Britští podnikatelé vydali vážné varování poté, co se Anglie propadla v žebříčku gramotnosti na 22. místo na světě

9. 10. 2013

Čelní britští podnikatelé a manažeři varovali, že země riskuje hospodářskou katastrofu poté, co z průzkumu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vyšlo najevo, že miliony dospělých lidí v Anglii neumějí číst, psát či počítat lépe než desetileté děti.

Znamená to, že asi 8,5 milionu anglických dospělých je schopno dělat v aritmetice pouze jednoduché kroky. Každý šestý Angličan dokáže jen tak tak rozšifrovat psaný text a přečíst odstavec - jejich schopnost číst je na úrovni desetiletých dětí.

Mladí Angličané ve věku 16-24 let se umístili v mezinárodním měřítku na 22. místě v oboru čtení a psaní a na 21. místě v oboru počítání - daleko i za zeměmi, jako je Estonsko, Austrálie, Polsko, Česká republika či Slovensko. Analýza OECD nezkoumala situaci ve Skotsku ani ve Walesu, ty se analýzy odmítly účastnit, protože usoudily, že by byla příliš nákladná.

Je zajímavé, že co se týče čtení, psaní a počítání, Česká republika si vede v celosvětovém měřítku stále ještě velmi dobře. Octla se na devátém místě, za Japonskem, Finskem, Holandskem, Austrálií, Švédskem, Norskem, Estonskem a belgickými Flandry. V nižší, podprůměrné části tabulky jsou naopak Anglie a Irsko, Dánsko, Německo, Spojené státy, Rakousko, Polsko, Irsko, Francie, Španělsko a Itálie.

TabulkaZDE.

Chudoba a sociální deprivace je podle expertů největší příčinou radikálně klesající gramotnosti v západních zemích.

Podrobnosti v angličině ZDE

Ruská občanská společnost je likvidována

9. 10. 2013

Nevládní organizace před Zimními olympijskými hrami v Soči bijí na poplach. Během třetího funkčního období prezidenta Vladimira Putina není podle nich garantována již ani svoboda tisku.

Svět uvidí v Soči "fascinující show", myslí si ruský novinář Sergej Solovkin. Jenomže za kulisami mezitím již došlo k tragédii.

Miloš Zeman ve Svaté zemi

9. 10. 2013 / Daniel Veselý

Český prezident Miloš Zeman nezklamal, když během státní návštěvy Izraele zopakoval řadu klišé a nepravd týkajících se Izraele a izraelsko-palestinského konfliktu obecně. Prezident považuje Izrael za "ostrov demokracie na Blízkém východě", nechce, aby Izrael "vyjednával s teroristy, ale bojoval s nimi" s tím, že "když se s nimi nebojuje, následkem je posílení terorismu". Zeman rovněž sepsul "mírnou politiku EU proti teroristům". Zemanův názor, že by Jeruzalém (včetně Izraelem ilegálně okupovaného Východního Jeruzaléma) měl být hlavním městem Izraele, dokonce pohoršil i některé mainstreamové komentátory. Zemanovu návštěvu narušila smrt populárního izraelského rabína Ovadii Josefa, který (mimo jiné) prohlásil, že gojimové, tedy Nežidé, nemají na světě co pohledávat, pokud neslouží Izraelcům.

Podobnost čistě náhodná?

9. 10. 2013

Přiznávám, že jsem v prezidentských volbách volil Miloše Zemana. I se svými chybami se mi zdál lepším, levicovějším kandidátem na nejvyšší funkci ve státě než jeho soupeř, píše Pavel Tučka.

Uběhlo pár měsíců a mně se zdá, že jsem si měl urazit ruku nebo zlomit obě nohy, abych k té proklaté urně vůbec nedorazil. Chyby jsou chyby, ale co je moc, to je moc. Utvrdil mne v tom článek v Právu dne 5. října, v němž si pan prezident vylévá srdce před cestou do Izraele. Ani mě tak nerozčilil jeho návrh o přesunutí velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, což se pro mnohá média stalo zřejmě středobodem Zemanových názorů, ale odstavec o kus dál, který média víceméně pominula a který zní takto:

Palestinci podle Zemana musí okamžitě uznat Izrael jako židovský stát a zříci se požadavku na návrat na území autonomie a Izraele. Doporučil jim, ať se místo toho snaží usídlit v zemích bohatých Arabů. "Tam je dobrá ekonomická situace, a proto jim mohou poskytnout práci a bydlení. Napřed je třeba jít do utečeneckých táborů v Libanonu a v Sýrii, kde je nejhorší situace. Odtamtud Palestinci mohou odejít do Saúdské Arábie a do emirátů a dostanou takové ekonomické podmínky, jež jim umožní důstojný život. To je řešení, které bych já navrhl," řekl v rozhovoru.

Připadá vám to normální? Mně tedy vůbec! Jak si v té příležitosti nevzpomenout na nevybíravý nátlak Velké Británie a Francie na prezidenta Beneše v souvislosti s českými pohraničními územími: Češi musí bezpodmínečně přijmout německé požadavky a opustit svá pohraniční území...

Jak si nevzpomenout na mnichovskou dohodu a na úvahu odsunu českého obyvatelstva například do Patagonie? Uvědomuje si vůbec Miloš Zeman, v jakém duchu to promluvil?

Bohužel, dnes je jiná doba. Doba, která poučení z minulosti hází za hlavu. Ale jak je to dlouho, co proti nám byl používán stejný slovník? A co se to za těch čtyřiadvacet let stalo s českým národem?

Spiknutí

9. 10. 2013 / Lenka Procházková

Ve středu 2. října 2013 obdržela vláda odborníků výzvu občanských iniciativ, aby zákonným opatřením pozastavila účinnost zákona o tzv. církevních restitucích. O den později obdržely občanské iniciativy zamítavou odpověď vlády zformulovanou do dvou vět:

Vzhledem k tomu, že zákon o církevních restitucích je již dávno účinný, jedná se o složitější a časově náročnější legislativní postup. Navíc je otázka majetkového vyrovnání s církvemi politickým tématem, který nemůže řešit současná vláda v demisi.

V pátek 4. října doplnil premiér Rusnok pro stanici Radiožurnál vládní postoj vyjádřením, že zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi je festovní, protože byl odhlasován legitimními orgány a uznán Ústavním soudem. Odborně dodal i větu, že toto řešení je pro stát dlouhodobě ekonomicky výhodné. Nakonec překvapil informací, že zmíněný zákon je podepřen mezinárodní smlouvou se státem Vatikán. Z těchto důvodů by premiér osobně nebyl ani pro to, aby zákon nějak měnila budoucí politická reprezentace vzešlá z říjnových voleb.

Občanské právo vyžaduje novelizaci, nikoli monstrózní archaický kodex

8. 10. 2013 / Aleš Uhlíř

Ustanovení nového občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi, na které poukázal článek Petry Procházkové, je pouze jedním z mnoha podobných ustanovení, která přinášejí termíny v současném českém právním řádu neznámé. Nejde jen o terminologii, konstruují se zcela nové právní instituty. V textu :Nový občanský zákoník: Moderní kodex, nebo mrtvá vzpomínka na minulost?" (BL 1.8.2012) jsem poukázal na některé aspekty a nechci se opakovat.

PŘEČETLI JSME:

Analýza o papeži Františkovi

8. 10. 2013

V květnu prohlásil, že i ateisté, kteří činí dobro, mohou skončit v nebi, v srpnu vyzval k větší toleranci vůči gayům, posléze se ostře postavil proti pokračující válce v Sýrii a nyní tvrdí, že středobodem naší civilizace nesmějí být peníze. Člověk nemusí být katolík, jezuita nebo věřící obecně, aby si nového papeže Františka začal všímat.

Tereza Spencerová, Liberál a jeho meze. Literární noviny ZDE

- případně na novinovém stánku s dalšími články za 36 Kč.

Kde je naděje?

9. 10. 2013 / Ivan Větvička

Letos může veřejnost poprvé v historii nahlédnout do spletitých útrob půdy zámku v Třeboni. Po staletí zamčené dveře se otevřely na jediný týden od 5. do 12. října, aby zde mohla proběhnout výstava moderního umění Proč jsme tady? Odpověď na otázku v názvu hledá 37 autorů ze zemí Visegrádské skupiny. První návštěvnice se však zaraženě zeptala na něco úplně jiného: "U vchodu máte napsáno Naděje, Pravda, Láska, Víra... a já je tu nevidím. Vystavuje tu spousta mladých lidí a ti by přece měli mít nějakou naději. Proč je to tak depresivní?"

USA sníží finanční pomoc vyplácenou egyptské vládě

9. 10. 2013

Američtí představitelé dnes pod podmínkou anonymity sdělili agentuře AP, že vláda sníží vojenskou a ekonomickou pomoc určenou egyptské vládě o stamiliony dolarů. Oficiální oznámení je očekáváno během tohoto týdne, jakmile budou všechny dotčené strany oficiálně vyrozuměny.

Referenda musí být závazná při jakékoli účasti

9. 10. 2013 / Milan Daniel

S velkým zadostiučiněním jsem si přečetl názor Petra Jeníka na to, kdy by mělo být referendum platné a závazné. Plně koresponduje s názorem mým -- stačí-li pro platnost voleb jakákoli účast, mělo by to analogicky platit i v referendu.

K volbám chodí aktivní část voličské veřejnosti, k referendům ta nejaktivnější, která se obvykle nedá opít rohlíky. Jestliže partaje chtějí omezovat platnost (a závaznost) referend procentuální účastí voličů, říkají tím zároveň, že demokracie platí bez omezení jen před volbami, po nich jen tehdy, když přeskočí Taxis.

Ještě k návrhu zákona o referendu

9. 10. 2013

Reaguji na článek Parametry zákona o referendu..., píše Karel Růžička.

1. K účasti - domnívám se, že zákon o celostátním referendu by měl obsahovat formulaci, že "pro platnost referenda platí stejná účast jako pro volby do Poslanecké sněmovny". Bylo by vymalováno. Politici by si pak těžko mohli nárokovat jinou účast pro volby. Je totiž nesmyslné, aby hlasování o konkrétním problému bylo omezeno více, než poskytnutí bianco šeku pro tzv. zastupitele. Obecně by mělo platit, že kdo chce rozhodnout, ať přijde, kdo nechce, nemusí.

Závislost na jazyku a jazyk závislých

9. 10. 2013 / Matěj Antoš

Vztahy jazyka a společnosti vyvolávají často vášnivé a názorově rozpolcené diskuze, Česká republika v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Ne každý už si ovšem uvědomuje, že do jazykového inventáře společnosti patří i mluva lidí na jejím okraji, která se mnohdy vytváří prakticky "sama", zdánlivě bez pravidel, norem a dohledu jazykovědců. Možná právě také proto jde o oblast nesmírně zajímavou, živou, nekontrolovatelně se vyvíjející, tedy hodnou podrobnějšího průzkumu a zpracování. Po celý letošní rok probíhá na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě grantový výzkum, který má ambice zmapovat současný stav mluvy jedné z významných skupin obyvatel společenské periferie, drogově závislých.

Proč dabovat

9. 10. 2013

Pan Vohryzka by rád slyšel důvod proč dabovat. Nuže, dabing je pro lidské vnímání přirozenější, než četba titulků. Pokud hovoříme s jiným člověkem, slyšíme jeho hlas, nevidíme titulky na jeho košili. To je také důvod proč je většina filmů v jazyce jeho tvůrců, byť by bylo logičtější, kdyby mluvili jazykem jiným. U filmů z reálného prostředí se často původní jazyk použije, ale postavy fantasy a sci-fi filmů, které by logicky neměly mluvit žádným reálným jazykem, se to neděje téměř nikdy. Totéž platí i pro mnoho filmů historických a pseudohistorických. Tvůrci se rozhodli obětovat část možného účinku tomu, aby byl jejich film přístupnější. Ale diváci jiných jazyků ztrácí obě tyto výhody, pokud není film nadabován, píše Michael Kolařík.

Anketa Romano hangos:

Kdo a jak se v politických stranách věnuje "romským" tématům?

9. 10. 2013 / Pavel Pečínka

Na otázky prozatím nereagovaly SPOZ, ČSSD, ekologické hnutí Změna, Suverenita (Hlavu vzhůru), Úsvit a TOP 09. Odpovědi přišly od Svobodných, ODS, hnutí ANO, KDU-ČSL, Dělnické strany sociální spravedlnosti a Moravanů (na kandidátkách Úsvitu), nadměrně vstřícní byli v odpovědích a komunikaci s Romano hangos zelení, piráti a komunisté.

Petr Mach
předseda Strany svobodných občanů, Praha
Otázkami, které se týkají nezaměstnaných Romů, se u Svobodných zabývají především odborníci na ekonomiku a daně. Za naléhavé považujeme zrušení minimální mzdy a legalizaci práci na dohodu, aby lidé s nízkou kvalifikací měli větší šanci získat práci. Firmy dnes raději používají stroje, než aby najaly lidi, protože práce podle zákoníku práce je drahá a byrokratická. Svobodní jsou pro to, aby bylo možné najmout lidi bez papírování, bez daní, a vyplácet na ruku.

Představujeme kandidáty II.

9. 10. 2013 / Viktor Vereš

Kandidáti jsou před volbami ochotni odpovídat na velmi osobní otázky Viktora Vereše: Odpovědi řazeny postupně, jak dorazily, otázky pro přehlednost postupně kráceny. Vhodné jako jeden z podkladů k rozhodování o volebnímu kroužkování.

Josef Šenfeld, KSČM
1)Jste pro rychlé zavedení referend, přímé volby starostů a odvolatelnosti politiků občany?
Jsem pro zavedení obecného referenda, přímou volbu starostů nepodporuji, nejhlavnější důvod je, že velmi pravděpodobně by mohla obec být nefunkční (starosta z jiného uskupení než většina členů rady i zastupitelstva). S možností odvolatelnosti politiků obecně souhlasím.

Lidé bez domova a jejich přátelé si ustelou před maďarskou ambasádou

9. 10. 2013

Tisková zpráva Jako doma, o. s.

Lidé bez domova, sympatizanti a zástupci neziskových organizací vyjádří podporu maďarským lidem bez domova v rámci happeningu: Nechte nás vyspat! Reagují tak na vzrůstající kriminalizaci osob, které se kvůli ztrátě domova ocitají v tísni napříč Evropou. Happening symbolicky proběhne v mezinárodní den bezdomovectví, který spadá na 10. října.

Happening začne na Letné "u kyvadla" ve 14.30 hodin. Poté bude následovat průvod směrem k Maďarskému velvyslanectví, kde akce vyvrcholí improvizovanou noclehárnou. Aktivisté a lidé bez domova si zde ustelou na protest proti maďarskému "zákazu spát na ulici". K protestu se kromě samotných lidí bez domova připojí také členové organizací Jako doma, Dům Agapé, Pragulic a Alternativa Zdola, všechny se zabývají problematikou bezdomovectví.

DOPIS PŘÍŠTÍMU MINISTRU ŠKOLSTVÍ

Nechte nás, prosím, učit!

8. 10. 2013

Vážený pane ministře,

v roce 1986 jsem nastoupila jako učitelka na svou první a současně i poslední školu. Zatímco já jsem vytrvala, ministři se střídali, a tak se přihodilo, že jste mým již 20. ministrem školství. Každý z Vašich předchůdců začínal v čele rezortu s přesvědčením, že vzdělávání rozumí a byl odhodlaný změnit školství k lepšímu. A tak jsme měnili a měnili. Namísto podtrhávání výchovných cílů barevnými pastelkami píšeme školní vzdělávací programy a vytváříme vlastní učební materiály. Sdružení rodičů a přátel školy jsme změnili na Kluby přátel školy, inovovali jsme dokonce i názvy předmětů, abychom vzbudili dojem moderní školy, píše Věra Křivánková.

O školství:

Má se psát spíše o tom, co udělat, aby se zlepšovalo

8. 10. 2013 / Ondřej Hausenblas

S panem Chábem "Obrana učitele" můžeme souhlasit v tom, že stát nemá nakupovat předražené Gripeny ani dálnice ani další zaprodané akce. Pan Cháb hájí učitele, protože asi zná, jak se na ně dnes v médiích hloupě útočí. (Není to jen dnes, obraz učitele je u nás bídný už od Rakouska-Uherska, poslední uctivý byl snad od B. Němcové Pan učitel.)

Obrázky z pozadí americké dluhové krize

8. 10. 2013 / Miloš Kaláb

Krizi v Sýrii vystřídala krize ve Spojených státech. Jde o tzv. ObamaCare, tedy o peníze - o velké množství peněz - a o velké množství pracovních míst a také o účast ve volbách. Reportéři, finanční analytici a dokonce i prostí občané mají na tu situaci svoje názory. Svá želízka v ohni mají i velice obohatí občané a farmaceutický průmysl. Pan William Marsden (Postmedia News) vyslovil z Washingtonu názor, že do tuhého půjde 17. října.

Otevřme školy změnám, než z nich všichni utečou

8. 10. 2013

V reakci na článek "Obrana učitele" a předchozí články pana Chába i v reakci na pana Feřteka a dalších chci jako častý čtenář Britských listů, jako rodič a trochu odborník ve vzdělávání přidat svůj pohled, píše Petr Chaluš.

Zejména se zaměřím na oblast základního vzdělání (základní školy, povinná školní docházka), střední vzdělávání je téměř neoddělitelnou součástí tématu a roli v tématu má i předškolní a vysoké školství.

Dabing, velmi české specifikum

8. 10. 2013 / Tomáš Vohryzka

Pan Rosner, kdysi prohlásil, v souvislosti s předáváním cen nejlepším dabérům, jak ho rozčílí, když špatný dabing udělá z výtečného filmu úplně něco jiného. Jistě, to je pravda, ale podstata problému stojí o patro výš. Představitel dabingové sekce herecké asociace si jaksi neuvědomoval, že každý dabing, a to i ten dobrý, je zásah do originálního díla, který dělá vždy z původního filmu něco jiného.

Nevidím žádný rozumný důvod pro to, aby se naprostá většina filmů vysílaných v televizích dabovala do naší mateřštiny. Že někteří starší diváci nedokáží rozluštit malé titulky? To za vážný argument může považovat jen kulturní analfabet. Ve stejné logice bych mohl argumentovat, že dabovaný film zase nemohou sledovat lidé neslyšící.

Energetika potřebuje národohospodářský pohled

8. 10. 2013 / Jaroslav Ungerman, Ilona Švihlíková

Zdá se, že pro českou politiku a hospodářskou politiku zejména, pokud o nějaké hospodářské politice vůbec je možno mluvit -- přece toto slovo bylo tabu pro vládu Václava Klause a tím spíše pro vládu Nečasovu -- bylo typické to, co lze nazvat odezdikezdismus. Je to sice ošklivý slovní tvar, ale je docela výstižný. Prostě je to označení pro stav, kdy jednou něco horečně prosazujeme, abychom vzápětí prosazovali se stejným nasazením něco úplně jiného.

Zlá Evropská unie

8. 10. 2013 / Jan Čulík

Zvláštní věc. Kdykoliv používám svůj český telefon se simkartou od firmy Vodafone CZ v Británii k telefonování do Čech, cena krátkého hovoru je 3,50 Kč. Používám-li téže české simkarty od firmy Vodafone CZ při pobytu v Praze k telefonování po Praze, minimální cena krátkého hovoru je 7 Kč. Holt Evropská unie zabránila okrádání zákazníků při mezistátních hovorech - zasahovat do místní cenové struktury, na to nemá jurisdikci. Za ty vysoké ceny v ČR může Kalousek.

Levice, pravice a korporační stát

8. 10. 2013 / Karel Dolejší

Dan Balz v rozsáhlém komentáři pro Washington Post konstatuje, že probíhající uzavření federálních úřadů v USA není žádnou náhodnou marginálií, ale reflektuje postupný zánik styčných bodů mezi oběma hlavními stranami - a tím i vyhlídek na životaschopný politický kompromis. Spor se nevede o "trochu více státu" či "trochu více trhu", ale je střetem dvou vzájemně se vylučujících vizí americké politiky. V takovém prostředí jsou vyhlídky na rychlé vyřešení současného politického klinče samozřejmě minimální. A pokud se voliči brzy nerozhodnou poskytnout veškerou moc jedné z obou stran, americká politika bude nadále nefunkční a neschopná pohnout se z místa.

Parametry zákona o REFERENDU jsou zásadní, pane Okamuro, aneb aby se pojem přímá demokracie nezdiskreditoval stejně jako Věci veřejné

8. 10. 2013 / Petr Jeník

Jmenuji se Petr Jeník a jsem jedním ze členů Hnutí za přímou demokracii (dále jen HzPD), které na základě osobní schůzky našich zástupců s panem Okamurou, rozhodlo před měsícem v interním referendu, že vyjádří oficiálně podporu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury (dále jen hnutí Úsvit). (Posléze jsme stejným způsobem rozhodli i o podpoře Pirátů).

Podpora byla odsouhlasena na základě ujištění pana Okamury, že jeho pojetí přímé demokracie a také zákona o obecném referendu je shodné s naším.

Poctivou prací k zbohatnutí

7. 10. 2013 / Petr Tuček

Je příznačné, že je v debatách mezi obhájci zlepšení sociálního prostředí či zvýšení daní pro obyvatele s vysokými příjmy a odpůrci takovýchto úprav často používán druhou skupiny diskutujících argument: "Nelze přece trestat ty, kteří poctivou a usilovnou prací dosáhli nadprůměrného bohatství", či "Všichni mají stejné možnosti a bylo by demotivující podporovat lenochy".

Dovolím si v daných souvislostech uvést několik vzpomínek z období privatizace, zhruba před dvaceti lety.

Legenda jménem Giáp

7. 10. 2013 / Karel Dolejší

Vietnamský generál Võ Nguyên Giáp, který 4. října zemřel ve věku 102 let, patřil k těm, kdo se stali živoucí legendou. Jak už tomu bývá, část připisované slávy je mu přičítána oprávněně, část je výsledkem cílené mystifikace a část důsledkem nepochopení událostí, jichž byl Giáp účastníkem a do značné míry také hybatelem.

Giáp bývá chápán jako vojenský samouk, který vietnamskou armádu vydupal prakticky z ničeho, aby s ní dokázal porazit koloniální Francouze a později utahat i Američany. Z části k tomuto legendárnímu obrazu přispěl sám, když své úspěchy připisoval především "spravedlivé válce" a "lidovému odhodlání". Jenže nedá samozřejmě příliš práce najít protipříklady spravedlivých válek odhodlaného lidu, které skončily naprostou katastrofou. Aniž bychom Giápa osobně nebo frugalismus a stoicismus vietnamských rolníků jakkoliv podceňovali, je třeba říci, že bez masívní čínské pomoci by Vietnam pravděpodobně Francouze nikdy neporazil a nedokázal by ani dostatečně dlouho odolávat masivní palebné síle americké armády. Před pěti lety na to upozornil veterán amerických jednotek zvláštního určení Bob Seals.

PŘEDVOLEBNÍ SHRNUTÍ:

Diagnóza -- přešlapování na místě, aneb Po nás potopa:

7. 10. 2013 / Marek Řezanka

Při hodnocení čehokoli sice můžeme stručně shrnout, že něco bylo dobré, či špatné, výborné, či katastrofální -- lepší ovšem je, uvedeme-li nějaká fakta, proč takto usuzujeme.

V minulých článcích jsem se věnoval shrnutím působení vlády ODS, TOP09 a VV (později zastoupených nikým nevoleným subjektem LIDEM) na jednotlivých resortech. Jak si tedy zmíněná vláda vedla?

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O státních financích: Prosperita vyvolených

Marek Řezanka, O zahraniční politice: Tradičně hájená demokracie

Marek Řezanka, Sociální zabezpečení: Odpovědnost nezodpovědných

Marek Řezanka, O obraně: Čemu se nebráníme

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Kdo koryto, kdo bič

7. 10. 2013 / Milan Daniel

Boris Cvek se ptá, co donutí politiky, aby hájili veřejný zájem, aby dělali práci, za kterou jsou placeni, co probourá lenost, zištnost, kamarádíčkovství a návyky z minulosti. Souhlasím s tím, že to zcela určitě nebude stav, kdy se budou moci na své předvolební sliby vykašlat a konat tak, jak je zmíněný autor (většinou právem) podezírá.

Nástroj ke změně však občan má, byť se k němu dostává obtížně. Jestliže jej nepoužije, může po volbách pochopitelně nadávat na politiky kudy bude chodit, především by se však měl fackovat sám.

Integrace postižených dětí v USA

7. 10. 2013 / Jana Bradley

Historie vývoje speciálního školství v USA, zvláště integrace postižených dětí do normálních škol, souvisí se společenským vývojem a soudními rozhodnutími v 50. a 60. letech minulého století. Jako návod k desegregaci postižených dětí sloužily historické zkušenosti s integrací rasových menšin do běžných škol.

Když byly školy nuceny přijímat zodpovědnost za vzdělávání postižených, uplatňovaly nejprve filozofii segregace a postižené děti byly zcela izolovány ve speciálních třídách. Vztah společnosti k odlišným dětem se začal měnit v souvislosti s rozšiřováním konceptu rovnoprávnosti, svobody a spravedlnosti a proces od izolace směrem k integraci byl postupný a pomalý.

V dnešní americké společnosti je již zcela nepřípustné, aby dítě, které se jakkoliv liší od normy, nemělo nárok na vzdělání ve státní škole v místě bydliště jen proto, že někdo rozhodne, že škola mu nebude prospěšná. Současná legislativa (často vytvářena na základě precedentních soudních rozhodnutí) nařizuje, že všechny děti (bez ohledu na druh či stupeň postižení) mají právo na bezplatné a náležité vzdělání v NEJMÉNĚ OMEZUJÍCÍM PROSTŘEDÍ a tato filozofie je jedním ze základních principů vzdělávání handicapovaných.

Obrana učitele

7. 10. 2013 / Štěpán Cháb

Po mnoha reakcích na mé předchozí články o škole si dovolím ještě jeden osvětlující vlýsek.

Učitel není zlý, hloupý, zakomplexovaný deprivant. Učitel jen nemá dostatečnou možnost učit bez absolutního podřízení svých svěřenců. Z toho, a převážně z toho, vyplývá, že učí blbě. Nemá možnost učit jinak. I kdyby nastoupil v počátcích k učitelskému údělu s nadšením a v mysli by si hýčkal neukojené stádo reforem, které zaručeně změní vše k lepšímu, přesto jsou mu házeny pod nohy doslova kmeny, které nemá možnost překročit a nezlomit sebe sama.

V ČR jsme zatím nevyužili standardní demokratický systém k potrestání politiků, jak se to děje na Západě

7. 10. 2013 / Boris Cvek

Článek pana Daniela nabízí možnost odstranění marasmu v ČR tím, že se politikové přihlásí k nějakým konkrétním bodům pro změnu k lepšímu.

Jenže politikové se dnes přihlásí k čemukoli, co by jim mohlo přinést podporu ve volbách. To, že se k panem Danielem zmíněné iniciativě přihlásilo tak málo politiků, je zřejmě důsledkem toho, že ti ostatní nemají za to, že by jim to přineslo signifikantní výhodu ve volebním klání.

Politikové to, co slíbí ve volbách, po volbách stejně neplní, což bych jim zase neměl tolik za zlé, kdyby to bylo v zájmu země (mnohé sliby jsou čistý populismus a jejich plnění je hloupost).

Praha je zlatá loď

7. 10. 2013 / Pavel Táborský

Touto lichotivou metaforou přizdobil autor před léty naše hlavní město v textu tehdy populární písně. A to určitě netušil, jak se smysl výkladu tohoto básnického prostředku může časem obohatit o další rozměr. Když kdysi dávno a kdesi daleko v zemi neomezených možností narazili prospektoři na zlatou žílu, došlo obvykle k rozsáhlé migraci obyvatelstva. V roli budoucích zlatokopů se do různých "Klondiků" hrnuly davy všelijakých dobrodruhů toužících po rychlém zbohatnutí. Vlastním rýžováním zlata se to však podařilo jen nemnohým. Skutečný zisk z jejich těžké práce se dle ekonomických zákonů hromadil poněkud jinde.

Příliš málo nadšenců

7. 10. 2013 / Jiří Gracias

Před nedávnem mi vyšel na Britských listech článek s jednoduchým nápadem k vytvoření seskupení lidí, kteří by byli ochotní a schopní věnovat svůj volný čas pomoci a zprostředkování pomoci všem, kteří se z různých důvodů dostali do nepříznivé životní situace. V reakcích, například zde, jsme se mohli dočíst, že my, občané, máme tlačit na politiky, že je to tak lepší než se spoléhat sami na sebe. A my "graciasové, co stejně nemáme co dělat", že si máme číst dobré zprávy, to nás jistě uklidní a ukázní. Jak prosté.

Jana Stoklasová přece jen dostala od ČEZu splátkový kalendář, avšak zálohu jí určili příliš vysoko

7. 10. 2013

Po zveřejnění případu Jany Stoklasové, které po roce přišel náhlý účet na nedoplatek elektřiny ve výši 28 000 Kč (protože v nově pronajatém bytě v zimě dvě hodiny denně používala stará a nevýkonná elektrická akumulační kamna, která se podle předpisů už nesmějí používat, nikdo ji však na to neupozornil) a ČEZ vyžadoval okamžité zaplacení celého nedoplatku, získala paní Stoklasová přece jen od ČEZu splátkový kalendář.

Rok bude splácet 2361 Kč měsíčně, avšak zálohy ji ČEZ určil na dalších 4370 Kč měsíčně, přestože už staré nevýkonné akumulačky nepoužívá. Celkem platit 6731 Kč za elektřinu měsíčně, je pro paní Stoklasovou zcela nerealizovatelné, tak uvažuje o tom, že přejde k jinému subdodavateli energie. Musí si však velmi bedlivě každý měsíc kontrolovat spotřebu energií.

Čtenáři Britských listů darovali paní Stoklasové celkem 10 000 Kč. Paní Stoklasová všem, kdo jí finančně pomohli, mnohokrát děkuje.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2013

15. 9. 2013

V srpnu 2013 přispělo finančně na Britské listy 242 osob bankovním příkazem celkovou částkou 69 619,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v červnu 2013 částkou 1144,60 Kč.

Zůstatek byl koncem srpna 2013 412 732,19 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.