Blb je vlastně invalida

27. 9. 2010 / Bohumil Kartous

Tento snímek byl pořízen 22. 9. 2010 přibližně v 19:15 v podzemních garážích nákupního centra Nový Anděl. Luxusní sportovní auto parkuje na místě vyhrazeném pro invalidy, přičemž nebylo, což na fotografii zachyceno není, označeno požadovaným způsobem. Nebylo to poprvé, kdy jsem se s podobným případem setkal. Zajímavé na tom je, že se vždy jednalo o auta dokazující, jak dobře situovaný jejich majitel je.

Reakce na hloupost a zlobu

28. 9. 2010

tisková zpráva

Demonstrace odborů, která proběhla 21. září, vyvolala velký ohlas a také snahu aktivitu odborů proti nekoncepčním vládním škrtům co nejvíce zdiskreditovat. Iniciativa ProAlt se proto rozhodla ocenit ty nejabsurdnější, nejlegračnější i nejneuvěřitelnější reakce a udělit tři hlavní ceny:

Cenu Marie Antoinetty za nejpohrdlivější výrok o občanském protestu pro prezidenta ČR, Václava Klause

Cenu Rádia Jerevan za nejmanipulativnější rámování demonstrace pro redakci MF Dnes

Cenu Hanse Christiana Andersena pro mediální pohádky o průměrných platech

I BANKY V ČR ZHRUBLY:

"Beďar vs. Hemoroid" v Komerční bance

27. 9. 2010

Upozorňuji na gerontofóbní reklamu Komerční banky, uváděnou pod titulem "Beďar vs. Hemoroid" s dodatkem "Po třicítce jsi v řiti" (rádoby vtipně tak inzerát odkazuje na věkový limit pro studentské konto). Tato vulgární reklama založená na mezigenerační nenávisti je ke zhlédnutí např. ZDE . Je překvapivé, že ani bankovní instituce, které by snad měly pěstovat svůj image, se neštítí vézt se na vlně podobných trendů, míní Tomáš Peltan

Kdo se vysmívá starým lidem, strašně se bojí stáří

27. 9. 2010 / Boris Cvek

Mám malou poznámku k článku "Beďar vs. Hemoroid" v Komerční bance". Jak víte, odmítám gerontofobii a automatické spojování nemocí a úpadku se stářím. Je nicméně pravda, že v povaze života je úpadek a smrt, a to už od okamžiku početí. Uvažujeme-li o stáří jako o postupném úpadku tělesných i duševních sil, je to realistická úvaha. Proč by ale takový úpadek měl být něco pohrdání hodného? Proč by nemoc měla být předmět výsměchu a společenského deklasování a proč by mládí mělo být automaticky nahlíženo jako bez nemocí, plné síly a schopností?

Jak to vypadá v Severní Koreji

27. 9. 2010

28. září má v Severní Koreji dojít k dynastické výměně stráží. Osmašedesátiletý diktátor Kim Čing-il má předat moc svému "mladému, inteligentnímu" synovi Kim Čong-un, o němž nikdo moc nic neví.

Jak to vypadá v dnešní Severní Koreji? ZDE je patnáct fotografií Iriny Kalašnikovové z Getty Images.

K tomu poznamenává Julius Benadik:

Jezdil jem tam, naposledy v pol. 90tých let. Jak na těch snímcích to vypadá jenom v zakázaných oblastech, kam smí pouze vybraní aparátčíci a jejich rodiny. Ty fotky jsou sort of Leni Riefenstahl style.

Jezdil jsem do textilek mimo hl. město, a tak jsem viděl nepředstavitelnou bídu vesničanů a otrocké podmínky práce v textilkách, dělala se tam např. v celku kvalitní a moderní konfekce pro Německo. Ale vše dodali Němci, tam se to jen ušilo. Něco jako dneska v ČEZku, někde se to vyvine, sem se to doveze, smontuje a zase odveze. Nebo se to tady jenom zabalí a jde to pryč.

Pozn. red.: V legendě k fotografiím Iriny Kalaškinovové to máte: u fotky č. 5, z McDonaldu, je poznamenáno, že hamburger stojí 1500 won, tedy polovinu měsíčního platu průměrného dělníka.

Opozice proti Chávezovi získala víc hlasů, ale ne více křesel

28. 9. 2010

Strany, které jsou v opozici proti "Bolívarské socialistické revoluci" Hugo cháveze získaly 5.448.864 votes (48%), zatímco dvě strany, které podporují venezuelského prezidenta získaly v nedělních parlamentních volbách 5.259.998 (46,4%) procent. Chávezovy strany však dostaly 95 křesel, kdežto opoziční strany jen 63. Lidové mínění v Jižní Americe toto kritizuje jako zjevnou nespravedlnost, i když je nutno dodat, že v celé řadě západních demokracií není nutně vítězem vždy ten, kdo získá největší počet hlasů. Například v Británii se při volbách rozhoduje podle výsledků v jednotlivých volebních okrscích a podle toho, jaký mají tvar, se děje často, že zasedne v parlamentě jako vítězná strana, která získala míň hlasů než opozice. Změny volebních okrsků se kromě toho občas dějí tak, aby to vyhovovalo v příštích volbách vládnoucí straně. Samozřejmě je to útok na podstatu demokracie.

Jak psát cestopisy

27. 9. 2010 / Jiří Jírovec

Abych pravdu řekl, mám slabost pro cestopisné poznámky presidenta Klause. Domnívám se, že se snaží vytvořit nový standard pro tento druh písemného projevu. Citáty v dalším textu jsou z článku o jeho cestě na Cornell University v Ithace, NY.

Klaus většinou používá tuto osnovu:

Klausova drzost

27. 9. 2010 / Lukáš Zelenka

Měl bych malou připomínku či doplnění k článku pana Jírovce "Jak psát cestopisy". Jeho glosy jsou občas velmi vtipné, i když si myslím, že místy (zejména ve svém starším článku, na nějž odkazuje) kritizuje spíše formu. Forma logicky nemůže být dobrá, protože Klaus není spisovatel, pohled na formu může být také velmi subjektivní. I kdybychom se shodli, že jeho cestopisy jsou co do písemných kvalit řekněme "strohé", neukazuje to spíše na čtenáře, který si takový elaborát rád počte?

Před deseti lety v Praze proti globalizaci

27. 9. 2010 / Karel Dolejší

Před deseti lety, ve středu 27. září 2000, zaplnily české noviny následující titulky: A taková byla válka o Prahu (Blesk), Odpůrci MMF vyhlásili válku (Metro), Násilí v ulicích (Lidové noviny), Radikálové zvrátili protest v pusté násilí (Právo), Bitky a hořící barikády v ulicích města (Špígl), Vyděšení podnikatelé raději zavřeli živnosti (Zemské noviny), Odpůrci rozpoutali v Praze válku (Večerní Praha), V ulicích Prahy propukla válka (MF Dnes) či V Praze hořely barikády (Rovnost). Druhý den už MF Dnes psala, že "Je klid, policie opanovala Prahu".

Svět se bouří proti škrtům

27. 9. 2010

Američané si musejí připustit, že jediná cesta vpřed vede přes přímou konfrontaci politických a ekonomických elit.

KD│ Pokud mají Američané opravdový zájem na odporu vůči masivním rozpočtovým škrtům probíhajícím v jejich zemi, měli by se poučit od aktivistů ve zbytku světa. K efektivní sociální změně může dojít jedině prostřednictvím masové akce - což je lekce vyrostlá z mnoha let občanských nepokojů v USA i ve světě. Zamyslete se nad některými důkazy pocházejícími z různých případů zmíněných níže, napsal pro Truthout Anthony DiMaggio.

POZVÁNKA

29.9.: "Evropský den akcí" proti finančním škrtům

27. 9. 2010

"Evropský den akcí" organizuje Evropská odborová konfederace (European Trade Union Confederation), k níž se připojilo Evropské sociální fórum (European Social Forum) a další občanské a odborové organizace. Paralelní akce se budou konat v Bruselu, Bratislavě, Vídni, Linci, Budapešti, Aténách, Soluni, Berlíně, Hannoveru, Kyjevě a dalších evropských městech. V Bruselu proběhne hlavní celoevropská demonstrace a konference, v dalších evropských městech se budou konat paralelní akce. V Praze České sociální fórum ve spolupráci s občanskými sdruženími a odborovými organizacemi pořádá semináře a happening pod názvem "EURO-MANIFESTACE PROTI UTAHOVÁNÍ OPASKU".

Známý rituál ve Washingtonu probíhá znovu

27. 9. 2010

Další podzim, jiný prezident a jiná válka - ale ve Washingtonu se od minulého týdne odehrává známý rituál. Vychází nová kniha od Boba Woodwarda, píše Rupert Cornwell v deníku Independent. Choreografie se nemění - intenzivně se spekuluje o tom, co kniha obsahuje, New York Times a Washington Post tiše předem dostanou signální výtisky a pak najednou se na lukrativním knižním trhu objeví další mega bestseller, tentokrát s titulem Obamovy války.

Zastarala americká ústava?

27. 9. 2010

V poslední době je zjevné, že americká vláda moc dobře nefunguje, píše Mary Dejevsky v deníku Independent. Z nové knihy Boba Woodwarda Obamovy války vyplývá, že prezident Obama je naprosto zmatený a permanentně se sváří s polovinou svého štábu a vysokými americkými důstojníky.

Woodwardovy zdroje odhalují neuvěřitelně nezkušeného prezidenta, který často neví, jak má reagovat na nepřátelské postoje a na lobbistické zájmy. A dělo se to v době, kdy krachovala americká ekonomika a bylo nutno přijmout klíčová rozhodnutí o válkách v Iráku a v Afghánistánu.

Celá řada lidí z Obamova týmu odešla.

Slzy dojetí nad Kalouskem

27. 9. 2010

Musím říct, že mi vyhrkly slzy dojetí, když jsem si v nedělních Otázkách Václava Moravce od pana ministra Kalouska vyslechla, že zaměstanavatelé propouštějí opravdu, ale opravdu neradi. Zcela jistě se s mým dojetím ztotožní všichni, kdo výpověď, třeba právě od něj,v následujících dnech a týdne obdrží... píše Renata Hanušová.

Víry a naděje exlidovce Kalouska

27. 9. 2010 / Karel Dolejší

Během nedělních Otázek Václava Moravce seděl ve studiu osamělý exlidovec Miroslav Kalousek, který do kamery pronesl své zbytkové krédo: "Pevně doufám, že generální stávka nebude." Kromě toho se jal vysvětlovat, že mít v pořádku veřejné finance je prostě nutnost a on od škrtů tak jako tak neustoupí.

Jako u každého náboženství, i v případě Kalouskovy náhražky s nula procenty tuku má zřejmě víra přednost před rozumem. Jak jinak si totiž vysvětlit, že se ministr financí ohání účetnictvím tam, kde odborářský lídr Jaroslav Zavadil jednoznačně deklaroval, že příčinou případné generální stávky by se stalo okleštění práv zaměstnanců v připravovaném zákoníku práce - práv, která veřejný rozpočet nic nestojí a nelze je tedy převádět na žádnou ze světových měn? Co by mohl stát přesně ušetřit, pokud by připuštěním vzniku pracující chudoby byl nucen zavést poukázky na potraviny, jaké už rozdávají USA či Rusko, a čelit související sociální patologii v jiných kapitolách veřejných rozpočtů?

Jakmile se oprostíme od zbytečné a naivní představy, že lord strážce (Schwarzenbergova) pokladu chtěl divákům předložit racionální argumenty, další postup analýzy jeho vystoupení se ohromně zjednoduší, neboť je třeba pouze otevřeně vyslovit skrytou intenci, která za mícháním závěrek se zákoníky vlastně stojí.

A zde se okamžitě ocitáme za cílovou páskou, kde nás už s otevřenou náručí očekává sentence: "Hudry hudry, bububu, sežere vás špidlodlak!"

Inu - myslím, že nesežere. To dřív projde Kalousek uchem jehly do království nebeského...

An English version of this article is in CLICK HERE

Hrobům v dáli -- kdo a jak řídí naše osudy s naším souhlasem

27. 9. 2010 / Jozef Bohumil Ftorek

Vnímám to skoro každý den, cestou do práce i domů. Bydlím na venkově za Prahou, kousek od památné lípy u pomníku na návsi. "Hrobům v dáli, těm, co se nevrátili ze světové války 1914 -1918." Jsou tam jména 18 mužů, mladých i starších. Často příbuzných, bratrů, strýců, otců a synů. Těch, co se nevrátili ze světové války. Podobné, stále opečovávané pomníčky jsou rozesety po vesnicích Čech, Moravy a Slezska, na Slovensku i v dalších státech Evropy. Všechny do jednoho i dnes připomínají těm citlivějším a vnímavějším, že už v letech 1914 -- 1918 se spousta místních lidí, občanů, prostě nikdy nevrátila domů! Z války, ve které bojovali ještě za císaře a krále. Z války, která byla jen stěží jejich!

Židé, Češi a solidární stát

27. 9. 2010 / Vít Klíma

Židů je v Čechách kapka v moři. Historická zkušenost nás naučila, že pokud k sobě nebudeme solidární, nepřežijeme. Solidární strategii zvolila i v ČR žijící vietnamská komunita. Neměli by tuto strategii zvolit i Češi? Vždyť na evropské populaci se podílejí necelými 0,3% a v rámci celosvětové populace, která dnes čítá řádově 5,7 mld. lidí, jsou jen kapkou v moři.

Demagogie hodná pravice, aneb: Panu ministrovi s láskou!

27. 9. 2010 / Jiří Baťa

Zcela přesně a výstižně popsal Jiří Jírovec ve svém zdařilém článku "Za stejnou práci stejná odměna?" (BL 23.09.10) stav věcí kolem záměrů a úvah ministra Drábka, jehož logika je na úrovni dobře vychovaného řeznického psa. Nevím, zda si své myšlenky, názory a úvahy nějakou matematickou, psychologickou nebo sociální analýzou ověřuje, vše však nasvědčuje tomu, že nikoliv. Konec konců není to otázka jen pro ministra Drábka, stejně to platí pro Nečase či Kalouska a další, jejichž kroky nesou stejné znaky a indicie, nicméně to co předvádí ministr Drábek je ukázka totální demagogie, absence soudnosti a logického uvažování a rovněž důkaz postoje pravicového politika k otázkám spravedlnosti, sociální vyváženosti a podceňování schopností pracujícího člověka.

Ocúny

27. 9. 2010 / Boris Cvek

V těchto dnech lze najít v přírodě i zahradách jednu z nejkrásnějších květin roku, která překvapivě vykvétá bez listů ze země až v době, kdy všechno už vadne a umírá pod dechem prvních nočních mrazů. Jedná se o jedovatý ocún (fotografie je dnes ze zahrady mých rodičů), který obsahuje spoustu alkaloidů, mezi nimiž snad nejvýznamnější je kolchicin. Měl jsem možnost vidět fotky buněk, jejichž cytoskelet (buněčná kostra) se díky kolchicinu rozpadal, neboť kolchicin se váže na molekulu tubulin a znemožňuje jí tak vytvářet buněčné "kosti" mikrotubuly. Je to fascinující pohled. O kolchicinu a jeho využití ZDE. Jak to s jedy už bývá, i tento jed může mít léčivé účinky. Když vidím ocúny, vybavují se mi následující Shakespearovy verše (Lorenzo v Romeovi a Julii, II, 3, přeložil J. Topol), které mají samozřejmě hluboký morální i politický význam:


"V tom kvítku, nepatrném napohled,
je, kromě léku, také prudký jed.
Lahodnou vůní omlazuje krev,
okus jej trochu, zastaví ti dech.
I v lidech vidíš proti sobě stát
tu dvojí sílu, dvojí majestát.
Běda, kde přijde k moci horší z nich:
smrt najde pastvu v tělech červivých."

A tak lze v jedné květince spojit botaniku, farmakologii, morálku, politiku i podivuhodnou dvojznačnou krásu života.

An English version of this article is in CLICK HERE

Korektní člověk Zdeněk Tůma

27. 9. 2010 / Jiří Baťa

Korektnost každým coulem, možno říci na adresu bývalého šéfa ČNB. Alespoň tak to vyznívá z jeho rozhovoru pro Právo (sobota, 25.09.2010), kde se pan Tůma svěřuje, kromě jiného, i ze svých osobních přístupů k politickému životu. Jen mne poněkud zaráží konstatování, že vstoupil do TOP 09 až poté, co byl osloven, jinými slovy "zlanařen". Pan Tůma totiž uznal, že by bylo vhodné, v padesáti letech, a aniž by ho do té doby někdo uháněl, do politiky přece jen vstoupit. I vstoupil: do TOP 09. Smutné na tom je, že vstoupil nikoliv jaksi z osobního přesvědčení, ale spíše z osobní potřeby politické (kdy už měl všech pět pohromadě), že vstoupil do politiky jaksi na základě oslovení (asi by znělo lépe "ukecání") a potřeby politického subjektu v zastoupení panem Schwarzenbergem, s Kalouskem v zádech. Což jaksi potvrzují i jeho slova o tom, že "po odchodu z ČNB neměl v úmyslu do politiky vstupovat, jenže když se objevila možnost kandidovat za TOP 09 v Praze, všechno bylo nakonec jinak". Jak by ne, odmítnout by mohl jen hlupák.

Jan Kohout

Kohout: Buďme čitelní, srozumitelní a hrajme fér

27. 9. 2010 / Jan Kohout

rozšířená verze projevu na programové konferenci ČSSD v Olomouci, 25. 9. 2010

Necelé tři měsíce vládnutí panské koalice přineslo zatím jediný viditelný výsledek, a to rychlou polarizaci české společnosti. Společnost se láme na sociální kry, sociální nůžky se rozevírají a ostří. Vláda svou škrtací politikou neřeší zadluženost státu, placení veřejného deficitu jen přenáší na sociálně slabé občany a střední třídu, a tím obě skupiny ještě více ožebračuje a oslabuje. Vláda svými plány ochraňuje jen zájmy bohatých, a podněcuje tak sociální napětí a akceleruje štěpení ve společnosti. Soudržnost společnosti mizí a sociální smír, který zde 20 let fungoval a který byl základem prosperity této země a předpokladem stability demokracie, se rozkládá a demokracie se destabilizuje.

O čekací době u lékaře: pseudoproblém

26. 9. 2010 / Petr Wagner

V poslední době se jako údajně nejdůležitější problém českého zdravotnictví objevily čekací doby. Např. ZDE.

Něco by se kolem těchto věcí mělo vysvětlit. Budu vycházet z vlastních zkušeností. Doba vyšetření, ošetření je různá. Nicméně, jistě lze z nějakého průměru vycházet. Stejně jako pojišťovna. Rutinní kontrola, specializovaná a vstupní vyšetření. Nejkratší jsou ta rutinní. Tam jde o 15 min.

Vstupní je násobně delší. To je první aspekt. Druhý jsou nečekané komplikace. Třeba žena s nějakým zaléčeným problémem řekne, že si nahmatala bulku v prsu. Tam na správně provedené pohmatové vyšetření je třeba pět, ale i deset minut. Další jsou akutní případy. Další v nemocnicích akutní konsilia.

Dva měsíce po krachu banky Lehman vznikla tajná komise pro záchranu eura

26. 9. 2010

Dva měsíce poté, co v roce 2008 zkrachovala americká banka Lehman Brothers a zahájila tak světovou finanční krizi, vznikla v Bruselu tajná komise složená z vysoce postavených politiků - s cílem zachránit euro. Právě ona vytipovala potenciální kandidáty na bankrot: Skupinu tvořily Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko (PIGS).

Bývalý čintel OSN požaduje trestní stíhání osob, které v Afghánistánu zabíjejí civilisty

26. 9. 2010

Philip Alston, bývalý vysoký činitel OSN (zastával funkci analytika pro mimosoudní, arbitrární a okamžité popravy) požaduje, aby bylo zahájeno vyšetřování údajných válečných zločinů, spáchaných v Afghánistánu a pachatelé by měli být postaveni před soud.

Alston chce, aby "vedení války v Afghánistánu" vyšetřovala Rada OSN pro lidská práva, uprostřed rostoucího znepokojení, že stoupá počet civilních obětí, usmrcovaných západními jednotkami i Talibanem. Vyšetřování by mělo probíhat obdobně jako vyšetřování izraelských vojenských operací v pásmu Gaza. Skutečnost, že nikdo není stavěn před soud, přestože v Afghánistánu umírají velké počty civilistů, je podle něho velmi znepokojující. by měli být postaveni před soud.

Při bojích v Afghánistánu bylo za první půlrok 2010 usmrceno více než 1000 civilistů, i když většinu z nich zabil Taliban. Wikileaks nedávno zveřejnily tajné vojenské dokumenty, podle nichž britské jednotky bombardovaly civilisty nejméně jednadvacetkrát. 26 osob bylo usmrceno a 20 zraněno.

Podrobnosti v angličtině ZDE

BRITÁNIE:

Humanitní obory se stávají doménou studentů z nejbohatších rodin

26. 9. 2010

Ze statistik, které zveřejnil Sutton Trust, vlivná vzdělávací charitativní organizace, vyplývá, že 31 procent britských univerzitních absolventů z roku 2008 v oborech historie či filozofie bylo dětmi nejvyšších ředitelů firem - socioekonomické skupiny s nejvyššími příjmy.

Absolventi studia jazyků také v Británii pocházejí často z nejbohatších rodin; 30 procent z nich je z nejvyšší příjmové skupiny. Naproti tomu nehumanitní obory - s výjimkou lékařství a zubařství - mají daleko menší počet studentů z nejbohatších rodin, jen 17 procent v oboru pedagogiky, 22 procent v oboru IT, 23 procent v oboru podnikatelství. V lékařství a zubařství pochází z nejbohatších rodin 47 procent studentů.

BRITÁNIE:

Labouristická strana má nového, levicového šéfa

26. 9. 2010

Hlasování na funkci nového šéfa britské Labouristické strany vyhrál levicový Ed Miliband (40). Je to mladší bratr relativně pravicového Davida Milibanda, který v minulé labouristické vládě zastával místo ministra zahraničí. O funkci nového šéfa Labouristické strany se ucházeli oba bratři a mladý Ed Miliband se stal favoritem teprve v posledních 24 hodinách, díky podpoře odborů.

Ed Miliband zvítězil netěsnější většinou - dostal 50,65 procent hlasů, zatímco jeho starší bratr David obdržel 49,35 procent hlasů. Davida Milibanda podpořili poslanci Labouristické strany. Varovali, že nový šéf Labouristické strany bude "obětí svých levicových stoupenců" a stane se terčem útoků konzervativců i pravicového tisku.

Většina kampaně mladšího Milibanda oslovovala levici Labouristické strany a deklarovala, že Blairova pravicová "Nová labouristická strana" je mrtvá. Ed Miliband kritizoval posun k tomu, co charakterizoval jako "brutální kapitalismus amerického stylu".

Naproti tomu starší bratr David Miliband byl považován za přirozeného následovníka Tonyho Blaira a zastával centristickou pozici.

Jeden nejmenovaný labouristický poslanec se vyjádřil, že zvolení Eda Milibanda šéfem strany je "katastrofa" a vyvolá to ve straně "ústavní krizi". "Je šílené, že máme šéfa, kterého dosadily odbory."

Pdrobnosti v angličtině ZDE

Paul Volcker: "Trh se pokazil"

24. 9. 2010

Bývalý šéf amerického Fedu Paul Volcker včera na půdě chicagské pobočky této instituce na poslední chvíli zahodil připravený text a pronesl improvizovaný projev, v němž vyjádřil přesvědčení, že v reakci na finanční krizi se v zásadě nepodařilo věci napravit a "trh se pokazil".

Jak obtížné je vyrovnat se s historií Ruska

24. 9. 2010

Nesmírně zajímavý článek, který vede k srovnání a zamyšlení nad přístupem Čechů vůči jejich vlastní, traumatické, moderní historii

Jedním z hlavních témat letošního Valdajského klubu bylo vyrovnat se s historií Ruska ve dvacátém století, a to především s děsivým obdobím od revoluce r. 1917 do Stalinovy smrti r. 1953, píše historik Anatol Lieven v časopise The National Interest.

Toto úsilí je součástí aktivity liberálů z ruského establishmentu, kteří podporují prezidenta Dmitrije Medveděva a jeho snahy galvanizovat ruské reformy a jasně se distancovat od sovětské minulosti.

Slovenský telegraf aneb telegraficky ze Slovenska:

Spory v koalici, neonacista hrdinou seriálu, obavy z ohrožení zdravotní péče

24. 9. 2010

KD│ Slovenská vládní koalice se otřásá v základech: Rozděluje ji skandál kolem firmy Hayek Consulting, která navzdory zaštítění se jménem otce libertarianismu korupčnickými způsoby získávala státní zakázky. Dvě vládní strany, SaS a Most, odmítají odvolat své státní tajemníky, kteří jsou bývalými společníky firmy. KDH a SDKÚ se naopak snaží udržet zbytky image vlády 'nové politické kultury' a jsou zřejmě připraveny jít i do vážného střetu, informuje deník Pravda. Ukazuje se, že firma Hayek Consulting získala všechny státní zakázky v 'soutěži' s firmami, které s ní byly propojeny, upřesňuje Sme.

Bílé, brazilské i romské

24. 9. 2010 / Pavel Pečínka

Případ tří Brazilek nalákaných na práci "servírek" do Brna a pak nucených k jiné práci, což právě projednává soud, stojí trošku na hlavě. Většina těch českých občanů, kteří byli tak pracovití, že už jim nestačí dům s bazénem na střeše a tygrem na zahradě a šmakuje jim ještě jinačí divočina, cestuje za touto exotikou ven. Z nočního Bangkoku nebo Ria si zatím odvážejí spíš jen fotky a zážitky (na rozdíl od německých důchodců, kteří pak bývají k vidění na Mallorce obkrouženi šikmookými ­náctiletými manželkami, vděčnými, že je jakýsi rozvedený sádelnatý Helmut vytáhl z thajského bordelu). Pokud už jde o dovoz pracovní síly na tento druh činnosti, většinou čeští "podnikatelé" získávají zájemkyně z Ukrajiny.

Monitor Jana Paula:

Společnost Spacium a Město Liberec umísťují ve veřejném prostoru současná sochařská díla

24. 9. 2010 / Jan Paul

Poslední Monitor věnovaný plzeňským kašnám jsem zakončil větou, že výtvarní umělci, například sochaři, jsou z architektury vytlačováni od doby, kdy se architekt sám považuje za umělce. V Liberci je ale už řadu let situace jiná. Společnost Spacium o.p.s. spolupracuje s radnicí a zasadila se o realizaci řady sochařských děl v exteriéru města. Měli na co navázat, v roce 1969 se ve městě odehrála významná výstava "Socha a město Liberec 1969". Šlo vůbec o první výstavu v Čechách, která postavila nejsoučasnější umění přímo na chodníky mezi chodce a vyrovnala se aktuálně s vývojem ve světě.

CO ČESKÁ VLÁDA UTAJUJE: ANALÝZU SVÉHO DILETANTISMU

Legislativní rada vlády rozcupovala návrh na snižování platů ve státní sféře

23. 9. 2010

Níže publikujeme stanovisko Legislativní rady vlády ("LRV") k návrhu snižování platů ve státní sféře - LRV novelu roznesla na kopytech.

Návrh je v rozporu s evropským právem i s českým právem ústavním a zákládá neodůvodněnou diskriminaci, mj. věkovou.

Zajímavé jsou i návrhy, resp. výhrady, jednotlivých ministerstev, které novelu většinou odmítají. Stanovisko LRV odhaluje i další nekonzistentnosti a chyby návrhu.

Jinými slovy, pokud ministr Drábek snižování odložil, ani ne tak asi kvůli odborům, ale kvůli diletantskému vládnímu návrhu, rozcupovanému ze strany LRV. Vláda se logicky blamáží nechlubí, a odbory, které o stanovisku musí vědět, nejspíš z důvodu snahy o zachování zdání svého úspěchu (demonstrace) o něm také nemluví.

BOLŠEVISMUS V SENÁTU:

Politikové nemohou uzákoňovat minulost

23. 9. 2010 / Jan Čulík

Ve Francii se ozvali historici, nejdříve francouzští a pak evropští, s iniciativou, která se obrací na všechny zákonodárce s výzvou, aby si přestali osobovat právo, zákony rozhodovat o minulosti a bránili tak svobodnému bádání o minulosti.

Zákony mohou regulovat pracovní dobu, míru zdanění, určovat, kolik let mají děti a mladí lidé chodit do školy, případně kdy půjdou staří lidé do důchodu. To všechno se uzákoňuje v parlamentě na základě kompromisního ujednání mezi zástupci různých složek společnosti.

Za komunismu - i za postkomunismu - se však mnohým politikům a poslancům vrazilo do hlavy přesvědčení, že mají absolutní moc - a že tedy svými "zákony" mohou negovat realitu. Vydávají tedy tzv. "deklarativní" zákony a činí se tak směšnými.

Zákon, že se Masaryk, Beneš, Stalin, Hitler, Havel či Gottwald zasloužili o stát, jsou komickými pokusy poručit větru a dešti. Názory na minulost se nedají uzákonit, to je marné.

V ČR je rozdíl mezi "pravdou akademickou a pravdou politickou"

23. 9. 2010

Myslím si, že vše vůbec nejlépe vyjadřují následující slova zpravodaje, píše nám jedna česká veřejná osobnost, která nechtěla, abychom publikovali její jméno:

Senátor Richard Svoboda: "Pane místopředsedo, pane předkladateli, milé kolegyně a kolegové, v rozpravě promluvilo osm senátorek a senátorů. Myslím, že sama rozprava měla hodnotu a byla určitým připomenutím tématu, které je do jisté míry bolestné a je potřebné po mém soudu se jím zabývat.

Pan kolega Pithart jako první v rozpravě vnesl do naší debaty myslím velmi mnoho zajímavých myšlenek. A myslím, že kdyby to byla rozprava na akademické půdě, že bych v řadě věcí sdílel jeho obavy a pochybnosti. Ale musím říci, a my to všichni víme, že politická debata, politický diskurz, nese se poněkud jinými pravidly, než je debata akademická a univerzitní. Ale přesto si myslím, že je tady velmi cenné, co zaznělo o memoriálních zákonech, které slovy pana Pitharta jsou velmi složitě do češtiny přeložitelné (...)"

Pozoruhodná dichotomie mezi pravdou "akademickou" a pravdou "politickou" byla takříkajíc přiznána "na plnou hubu" a už samotné toto přiznání toho říká mnoho o stavu naší demokracie jako takové.

Pozn. JČ: Jenže potíž je, že rozhodnutí politiků, vlády a parlamentu tvrdě ovlivňují životy lidí. Pokud politikové přiznávají, že "pravda politického diskursu je jiná než objektivní pravda", je to ovšem pro životy lidí katastrofa.

Jsem "stará struktura", nebo "oběť totalitního režimu"?

23. 9. 2010

Vážený pane redaktore,

naprosto souhlasím s Vašimi názory a pozorně jsem si přečetl projev pana Pitharta. Myslím si, že on je jedním z mála rozumně myslících politiků.Jeho objektivní výklad naších novodobých dějin by měl být neměnitelným podkladem pro výuku dějepisu na školách, píše Vilém Zuk.

Ještě bych měl osobní dotaz k aplikaci nově přijatého zákona na mě osobně:

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za srpen 2010

18. 9. 2010

V srpnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 216 osob celkovou částkou 32867.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.8. 2010 částku 265 591.45 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 2101,20 euro. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že na nedávno zveřejněnou prosbu o finanční podporu reagovali během několika týdnů darováním celkové částky více než půl milionu korun. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.