27. 1. 2003
Inovativní lidé jsou nepříjemníInovativní přístup je neefektivní, nedisciplinovaný, konfliktní a ikonoklastický; živí ho zmatek a rozpory. Jinými slovy, inovativní přístup je přesný opak toho, co si přeje většina rodičů pro své děti, většina ředitelů pro své podniky a většina politiků pro své státy. A inovativní lidé jsou ostatním nepříjemní.
Avšak bez inovací jsme odsouzeni -- nudou a monotónností -- k úpadku. Zdrojem inovací je kvalitní školský systém, povzbuzování odlišných názorů a podporování spolupráce -- jedním slovem rozrůzněnost. Čím silnější je kultura (národní, instituční, generační), tím méně v ní dochází k inovativnímu myšlení. Běžně přijímané myšlenky a zakořeněné, konvenční myšlenky, normy, které široce respektuje celá společnost, předvídatelné zásady, které dodržují všichni -- taková civilizace je nepřítelem nových myšlenek. Společnost, která je hrdá na to, že je harmonická a homogenní, není schopna přijít s ničím originálním. Taková společnost nemusí originalitu aktivně potlačovat. Stačí, když se lidé mlčky ve všem shodují a jsou spokojeni s podporou zavedených názorů, statu quo. Nad podstatou originálního, inovativního myšlení, životně důležitého pro ekonomický pokrok, se zamyslel v časopise Technology Review (anglicky viz zde) Nicholas Negroponte, jeden ze zakladatelů Media Lab na Massachussetts Institute of Technology a pravidelný fejetonista pro časopis Wired. |
Silně heterogenní kultura vede k inovacím už prostě proto, že se její příslušníci na všechno dívají z nejrůznějších úhlů pohledu. Amerika je považována za "tavicí kotel" různých přistěhovalců, a často mnozí uvádějí, že vůbec žádnou jedinou vlastní kulturu nemá. USA získaly za posledních sto let téměř třetinu Nobelových cen a jsou zdrojem proudu inovací, které se staly podstatou světového ekonomického růstu. Negroponte je přesvědčen, že se to děje ze dvou důvodů. Jedním z jich je, že Američané nestigmatizují ty, kteří se o něco pokusili a nevyšlo jim to. Neposmívají se jim. Naopak dávají investoři raději peníze osobám, kteří se už pokusili o realizaci nějakého podnikatelského projektu, který třeba selhal, než lidem, kteří se o vstup do byznysu pokoušejí teprve poprvé. Oceňuje se, že se lidé umějí poučit ze svých chyb. Druhým důvodem je podle Negroponta, že Američané ochotně poslouchají mladé lidi a nesklánějí se, jak je tomu často v jiných kulturách, v úctě před lidmi staršími. Avšak, argumentuje autor, školský systém by se měl víc soustředit na mechaniku toho, jak se malé děti učí metodou pokusu a omylu. Nejzajímavější a nejplodnější je právě zjišťovat, co děti dělají špatně. Nejlepším způsobem, jak získat nové myšlenky, je analyzovat chybné procesy. Je to jako hledání chyb v softwarových programech. Je to daleko důležitější než memorování faktů. Nesmírně důležité pro stimulaci tvůrčí kultury je hledání způsobů, jak povzbuzovat lidi, aby vyjadřovali množství nejrůznějších názorů. Mnoho dlouhodobě neřešitelných technických problémů vyřešili často lidé, kteří vůbec nebyli technici. Perspektiva je totiž důležitější než inteligence. Přitom je ironické, že vysokoškolské vzdělání dnes většinou podporuje uzavřenou specializaci v jediném úzkém oboru. Je důležité podporovat interdisciplinární přístup. Teprve nedávno si lidé začali uvědomovat, že interdisciplinární přístup podporuje kreativitu. Maximalizujeme-li rozdíly mezi zázemím, kulturou a věkem účastníků diskuse o problému, zvýšíme pravděpodobnost, že výsledky nebudou takové, jaké jsme očekávali. Důležité je podporovat lidi, kteří riskují. To je zvlášť obtížné uprostřed kariéry. Musejí vzniknout záchranné sítě pro lidi, kteří se pokusí o riskantní projekt, který skončí neúspěchem. Dalším důležitým faktorem je povzbuzování otevřenosti a sdílení myšlenek. Počítačoví odborníci před časem projevovali neochotu sdílet to, co vypracovali, s jinými, protože na tom chtěli vydělat sami. V důsledku toho dospěly mnohé počítačové laboratoře k úpadku. V "nové ekonomice" bude muset být výzkum umístěn v takových institucích, kde existují paralelní agendy a různorodý zdroj financování. Inovativní práce se bude muset stát jevem, který není založen na konkurenci -- tak, jak to pochopilo Japonsko začátkem osmdesátých let, kdy financovalo tamější ministerstvo mezinárodního obchodu a průmyslu spolupráci japonských firem v oboru robotiky, umělé inteligence a výroby polovodičů. Velký myšlenkový pokrok většinou pochází z interakce lidí s absolutně rozdílným zázemím, schopných porozumět zároveň několika disciplínám, a majícím široké spektrum nejrůznějších zkušeností. |