Známý rituál ve Washingtonu probíhá znovu

27. 9. 2010

Woodwardovi je nyní 67 let a dávno už to není mladý reportér, který dostal úkol vyšetřit skandál Watergate, proměnil se v novinářskou instituci, jaká neexistuje nikde. Woodward je moderním ekvivalentem písaře u středověkého soudu. Není ani propagandista, ani nestraní žádné skupině. Zdá se, že má stejné a téměř neomezený přístup k vládě Republikánů i Demokratů - všichni klíčoví hráči za Bushe staršího, za Clintona, za Bushe mladšího i za Obamy s ním vždy otevřeně hovořili.

Jeho knihy (tahle je šestnáctá) mají obdobnou strukturu. Woodward nikoho neodsuzuje. Nenabízí skoro žádnou analýzu, žádné názory a žádný postoj - možná s výjimkou knihy State of Denial, Zapírání, jeho třetí knihy o válkách George W. Bushe, kde je autorův hněv nad zvoranou dohrou invaze a nad debaklem ohledně neexistujících Saddámových zbraní hromadného ničení zjevný. Ten hněv byl zřejmě v této knize částečně zaměřen i proti Woodwardovi samotnému, že se spletl. Nefunkční a nezvídavý Bush junior, jak je líčen v této knize, zdaleka nevypadá jako jasný, rozhodný a idealistický politik, který he hrdinou dvou Woodwardových předchozích knih.

Normálně však Woodward sám ve svých knihách vůbec není. Namísto toho máme k dispozici bezprecedentní vylíčení schůzí, memorand a emailů, rozporů a osobních hádek a zuřivých intrik mezi jednotlivými státními institucemi, které utváření rozhodování ve Washingtonu.

Bushovou válkou byl Irák, Obamovou je Afghánistán. V této nové knize se dovídáme o Obamově frustraci s Pentagonem, o tom, že Pentagon nebyl schopen vypracovat strategii odchodu z Afghánistánu a o tom, jak Obama sám nadiktoval vlastní šestistránkový dokument, který definoval vojenskou misi v Afghánistánu a jak zabránil, aby se ta mise rozšiřovala. A pak jsou v knize jako obvykle osobní šťavnaté kousky. Bývalý ředitel CIA hovoří o současném řediteli CIA Leonu Panettovi jako o "kmotrovi" Rahma Emanuela, šéfa štábu v Bílém domě. Na jiném místě se zmiňuje viceprezident Joe Biden o Richardu Holbrookovi, americkém mimořádném velvyslanci pro Afghánistán a Pákistán, jako o "nejsobečtější svini, s jakou jsem se kdy setkal". Úzkostlivé uvažování nad politikou a ostré osobní spory nejsou žádným překvapením.

Loni na podzim prováděla americká vláda revizi své afghánské politiky. Noviny byly plné neshod Obamových vysokých poradců ohledně kolik vojáků má být vysláno do Afghánistánu a mezi americkým velvyslancem v Kábulu a americkým velitelem v Afghánistánu vznikl otevřený spor o tom, zda má být do Afghánistánu vysláno víc amerických vojáků. Nemluvě o indiskrecích, které spáchal velitel, generál Stanley McChrystal, v časopise Rolling Stone, které ho stály zaměstnání.

Hádky Obamových poradců výrazně prokazují rozpory v politice jeho vlády: Teď dochází k velkému nárůstu počtu vojáků v Afghánistánu, a do července 2011 mají být z Afghánistánu staženi.

Je pravděpodobně moudré, že se Bílý dům nepře o tom, co je ve Woodwardově knize. Hádat se o ní na veřejnosti by jen prodloužilo její život. Je zajímavé, že když byla Obamova vláda konfrontována se stejnou otázkou jako předchozí americké vlády - Co budeme dělat s Woodwardem? - vyvěsila bílou vlajku. Když bude chtít mluvit s tajemníkem kabinetu X či vysokým činitelem Y, tak mu to dovolte.

Což nás přivádí k tomu, jak Woodward pracuje. Je to pozoruhodný investigativní reportér, možná nejlepší v této branži. Je šarmantní a umí lidi přimět, aby se mu otevřeli. Také pomáhá, že interviewované osoby vědí, že s Woodwardem hovoří každý. Pokud o mně Woodwardovi řekne činitel Y jen to nejhorší, je v mém vlastním zájmu říct nejdřív Woodwardovi o situaci z mého hlediska. A tak nakonec Woodward přesně, nebo víceméně přesně zjistí, co se vlastně dělo a děje.

Vypráví se historka, jak se Woodward neúspěšně snažil interviewovat vysokého generála pro svou poslední knihu o Georgi Bushovi. Generál nereagoval na telefonáty ani na emaly. Nakonec se Woodward jednoho večera neohlášen objevil u generála doma před jeho dveřmi. "Vy tohle pořád ještě děláte?" reagoval udivený generál, pozval ho dovnitř a řekl mu všechno.

A tak rituál pokračuje. Kniha Obamovy války má předběžný náklad 630 000. V neděli se o ní hovořil ve všech televizních debatách, od pondělka bude Washington Post z ní tisknout podstatné ukázky. Úzkostné uvažování v americké vládě, co si počít s Afghánistánem, pokračuje také. Bob Woodward už bezpochyby připravuje knihu Obamovy války část druhá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout