Tokio údajně žádá ozbrojenou odpověď na severokorejský útok

23. 11. 2010 / Karel Dolejší

Japonský premiér Naoto Kan údajně telefonoval americkému prezidentovi Baracku Obamovi a požadoval americko-jihokorejsko-japonskou ozbrojenou odpověď na ostřelování ostrova Jeonpjeong, při němž zahynuli dva jihokorejští námořníci a sedmnáct jich bylo zraněno, uvedl izraelský server Debka. Kan údajně žádal také okamžité svolání Rady bezpečnosti OSN. Stejný požadavek údajně adresoval v jiném rozhovoru jihokorejskému premiérovi Li Mjung-bakovi. Poté prý nařídil svým ministrům, aby se připravili na "neočekávané události". Civilní představitel v Pchongjangu v odpovědi na dotaz čínské agentury Xinhua ostřelování ostrova popřel; v jiném oficiálním vyjádření však představitelé KLDR tvrdili, že palbu ve skutečnosti zahájily jihokorejské jednotky; a armádní velení mezitím hrozí dalšími útoky, pokud by Jihokorejci překročili hranici "třeba jen o tisícinu milimetru".

Washington prohlásil, že situaci sleduje, ale vojensky do ní nezasahuje. Američané útok důrazně odsoudili a vyzvali k ukončení nepřátelství.

Izraelský server Debka s odvoláním na své (zásadně nikdy nejmenované) zdroje informuje o poplachu ve štábu americké 7. flotily v japonské Jokosuce, včetně tam umístěného úkolového uskupení v čele s letadlovou lodí USS George Washington.

Japonský premiér podle Debky prohlásil, že Severokorejcům nelze dovolit, aby provedli dva ozbrojené útoky na jižního souseda během osmi měsíců bez ozbrojené odpovědi. V březnu byla potopena jihokorejská vojenská loď a zahynulo 46 námořníků; Jih tvrdí, že šlo o severokorejský torpédový útok, Sever to popírá.

Obamovo odmítnutí odpovědět na japonskou výzvu by devalvovalo americké záruky vůči Jižní Koreji a Japonsku, ale i vůči jiným zemím po celém světě, tvrdí Debka.

Kromě USA eskalaci na Korejském poloostrově odsoudili také představitelé ČLR, Ruska a EU. List Guardian informuje o kombinovaném účinku irské dluhové krize a ozbrojených akcí na Korejském poloostrově na kursy evropských akcií, které okamžitě začaly padat. Evropské vlády i korporace mají důvod obávat se následků další eskalace konfliktu a proto si ji nepřejí - ba dokonce si ani nepřejí, aby se o ní v médiích příliš hovořilo...

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 23.11. 2010