Takže voda pronikala dál přes tento systém stavebními nedostatky, musí se odstranit a zpráva jednoznačně konstatuje, že tohle byl jenom zpomalovací efekt a voda přetékající řekou vlastně v dvoumetrové výši přes stanice v Libni a v Karlíně v podstatě metro zatopit musela za daného technického stavu věcí."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji panu náměstkovi, ještě prosím o doplnění pana primátora."

MUDr. Pavel Bém:

"Velmi stručně a berte prosím tato čísla s rezervou, která je samozřejmě dána zaprvé stavebně technickými možnostmi vstoupit do reálného odhadu, jaký podíl té či oné stavebně technické závady vedl k jak velkému zapříčinění nebo podílu na vlastním zaplavení metra. Strana 61 v závěrech říká, že poruchy v průchodech netěsností přibližně 44 % podílu stavební závady, přibližně 28 % podílu na zatopení metra, objem zatopených prostor na úrovni nechráněných uzávěrů, jako jsou například eskalátorové tunely, asi 18 % - a ještě neuzavřené postupy procent deset. Co lze říci závěrem, než tedy předáme slovo dál, generálnímu řediteli Dopravního podniku a dalším členům rady, zaprvé obsah usnesení, které dnes rada schválila, říká, že bere zprávu komise Rady pro prošetření příčin zaplavení prostor pražského metra při povodních v loňském roce, včetně doporučení vedoucích k odstranění zjištěných nedostatků, která jsou uvedena v příloze jedna tohoto usnesení, na vědomí. Předloženou zprávu považuje za úplnou, vyčerpávající, objektivní, komplexní a za takovou, která nabízí kvalifikovaná doporučení přijetí následných opatření. Konstatuje tedy to, co bylo řečeno, že základní příčinou zatopení metra byla úroveň zátopové hladiny řeky Vltavy, která dosáhla v průměru dvou metrů nad úroveň stoleté vody, ať se nám to líbí, nebo se nám to nelíbí. Konstatuje také, že k ohrožení života a zdraví cestujících v metru nemohlo dojít s ohledem na skutečnost, že provoz na zatopených úsecích stanicích metra byl ukončen v dostatečném časovém předstihu před prvním průnikem vody. Říká dále, že realizovaná opatření mohla - jak již konstatoval pan náměstek, stejně tak, jako já - mohla zpomalit možná průnik vody do metra, ale nemohla v žádném případě zabránit zaplavení metra. Reaguji tím na některé komentáře, které se objevily ve sdělovacích prostředcích, že kdyby bývalo bylo došlo k tomu či onomu, tak v některých částech metra voda nebyla. Ne, toto je omyl a vyplývá to i ze závěrů příslušné zprávy. Ve smyslu předložené zprávy také nebylo možné za dané výšky povodňové vlny i na základě povodňových plánů hlavního města Prahy protipovodňových opatření připravených v rámci Dopravního podniku Metro zaplavení pražského metra zabránit. To je základní teze, která není žádným pokusem o zametení zprávy nebo příčin pod koberec, ale je to prosté konstatování, které je dáno fakty, které jsou obsaženy v té stostránkové zprávě. Odkazuje se zpráva na příslušné kapitoly na příslušných stranách. Návrh náhradního dopravního systému hlavním městě Praze, já už jsem se toho dotkl, v případě povodňové situace při stoleté vodě prý byl mimochodem Radou, již 7. 7. 1998, tedy před pěti lety nebo před čtyřmi lety, čtyři roky před povodní, byl vzat na vědomí, byl v plném rozsahu chybný a nesystémový. Ukázala povodeň a zkušenosti s ní. Činnost povodňové komise dopravního podniku Metro probíhala v zásadě věcně správně, samozřejmě nicméně s řadou formálních nedostatků, na které zpráva poměrně jednoznačně a kategoricky upozorňuje. Upozorňuje stejně tak na informaci, že povodňová kniha dopravního podniku Metro nemá v žádném případě vypovídací hodnotu, protože všechny zprávy a příkazy byly řešeny operativně, přenášený přímo na vlakový dispečink ústními pokyny, jinými slovy v dnešní době máme velmi obtížnou možnost tyto příslušné pokyny vyhodnocovat. Konstatuje také - a tím se zabývá asi 30 nebo 35 stránek textu a stovky stránek textu v těch přílohách -- na úrovni nejrůznějších stavebně-technických odborných posudků, že tedy zatápění podzemních prostor metra, k jejich rychlosti a objemu patří samozřejmě poruchy některých prvků stavebních konstrukcí, o nichž se zmínil pan náměstek Bürgermeister, ať už se jedná o kabelové průchodky, uzavření některých traťových uzávěrů, postupů atd. Co z toho vyplývá pro nás teď? Zaprvé je naprosto nezbytné, aby ty nedostatky, na které je jasně poukázáno v příslušné zprávě, ať už v oblasti organizační, provozní či stavebně technické, na úrovni Dopravního podniku byly napraveny tak, aby k té nápravě došlo v co nejrychlejším možném časovém horizontu a v tomto ohledu rada žádá ředitele generálního dopravního podniku hlavního města Prahy, a.s., aby předložil v kontrolním termínu harmonogram takovýchto náprav do 30. 6. letošního roku. Zároveň Rada žádá generálního ředitele Dopravního podniku, aby zajistil zpracování podrobného návrhu posílení protipovodňové ochrany metra na úroveň srpen 2002 s rezervou třiceti centimetrů, to je ta křivka v rámci matematického modelu, se kterou my budujeme protipovodňová opatření na úrovni hlavního města Prahy s ohledem na povodňovou vlnu a koryto Vltavy a opět včetně propočtu příslušných finančních nákladů v kontrolním termínu předložit radě do 30. 6. 2003. Zároveň rada ukládá mě, aby ve spolupráci s vládou České republiky, pan náměstek Bürgermeister se o tom zmínil, a příslušnými orgány státní správy, začne zpracování návrhu aktualizované koncepce ochranného systému metra pro mimořádná opatření při živelných katastrofách. Otevřeně přiznáváme, že my dnes nevíme, do jaké míry bude možné tuto potřebu saturovat na úrovni ochrany před pětisetletou vodou, případně před živelnou katastrofou obdobného rozsahu. V této chvíli to prostě nejsme schopni říci, ale je nezbytné tedy aktualizovat, vyhodnotit možnosti ochranného systému metra, samozřejmě po zvážení a analýze nezbytných finančních prostředků, přijmout příslušné kroky, já už jsem se nechal slyšet přibližně před měsícem a půl, že na skutečně kvalifikovanou rekonstrukci ochranného systému metra hlavní město Praha v současné době nemá finanční prostředky a považujeme tento systém, tak závažný s ohledem na fakt, jaká je demografická proporce obyvatel hlavního města Prahy v této republice. Toto je věc, kterou se také musí zabývat kromě vedení hlavního města Prahy i vláda České republiky. Zároveň je uloženo řediteli odboru krizového řízení, samozřejmě je to potažmo i úkol, který padá na mne, zajistit na základě poznatků uvedených ve zprávě dle bodu jedna usnesení, zpracování aktualizace povodňového plánu hlavního města Prahy, včetně povodňového plánu metra. Toto je závěr z dnešního jednání, já v této chvíli si myslím, že je možné dát slovo řediteli Dopravního podniku panu kolegovi Houfkovi a pak poprosíme velmi stručně pana kolegu Laudáta, zdali by byl tak laskav a doplnil, pokud jsme na něco podstatného ve své zprávě zapomněli."

Ing.Milan Houfek, generální ředitel Dopravního podniku hl.m.Prahy:

"Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl říci, že představenstvo Dopravního podniku se touto zprávou a všemi věcmi, které máme k dispozici v Dopravním podniku, bude zabývat v pondělí příští týden v návaznosti na projednání této zprávy hlavním městem Prahou. V současné době Dopravní podnik velmi intenzívně pracuje na opětovném uvedení těch jednotlivých prvků ochranného systému do stavu, aby v případě opakování se podobné přírodní katastrofy jsme byli lépe připraveni, tzn. dochází k celkové obnově tlakových prahů, které nevydržely při těchto povodních. Znamená to kompletní obnovu v průchodech kabelových tlakovými uzávěry, které - jak už tady bylo konstatováno - nevydržely a byly jednou z hlavních příčin postupného šíření vody metrem. Zároveň zpracovává projekty, které by měly zabránit v případě opakování se této povodně průniku té hlavní příčiny, tzn. průniku z vrchu do jednotlivých stanic metra. Bohužel, u stanic Invalidovna a Křižíkova jsou tyto projekty poměrně komplikované, protože bude třeba zabránit, nebo udělat taková opatření, aby se zabránilo vniknutí vody s hladinou přibližně 5 m nad stávající terén. Z organizačního pohledu předtím, než představenstvo projedná tu zprávu a ostatní, jak už jsem řekl ostatní aspekty, spadající do Dopravního podniku, bych chtěl říci, že jsem dnes obdržel abdikaci pana ing. Svobody jako šéfa služby Ochranného systému metra s tím, že v jeho abdikaci se hovoří o tom, že po seznámení se se závěry této zprávy došel k závěru, že ač by se dalo s některými věcmi a tvrzeními polemizovat, cítí profesionální i osobní odpovědnost za to se přihlásit k těm konstatováním této zprávy a nabízí svojí funkci k dispozici. Vše ostatní, co se týče představenstva Dopravního podniku, bychom rádi prezentovali na pondělním jednání představenstva."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji panu generálnímu řediteli. Zeptám se pana předsedy Laudáta, jestli chce něco doplnit..."

Ing. František Laudát, předseda komise RHMP:

"Dobrý den, já se domnívám, že pan primátor i náměstek Bürgermeister řekli vše, co bylo řečeno."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, já myslím, že na vás bude směřovat většina dotazů potom a poprosila bych o pár slov pana radního Šteinera."

Ing.Radovan Šteiner, radní HMP:

"Opravdu většina toho řečena byla, čili pokusili jsme se zpracovat stručný výtah z těch sto stran, které opravdu nejsou vždy snadné ke čtení, zpracovat výtah, samozřejmě, vždycky se může stát, že tam nějaké slovo chybí, nebo je navíc. Ale věříme, že je to objektivní průřez těmi jednotlivými zjištěními přístup komisí, v řadě věcí jednotlivé subkomise pracovali na stejném zadání, řešili stejné otázky či stejné úkoly, čili řada těch zjištění se opakuje, což koneckonců potvrzují nezávisle na sobě týmy odborníků, dospěly ke stejným vyjádřením, nebo ke stejným závěrům, pouze jinými slovy. Já bych možná na závěr takovou zajímavost, kterou jsem se dozvěděl na zasedání mezinárodní unie dopravních podniků, že Praha, ač tedy nejvíce diskutována, není jediným městem ve střední Evropě, které postihla povodeň a kde povodeň napáchala značné škody - drážďanský dopravní podnik, který neprovozuje metro, je pouze provozovatelem autobusové a tramvajové dopravy, utrpěl škody na své tramvajové a autobuse infrastruktuře ve výši zhruba 80 mil. EUR, čili necelé 2,5 miliardy korun, čili zhruba třetinově oproti Praze i v situaci, kdy samozřejmě v době, kdy na Drážďany se valila sto či víceletá voda, už bylo známo, že v Praze došlo k zaplavení metra. Ukazuje to, že ta povodeň nejenom v České republice, ale i řekněme ve Spolkové republice Německo napáchala škody, kterým nikdo nemohl zabránit, pro zajímavost v Drážďanech došlo k zatopení více než dvaceti tramvajových vozidel, včetně nejmodernějších nízkopodlažních tramvajích, které prostě nebylo možné včas stáhnout z tratí. Tolik možná na okraj některých komentářů, třeba dvou vlakových souprav, které právě řekněme ve smyslu toho schváleného plánu náhradního dopravního systému v hlavním městě Praze byly vlastně připraveny k zajištění náhradního výjezdu po obnovení provozu metra. Děkuji."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji panu radnímu a ještě by pár slov chtěl říct pan náměstek."

Ing. Jiří Paroubek, náměstek primátora:

"Dámy a pánové, já budu velice stručný, já budu hovořit k tomu, na co byste se stejně zeptali, tzn. jaké škody, jak vysoké škody vznikly, kolik bude stát ta obnova metra. Ta obnova metra bude stát 6 miliard 955 milionů korun, ten rozpočet, který jste viděli zhruba před půl rokem, počátkem prosince, tak se nemění, je předpoklad, že bude dodržen, to krytí těchto škod bude k této obnově bude z těchto zdrojů 2,8 miliardy korun ze státní dotace. Zdrojem této státní dotace je půjčka Evropské investiční banky, tato dotace byla v plném rozsahu vyčerpána, dále půjčka Evropské investiční banky ve výši 80 miliónů EUR, což je v přepočtu téměř 2,5 miliardy korun, polovina této částky přichází na účet města zálohově dnes a bude k dispozici Dopravnímu podniku. Dále dopravní podnik z vlastních zdrojů bud čerpat 1,2 miliardy korun, z toho 1 miliarda korun je z pojistného, 200 milionů korun jsou vlastní zdroje Dopravního podniku a ta zbývající částka 455 miliónů korun bude poskytnuta jako dotace města a zdrojem této dotace města bude prostředky z fondu solidarity EU. To je všechno."

.................................

Ivana Gorgolová, moderátorka, ředitelka OPR MHMP:

"Děkuji panu náměstkovi Paroubkovi. Nyní je prostor pro vaše dotazy, já bych Vás poprosila, protože všechny dokumenty jsou v tuto chvíli na internetu, na doméně http://www.praha-mesto.cz/ a bude tam i podrobný zápis z této - nebo přesný zápis z této tiskové konference... Jestli byste se vždycky mohli představit a říci, z kterého jste média. Děkuji vám mockrát."

Prosím, paní Šprunková.

Šprunková, Blesk:

"Já bych jenom takovou krátkou zmínku, že si myslím, že ta zpráva nám neukázala nic nového, to už jsme prakticky věděli v září a v říjnu, že jo. Že bylo hodně vody a že tam vnikla. Já bych se chtěla zeptat pana ing. Laudáta, on říkal, že komise bude posuzovat věc "padni komu padni" - komu tedy padlo? Na pana ing. Houfka bych měla jeden dotaz, jestli taky neuvažuje o abdikaci a pana primátora bych se chtěla zeptat, on říkal, že bude zklamán, pokud tam nebudou jména. Vyrovnal jste se s tím zklamáním? To je všechno."

Ing. František Laudát, předseda komise RHMP:

"Jedna věc, kdo v září nebo v říjnu věděl, kudy všude do metra voda natekla. My jsme od samého počátku upozorňovali, že ta řešení nebudou jednoduchá. Že to zřejmě vypadá na kombinaci řady faktorů, to zaprvé. Za druhé já se domnívám, že ta zpráva, pokud se týká věcného rozboru, nešetří odbor krizového řízení magistrátu, nešetří a své si užili a byli předmětem zkoumání rozhodnutí krizového štábu Prahy, všech orgánů Dopravního podniku a metra."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, pan Houfek."

Ing. Milan Houfek, GŘ Dopravního podniku Praha:

"O své abdikaci v současné době neuvažuji, já si myslím, že výsledky zprávy hovoří, kde se ty chyby staly, a jestliže přímo neukazují na nejvyšší vedení dopravního podniku, tak v této chvíli k tomu nemám důvod. "

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, pane primátore..."

MUDr. Pavel Bém, primátor hl.m.Prahy:

"Já musím trošičku korigovat položenou otázku, já bych skutečně byl zklamán, kdybychom uzavřeli kauzu metro a příčiny zatopení klíčového dopravního prostředku v hlavním městě Praze pouze konstatováním, že někde byly organizační nedostatky a někde byly stavebně-technické nedostatky. Já musím říci ,že s tím bych se skutečně asi obtížně vyrovnával, nicméně dnes jsme se dozvěděli o abdikačním dopise ředitel odboru krizového nebo ochranného systému metra pana Svobody a pro mě to je jakýsi první signál, že skutečně osobní odpovědnost a jakýsi vztah k ní tady na úrovni Dopravního podniku je. Takže v tento okamžik já mohu vyjádřit bohužel jenom, já bych to strašně nerad nazýval spokojeností v této chvíli, ale přirozeným důsledkem. Vlastní zprávu já považuji za mimořádně vypovídající, komplexní, úplnou. Já se přiznám, že já nevím, s jakými zdroji měla možnost nebo jste měla možnost pracovat vy, paní redaktorko, já se přiznám, že jsem si přečetl ve sdělovacích prostředcích hodně a ono upřímně řečeno, když po zpřístupnění části tunelu metra se bylo možné podívat na to, jak vypadá kabelová průchodka v té baterii, která prostě říká nebo ukazuje a už tehdy podle objemu těch kabelových průchodek bylo možné spočítat , jakou silou se ta voda valila a tzn. objemově spočítat, kolik litrů té vody se do příslušné části metra dostalo, tak to samozřejmě bylo zřejmé, a ta informace se na veřejnost dostala a bylo to naprosto v pořádku. Bylo by s podivem, kdyby to konstatování v té zprávě nebylo, ale to, co bylo potřeba, bylo vyhodnotit, proč to tak bylo, do jaké míry, ve srovnání s ostatními stavebně-technickými závadami se např. tento detail na zaplavení metra podílel a já si myslím, že málokdo z vás nebo z široké veřejnosti skutečně byl ochoten přistoupit někdy v říjnu nebo v listopadu loňského roku na konstatování, že to bylo téměř z jedné poloviny. Dnes tady máme zprávu, která je podložena odbornými, technickými posudky a já si myslím, že kredibilitu členů nebo účastníků komise si málokdo v této místnosti dovolí zpochybnit, když se podíváte na jejich životní zkušenost, současné postavení a akademické tituly. Já musím říci, že kromě toho, že tu zprávu považuji tedy za mimořádně zdařilou, úplnou, komplexní, tak jak mi to dovoluje moje vzdělání a schopnost, tedy kapacita vnímat ty technické detaily, tak ještě si dovolím upozornit, že Rada a já osobně, my jsme velmi jednoznačně poděkovali všem členům komise za jejich několika- nebo mnohaměsíční práci. Stovky hodin, které samozřejmě nemají na té druhé straně rovnice, která by mohla snad vyvážit tu první část rovnice, ty nemají jaksi významově finanční ocenění. Já jsem přesvědčen, že naprostá většina, včetně pana předsedy, to dělala prostě se stejným entuziasmem a potřebou, jako by to dělal asi kdokoli z vás, s potřebou znát odpověď.

V této souvislosti to poděkování nepatří jenom odborníkům, ale patří i zastupitelům, patří i doktoru Hoškovi, patří i panu doktoru Hvížďalovi, prostě všem, kteří se na práci té komise podíleli. Čili v tomto ohledu já musím říci, že jsem naprosto spokojen. To, co je pro mě vůbec nejdůležitější v této chvíli, ale nejenom pro mě, ale já jsem přesvědčen to, co je nejdůležitější pro celou současnou Radu a vedení hlavního města Prahy, je to do dál -- otázka nebo odpověď na otázku, co dál? Co budeme dělat s těmi stavebně-technickými nedostatky? Co budeme dělat s faktem, že prostě kabelové průchodky nefungovaly a že způsobily přibližně ze 44% zaplavení metra při povodni? Co budeme dělat s tím, že prostě nefungovala a včas nebyla uzavřena některá šoupata? Co budeme dělat s tím, že systém krizového řízení na úrovni Dopravního podniku, odvětvový závod metra, prostě nebyl takový, jaký měl být - způsob vedení dokumentace, evidence, zápisy do povodňové knihy. Co budeme dělat s tím, že jsme historicky nenahrávali například jednání krizového štábu na úrovni hlavního města Prahy.

Ta odpověď je někde jednoduchá, jako například tady -- ano, budeme je nahrávat, budeme je monitorovat, tak abychom se prostě k té odpovědnosti mohli třeba za tři roky, nedej bože, kdyby přišla podobná povodeň, přihlásit. V některých oblastech to bude těžší, protože samozřejmě rekonstrukce nebo stavebně --technické úpravy a to tedy přesahuje teč v této chvíli moji kapacitu, na úrovni průchodek, nefungujících šoupat a tak dále... To je samozřejmě věc, kterou budou muset řešit odborníci, a je to také součástí vlastního usnesení. Čili v tomto ohledu zpráva naprosto splnila moje očekávání a samozřejmě, jakoby ses dá říct, pro nás uzavírá tu otázku proč, asi úplně ještě neuzavírá tu otázku kdo, ale upřímně řečeno, to ani nebylo smyslem a cílem dnešního jednání, to ani nebylo smyslem a cílem zprávy, proto jsem na to na začátku upozornil. A v žádném případě neuzavírá otázku, jak do budoucnosti chránit hlavní město Praha, Dopravní podnik a konkrétně metro proti povodni, typu pětisetletá voda. "

Ivana Gorgolová:

"Děkuji všem třem pánům za odpovědi a ještě by chtěl svou odpověď doplnit pan náměstek Bürgermeister."

Ing. Jan Bürgemeister, náměstek primátora:

"Já věřím, že představenstvo Dopravního podniku v pondělí bude projednávat jednak tuto zprávu při hodnocení výkonu managementu. Pevně věřím, že vyhodnotí reálnou situaci, která prostě od srpnové povodně v září, v říjnu do konce roku v Praze byla. Já myslím, že zabezpečit plný přepravní výkon za situace, kdy řekněme polovina tras metra byla k nepoužití a velmi dlouho než se odčerpala voda dalo se vše do pořádku, svědčí o vysoké funkčnosti dopravního podniku jako celku. Před týdnem jsme vám tady citovali na tiskovce dopravní výkon celkový za minulý rok zůstal v podstatě stejný jako byl plánovaný, tam je asi nějaká desetinka procenta nižší. Při celém tom výpadku systému metra a pokud by se panu generálnímu řediteli honily hlavou úvahy nad abdikací to teda cituji otázku paní Šprunkové, tak bych ho prosil, aby zároveň vzal v úvahu vysokou schopnost managementu pod jeho vedením čelit velmi mimořádné události, na kterou nebyly nastaveny plány. Plány byly nastaveny na plný výkon metra i při povodni přesto dopravní podnik dokázal připravovat Pražany a Pražané to myslím ocenili."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji panu náměstkovi a prosím další dotazy."

Ziegler, Mladá fronta Dnes

"Já bych se chtěl zeptat na jednu věc. Tady bylo už předtím řečeno, že ty ochranné systémy nebyly stavěny proti povodním, ale spíš proti atomové válce a abdikoval teda šéf OSM, ale přitom i z té zprávy jasně vyplývá, že ty chyby tam dělali i jiní pracovníci, ty chyby tam dělali pracovníci vlakového dispečinku metra a další, znamená to teda, že budou následovat i nějaké další personální změny aspoň na úrovni závodu metra a nebo že to jenom skončí abdikací pana Svobody?"

MUDr. Pavel Bém:

"Já mohu říct jenom za sebe, já v této chvíli si dovolím upozornit na skutečnost, když upřímně řešeno, já tuto zprávu nebo respektive teze této zprávy mohu číst už asi devátý den a rada formálně dostala úplný dokument a i já jsem dostal úplný dokument v úterý. Tedy měli jsem třikrát dvacet čtyři hodin na to, abychom celý dokument si přečetli a pokusili se mu porozumět a tam kde jsme mu neuměli porozumět tak abychom se mohli seznámit s tou další dokumentací, která skutečně se dá měřit na tisíc stránek. Takže pro nás pro všechny, kteří tady sedíme to znamenalo prostě hodiny studia a práce. V této souvislosti já se dnes umím vyjádřit pane Ziegler pouze a jenom k této zprávě na úrovni ještě navíc mého vzdělání a mé schopnosti této zprávě stavebně technicky například rozumět. Na straně druhé, osobní odpovědnost, dnes tedy jsme se dozvěděli o ochranném systému metra, já se netajím tím, já to kvituji prostě jako logické vyústění pochopení, že dotyčný pracovník, dotyčný manažér tu odpovědnost nese. A samozřejmě předpokládám, že následně Dopravní podnik se bude na úrovni těch příslušných pochybení, na které je ve zprávě poukázáno tak se tím bude vážně zabývat, ale upřímně řečeno já v této chvíli neumím říci, kdo za to nese odpovědnost a jestli lze přisoudit jednomu konkrétnímu jménu. Čili já se k tomu v této chvíli neumím vyjádřit, ale rozhodně, ale rozhodně té mé odpovědi nelze rozumět tak, že se tím nebudeme, nebo dopravní podnik nebude zabývat. Předpokládám, že bude. "

Ing.Radovan Šteiner, radní HMP:

"Já bych to doplnil v této fázi - rozhodně bude a to už zde myslím zaznělo na pondělním zasedání představenstva, toto bude pochopitelně hlavním bodem jednání za účasti všech odpovědných pracovníků metra a na vaši otázku pane Ziegler, ano skutečně zpráva říká, to co jsme říkali od začátku, co některé deníky nám prostě tvrdily, že ochranný systém metra nebyl nikdy plánován, projektován ani připraven na protipovodňovou ochranu, pouze na civilní ochranu proti jadernému nebezpečí. Nicméně pravdou je, že některé prvky toho ochranného systému jak zpráva konstatuje, nebyla řádně udržovány. A to v zásadě nemá jaksi co dělat s tím, jestli přišla povodeň nebo nepřišla povodeň. Hypoteticky i kdyby povodeň nebyla a nějakou jinou cestou se zjistilo, že ty prvky nebyla řádně udržována, tak je to pochybení, za které ať už konkrétně pan Svoboda nebo někdo další, kde to má v popisu práce musí nést odpovědnost. Čili tam je řekněme ten významový rozdíl na který vy jste se ptal a který bude také předmětem jednání pondělního představenstva. V pondělí budeme analyzovat i zodpovědnost i pracovníků mimo ochranný systém metra. To já souhlasím. Nicméně jak i pan primátor konstatoval, toto konkrétní pochybení, to znamená údržba některých prvků ochranného systému metra byť neměly sloužit, systém neměl složit protipovodňové ochraně což je pochybení zásadní a jak já to vnímám, pan ing.Svoboda toto tedy reflektuje ve svém dopise nebo ve svém postupu, o které jsme vás dnes informovali. Představenstvo se bude v pondělí zabývat i otázkou odpovědnosti všech zaměstnanců nejenom pana inženýra Svobody nebo někoho jiného, ale otázka bude nebo nebude vyvozena personální odpovědnost, já v tuto chvíli nevím. Nelze to samozřejmě vyloučit, ale to je ta fáze šetření, která vámi možná byla někdy napadána, že tedy zpráva takzvaně neobsahuje jména a je přece právě na dopravním podniku, aby on tedy ta jména řekněme dosadil, nebo si je vyvodil z těch jednotlivých textů. Já rozumím tomu, že toto komise nedělala, k tomu ani nebyla ustavena. "

MUDr. Pavel Bém:

"Já jenom doplním, k tomu dokonce ani Rada hl. m. Prahy nemá žádný mandát a pravomoc "

Ing.Radovan Šteiner:

"Je to otázka Zákoníku práce a hl. m. Praha, natož komise nemá žádný pracovně právní vztah k zaměstnancům Dopravního podniku. "

Ivana Gorgolová:

"Děkuji za odpovědi, další dotazy..."

MUDr. Marián Hošek, zastupitel -- člen komise:

"Já nebudu zneužívat tuto vaši tiskovou konferenci a k mé prezentaci. Ale vy jste mě jmenoval jako člena komise, který s tímto názorem komise souhlasí a já se domnívám, že ta vaše interpretace je příliš růžová, že je to růžová interpretace výsledku této komise, a že já s touto interpretací zásadně nesouhlasím. Já jsem ochoten kdykoli o tom mluvit, nechci to tady rozporovat, je to vaše tisková konference, jestli budete chtít se mnou polemizovat, rád budu polemizovat všem, ale domnívám se, že tato interpretace této zprávy není úplně správná, je v růžových barvách."

MUDr. Pavel Bém:

"Já jsem vám chtěl jenom poděkovat, pane doktore, ale samozřejmě, pakliže poděkování rozumíte tak, že s tím vyjadřujete souhlas."

MUDr. Marián Hošek:

"Já jsem nad tím strávil desítky hodin a domnívám se, že takto se skutečně interpretovat nedá. "

Ivana Gorgolová:

"Já se omlouvám, já bych poprosila dotazy."

MUDr. Pavel Bém:

"Já jenom ještě, pardon já cítím potřebu na to reagovat. Já jsem si dal velký pozor, prosím pěkně, abych neřekl slovo navíc nad to, co je napsáno ve zprávě, pane doktore, pro vaší informaci, takže jestli jste si všímal, ve svém dvacetiminutovém expozé jsem citoval příslušné odstavce, stránku po stránce. "

Ivana Gorgolová

"Ještě pan náměstek Bürgermeister."

Ing. Jan Bürgemeister.:

"Protože jsem tuto námitku očekával, i já ve svém hodnocení nepoužívám žádná jiná tvrzení, než jsem přečetl ve zprávě, kterou jste vy podepsal."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, prosím další dotazy."

Dlabaja, TV NOVA:

"Dobrý den. Já to také tak cítím, že to vypadá jako něco se stalo, ale už je to v pořádku, nechejme to tak. Poprosil bych asi pana primátora k tomu."

MUDr. Pavel Bém:

"Já bych si to dovolil přefrázovat. Já bych řekl: první část ano, něco se stalo. Druhá část vaší teze - nechejme to tak -- já bych řekl: s tím už prostě nic dnes nenaděláme s tím, co se stalo, ale co to pro nás znamená, že musíme porozumět, proč se tomu stalo, jestli se tomu dalo zabránit, a že si musíme vytvořit jasný algoritmus našeho jednání pro případ příští takové katastrofy. A vytvořit vše pro to, aby víme-li, že existovaly nějaké nedostatky, tak aby příště tyto nedostatky byly odstraněny a prostě ten systém fungoval. A zase já v žádné případě se nechci stylizovat do role někoho, který bude bránit tuto zprávu. Já dokonce naopak za sebe mohu říci, že jsem v některých fázích měl potřebu tuto zprávu polemizovat a polemizovat s názorem odborníků, na úrovni třeba těch kritických závěrů ve smyslu krizového řízení, ale dokonce i závěrů, třeba v té oblasti stavebně-technické a musel jsem se skutečně osobně seznámit se stovkami stránek dokumentace a nechal jsem se přesvědčovat, že ten můj názor je chybný. Já jediné, co mohu je, že tu zprávu mohu vzít, mohu ji číst a mohu doporučení a závěry v této zprávě okomentovat, nesouhlasit s nimi, ale já říkám, že po skutečně desítkách hodin práce, desítkách hodin seznamovaní se nejen s těmito sto stránkami, ale i s těmi přílohami, které jsou k dispozici... Samozřejmě, my je nenavěsíme na web, ani nemůžeme, protože by to bylo tisíce stránek dokumentace. Nicméně, kdyby samozřejmě někdo z vás měl potřebu mi... tam samozřejmě nejsou věci, které by se měly označit jako tajné, protože smyslem této zprávy bylo ukázat zcela otevřeně nedostatky a smyslem a úlohou odpovědností nás je ty nedostatky prostě a jednoduše odstranit. Takže ta zprávy, když ji čtete dobře, tak ona je vlastně hodně kritická..."

Dlabaja, TV NOVA:

"Ale vy jste říkal, že budete dost naštvaný, pokud tam nebudou jména. Už jste naštvaný?"

MUDr. Pavel Bém:

"Nenene, já zase bych musel parafrázovat, co jsem odpovídal paní redaktorce Šprunkové. Já bych byl nespokojen, kdybychom na jedné straně měli zprávu a na druhé straně té rovnice nebylo nic. Ale to není otázka zprávy. Proto jsem na začátku konstatoval, že i zpráva jednoznačně říká, že jejím cílem bylo ukázat pro, kde, jak, ale ne kdo, takže to kdo, jestli mohu poprosit... Buďte trochu trpěliví... Vždyť ta zpráva -- vy možná, jako sdělovací prostředky, ji máte už těch čtrnáct dní na rozdíl od radních, k vám se prostě nějakým záhadným hnutím osudu dostala dřív, než ji dostala rada hlavního města Prahy, ale budiž. Buďte trpěliví, já si myslím, že není možné na základě dnešního závěru z jednání rady říci: teď je velká tečka a jediná osobní odpovědnost, která byla vyvozena, je abdikační dopis pana Svobody. To teď, si myslím, by bylo skutečně předčasné."

Dlabaja, TV NOVA:

"Poslední otázka. To mám zápis z jednání komise rady hlavního města Prahy z 6. května 2003, tam se hovoří, že Invalidovna by nebyla zaplavena, pokud by se dodrželo vše, co se má dodržet. Je tam řečeno, že by byly zaplaveny pouze vestibuly, to v té zprávě ale nikde není."

MUDr. Pavel Bém:

"Prosím, jestli by se k tomu uměl vyjádřit pan kolega Laudát, nebo pan náměstek Bürgermeister. Protože je třeba od sebe oddělovat řekněme teze a závěry, které mají odbornou hodnotu a kde se můžete opřít a nějaký odborný nález."

Dlabaja:

"Toto byli odborníci. Tady jsou podepsaní: Hošek, Václavík, Houfek, Bruška..."

Ing. Jan Bürgemeister:

"S dovolením, já jsem tady citoval osud jednoho výtlačného potrubí o průměru 22 cm s chráničkou 30 cm, která přes vzduchotechnické kanály a přečerpávací stanici obešla uzavřený traťový uzávěr právě na stanici Invalidovně a citoval jsem ze zprávy. "

MUDr. Pavel Bém:

"Jenom pro vaši informaci, pane redaktore, pan Hošek je zubař."

Dlabaja:

"Určitě byl u toho jednání. Je tam popsáno, že kdyby bylo dodrženo vše, tak by ta Invalidovna nebyla nikdy zaplavena. To tam je zapsáno."

MUDr. Pavel Bém:

"Ale je to zubař. Jinými slovy: prosím vám, máme k dispozici skutečně odborné posudky, které mají na sobě a nesou pečeť kulatého razítka. Položím rétorickou otázku: čemu vlastně mohu já věřit? Mohu věřit, jako primátor města, poraďte mi. Čemu nám věřit? Mám věřit a teď při vší úctě k panu kolegovi Hoškovi. Mám věřit dobrozdání zubaře, na to, jestli měla nebo neměla být zatopena nějaká stanice, při veškerém respektu a úctě k zubařským kvalitám pana doktora Hoška, nebo mám věřit stavebně technickému posudku s kulatým razítkem odborníka, který prostě dělá soudně znalecké posudky? Nezlobte se na mě, samozřejmě jako primátor musím věřit tomu druhému, ale já sám se k tomu nedokážu vyjádřit jinak."

Ivana Gorgolová, moderátorka:

"Poprosím ještě pana předsedu Laudáta."

Ing. František Laudát:

"Jestli můžu, prosím vás, pokud byste pane kolego vedl jakoukoli komisi, nebo řešil problém a někdo vám pod rukou bral meziprodukty, já jsem velice často na té komisi dával i provokativní otázky. Vy berete ty zápisy, že je to pravda. To není možné tímto způsobem pracovat a samozřejmě tak řekne někdo nějakou tezi, ta je zaznamenána, ale to není pravda. Pak je zásadně vyvrácena, ať už při tomtéž jednání, následujícím a podobně. To, že se někdo, i když tu všichni členové i přizvaní odhlasovali jakýsi důvěrný statut komise a nešlo o tutlání faktů. Potom se někdo nestydí sebrat průběžné zápisy z těchto věcí. Podobně jako se někdo asi chtěl pochlubit a zveřejnit -- vlastně do dneška to visí na internetu, nebo na webových stránkách ČTK -- simulaci zaplavování metra, která byla připravována pro veřejnost, a jakmile dořešíme ještě smluvní vztahy, tak tam bude dána, ale takovýmto způsobem brát komisi pracovní materiály... Jedna věc je o něčem diskutovat, vytvářet tam hypotézy, druhá věc je, k jakým závěrům potom po různých analýzách prostě komise dojde, nebo je jednotliví odborníci. Já jsem mnohokrát změnil názor na to, zda ten ochranný systém v budoucnu bude, nebo nebude použitelný..."

MUDr. Pavel Bém:

"Ne, jednoduše: těsto na závin, pane kolego, není závin, polotovar není výsledný produkt, zápis komise není závěrečná zpráva. Já si myslím, že je to každému z nás jasné a já chápu, že je nějaká objednávka, nebo potřeba hledat na té zprávě nedostatky. Hledejte je, prosím pěkně. Ale hledejme je v rovině odborné, jestli mohu poprosit. Korektně."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, další dotaz."

Petr Bušta, televize Prima

"Já mám taký dotaz spíš ještě k té rezignaci. Já tu rezignaci dost nechápu, když vás tady tak poslouchám. Protože všichni svorně říkáte: ochranný systém metra tomu nemohl zabránit za žádných okolností. Žádné pochybení tam nebylo. Proč tedy ten člověk rezignoval dneska?"

Ing.Radovan Šteiner:

"Pane Bušta, já se omlouvám, ale poslouchali jsme se, když jsem hovořil? Já jsem říkal, pravda, panu Zieglerovi jsem odpovídat v podstatě na stejnou otázku. Ano, ochranný systém metra mimo jiné, tedy jak zpráva potvrdila, jak jsme říkali o začátku, neměl sloužit k protipovodňové ochraně, nicméně v rámci povodní se přišlo na to, že údržba prvků ochranného systému metra nebyla v pořádku. Kdyby se na to přišlo jiným způsobem, nepochybně by nějaké důsledky -- pracovně právní -- byly vyvozeny také. Toto byl akt pana Svobody. Já se přiznám, že jsem se oněm dozvěděl až dnes dopoledne na zasedání rady. Čili, myslím, že to vysvětlení je poměrně jednoznačné. Prostě zpráva, nebo tedy bohužel povodeň, přispěla k tomu, že se zjistilo, že ochranný systém metra nebyl udržován v některých částech tak, jak měl být. "

MUDr. Pavel Bém:

"Já na to ještě odpovím. Já když jsem asi před třemi měsíce se setkal s polotovarem, který byl předběžnou informací, která posléze se nicméně dostala, jako závěr do původních draftů závěrečné zprávy. Ta informace říkala, že v rámci řízení protipovodňového krizového systému v dopravním podniku, závod metro se vlastně nepostupovalo podle žádného manuálu, podle žádného operačního schématu, že se vydávaly pokyny na úrovni ústních doporučení, bez jakékoli evidence, která posléze samozřejmě znamená, že je strašně těžké ten systém krizového řízení vyhodnocovat. I když to nesouvisí teď s ochranným systémem metra, ale souvisí to s tou částí krizového řízení. Kladl jsem si otázku: Jak je to možné? Nebo: To přece bude muset být vyvozena nějaká osobní zodpovědnost. Já v této chvíli mohu říci, že to skutečně vnímám jako přiznání, nebo vyjádření té odpovědnosti, kterou za to příslušný pracovník, manažer nese a samozřejmě, ochranný systém metra je doplněk, kde se zjistilo, že zřejmě kdyby došlo k jadernému nebezpečí, nebo k nějakému ohrožení, na úrovni civilní ochrany obyvatel, tak bychom také měli asi problémy. Naštěstí k tomu tedy v dnešní době nedošlo a já doufám, že v budoucnosti nedojde, ale pro nás to každopádně znamená, že celý ten OSN se musí změnit, že do něj musí být nainvestovány asi zřejmě miliardy v řádech, které můžeme dnes odhadnout. Tak aby to skutečně fungovalo. Já tam skutečně chci vidět člověka, který bude schopný ten systém řídit. Nedej bože, kdyby se něco podobného stalo."

Bušta:

"Mám v tom případě ještě doplňující otázku: Jak to, že jste to zjistili až teď? Jak to, že se tady prezentovalo, dopravní podnik každý měsíc ten systém zkouší, zavírá různá vrata na různých stanicích. Jak to, že jste to zjistili až teď, devět měsíců po povodni, že byl špatně udržovaný?"

MUDr. Pavel Bém:

"To se nezjistilo až teď. Ta zpráva byla navěšena na web devět měsíců po povodni a radní se s ní seznámili devět měsíců po povodni. Já jsem rád, že je to devět měsíců, protože termín pro předložení této zprávy byl 30.6. Tedy jedenáct měsíců po povodni a já jsem se sám obrátil dopisem na pana předsedu Laudáta, a požádal jsem ho, aby maximálně urychlil práci této komise a skutečně práce komise byla urychlena. Pracovali po nocích, ale předložili to s dvouměsíčním předstihem. Jinak, samozřejmě to, že součásti krizového systému, nebo ochranného systému nefungovaly, tak to se v nějakých dílčích aspektech vědělo stejně tak v říjnu, jako v listopadu, jako v prosinci."

Ing. Jan Bürgermeister:

"Já bych to rád doplnil. Ta zpráva to všude přesně cituje. Velká voda tím přelivem přes protipovodňové zábrany mohla udělat jedinečný experiment, který jinak nelze. Ty konstrukce nelze zatížit inside jinak, než touto katastrovou. Ukázalo se, že kromě nedbalostních prvků, jakože nějaká průchodka nebyla utěsněna, tak ty odzkoušené laboratorní testy, a to v té zprávě je, opakované laboratorní testy teď udělané ukazují, že ty tmely vyhoví, ale je možné, a v této zprávě je, všechno vyměnit, protože je možné, že dochází během let, k degradaci matriálu, to je novinka technická. Ta zpráva jasně říká, že jeden jediný uzávěr nebyl dotěsněn. Neví se proč je možné, že nefungovaly hydraulické prvky. Protože byl přerušen proud, nebo jiné důvody? Ale zpráva jasně říká, všechno se musí moc ovládat z vnějšku. Zpráva jasně říká, že došlo k obtoku vody neutěsněným potrubím, které se nepočítalo, že by jím mohla proudit voda, nebyly na něm zpětné klapky. Že nebyly zpětné klapky na vzduchotechnice, zpráva říká: doporučujeme osadit a opatřit dálkovým ovládáním. Ono to v té zprávě všechno kousek po kousku je. A proto jsme jí vyslovili tak vysoké uznání. "

Ing.Radovan Šteiner:

"To není jen otázka údržby. Ve zprávě se hovoří a my jsme to také několikrát prezentovali, že betonové prahy pod tlakovými uzávěry prostě byly v těch sedmdesátých a osmdesátých létech provedeny špatně. Místo železobetonu tam byl prostý beton, který nevydržel tlak vody. To myslím zpráva na straně 63 a jinde říká zcela jasně. Komise, alespoň tak , jak jsme byli informováni, prověřovala stav jednotlivých betonových prahů rentgeny. V současné době. Tedy, to je odpověď na otázku, proč některé stavební závady na prvcích ochranného systému metra, jako jsou například betonové prahy v kolejišti nemohly být zjištěny v jiné než v reálné katastrofické situaci. Samozřejmě je otázka... Pan Bušta se ptal na prezentace, které dopravní podnik prováděl, řekněme v uplynulých létech. Zejména po jedenáctém září, to je pravda, ochranného systému metra, kdy byly prezentovány tlakové uzávěry a tak dále. V té době opravdu nikdo netušil a ani nemohl zjistit, že beton pod těmito tlakovými uzávěry v sobě neobsahuje armatury. To snad věříme, že to tak je."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji, další dotaz."

Mrázek, Hospodářské noviny

"Jak pan Šteiner říkal, že byly nějaké stavební chyby, že to stavěl Metrostav. Uvažujete o nějaké vazební zodpovědnosti vůči této společnosti?"

Ing.Radovan Šteiner:

"To nebyl pouze Metrostav. Na stavbě metra se podílela řada firem už za socialismu."

Ing. Jan Bürgermeister:

"Jednak také v té zprávě je, že jakými odstraněním studené války došlo k tomu, že ten akcent na dobudování systému ochranného se již nedokončil a šetřily se peníze, to je celá trase B. To je rozhodnutí podle mě, které reagovalo na společenskou objednávku a druhá věc: některé prvky z roku 1979 selhaly. To je hodně dlouho a já nejsem právník, ale určitě to velký aspekt znamená. Konstrukce, kde chybí výztuž -- některé jsou z roku 1979 ..."

MUDr. Pavel Bém:

"Jestli mohu doplnit jen na základě zkušeností s přebíráním veřejných zakázek v dnešní době, vždy je to dvoustranný proces. Na jedné straně dodavatel a na druhé straně zadavatel. Oba nesou svůj díl odpovědnosti. Samozřejmě, stejně tak, jako dodavatel měl dodat kvalitní dílo a práci, tak zadavatel si měl prostě přezkoušet, jestli to dílo je dodáno tak, jak mělo být dodáno. Na druhou stranu, to je historie dvacet pět let zpátky a já si myslím, že nikdo z nás tady si dnes nemyslí, že je možné tuto historii přinášet na obětním oltáři a myslet si, že tím něco dokážeme. To v žádném případě ne. Já si myslím, že to nejcennější, co dnes víme je, že řada těch stavebně-technických nedostatků v metru byla, že způsobila to, co způsobila a pro nás je svým způsobem tragédií, že nám nezbývá nic jiného, než je odstranit. Odstranit znamená obrovské finanční investice. Tedy my, v následujících letech budeme investovat do sektoru, jako je dopravní podnik, hovořím za hlavní město Prahu, budeme investovat obrovské finanční prostředky do toho, abychom tyto nedostatky, tyto závady odstranili, i s ohledem na skutečnost, že to bude znamenat pravděpodobně přezkoumávání celé řady dalších tubusů metra, které voda nepostihla a tak dále. A bude to znamenat, že tyto finanční prostředky budou chybět někde jinde. Například v další investiční výstavbě metra, čili to je, nebo alespoň část z nich bude v této oblasti chybět. To je problém, který vidíme, ale nicméně, toto je absolutní prioritou. Já si myslím, že na tu otázku nelze odpovědět tak, že bychom mohli hnát k odpovědnosti někoho za historické nedostatky roku 1978/79."

Ivana Gorgolová:

"Děkuji a já poprosím o poslední dotaz. Jestli nejsou žádné otázky, tak vám všem moc děkuji za pozornost, že jste přišli a přeji vám hezký víkend."