Miloš Zeman ve Svaté zemi

9. 10. 2013 / Daniel Veselý

Miloš Zeman se svými vysloveně šovinistickými a islamofobními názory a z nich vyplývajícími lžemi a překrouceními nikdy moc netajil. Při své nedávné návštěvě Hradce Králové Zeman prohlásil: "Palestinci desítky a desítky let žijí v uprchlických táborech a svým způsobem jsou rukojmí svých fanatických náboženských vůdců, zatímco práci v arabských zemích dostávají Pákistánci. Řekl jsem Normanu Eisenovi, co takhle Palestince v Saudské Arábii, Emirátech a dalších zemích? Tábory se vyprázdní, ubude sebevražedných útočníků a ti lidé budou konečně po desítkách let žít normální život. Řešení palestinsko-izraelského konfliktu nenaleznete v ustupování zlu, ale v tom, že teroristům podetnete základnu. Protože ti, kteří by jinak vraždili, budou pracovat."

Český prezident jako by neslyšel o desítkách rezolucí OSN odsuzujících ilegální izraelskou okupaci palestinských území a agrese, včetně rezoluce z roku 1948, jejíž implementací měl být vyřešen problém Arabů vyhnaných násilím z domovů sionisty a zaručeno právo na jejich návrat domů či poskytnutí kompenzace za zničený majetek. To primárně není závazek arabských zemí, kde palestinští uprchlíci žijí po celé generace, ačkoliv je pravda, že tyto státy tento status quo zneužívají pro vlastní ideologickou agendu. Vyřešení otázky uprchlíků je proto primárním závazkem Izraele. Ten však od roku 1967 nerušeně pokračuje v kolonizací dobytých palestinských teritorií, výstavbě ilegálních osad (na okupovaných územích žije již více než půl milionu židovských osadníků), ničení palestinských obydlí a sadů -- a v záboru kvalitní půdy a zdrojů pitné vody. Tyto skutečnosti znemožňují naplnění rezoluce OSN z roku 1948 především.

Řešení blízkovýchodního konfliktu dlouhodobě tkví v ukončení ilegální okupace a přistoupení na světový konsensus, byť je na schůdné řešení příliš pozdě.

Netuším, kde Zeman přišel na to, že po vyprázdnění uprchlických táborů ubude sebevražedných atentátníků. Rád bych věděl, kde se tito sebevražední atentátníci pravidelně líhnou, jelikož poslední sebevražedný atentát v Izraeli -- pokud se nemýlím -- se uskutečnil na podzim minulého roku a naštěstí při něm nepřišel nikdo o život. Na druhou stranu v průběhu minulého roku izraelské síly na okupovaném území připravily o život 55 palestinských civilistů včetně 11 dětí, jak se můžeme dozvědět z četby výroční zprávy Amnesty International. Tyto nešťastníky lze v Orwellově newspeaku považovat za "nelidi", neboť vlastně neexistují, maximálně tak v utápěných statistikách.

V hlavním zpravodajském pořadu České televize Události odvysílaném 7. října komentoval Zemanovu návštěvu Izraele Jakub Szántó. Český prezident se šel s jarmulkou na hlavě poklonit obětem holocaustu v rámci svého podkuřování Izraeli v boji proti terorismu (když kladl důraz na neutuchající a "smrtelné ohrožení Izraele"). Jak proboha souvisí toto obludné zvěrstvo Západu (Německo bylo několik let před nástupem Hitlera vědeckou a kulturní baštou západního světa) s agresivními a státně teroristickými činy současného Izraele? Zneužívání obětí holocaustu, které neměly ani se sionistickým projektem v Palestině vůbec nic do činění, izraelským mocenským aparátem, se jeví jako značně cynické a morálně odporné.

Bizarní je také lapsy prošpikované Zemanovo přirovnání politiky Evropské unie ke konfliktu na Blízkém východě k politice appeasementu 30. let minulého století, tedy ustupování Zlu. Nyní v reinkarnované podobě Hitlera. Prezident trochu pozapomněl, že nešlo o vyslovený "appeasement", nýbrž přímo o spolupráci nacistů se západními koncerny, organizacemi i významnými byznysmeny, jež lvím dílem pomohla Hitlerově záboru kontinentální Evropy.

Kdyby byl Miloš Zeman skutečně odvážným a nestranným státníkem, hovořil by hlavně o problematických záležitostech; mohl vedle ilegality izraelské okupace palestinských teritorií kritizovat záměr Tel-Avivu násilně vystěhovat desítky tisíc beduínů z Negevské pouště, kteří zde žijí po staletí, či militantní postoj Izraele týkající se vojenského úderu na Sýrii a potažmo Írán, jenž by vedl k silnému a nepředvídatelnému otřesení již tak labilního regionu; dále pak vlastnictví chemických a jaderných zbraní a neochotu Izraele se jich vzdát navzdory názorovému konsensu celé řady zemí a aktivitám zastřešeným OSN. Takto se ale český prezident zařadil mezi další politické vazaly, kteří stojí za jakýmkoliv krokem Izraele.

Návštěvu českého prezidenta v Izraeli narušila smrt vlivného, avšak rasistického rabína Ovadii Josefa, zakladatele ultrakonzervativní strany Šas. Přestože nenávistné výroky sefardského rabína předčily cokoliv, co prohlásil bývalý íránský prezident Ahmadinežád na adresu Izraele, přišlo se s ním v Jeruzalémě rozloučit více než 800 000 lidí. Samozřejmě, že toto individuum nebylo ostentativně vláčeno tiskem jako bývalý íránský prezident -- jak by si ale po právu zasloužilo. Šlo o člověka, jenž také prohlásil, že je nutné Araby vyhladit -- že je zakázáno mít s nimi slitování. "Musíme na ně posílat rakety s požitkem, musíme je vyhladit -- ty zlé a zatracené," řekl v roce 2001 během kázání rabín Ovadia Josef a jeho slova otiskl izraelský deník Haaretz.

Česká republika v čele se svým prezidentem nadále nekriticky podporuje Izrael, ať už jsou jeho aktivity jakkoliv nebezpečné, ba přímo sebevražedné. Tento trend se zhusta promítá i v české mediální sféře, kde tuzemští "experti" mimo jiné vychvalují izraelské vojáky a jejich hrdinské skutky.

Dokud budou opanovávat mediální prostor podobní apologeti mocenské zvůle, bude diskuse o izraelsko-palestinském konfliktu u nás stále v plenkách.

Vytisknout