JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI PRŮMYSLU:

Blýskání na nečasy: O českém průmyslu

17. 9. 2013 / Marek Řezanka

Kupónové privatizaci, krachu mnoha firem a příčinám současného stavu průmyslu v České republice se mj. věnuje dokument Závod ke dnu (2011), který byl promítán na loňském festivalu Jeden svět.

Jak se k této neutěšené situaci postavila vláda Nečasova kabinetu? Během jejího tříletého působení se v čele resortu vystřídali dva ministři (oba za ODS), M. Kocourek a M. Kuba.

První jmenovaný se z vlády poroučel kvůli údajnému "odklánění" peněz -- řeč byla asi o 16 miliónech korun. O jejich původu jsme se toho mnoho nedozvěděli (jenom, že v pozadí je jakýsi ne zcela průhledný obchod s dluhopisy).

Ve funkci ho vystřídal M. Kuba, jedna z hlavních tváří současné ODS.

Jak již bylo zmíněno, většina problémů českého průmyslu započala dlouho před Kubovým nástupem na ministerstvo. Pokud lze uvést nějaké konkrétní body, kde Nečasův kabinet na poli průmyslu a obchodu selhal, jedná se o následující případy:

1) Ministrem (v případě průmyslu a obchodu dvojnásob) by měl být člověk, u něhož nelze spekulovat o střetu zájmů, u něhož nikoho ani nenapadne, že by mohl chtít někomu stranit.

2) Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo úzce kooperovat s ministerstvem zahraničních věcí. Tato kooperace by se měla promítnout v hledání nových trhů, zejména v zemích tzv. třetího světa včetně Jižní Ameriky či afrického kontinentu.

Ad 1) Exinistr Kuba za sebou vláčí vazby na P. Dlouhého, který má přezdívku "kníže z Hluboké". Takováto vazba již sama o sobě vyvolává podezření, že ministr nebude rozhodovat tak zcela nezávisle -- a takovéto podezření, jakkoli oprávněné, českému průmyslu neprospívá.

Ad 2) Roli ministerstva zahraničí podrobněji rozeberu v jiném článku. Zde pouze zmíním zrušení ambasád v řadě strategických zemích (nejen) v Latinské Americe a následný prodej nemovitostí (Ve Venezuele, ale i v Keni či Jemenu). Tento krok měl vést k úsporám, místo toho však stál -- a ještě může stát -- Českou republiku značné prostředky. Lze jen stěží hájit zájmy českého průmyslu, pokud mu ministerstvo zahraničních věcí nevytváří adekvátní podmínky pro jeho rozvoj.

Žádná vláda se zatím nepokusila nějak systémově řešit problém, kdy většina zisků proudí nadnárodním korporacím za hranice země. Česká republika tak nabízí stále ještě vysoce kvalifikovanou a zároveň levnou pracovní sílu, sama však prostředky na vědu a výzkum postrádá.

Problém, s nímž se bude muset potýkat i vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb, představují úniky státu ze "solárního byznysu".

"Určité paragrafy, které by se týkaly pouze rozkrytí vlastnické struktury, jsme schopni připravit rychleji," nechal se slyšet exministr Kuba v květnu 2013.

Solární byznys, kdy stát tratí desítky miliard korun, kritizoval také prezident republiky, Miloš Zeman:

"Solární baroni do této doby připravili české hospodářství o zhruba 200 miliard korun, z toho 165 miliard české podniky a 35 miliard české obyvatele či domácnosti v cenách, které jsou tak vysoké především díky naprosto nesmyslné a šílené podpoře toho, čemu se říká eufemisticky obnovitelné zdroje," řekl Zeman.

Nejde však ani tak o to, že by bylo "šílené a nesmyslné" podporovat obnovitelné zdroje, jako o to, že (ne)nastavená legislativa umožnila tuto ideu zneužít, aby z ní těžili jenom někteří, a už vůbec ne z důvody ochrany životního prostředí.

Již v části věnované životnímu prostředí jsem upozorňoval na potřebu skloubení ekologického a sociálního aspektu. Nevyplatí se nám ani jednostranná podpora těžby bez ohledu na stav životního prostředí, ani jednostranná ochrana životního prostředí bez ohledu na osud propouštěných horníků atp.

Osud horníků Nečasův kabinet zjevně příliš netrápil. Nemyslila na ně ani při tvorbě své "důchodové reformy", ani jinak.

Nejde však zdaleka jenom o horníky.

V současnosti je situace kritická zejména na Ostravsku (Těžební společnost OKD, jejímž spoluvlastníkem je Z. Bakala, avizuje "nutné propouštění lidí). "Nejedná se pouze o doly, ale i o další významné podniky.

"Po návratu z dovolené jsme domluveni s předsedou odborového svazu KOVO, Josefem Středulou, že ve spolupráci s dalšími orgány a vládou se budeme situací aktivně zabývat. Nyní je nezbytné, aby se na řešení zaměstnanosti regionu podílela vláda, úřady práce, města a obce, odbory a další orgány. Regionu hrozí vysoká nezaměstnanost, zvýšená kriminalita, úbytek kupní síly a hlavně sociální nespokojenost, která by mohla přerůst až k sociálním výbuchům," obává se předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, Jan Sábel.

"Nezaměstnaný stojí stát víc než podpora těžby, která zachová pracovní místa." Opět se dostáváme k bodu, že logika maximalizace zisku se v různých sférách ostře střetává se zájmy občanů.

Místo "blýskání na lepší časy" pak můžeme čekat pouze vyhrocování sociálního napětí, které k prosperitě většiny z nás rozhodně nepovede.

Vytisknout