Praha je zlatá loď

7. 10. 2013 / Pavel Táborský

Hlavní město České republiky má vzhledem k relativnímu dostatku pracovních příležitostí mezi občany zbytku republiky obdobnou zlatonosnou pověst. Jednak zde výše oficiálního měsíčního příjmu převyšuje o pár tisícovek republikový průměr a pro další možnosti většinou nezdaněného zisku v různých oborech činnosti se v místních podmínkách dávno ustálil termín "vejvar", případně nověji tolik oblíbená "dlaňovka". Zobání drobtů ze stolu Evropy a snad i světa začalo už před léty rovněž neúměrným zvyšováním platů v různých firmách se zahraniční účastí, a tak došlo ke značným disproporcím v odměňování přibližně stejných výkonů a pracovních náplní ve srovnání se zbytkem republiky. Dle některých názorů je tento stav normální, neboť v Praze se žije draze.

Jak informovali v iDnes, chystá Ludmila Štvánová (TOP 09), radní pro školství a volný čas z pražského magistrátu, nová pozoruhodná opatření. Kvalitní učitelé základních a středních škol, kteří se rozhodnou působit v Praze, získají v budoucnu levné služební byty a vyšší plat. Magistrát má na toto a další opatření vyčleněno dvě stě milionů. Může se stát, že plat naroste i stávajícím pedagogům středních škol, později i těm ze základních. Před volbami pro stranu TOP 09 zajisté slib nad jiné užitečný. Jak bývá zvykem z dob vyrovnávacího klausovného, možná se této dávce začne mezi zasvěcenci říkat štvánovné. Jen aby se ve skutečnosti nestalo rozeštvánovným. Řešení platových otázek není rozhodně jednoduchým ani jednorázovým úkolem.

Snad by si už konečně důstojnější ohodnocení pedagogové zasloužili. Jde však o pár maličkostí. Jak paní radní a její podřízení poznají v budoucnu kvalitu "venkovských" zájemců o takto nabízené zaměstnání a jakým způsobem zdůvodní toto nesystémové opatření školským odborům a celé učitelské veřejnosti? Zbytek škol v republice kvalitní vyučující zřejmě nepotřebuje. Ve sportu se takovému postupu říká lanaření. A jak známo, ne každý útočník do týmu zapadne. Učitelský kolektiv je z psychologického a sociologického hlediska velmi zvláštním společenstvím. Jen obtížně a zejména dlouhodobě se ve sborovnách vytváří tým skutečných spolupracovníků.

Nejedná se v souvislosti s touto akcí také náhodou o podcenění kolísavé populační křivky a o hrozící nedostatek jakýchkoliv učitelů v našem hlavním městě? Přitom se šestiletým předstihem lze téměř přesně odhadnout potřebu vyučujících pro každý žákovský populační ročník a Praha rozhodně netrpí nedostatkem vysokých škol. I těch přímo připravujících učitele.

Pokud se budou rozdíly mezi Prahou a "venkovem" nadále prohlubovat, bude narůstat počet automobilů s mimopražskými SPZ opatřenými cedulkou "Nejsem Pražák!" Tento výmluvný nápis, který si už v minulosti pořídili z vlastních prostředků mnozí občané, nesvědčí o prozíravosti těch, kteří se podílejí na správě věci veřejných s ohledem na utváření státu a upevňování pocitu sounáležitosti všech jeho obyvatel. Taky by někoho mohlo napadnout, jak velké hlavní město vlastně potřebujeme.

Vytisknout