Závislost na jazyku a jazyk závislých

9. 10. 2013 / Matěj Antoš

Vztahy jazyka a společnosti vyvolávají často vášnivé a názorově rozpolcené diskuze, Česká republika v tomto ohledu není žádnou výjimkou. Ne každý už si ovšem uvědomuje, že do jazykového inventáře společnosti patří i mluva lidí na jejím okraji, která se mnohdy vytváří prakticky "sama", zdánlivě bez pravidel, norem a dohledu jazykovědců. Možná právě také proto jde o oblast nesmírně zajímavou, živou, nekontrolovatelně se vyvíjející, tedy hodnou podrobnějšího průzkumu a zpracování. Po celý letošní rok probíhá na Filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě grantový výzkum, který má ambice zmapovat současný stav mluvy jedné z významných skupin obyvatel společenské periferie, drogově závislých.

Prvotním impulsem pro tento projekt byla úspěšně obhájená bakalářská práce Jany Rausové, jejíž vedoucí, dr. Lucie Radková, se také stala hlavní řešitelkou celého výzkumu. Tato práce ovšem postihovala pouze malé území Česka. Získaná data ale vzbudila zájem a určitý ohlas, proto vznikl nápad požádat o grant a rozšířit výzkum na všechny kraje ČR. Celý tým posléze doplnil další student, Matěj Antoš, a počátkem roku 2013 mohlo začít pracné shánění jazykového materiálu. Samozřejmě, na rozdíl například od filatelistů, seniorů či železničářů má tato "zájmová skupina" na první pohled jasně daná specifika a k nim se také vážící obtíže v kontaktu a komunikaci, natož pak nějakém výzkumu. Nejvíce se tedy k tomuto účelu využívaly instituce poskytující narkomanům a jejich rodinám služby prevence a intervence různého druhu.

Naštěstí je síť těchto služeb v tuzemsku poměrně hustá, proto se postupně našel dostatečný počet odborníků ochotných hrát takto roli prostředníků. Nejvíce bylo kontaktních center, nicméně problém s výzkumem někdy nastal u jejich klientů. Je jasné, že člověk, který si přijde vyměnit jehly, dát si polévku, osprchovat se, přičemž musí ještě ten den vyřídit spoustu dalších pochůzek, nemá čas ani chuť vyplňovat všetečný pětistránkový dotazník. Naopak, klienti psychiatrických léčeben, například té v Opavě, brali celý výzkum jako vítané zpestření jinak nudné denní rutiny, zajímali se o mluvu drogově závislých jinde, snažili se blýsknout znalostí zajímavých slovíček, někteří kreslili obrázky či dokonce chemické vzorce. Výjimečně se podařilo sebrat jazykový materiál i přímo v terénu, kdy při cestě do K-centra v Mostu narazili výzkumníci u nádraží na jedince, který jim sice původně nabízel zcela jiný materiál, nicméně po seznání svého omylu klidně a ochotně vyplnil nabídnutý dotazník.

Výzkum má momentálně celou řadu výstupů -- kromě aktivní účasti řešitelů grantu na různých konferencích (mj. Jana Rausová postoupila na Mezinárodní setkání mladých lingvistů na FF UP v Olomouci) proběhla např. přednáška pro žáky ZŠ D. a E. Zátopkových v Třinci, byl zprovozněn web drogove-lexikum.cz, v současnosti také finišují práce na odborném článku do některého z vědeckých periodik a na 15. října 2013 se chystá na Filozofické fakultě OU workshop pro veřejnost s přednáškami odborníků z oblasti lingvistiky i adiktologie. Hlavní přínos projektu a sesbíraného materiálu by však měl vyjít na světlo během příštího roku, kdy se plánuje sestavení regulérního slovníku lexika osob z drogového prostředí. Pokud vás tedy zajímá, co je to gebřa, čefo, kalo, kuliska nebo žaluzkář, či se chcete dozvědět více o divoce bujícím podhoubí českého jazyka, určitě si na knížku počkejte a alespoň ji prolistujte.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.10. 2013