300 britských univerzitních profesorů protestuje v předvečer zítřejších protestů proti "likvidaci britského univerzitního školství"

23. 11. 2010

Podporujeme den protestů proti univerzitnímu školnému, který se v Británii bude konat ve středu 24. listopadu, po nádherné demonstraci univerzitních studentů i studentů škol a univerzitních profesorů 10. listopadu. Jsme stoprocentně proti likvidaci široce založeného, kritického vzdělávání a jeho nahrazení vzděláváním pro trh, jak to doporučuje Brownova zpráva. Bráníme nejen svá povolání, ale také hodnoty, které nás přivedly do univerzitního sektoru, které odrážejí širší význam vzdělání pro společnost. Návrh vládní koalice ostře seškrtat financování uměleckých oborů, společenských věd a humanitních oborů zosobňuje riziko, že Británie přijde nejen o celou generaci nových umělců, ale také o generaci kritických a tvůrčích myslitelů.

Plánované zvýšení univerzitního školného znamená v podstatě likvidaci vysokoškolského vzdělávání pro lidi z řad normálních zaměstnanců (a podle Institutu pro fiskální studia má plánované zvýšení školného přinést minimální úspory státnímu rozpočtu). Zrušení sociálních grantů pro studenty prokazuje lživost tvrzení vládní koalice, že lidé s nízkými příjmy budou mít i nadále přístup k vzdělávání. Tito studenti si nebudou moci dovolit zůstat ve školství po dosažení 16 let a získat tak kvalifikaci, která jim umožní přihlásit se na vysokou školu. Nynější britská vládní koalice pro tuto svou ideologicky motivovanou třídní nadvládu nemá mandát. Hněv studentů není překvapením. Máme v úmyslu bojovat spolu s nimi ve svých institucích na obranu společenských věd, humanitních věd i uměleckých oborů a ochránit vyšší vzdělávání pro všechny.

Podepsáno: 300 britských univerzitních učitelů

Podpisy a podrobnosti v angličtině ZDE

Tokio údajně žádá ozbrojenou odpověď na severokorejský útok

23. 11. 2010 / Karel Dolejší

Japonský premiér Naoto Kan údajně telefonoval americkému prezidentovi Baracku Obamovi a požadoval americko-jihokorejsko-japonskou ozbrojenou odpověď na ostřelování ostrova Jeonpjeong, při němž zahynuli dva jihokorejští námořníci a sedmnáct jich bylo zraněno, uvedl izraelský server Debka. Kan údajně žádal také okamžité svolání Rady bezpečnosti OSN. Stejný požadavek údajně adresoval v jiném rozhovoru jihokorejskému premiérovi Li Mjung-bakovi. Poté prý nařídil svým ministrům, aby se připravili na "neočekávané události". Civilní představitel v Pchongjangu v odpovědi na dotaz čínské agentury Xinhua ostřelování ostrova popřel; v jiném oficiálním vyjádření však představitelé KLDR tvrdili, že palbu ve skutečnosti zahájily jihokorejské jednotky; a armádní velení mezitím hrozí dalšími útoky, pokud by Jihokorejci překročili hranici "třeba jen o tisícinu milimetru".

Poslouchá ještě armáda KLDR Kim Čong-ila?

23. 11. 2010

Přibližně ve 2:30 odpoledne místního času začaly severokorejské granáty dopadat kolem ostrova Jeonpjeong jižně od sporné námořní mezikorejské hranice (Northern Limit Line, NLL). Údajně zatím došlo k vypálení až 200 granátů, z nichž některé zasáhly ostrov, zabily dva a zranily přinejmenším šestnáct jihokorejských vojáků, poškodily budovy a vyvolaly požár na horském úbočí. Jihokorejci odpověděli 80 granáty ze samohybných děl K-9, stíhacími bombardéry F-16 a vyhlásili bojovou pohotovost svým ozbrojeným silám. Protože pokračující a i na místní poměry nebývalá eskalace incidentu ostře protiřečí jiným aktivitám severokorejského vedení, jež například ještě včera poslalo k potvrzení seznam delegátů na jednání s Jižní Koreou, společnost Stratfor naznačuje, že by mohlo jít o případ chybné komunikace v systému řízení a velení nespokojených severokorejských sil, "pokud ne o něco horšího". Severokorejský vůdce Kim Čong-il před šesti týdny fakticky oznámil odchod z funkce a období předávání moci je považováno za nejkřehčí fázi v jinak rutinním provozu tamní diktatury.

Severní Korea "se snaží na sebe upoutat pozornost světa"

23. 11. 2010

Jižní Korea uvádí, že jeden jihokorejský voják byl usmrcen poté, co Severní Korea zahájila dělostřeleckou palbu zacílenou na obydlený jihokorejský ostrov nedaleko západní hranice obou zemí. V úterý ráno palba už ustala, ale požáry na Yeonpyeongu stále hoří. Jihokorejský prezident Lee Myung-bak nařídil činitelům své vlády, aby na akci Severní Koreje "reagovaly přísně", ale tak, aby "situace neeskalovala".

KLDR údajně vede dělostřeckou palbu na jihokorejský ostrov Jeonpjeong

23. 11. 2010

Agentura AP informuje o tom, že severokorejské ozbrojené síly údajně z opevněných postavení na západním pobřeží Korejského poloostrova vypálily stovky dělostřeleckých granátů na jihokorejský ostrov Jeonpjeong. Vláda v Soulu informovala, že její bojové letouny F-16 odpověděly útokem na severokorejská postavení. Dělostřelba, která údajně zranila čtyři jihokorejské vojáky, pokračuje.

Finanční pomoc Irsku končí v chaosu

23. 11. 2010

Finanční trhy zareagovaly velmi záporně na obavy, že v Irsku padne v nejbližší době vláda a to bude mít dopad na celou eurozónu. Oznámení, že Irsko má dostat finanční pomoc nejméně ve výši 90 miliard euro, uklidnily trhy jen dočasně.

Rada Evropy: Romské děti jsou v ČR stále diskriminovány

23. 11. 2010

tisková zpráva Úřadu komisaře pro lidská práva, Rada Evropy

Štrasburk, 22. 11. 2010. "V České republice nedošlo téměř k vůbec žádným změnám od doby, kdy rozhodl před třemi lety Evropský soud pro lidská práva, že ČR diskriminuje romské děti tím, že je vyučuje ve školách pro děti s mentální invaliditou." To je závěr, k němuž po třídenní návštěvě v České republice dospěl Thomas Hammarber, Komisař pro lidská práva Rady Evropy. Zdůraznil, že je znepokojující, že se realizace tohoto klíčového rozsudku (D.H. a ostatní versus Česká republika) neuskutečnila a není jasné, zda se situace v blízké budoucnosti změní."

An English version of this press release is in CLICK HERE

Podáte-li trestní oznámení, dočkáte se žaloby za pomluvu

23. 11. 2010

Tisková zpráva "Ligy lidských práv"


POZVÁNKA NA JEDNÁNÍ OKRESNÍHO SOUDU V NOVÉM JIČÍNĚ VE VĚCI TRESTNÍHO STÍHÁNÍ ZA POMLUVU


24. a 25. listopadu vždy od 8.15
v budově Okresního soudu v Novém Jičíně, na Tyršově 3,
v místnosti č. 38 ve 2. poschodí

Liga lidských práv si vás dovoluje upozornit na další díl nesmyslného soudního seriálu. Manželé Ľubovi v letech 2007 a 2008 upozornili některé úřady a média na možné nepravosti, které se děly v Dětském domově v Novém Jičíně a za něž by mohl být odpovědný tamní zástupce ředitelky Michal Pokorný. Ten ovšem s takovými tvrzeními nesouhlasil a na oba manžele podal trestní oznámení pro pomluvu. To nakonec vyústilo až v trestní řízení před soudem.

K tomu: Věra Říhová, "Paragraf 206 Trestního zákona č.140/1961 Sb. - Pomluva" ZDE

V Indii jsou léky až dvacetkrát levnější než v ČR

23. 11. 2010

Chtěl bych přispět svými zkušenostmi do diskuze o českém zdravotnictví v porovnání s tím, jak funguje zdravotnictví v největší demokracii na světě, v Indii. Jelikož mě při pobytu v Indii zastihly zdravotní komplikace, měl jsem možnost porovnávat, píše Josef Hejnák.

Pokrytectví pražských médií

23. 11. 2010

Proč se v Praze tak pohoršují, když je na magistrátu vytvořena koalice ODS a ČSSD? Tedy tvoří ji strany, které se umístily na druhém a třetím místě ve volbách. I ČT tuto situaci v pondělí prezentovala jako aféru. Proč? Stává se to u nás standardem. Ne že bych s tím souhlasil.

Proč se stejní novináři nepohoršovali po celorepublikových volbách, které vyhráli socilání demokraté? Stejní novináři, kteří se dnes pohoršují z koalice na magistrátu po celorepublikových volbách oslavovali vznikající koalici ODS, TOP09 a VV, tedy koalici stran, které volby nevyhrály.

Co má říkat takový Fico na Slovensku? ptá se Petr Pospíšil.

Pozn. JČ:

Apologetikum

23. 11. 2010 / Bohumil Kartous

Předminulý týden jsem na stejném místě psal o tom, že některé kroky vlády "rozpočtové odpovědnosti" zcela popírají, že by v nich odpovědnost byla přítomná byť jen jedinou molekulou. Přesto však se jedná (třeba už navěky, v podobě historického zápisu z nějakého budoucího Ústavu pro studium totalitních režimů) o vládu "rozpočtové odpovědnosti". Tato vláda na to získala nikde neregistrovaný, ale zato hojně užívaný copyright, a je to tedy stejné jako stěžovat si, že Lux neluxuje. Značka je prostě značka, a jak je na tomto případu vidět, značka hraje v chápání a uvažování daleko větší roli než jakýkoliv reálný, leč daleko méně komunikačně potentní fakt.

V tomto směru funguje dokonce cosi jako farmakologie, ovšem s překvapivě odlišnými průmyslovými požadavky od té medicínské. Ve veřejném prostoru, a obzvláště v tom politickém platí, že účinnost není dána přítomností účinné látky, ale mírou přesvědčení, že to, o čem tvrdíme, že je účinné, skutečně účinné je. Proto jsme zvyklí na alternativní léčbu jakýchkoliv veřejných neduhů a ve velkém polykáme různá farmaka namíchaná politicko-mediálními farmaceuty. Protože mají apologetizovat, říkejme jim apologetika, léky blízce příbuzné s analgetiky. Jejich společným účinkem je tlumení, případně omámení, v rámci nějž je daleko jednodušší dělat potřebné operace. V některých případech by to prostě bez analgetik a apologetik nešlo.

Jinak si lze jen těžko vyložit, že předseda lékařské komory s přesvědčivými argumenty a znalostí problematiky dokáže přesvědčit jen 47 % procent diváků diskusního pořadu o tom, že pokud lékaři nebudou lépe ohodnoceni, budou odcházet z nemocnic a dojde k velkému omezení v přístupu k lékařské péči. Ten zbytek se vyjádřil záporně a soudí tedy, že se to "zbytečně dramatizuje". Rozpočtová odpovědnost je prostě apologetikum z nejúčinnějších.

Nejopravdovější forma úcty

23. 11. 2010 / John Michael Greer

V tom je veliká přednost našeho druhu, a je to také naše největší slabina; v praxi to znamená, že stinnou stránku představuje nemožnost dosáhnout jistoty o tom, jak dobře je naše naučené chování uzpůsobeno požadavkům prostředí, zatímco světlou stránku představuje fakt, že pokud jsme vůči přírodě pozorní, můžeme si zvolit vhodné chování v malém zlomku času, který by vyžadoval vznik téhož na základě instinktu potvrzeného přírodním výběrem.

KD│ Už vícekrát jsem v těchto esejích komentoval nesoulad mezi historií, jak se děje, a historií, jak je nakonec zapsána. Události, které budí dojem, jakoby se v dějepisných knihách kupily jedna na druhou, jsou obvykle lidmi, kteří byli jejich současníky, zakoušeny coby řídká osnova látky utkané ponejvíce z obvyklých každodenních příhod. Dokonce i když drastické změny rozvrátí civilizaci, lidé, kteří jsou jimi zasaženi, musejí normálně strávit tolik času rvaním se o splnění svých cílů, že měřítko transformace se stane evidentním teprve při pohledu nazpět.

Hodláte Murdochovi platit za deník pro iPad?

23. 11. 2010

ŠOK│ Po měsících přísně tajného vývoje se podle všeho hodlá News Corp. Ruperta Murdocha spustit digitální noviny pro iPad s názvem "The Daily." Uvedla to s odvoláním na dva "nejmenované" zaměstnance News Corp. a New York Times tisková agentura AFP.

Ať rozhodne plebiscit

Už zase se debatuje o zákonnosti stávky

23. 11. 2010 / Stanislav A. Hošek

Odboráři vyhlásili na osmého prosinec stávku celostátního rozsahu. Dalo se očekávat, že vláda bude "mít řeči". Vždyť je to již dvacet let staré divadélko pro "prostý lid", jak kdysi řekl klasik. Odbory vyhlásí stávku jako demonstraci odporu proti určitému konkrétnímu chování moci a moc ihned začne tvrdit, že taková stávka je protizákonná, nebo alespoň nezákonná.

Miluji jen kladivo

23. 11. 2010 / Jindřich Bešťák

Nedávno jsem v zadní řadě naší knihovny hledal jistou starší knížku a padla mi do ruky sbírka veršů Františka Gellnera, vydaná nakladatelstvím Československý spisovatel v roce 1980, píše Jindřich Bešťák.

Doba, ve které Gellner psal své verše poznamenané pocity bezcílnosti života, zmaru a anarchismu na přelomu předminulého a minulého století byla jiná, ale určité asociace s dneškem stále vzbuzuje. Po vzepětí nadějí na lepší svět nastala šílená 1. světová válka, po ní vzápětí ta druhá. Co čeká v tomto století nás a zejména naše potomky?

K tomu: Jan Čulík, Vášeň, co do rána zchladneZDE

Česká současnost a perspektivy

23. 11. 2010 / Milan Sova

Vláda právě dokončuje první fázi své ohlášené činnosti: hledání úspor. Druhá fáze má přijít v první polovině příštího roku: takzvané reformy směřující ke trvalé stabilitě rozpočtu. Asi málokdo pochybuje, že obě fáze směřují stejným směrem: osekat sociální výdaje a platy nejdříve tam, kde to jde bez změn zákonů, ve druhé fázi změnit tyto zákony.

Dámy a pánové, nemáme je

23. 11. 2010 / Pavel Kopecký

Vešlo ve známost, že břeclavský okresní soud vzal do vazby tajemníka znojemské radnice. Muže jménem Krejčíř. Říkává se, že jméno spoluurčuje lidský osud. Takže vyvstává (samozřejmě nevážně míněná) otázka, jestli dotyčný konšel, jemuž orgány činné v trestním řízení připisují braní úplatků, nedoplatí na svého daleko slavnějšího jmenovce. Toho času podnikatele v Jihoafrické republice, kde byl zatčen na pokyn mnohými zkazkami opředeného ministra vnitra Langera, jenž se tehdy -- z dnešního pohledu dosti směšně -- chlubil větou převzatou od amerického mluvčího, když ten oznamoval zadržení Saddáma Husaina.

O frašce kolem kondomů - hnidopišství katolické církve

22. 11. 2010 / Boris Cvek

Celá fraška kolem kondomů ukazuje nedůstojnost a hnidopišství římskokatolického učení, které se šťourá v detailech, a člověk, kterého Bůh miluje a pro nějž Bůh umřel na kříži, ho nezajímá.

Homosexuální pohlavní styk je v římskokatolické nauce zakázán, ale když jde o kondomy, uvádí se jako příklad jejich možného oprávněného použití homosexuální prostituce.

A přitom v Africe se kázalo, že řešení šíření AIDS je v omezení sexuálního styku na manželství.

Veřejná média v ČR rozdmychávají nenávist

22. 11. 2010 / Václav Novotný

Reakce na článek Štěpána Kotrby "Smysl veřejné služby"

Hnědne naše společnost, nebo ne? Která média mají největší vliv na občany? ČT neplní veřejnoprávní službu a ČRo na tom není o nic lépe. Společně vytvořili tuto společnost, současný stav. Je to pomocná elita viz. Keller.

Na stovkách příkladů se dá dokázat manipulace, nepravdivé komentáře ve zprávách a co je nejhorší, rozdmýchávání nenávisti. Nový předseda KDU-ČSL to sděluje rovnou, protože si to může klidně dnes dovolit.

Ve SZ jsem zaznamenal k názoru kolegy, který nesouhlasil s názorem hodně nahnědlého člena, výrok, " takové svině, jako jste vy by se měly střílet, aby se nemohly množit".

Těch výroků mám nasbíráno víc a nejen ze Strany zelených.

Hnědá, nebo červená?

22. 11. 2010 / Václav Novotný

Chěl bych k otázce stavu naší společnosti ("Smysl veřejné služby" ) doplnit ještě jeden malý příklad. Pěvecký sbor má jet do zahraničí. Není důležité o jakou organizaci jde. Budou tam zpívat i české písně. Řešili otázku, jaké oblečení. Oblečení podle navštěvovaného státu, nebo podle naší kultury. Soprán červené sukně, bílé halenky. alty modrou barvu. Jinak úplně normální žena vztekle, militantně zvolala " já si komunistickou sukni na sebe nevemu".

Je to "smrt zdravého rozumu" nebo není? Vyčetla si to z křišťálové koule, nebo jí to do hlavy neustálým opakováním někdo natlouk. A kdo? Prosím, aby mi nebylo podsouváno, že někomu dělám advokáta, že někoho ospravedlňuji, toleruji, propaguji.

"Nebezpečím" pro tento národ budou myslící lidé. Komu nejvíc v historii vadili?

Neklaus

22. 11. 2010 / Michal Rubáš

Dělají to všichni. Touto větou se premiéru Nečasovi při obhajobě vládních rozpočtových opatření konečně podařilo vystihnout invenci a nápaditost, jakou museli při práci na jejich koncipování vynaložit naši špičkoví politici a experti, draze působící v poradních orgánech české exekutivy. Přenášet náklady a rizika, jež plynou ze systémově podmíněných finančních a hospodářských neúspěchů globálních investorů, na ty nejslabší a nejzranitelnější, se skutečně stalo všeobecně praktikovanou módou, již naši zodpovědní představitelé z nějakého důvodu považují za nevyhnutelnou.

Kritika a subverze v postdemokracii

22. 11. 2010 / Karel Dolejší

Kritika depolitizovaného rozumu. Úvahy (nejen) o nové normalizaci. Praha, Grimmus 2010. 230 stran. ISBN 978-80-902831-6-9.

Jednou z mála skutečných předností dob úpadkových je šance postavit stávající kulturní stereotypy do nové perspektivy a ptát se, co s nimi lze vlastně dál dělat. Prototyp zde zřejmě představují stoikové, kteří na zánik politické samostatnosti navzájem se hašteřících městských státečků ovládaných malým zlomkem obyvatelstva - antické polis - reagovali (ve stopách kyniků) maximální inkluzivitou, postulováním existence kosmopolis. Tento jednoznačně humanizující krok byl nicméně založen na jednotě v bezmoci. Athénský filosof i poslední otrok měli v době velkých impérií stejně mizivou šanci ovlivnit chod veřejných záležitostí - právě proto mohli být společně prohlášeni za součást jediné všelidské obce. To poslední, co se od jakékoliv teoretické iniciativy v dané době dalo očekávat, byl ovšem návrat zpět do období samostatných měst spravovaných politicky svéprávnými občany.

ANALÝZA

Proč 62 procent občanů věří médiím

22. 11. 2010 / Irena Ryšánková

Referát na konferenci Centra globálních studií FLÚ AV ČR a FF UK na téma "Autorita a autoritářství", která proběhla 11. 11. 2010. Autorka kratší verzi této přednášky přednesla v červnu 2010 na doprovodné konferenci mezinárodního festivalu etické reklamy Duhová kulička ve Zlíně

Podle periodicky opakovaného průzkumu CVVM (naposledy z loňského září) Češi nejvíce důvěřují rádiu, televizi a armádě, naopak nejméně odborům a církvím. Rádiu důvěřuje 67 procent dotázaných, televizi a armádě shodně 62 procent. Důvěře nadpoloviční většiny respondentů se těší i policie s 51 procenty. V případě soudů a tisku je to již těsně pod padesátiprocentní hranici -- věří jim 49 procent občanů.

ANALÝZA

Moc a autorita médií veřejné služby

22. 11. 2010 / Štěpán Kotrba

Referát na konferenci Centra globálních studií FLÚ AV ČR a FF UK na téma "Autorita a autoritářství", která proběhla 11. 11. 2010.

Motto: Lovec bez kořisti nemůže existovat, kořist bez lovce ano

Pojem moc je nedílně spjat s pojmy osobnost a organizace, jakož i s procesy ovládání a násilí. Podle německého sociologa a ekonoma Maxe Webera schopnost mít moc znamená mít možnost přinutit někoho, aby udělal něco proti své vůli. Autorita je oproti tomu schopnost osoby nebo organizace k řízení životního stylu další osoby nebo skupiny následováním – příkladem, vedením. I proto se o ní hovoří jako o moci měkké.

“To, čemu říkáme autorita, je starší i základnější než to, čemu říkáme stát. Přirozená převaha některých lidí nad jinými je počátek každé lidské organizace a všeho lidského poroku“, konstatoval už významný britský matematik, filosof, logik a spisovatel, Bertrand Russell v eseji "O svobodě".

Kriticky myslí jen lidé ukřivdění?

22. 11. 2010 / František Řezáč

Děkuju za uveřejnění článku prof. Hořejšího, i když je to podle Vás hádání s blbci, píše František Řezáč.

Já si aspoň přečetl ten první článek, který jsem původně považoval za lamentaci nad dobou, kterých bylo v BL už dost. Ne, je to nadějný důkaz, že kritické myšlení u nás ještě nazahynulo. Je legrační, jak si všichni ti reakcionáři (od slova reakce) představují, že kriticky myslí jen lidé ukřivdění, nespokojení atd.

Ostatně, toto se dělo i profesoru F.X. Šaldovi, když v Zápisníku kritizoval zákon na ochranu republiky, střílení do dělníků ve Frývaldově či špatnou politiku ČSR vůči našim Němcům, která se nakonec vymstila.

Také byl řazen mezi komunisty. Stačí se začíst do Zápisníku.

Četba lehká to ovšem není. Kdo neposlouchá varování moudrých lidí, doplatí na to, jednotlivec i národ.

Dossier Literárních novin

ANALÝZA

Chceš-li mír, připravuj...?

22. 11. 2010 / Oskar Krejčí

Konec studené války přinesl podivný mír. Podle údajů Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI) stouply v tomto století světové vojenské výdaje téměř o polovinu, aby dosáhly těžko uvěřitelné hladiny 1,5 biliónů dolarů v běžných cenách. Jen samotný vítěz studené války, USA, zvedl své vojenské výdaje za léta 2000 až 2009 o 75,8 % – a přenáší závody ve zbrojení i do kosmu. Zdá se, že lidstvo stále věří klasickému rčení si vis pacem, para bellum – chceš-li mír, připravuj válku – a zbrojí. Dějiny ovšem ukazují, že se zbrojním lidstvo válkám nevyhnulo...

Požehnáním k nadstandardu?

22. 11. 2010 / Jiří Jírovec

"Je vědecky dokázáno, že pacičky universálního ptakopyska přinášejí daleko víc štěstí než pacičky zaječí." Jára Cimrman

"Víru je třeba obnovit, aby čelila hrozbě světskosti, která existuje ve Francii a v České republice, a také ve Španělsku." ZDE

Arcibiskup Duka nedávno požehnal Leksellův nůž na Homolce. Pomiňme českou malost velebníčka, kterého nenapadlo vyprosit uchránění české a moravské země před rakovinou, aby se nemusely vyhazovat miliony za takový přístroj. Ptejme se ale, zda se takový přístroj stane požehnáním tak nějak hodnotnějším, a zda ministr Heger nenavrhne na Homolce příplatek za nadstandard.

Dvakrát Máte slovo

22. 11. 2010 / Jiří Jírovec

O státních maturitách

Michaela Jílková to nemá s hosty snadné. V pořadu o státních maturitách létalo vzduchem mnoho slov, ale divák se nedozvěděl nic podstatného. Ministr Dobeš se pokoušel jednat umírněně, kdežto dva přítomní učitelé byli značně agresivní - no kolikrát za život se poštěstí mít před sebou ministra. Dva přítomní studenti působili upraveně a distinguovaně, ale vlastně neměli co říct. Pak tam byl ješte president společnosti, která testy připravuje. Ten působil blahosklonně -- jako starý mazák přežil několik ministrů školství a dokonce se do své pozice dokázal po odsunutí zase vrátit -- ví tedy, jak se dělá politika. Jeho čísla o ceně testů byla sice poloviční proti těm, která měl ministr, ale to se ve vřavě ztratilo.

Ještě k Velké listopadové sametové revoluci (VLSR)

22. 11. 2010 / Jan Čulík

Myslím, že je naprostá ubohost, abychom se spokojovali s tím, že se nyní většině lidí žije lépe než před jednadvaceti lety. Jednak je to už prostě jednadvacet let a vývoj jde dopředu skoro všude (podívejme se třeba na Čínu nebo Indii), a potom, a to je to hlavní, ten komunistický režim byl v mnoha ohledech opravdu mizerný, takže dosáhnout něčeho lepšího není zas tak úžasné. Mimochodem, pamatuji se, jak mého tatínka v 50. a 60. letech rozčilovaly samochvalné řeči komunistického režimu o tom, jak se máme lépe než za první republiky (televize, auta, pračky...); vždycky říkal -- ale to je za těch 30 let přece samozřejmý pokrok! Já nechci, abychom se spokojeně srovnávali s něčím tak pokleslým, jako byl onen dávno padlý režim, ale s tím, co je na světě nejlepší a co by mělo být naším vzorem - podle mě tedy např. skandinávské společnosti nebo Kanada.

Václav Hořejší ZDE

Ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší publikoval k 21. výročí pádu komunismu velmi přesnou, přemýšlivou a ironickou analýzu stavu dnešní české společnosti. Odkázali jsme na ni v Britských listech a text zaznamenal mimořádnou čtenost.

Pan profesor Hořejší však - už ironickým názvem svého článku - zaútočil na bolševickou nepřemýšlivost lidí neschopných samostatného a kritického uvažování, lidí, kteří namísto myšlení provozují, právě tak jako za normalizace jen stvrzující rituály.

Jde o lidi, kteří jsou tak zaslepeni svou - po jednadvaceti letech už zcela teoretickou a historickou - "zkušeností", že si dodneška nedokázali uvědomit, že se svět od r. 1985 možná poněkud změnil, a to globálně. Je to tedy síla.

Profesor Hořejší se tedy dalším příspěvkem pokouší dovysvětlit to, co už v prvním příspěvku definoval jasně. Ten příspěvek je ZDE.

Myslíme si ale, že jeho boj s blbci je zbytečný. Nemá smyslu se snižovat na úroveň lidí, kteří nepochopili, či nechtějí pochopit, co už v první příspěvku bylo řečeno brilantně a jasně.

Neztrácejte čas s idioty, pane profesore. Je to pod vaši úroveň.

Slasti, hořkosti i tajnosti z dvacátých sedmých Prix Bohemia Radio Poděbrady (III.)

22. 11. 2010 / Ivo V. Fencl

Když za doznívající normalizace vstoupilo v život rozhodnutí pořádat soutěže Prix Bohemia Radio v polabské lokalitě s tak mimořádným geniem loci - z hlediska evropanství i tradice misijního díla křesťanství- byl to pozoruhodný dobový paradox. Nebyl tenkrát ale ojedinělý! Zde nám reprezentuje jednu ukázkově typickou intelektuálskou politickou rošťárnu, chcete-li poťouchlost, namířenou proti restaurovanému režimu reálného husákovského socialismu a už otřesené komunistické státostraně. Dokládá profesionální myšlenkovou vyhořelost a krátkozrakost tehdejších mediálních dohližitelů.

Peter Duhan

"Veřejná služba v médiích. Víme, co to je?"

19. 11. 2010 / Peter Duhan

Je dobře známo, že si pod veřejnou službou v médiích sice něco představujeme, ale víme současně i to, že tyto představy se od sebe liší. Máme sice oporu v zákoně, ale zákonná definice je z důvodu proměnlivosti společenské situace a oprávněných požadavků na média veřejné služby, značně obecná. Vycházíme tak z přesvědčení, že jádrem veřejné služby jsou především takové, společensky žádoucí mediální obsahy, které tržní prostředí rozvíjí jen pomalu a neochotně.

Jedna věc je praxe českých médií veřejné služby, často oprávněně kritizovaná, druhá věc je ideál veřejnoprávní služby, k němuž se společnost přihlásila po roce 1989 řadou kroků.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za říjen 2010

7. 11. 2010

V řijnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 225 osob celkovou částkou 31 708.45 Kč. Příjem z reklamy byl 5000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.10. 2010 částku 121 491.74 Kč

. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 2113,85 euro. Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.