V ČR jsme zatím nevyužili standardní demokratický systém k potrestání politiků, jak se to děje na Západě

7. 10. 2013 / Boris Cvek

Článek pana Daniela nabízí možnost odstranění marasmu v ČR tím, že se politikové přihlásí k nějakým konkrétním bodům pro změnu k lepšímu.

Jenže politikové se dnes přihlásí k čemukoli, co by jim mohlo přinést podporu ve volbách. To, že se k panem Danielem zmíněné iniciativě přihlásilo tak málo politiků, je zřejmě důsledkem toho, že ti ostatní nemají za to, že by jim to přineslo signifikantní výhodu ve volebním klání.

Politikové to, co slíbí ve volbách, po volbách stejně neplní, což bych jim zase neměl tolik za zlé, kdyby to bylo v zájmu země (mnohé sliby jsou čistý populismus a jejich plnění je hloupost).

Problém je v tom, že politikové po volbách různě kličkují, kombinují lenost se zištností a šlendriánem, aby nakonec prospěli sobě a na sebe navázaným zájmovým skupinám na úkor veřejnosti. Pan Daniel nabízí odvolatelnost jednotlivých politiků pomocí místních referend.

Jenže politika je kolektivní záležitost a komplexní zodpovědnost daného týmu, tedy politické strany. Vyžaduje skupinovou strategii a skupinovou zodpovědnost. Nevím, proč vymýšlet nová exotická řešení nebo volit nové politické strany.

Čtenáři mi píšou, proč nejsem pro nové politické strany. Podívejte se do vyspělých zemí, kde to funguje přes nové, rychlokvašené strany. Kdo se třeba takovému Babišovi opravdu podobá, je pan Berlusconi v mafiánské Itálii.

My jsme zatím v Česku nevyužili standardní, fungující systém, který funguje na západ od nás: trestání velké vládnoucí strany/koalice jasným vítězstvím opozice a změnou u kormidla.

Volíme malé strany nebo nové strany a vždy to dotáhneme k patu, kde se pak přebíhá, kupčí, svaluje zodpovědnost, což je dokonalé prostředí pro lenost, zištnost, neprofesionalitu. Ukažte mi, kdy měla ODS nebo ČSSD ve volbách pod 10%, kdy byly opravdu potrestány? A ukažte mi, kdy jedna z těch stran mohla opravdu vládnout, mít jasnou většinu a jasnou zodpovědnost?

Tuto příležitost měla pouze ODS začátkem 90. let, kdy nechala rozkrást tento stát.

Nikdy za tuhle kolosální zlodějinu však nebyla potrestána. Naopak: Miloš Zeman, který vyhrál volby v roce 1998 s programem potrestání zločinů privatizace, udělal hned po volbách s ODS opoziční smlouvu a obě strany vládly společně. Klaus, architekt privatizační zlodějiny, se pak nakonec stal prezidentem a jeho nástupcem je... Zeman.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.10. 2013