27. 9. 2010 / Karel Dolejší
Během nedělních Otázek Václava Moravce seděl ve studiu osamělý exlidovec Miroslav Kalousek, který do kamery pronesl své zbytkové krédo: "Pevně doufám, že generální stávka nebude." Kromě toho se jal vysvětlovat, že mít v pořádku veřejné finance je prostě nutnost a on od škrtů tak jako tak neustoupí.
Jako u každého náboženství, i v případě Kalouskovy náhražky s nula procenty tuku má zřejmě víra přednost před rozumem. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se ministr financí ohání účetnictvím tam, kde odborářský lídr Jaroslav Zavadil jednoznačně deklaroval, že příčinou případné generální stávky by se stalo okleštění práv zaměstnanců v připravovaném zákoníku práce - práv, která veřejný rozpočet nic nestojí a nelze je tedy převádět na žádnou ze světových měn? Co by mohl stát přesně ušetřit, pokud by připuštěním vzniku pracující chudoby byl nucen zavést poukázky na potraviny, jaké už rozdávají USA či Rusko, a čelit související sociální patologii v jiných kapitolách veřejných rozpočtů?
Jakmile se oprostíme od zbytečné a naivní představy, že lord strážce (Schwarzenbergova) pokladu chtěl divákům předložit racionální argumenty, další postup analýzy jeho vystoupení se ohromně zjednoduší, neboť je třeba pouze otevřeně vyslovit skrytou intenci, která za mícháním závěrek se zákoníky vlastně stojí.
A zde se okamžitě ocitáme za cílovou páskou, kde nás už s otevřenou náručí očekává sentence: "Hudry hudry, bububu, sežere vás špidlodlak!"
Inu - myslím, že nesežere. To dřív projde Kalousek uchem jehly do království nebeského...
An English version of this article is in