JAK SI POČÍNALA VLÁDA ODS A TOP 09 V OBLASTI DOMÁCÍ BEZPEČNOSTI:

Na cestě k domobraně: Šetřit, ale s rozumem...

23. 9. 2013 / Marek Řezanka

Jeden se nevyzná, druhému se nevěří...

Na resortu vnitra se vystřídali dva ministři. Radek John za Věci veřejné -- a Jan Kubice za ODS. První jmenovaný měl aspoň zápal, se kterým chtěl bojovat proti korupci, konkrétně například proti anonymním akciím -- a který toužil po rozjetí "velkých kauz".

Když z resortu odcházel, uvedl jako svou zásluhu, že se mu podařilo prosadit výměnu policejního prezidenta a že bylo zrušeno nařízení, které "varovalo politiky", že kolem nich začíná kroužit policie. "Policisté teď nemusí hlásit, koho vyšetřují," pochlubil se John.

Bohužel však problematiku resortu neznal, a to se poměrně často projevovalo.

Ani John se neměl k prosazení jednoho ze základních nástrojů boje proti korupci, který je v řadě zemí od nás na západ relativně úspěšně používán a jmenuje se "majetková přiznání".

Navíc se R. John nevyhnul různým podezřením.

"V prosinci 2005 nově jmenovaný ministr zdravotnictví David Rath na základě výsledků kontroly hospodaření VZP tvrdil, že dvě oslovené firmy by byly schopny stlačit náklady na Pohodu pojištěnce pod 40 milionů korun. Radek John uvedl, že Davidem Rathem oslovené firmy nezapočítaly do kalkulace distribuci časopisu poštou, jež tvoří většinu celkových nákladů. ORA PRINT získala zakázky i od dalších státních společností, produkovala multimediální DVD a seriál pro Lesy České republiky, "pořady zaměřené na ekologickou výchovu mládeže" pro Pražskou energetiku, nebo "cyklus komunikačních pořadů zaměřených na bezpečnost silničního provozu", který byl kladně hodnocen v periodiku Listy Hlavního města Prahy." (Zdroj: Wikipedie)

Johna vystřídal ve funkci Jan Kubice, který se dostal do sporu s policejním prezidentem P. Lessym. Ten se nakonec dostal před soud, aby byl obžaloby zproštěn. Opomenuta by v celé záležitosti neměla být ani role exministra financí, M. Kalouska, který se na veřejnosti proti Lessymu ostře ohrazoval, stejně jako proti policejnímu vyšetřování obecně, např. v kauze letounů CASA. Nic z toho rozvoji demokracie u nás nepomohlo, naopak. Vláda expremiéra Nečase se pro více a více lidí stávala nedůvěryhodnou.

Kdo není s námi, je extremista...

Za zmínku stojí i Zpráva o extremismu na území České republiky za období roku 2012. Všímá si mj. protivládních demonstrací.

Vedle extremistických organizací jsou zde kromě neonacistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) uvedeny také například Alternativa zdola, Nová antikapitalistická levice nebo iniciativa Ne rasismu.

Podle člena Alternativy zdola Tomáše Tožičky, který sám sebe označuje za komunitaristu, se ministerstvo vnitra dostává do pozice totalitní státní bezpečnosti. "Za extremistu označuje každého, kdo přichází s jakoukoli kritikou. Alternativa zdola je nestranická organizace, která sdružuje lidi s různými politickými názory a které spojuje vize participativní demokracie," řekl Tožička v rozhovoru pro Deník Referendum.

"V roce 2012 na teritoriu Prahy působila extrémně levicová uskupení jako Československá anarchistická federace (ČSAF), Revoluční mládež (REVO), Alerta, Anarchistický černý kříž (AČK). Levicoví extremisté se zapojovali do aktivit některých občanských iniciativ, např. Alternativa zdola, nebo Ne rasismu" -- s poznámkou pod čarou, že dvě naposledy jmenovaná hnutí nelze považovat za extremistická. Proč jsou potom ovšem ve zprávě vůbec zmiňována?

V této souvislosti není od věci připomenout si také výrok poradce expremiéra Nečase, R. Jocha: "Všechny otázky a úvahy o tom kdo ve skutečnosti řídí činnost těchto spolků (levicových hnutí, která si dovolila kritizovat vládu) jsou na místě. Jedna věc je ale jasná už nyní. Tyto organizace a jejich členové představují svými aktivitami přímé bezpečnostní riziko pro Českou republiku."

Pod heslem "Svoboda nemá alternativu" založili odpůrci aktivit levicových spolků občanské sdružení ProtiAlt se sídlem v Brně. Za svoje hlavní poslání pojala tato organizace "ochranu společnosti před levicovým extrémismem". Zcela jasně je zde vyjádřeno, že "svoboda" znamená pravicově se nazývající vládu, která je oporou neoliberálního kapitalistického systému. Je nám vnucováno, že pluralita názorů zde není možná, že alternativa neexistuje (kde už jsme se jenom s podobným modelem vidění světa setkali?).

Když v listopadu 2011 požadovaly odbory zřízení komise, která by dohlédla na vyšetřování korupčních kauz, P. Nečas prohlásil: "Jsou to protikorupční partyzáni z konce dubna 1945, kdy bylo jasné, jak válka dopadne." (Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/necas-nyni-bojovat-s-korupci-je-jako-stat-se-partyzanem-v-dubnu-1945-p9p-/domaci.aspx?c=A111123_143912_domaci_js)

Dnes by byl možná ve svém hodnocení střízlivější -- a sáhl by pro příměr někam do roku 1939. Jak dopadne válka s korupcí, není totiž jasné dodnes. A svůj podíl na tom nese i kabinet P. Nečase.

Pár dnů před volbami...

Jan Kubice na ministerstvu vnitra je svým způsobem symbol. Těsně před parlamentními volbami v roce 2006 se totiž na veřejnost dostala zpráva, která mimo jiné tvrdila, že se tehdejší premiér Paroubek (veliký zastánce stíhání T. Pitra), ministerstvo vnitra a policejní prezident snažili ovlivňovat vyšetřování některých případů, například neobjasněné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či údajné korupční kauzy biolíh.

Dokument obsahoval i pasáž, podle níž Paroubkův známý Bohumír Ďuričko, odsouzený na třináct let za vraždu Václava Kočky mladšího, "měl mít během dovolené styk se svou nezletilou dcerou, kterou má mít k dispozici i Paroubek" (Více viz: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kubiceho-zprava-k-procteni-a-ke-stazeni-194823). Zveřejněním se celý materiál stal více méně bezcenným. Podezření se neprošetřila, volby dopadly, jak dopadly -- a na celý humbuk ohledně "senzačních odhalení na socanské gangstery" se zapomnělo.

Celé se nám to možná připomnělo díky zprávě BIS v roce 2012, která upozorňovala na závažná podezření, kdy mělo dojít k propojení státní správy a organizovaného zločinu. Konkrétně zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) uvádí, že podnikatelské a lobbyistické skupiny i v loňském roce ovlivňovaly veřejné zakázky, personální obsazení a strategická rozhodnutí významných společností se státní účastí. Podle tajné služby se jednalo například o České aerolinie, Českou poštu, České dráhy a ČD Cargo. Také státní podnik jako Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC) měly postupovat při zadávání tendrů netransparentně. Zakázku firmy Lesy ČR se zase snažily ovlivnit lobby lesnických společností.

Tentokrát však žádné větší zděšení médii neproběhlo, a vláda kvůli těmto informacím demisi podávat nemusela.

David Rath, který se proti jmenování Kubiceho ministrem vnitra ohradil následujícími slovy: "Je to panoptikum. Pokud to do teď bylo strašné, tak teď to bude příšerné. Trafika pro Johna a Kubice, který zdiskreditoval policii jako nikdo. Nečas se zbláznil, už úplně", skončil na déle než rok ve vazbě za údajnou korupci -- a před dalšími parlamentními volbami s ním probíhá soudní líčení.

Nelze vyloučit, že i letos vyplave těsně před volbami (pak již se s tím nedá nic dělat) nějaká výbušná zpráva postihující strany hlásící se k levici, které by zatím měly být favority voleb. Je otázkou, nakolik by voliči těchto stran na podobný "opakovaný vtip, který přestává být vtipem", reagovali. Zvláště, připomenou-li si výsledky výroční zprávy BIS -- i jak na tyto informace kabinet P. Nečase (ne)reagoval.

Využívat jakékoli "šokující zprávy" k předvolebnímu boji, je nebezpečné. Takový krok devalvuje roky práce vyšetřovatelů -- a vede k frustraci značné části občanů, kteří si právem připadají oklamáni a podvedeni. Sám za sebe mohu říci, že požaduji dovedení načatých kauz do konce - ne aby jedna kauza byla překryta jinou -- ještě o něco pikantnější a o něco závažnější.

Někteří politici se v těchto dnech ohánějí potřebou boje za demokracii a svobodu. S podivem jsou to ti samí, které nevzrušovaly zprávy BIS, kteří brali jako normu postoje Romana Jocha, poradce expremiéra Nečase v oblastech zahraničí a lidských práv a kteří jistě tleskali formaci ProtiAlt, která "svobodu" definovala zcela jasně pro každého.

Jsou to ti samí, kteří přihlíželi k redukci policistů a kteří by snad ani neprotestovali, kdybychom si i za bezpečí měli všichni platit podle svých možností. Bohatí by měli své "gorily", chudší domobrany. To by již však nebyl návrat pouze do středověku, to bychom se ocitli rovnou zpět v džungli.

Vytisknout