JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI OBRANY:

Čemu se (ne)bráníme

26. 9. 2013 / Marek Řezanka

Zamýšlíme-li se nad stavem Armády ČR, nelze se vyhnout otázkám typu: Jakých hrozeb se má Česká republika obávat a odkud je má očekávat? Může případným hrozbám čelit samostatně? Má v dnešní době pro stát, jakým je Česká republika, armáda smysl? Jak se změnila během posledních let bezpečnostní rizika ve světě a jako proměnou prošly strategie boje? Jak na tyto změny Česká republika reagovala?

Analýzy Marka Řezanky k volbám:

Marek Řezanka, O životním prostředí: Z čeho (ne)lze těžit

Marek Řezanka, O zdravotnictví: Když systém onemocní

Marek Řezanka, Hra o školství

Marek Řezanka, Kultura na odpis

Marek Řezanka, Když doprava kulhá na obě nohy

Marek Řezanka, Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

Marek Řezanka, Zemědělství: Nesoběstační

Marek Řezanka, Dvě tváře spravedlnosti

Marek Řezanka, Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

Podobných otázek bychom si mohli klást mnohem více. Následující řádky se ovšem zaměří na něco jiného.

Poměrně zásadní otázkou totiž je, jakou politikou se prezentovalo ministerstvo obrany. Když nás před parlamentními volbami v roce 2010 strašily ODS a TOP09, že bez nich půjdeme po "rudé" rovnou do "řeckého pekla", nějak opomněly upozornit na okolnost, jak velký podíl HDP představují řecké výdaje na armádu. A zatímco se v Řecku začaly škrtat prostředky na důchody, na platy zaměstnanců, atp., zbrojilo se vesele dál.

Aby některé státy mohly získávat, jiné musí tratit. Mezi lety 2005 a 2010 bylo Řecko největším kupcem německých zbraní, odebírajícím 15% německé produkce (Více viz: http://reporti.net/polis/recko-pokracuje-v-utraceni-za-zbrane). To se to potom A. Merkelové vyhrávají volby. Zvláště, když ukáže prstem na "odstrašující" Řecko, na ty údajné "zhýralce, kteří si měli žít nad poměry" a zaburácí, co že se nikdy nemělo stát (s takovými, jako je Řecko, se my, vyspělí, nemůžeme zahazovat).

Ministerstvo obrany ČR čelí dlouhodobě podezřením na korupční jednání v souvislosti s různými zakázkami. Připomenout si můžeme např. období, kdy náměstkem na ministerstvu obrany byl M. Kalousek -- a kdy se projednávala kauza nefunkčních padáků s tragickými následky.

Údajná korupce měla provázet nákup vojenských vozidel Tatra (kauza M. Bartáka) či ozbrojených transportérů PANDUR (kauza M. Dalíka). Podezření korupce se vznáší i nad vojenskými letouny CASA (kauza V. Parkanové). Podobných kauz bylo za posledních dvacet let mnohem více a týkaly se vrcholných politiků z různých politických stran.

Když peníze utíkají...

Ministrem obrany byl za vlády ODS, TOP09 a Věcí veřejných (později nikým nevoleného subjektu LIDEM) poměrně dlouho A. Vondra (v Topolánkově vládě mj. vicepremiér pro evropské záležitosti), který pro změnu čelil kritice za předraženou zakázku na audiovizuální techniku v kauze ProMoPro. Policisté nemají důkazy, že by Vondra tuto zakázku ovlivňoval. Vyšetřovatelé prý však zajistili doklady o tom, že zakázka na pořádání konferencí byla předražená a že nejméně 135 milionů odteklo na zahraniční účty neprůhledných firem. Stíháni proto mají být někteří z bývalých Vondrových podřízených a podnikatelé, kteří peníze vyvedli do ciziny.

Vondru vystřídala ve funkci "prosincová" ministryně, K. Peake (ve vládě chvíli působila jako předsedkyně Legislativní rady vlády a předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí), která byla po osmi dnech ve funkci odvolána. Do poloviny března 2013 byl řízením ministerstva pověřen expremiér P. Nečas, který v polovině devadesátých let mj. působil jako náměstek ministra obrany. Nakonec se ministrem obrany stal V. Picek.

Ministrem (zvláště v případě resortu obrany) by neměl být někdo, u koho je podezření na majetkové nesrovnalosti (např. neúplné či nepravdivé daňové přiznání), kdo s tímto resortem nemá žádné zkušenosti či u koho hrozí konflikt zájmů.

V případě K. Peake bylo zřejmé, že jí chybějí potřebné zkušenosti a znalosti. Navíc zde byla kauza ohledně nepřiznaného majetku: http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/pet-otazek-nad-%E2%80%9Edivnou%E2%80%9C-transakci-karoliny-peake

Druhou věcí ale je, nakolik ovlivňovali chod ministerstva naprosto nekompetentní lidé, kteří se na jeho řízení vůbec podílet neměli.

"Je pravda, že i Jana Nagyová mi v osobním rozhovoru řekla, že jedním z důvodů mého odvolání byla skutečnost, že jsem s ní nekonzultovala své personální kroky ve vedení resortu," sdělila veřejnosti s odstupem času K. Peake.

Vždyť vlastně o nic nešlo...

Ať tak či tak, nad podezřením ze zneužití rozvědky by se pouze mávnout rukou nemělo. Pokud J. Nagyovou poslouchali ti, kteří jí nepodléhali -- a kteří ji v žádném případě poslouchat neměli, nezbývá než se ptát, co o tom všem věděl expremiér Nečas. Neuposlechnout rozkazu někoho, kdo se zaštiťuje samotným premiérem, je dilema. Toto by mělo policejní vyšetřování rozkrýt. Je s podivem (nebo ani není?), jak většina mainstreamových médií celou záležitost kolem J. Nagyové bagatelizovala a snažila se celý problém redukovat na "milostný románek".

Stačí už jen vzpomenout na bájnou Kalouskovu obhajobu V. Parkanové v kauze CASA: "Obviňují ji, že pije pivo, létá na koštěti na Petrovy kameny a obcuje tam se Satanem... Tvrzení 'Vydejte nám Vlastu Parkanovou, protože nesplnila zákonnou povinnost, která neexistuje', je asi stejné jako 'Vydejte nám Vlastu Parkanovou, protože létá na Petrovy kameny'."

Aneb prošetření některých kauz se někteří politici brání zuby nehty. Že by se snad z jejich strany jednalo o obranu základních demokratických hodnot?

Podivné hrdinství

Zapomínat bychom neměli ani na bezprecedentní udělení vyznamenání Zlaté lípy Ctiradovi Mašínovi (in memoriam). "Přestože bych se pohřbu rád zúčastnil, jako výraz úcty, mé časové dispozice mi to bohužel neumožňují," vzkázal občanům P. Nečas. Pověřil ministra obrany Alexandra Vondru (ODS), aby zesnulému in memoriam udělil vojenské vyznamenání rezortu obrany, Zlatou lípu.

Tímto krokem došlo k devalvaci zmíněného ocenění, neboť demokratická společnost nemůže schvalovat (natož oceňovat) vraždu (popravu) bezbranného v době, kdy Československo nebylo ve válce (a ani váleční zajatci se nepopravují svázaní a omráčení).

Neubrání se...

Úkolem v podstatě jakékoli vlády je, aby ministerstvo (nejenom) obrany nebylo symbolem pro korupční a klientelistické jednání a aby se maximálně věnovalo náplni, která plyne z jeho názvu. Za působení kabinetu P. Nečase se až příliš často ukazovalo, čemu všemu se ministerstvo zkrátka neubrání.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 26.9. 2013