Soudný den - pro a proti

13. 8. 2009

KD│ Dva významní podnikatelští magnáti, z multimiliardářské ligy a se zájmy po celém světě, se pod podmínkou anonymity shodli, že to nejhorší nás teprve čeká. Ameriku podle nich zasáhne ještě jeden úvěrový šok - a miliony pracovních míst už se nevrátí, napsal pro Washington Times Arnaud de Borchgrave.

Hovořili o současné globální finanční a ekonomické krizi. Oba věří, že další úvěrová krize je na spadnutí a nynější optimismus je jednoduše přestávkou před dalším poklesem. Předpovídají růst nezaměstnanosti někam k 15% a v roce 2010 velké sociální posuny. "Jsme zhruba tam, kde byla Británie v roce 1968," řekl jeden z těchto boháčů. Premiér Harold Wilson se tehdy rozhodl zříci všech britských závazků na východ od Suezského průplavu. To zahrnovalo mj. celý Perský záliv. Britští zvláštní agenti a policisté, průzkumné jednotky Trucial Oman Scouts - to vše stálo ročně 40 milionů dolarů. Zatímco britské impérium i všechna ostatní odnesl čas, na jejich troskách rostlo americké globální impérium a po zhroucení východního bloku v roce 1989 se jeho moc zdála bezkonkurenční. Dva magnáti, kteří si nepřáli být jmenováni, však dnes souhlasí s rostoucí částí amerického obyvatelstva, která je přesvědčena, že si Amerika astronomické náklady na impérium už nemůže dovolit.

Twitter ve středu zkolaboval pod náporem obhájců britského zdravotnictví

13. 8. 2009

Britský premiér Gordon Brown a jeho manželka Sarah se ve středu večer připojili ke kampani na Twitteru, obhajující britské státní zdravotnictví, které američtí konzervativci označili za "zločinné" a "orwellovské", ve snaze zkompromitovat Obamovu zdravotnickou reformu.

Britové, kteří zuří nad útoky amerických Republikánů, zorganizovali kampaň na obranu britského státního zdravotnictví (NHS) na službě Twitter. Ve středuTwitter zkolaboval pod množstvím zpráv v kampani welovethenhs. V současnosti je obhajoba britského státního zdravotnictví nejvýraznější téma na Twitteru.

Zdroj v angličtině ZDE

Nové superbakterie jsou odolné vůči všem známým antibiotikům

13. 8. 2009

Britské nemocnice byly uvedeny do stavu pohotovosti v souvislosti se skupinou nových superbakterií, které do Británie přinesli pacienti, navracející se ze zahraničí poté, co se tam podrobili chirurgickým zákrokům, včetně kosmetických operací a transplantací orgánů.

Virulentní nové druhy bakterií, odolných všem známým antibiotikům, usmrtily za poslední rok 2 osoby a 18 dalších zůstává vážně nemocných.

Jaká je vlastně zahraniční politika České republiky?

13. 8. 2009 / Egon T. Lánský

Jsem přesvědčen, že malý, svobodný stát musí, mnohem více než velká, vlivná společenství, umět přesně definovat své zájmy v mezinárodní politice, aby si pak mohl hledat a vybrat nástroje, jakými tyto zájmy bude chtít úspěšně prosazovat.

Milý Jirko, ač to snad tak vypadá, nepíši ti žádný otevřený dopis. Spíš bych tímto textem, který se chystám také zveřejnit, chtěl vyzvat vedle tebe i další k širší, a proč ne veřejné, diskusi o různých aspektech vztahu České republiky (ČR) k Evropské unii (EU) a v té souvislosti o zahraniční politice českého státu, ale také EU a o tom jak se navzájem k sobě mají, nakolik se doplňují, respektují, zda si překážejí, tedy o tom co, srozumitelně řečeno, jsou naše národní zájmy, ale i zájmy Evropy.

Evropa i Česko ve vážných obtížích: je to důsledek selhávání levice

13. 8. 2009 / Milan Sova

Permanentní volební kampaň co nevidět začne přecházet do horké fáze, vůbec ale nechci komentovat opakované a záhy po volbách odsunuté sliby stran. Naopak, chtěl bych s odstupem vrhnout pohled a nabídnout úvahu o tendencích v politickém vývoji. Skělou úvahu o tom, co se stalo v ekonomické sféře euroatlantické společnosti za poslední dohlednou dobu asi třiceti let, kterou dost současníků pamatuje, napsal už sociolog Jan Keller v Právu (Salon 30. dubna 2009: "Na plný plyn. Ale kam?")

O stavu veřejné scény vypovídá i chování "malých" stran a impotence intelektuálů

13. 8. 2009 / Bohumil Kartous

Když jsem včera psal reakci na text "Několik vět 2009", který je podle mého mínění plný zkreslených představ, černobílého vidění a atavismů, netušil jsem, že jeho autorkou není paní Šiklová. Ta pod dokument připojila své jméno a neuvedla zdroj. Podobně naložila s dokumentem Strana zelených, která mezi tím, po veřejném ohrazení se autora textu proti zneužití jeho autorského díla touto stranou, neoprávněnou kopii ze svého profilu v síti Facebook smazala.

Paní Šiklová je akademička s patřičným renomé v rámci českého mediálního prostředí, a přesto nevyhověla ani základním požadavkům citace cizího díla, když pod dokument uvedla své jméno a nechala ho takto kolovat v domnění, že se jedná o její vlastní autorské dílo. Strana zelených si tento text, vzhledem k obsahu, který jí v mnohém nadbíhal, aniž by to bylo podle reakce na zneužití textu touto stranou jakkoliv autorem zamýšleno, přivlastnila s pocitem, že může cizí autorství zneužít ve svůj vlastní prospěch.

Toto je obraz z pozadí protestu proti nadvládě dvou velkých stran, jejichž "absolutní moc" mají omezit strany malé. Má se tak stát za pomoci intelektuální impotence a zneužívání cizích práv ve svůj vlastní prospěch.

Několik vět 2009? Vítaná změna v jídelníčku konzumního stáda

12. 8. 2009 / Bohumil Kartous

Nějakou dobu se příliš nezajímám o to, co se "děje". Nemám na to čas. Když se ale ke mně dostalo oněch Několik vět 2009 (třeba ZDE), které sepsala paní Šiklová (Pozn. red.: Na internetu se šíří tvrzení, že Jiřina Šiklová není autorem tohoto textu, ZDE), uvědomil jsem si, že stále žijeme v zajetí minulosti, že posuzujeme skutečnost daleko více prizmatem různých reminiscencí než snahou o postižení toho, co ve skutečnosti je, že si stále nejsme schopni dostatečně přiznat skutečnost v jejich autentických vztazích. A že si intelektuální elity hýčkají svůj romantický pocit paralelního světa "nás dobrých" a těch "druhých zlých". A že neautentičnost takových představ pak plodí dokumenty, které způsobí jen nepatrný vzruch, aby následně zapadly v zapomnění, protože nic jiného si, žel, nezaslouží.

Lobbying a reformy zdravotní péče v USA

13. 8. 2009

Při četbě série textů o zdravotnické reformě v USA uveřejněných v Britských listech, kterou prosazuje prezident Spojených států amerických Barack Obama si nemohu nevzpomenout na text, který jsme uveřejnili v dnes již zaniklém (1991 -- 1998) časopisu Marketing pro zdraví ...

Je to smutná historie snah o prosazení zdravotnické reformy v USA a smutné defilé prezidentů, kteří se ji bezúspěšně snažili prosadit a často na tuto snahu doplatili i vlastním pádem. Doufejme, že se Obamovi podaří tento téměř nepřetržitý řetězec snah přerušit, píše Vít Černý, redaktor www.zdrav.cz

Je Tesco skutečně "nezastavitelné monstrum"?

13. 8. 2009 / Matěj Šuster

S jistým pobavením jsem si přečetl článek George Monbiota s názvem "Boj o demokracii - Tesco je nezastavitelné" (článek je přetištěn z britského Guardianu). Autor zde popisuje svůj marný boj proti tomu, aby se v jeho malém městečku otevřel nový supermarket Tesco. Monbiot přitom věc podává tak, jako kdyby se na obyvatele městečka nezadržitelně valila jakási obrovská přírodní pohroma, před níž není úniku:

"Jako všichni ostatní jsem bezmocný. Sleduju, jak se zpomaleným pohybem realizuje katastrofa."

Jaká konkrétní katastrofa podle autora hrozí, pokud úřady povolí otevřít v dané lokalitě nové Tesco? Následně prý zaniknou malé obchůdky, neboť nebudou schopny konkurovat službám, jež zákazníkům Tesco nově nabídne:

Rozhodne "neviditelná ruka trhu". Ale proč nesmějí mít občané právo na referendum?

12. 8. 2009 / Jan Čulík

Matěj Šustr ve své kritice článku George Monbiota, který se obává, že vybudování obřího supermarketu bude zničeno farmářské městečko s trhy uprostřed Walesu, v němž žije, argumentuje, že pokud by lidé z městečka Machynlleth byli skutečně proti supermarketu Tesco, tak by v něm nenakupovali. To je argument založený na principu ekonomické demokracie.

Avšak proč by občané malých měst neměli mít právo i na politickou demokracii? Proč by neměli mít právo o výstavbě supermarketu v jejich městě rozhodnout referendem? Konzervativcům, jako je Matěj Šuster, snad politická demokracie vadí? Domníval jsem se, že konzervativci podporují co nejrozmanitější a co nejrozvrstvenější a nejpluralitnější demokracii. Proč tedy nemít kromě hospodářské demokracie i demokracii politickou?

Tragédie obecní pastviny

13. 8. 2009 / Tomáš Peltan, Jan Hošek, Jan Čulík

Problematika možnosti "nenakupování" v Tescu vydávané za "ekonomickou demokracii" je koncept poněkud sporný. V zásadě se totiž jedná o situaci blízkou "tragédii obecní pastviny" známé z teorie her. V případě vybudování Tesca je jen velmi nepravděpodobné, že by jednotlivý občan zmiňovaného města měl vliv na ekonomický úspěch obchodu v situaci, kdy ostatní budou v tomto obchodě nakupovat (zejména pak zákazníci z širokého okolí; nemá asi smysl zmiňovat, že pro velký řetězec obchodů může být výhodné obchod po nějakou dobu dotovat ze zisků ostatních svých poboček). Naopak nenakupovat v něm přináší určité nevýhody (vyšší ceny), které ovšem kvůli relativně malému významu jednotlivce nepřináší kýženou protihodnotu (tedy zachování místních obchodů), píše Tomáš Peltán a pokračuje:

O autorském právu a o vymahatelnosti práva na internetu

13. 8. 2009 / Ondřej Zajíček

Článek Uweho Ladwiga 'P jako piráti, P jako právo ...' je myslim pěkná ilustrace, jak ve veřejné debatě je možné namísto věcné argumentace použít taktiku očerňování oponenta, kde zastáncům 'pirátských stran' podsouvá 'že by internet měl být prostorem, kde neexistuje právo', či 'Krádež na internetu není právní problém', nebo dokonce podporu pedofilni pornografie.

S křížkem po funuse

13. 8. 2009 / Ladislav Žák

Léto budiž pochváleno, chtělo by se říci, když se člověk podívá na velice bohatou nabídku veškerých možných letních akcí a festivalů všeho druhu. Rozhodně se nedá hovořit o prázdninách nebo okurkové sezoně či letní letargii. Jsou to opravdové žně, a i když tomu příliš nerozumím, mám pocit, že letošní úroda je dobrá. Ovšem letošní kulturní léto má v mých očích nepochybnou raritu a tou je festival skečů, který nám předvádí Strakova loutková (letní, překlenovací) akademie. To, jakým způsobem se naši nevolení vyvolení vypořádávají s problémy, které před ně klade život, je okouzlující a není počinu, který by řečeno slovy pouťových vyvolávačů "staré nepotěšil a mladé nerozesmál". V tomto případě ovšem spíše "staré nerozesmutněl a mladé nerozzlobil."

Dávat otázky společenskému systému je blbost

13. 8. 2009 / Pavel Urban

Josef Skála oceňuje kuráž, s níž profesor Bělohradský klade skandální otázky. Osobně na nich mnoho skandálního nevidím, ale budiž. Josef Skála se s využitím Bělohradského formulace zastává těch, kterým "...už došla ,totální neschopnost globálního kapitalismu dát nějakou uvěřitelnou odpověď na jednoduchou otázku: Má život smysl, když dojdou prachy?'"'

Měl bych k panu Skálovi také jeden podobně provokativní dotaz : komu už došlo, že klást podobné otázky společenskému systému (kapitalismus nevyjímaje) je samo o sobě nebetyčná blbost? Asi jako kdyby se dělník na stavbě ptal jeřábu, proč mu to neklape s mistrem ...

Se spoustou kilometrů, ale s klasickými koženými sedadly

13. 8. 2009 / Milan Kohout

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Klamání zneužíváním hospodářských dat, neboli Částečná pravda a manipulace čtenářů

13. 8. 2009 / Uwe Ladwig

Vývoz z Německa prý v červnu 2009 stoupl o 7 procent a v televizi o tomto mnohoslibném výsledku radostně někteří němečtí novináři informovali, aniž by vysvětlili, do tahle "dobrá zpráva" vlastně znamená. Tahle skutečnost mě přivedla k tomu, ukázat v téhle poznámce, že nejen lež, ale hlavně pravda může být lehce zneužita k manipulaci diváků a posluchačů...

Chávez se chystá k válce - nic jiného mu ani nezbývá

13. 8. 2009 / Karel Dolejší

1. července 2008 byla v Jacksonville na Floridě organizačně obnovena 4. flotila US Navy - zodpovědná za námořní, letecké a ponorkové operace v Karibiku, Střední a Jižní Americe. Velitelem uskupení s oficiálním úkolem zasahovat proti pašování narkotik, provádět "humanitární" a "přátelské" intervence a výcvik partnerských sil je admirál Victor G. Guillory. Ti kdo kromě symbolického prostoru vlastních teorií vnímají ještě i prostor fyzický, v němž Země není plochá, geopolitika existuje, Monroeova doktrína platí a na velikosti ropných zásob záleží, tehdy zpozorněli. Je totiž naprosto zřejmé, že v tento okamžik se v hodinách měřících osud Latinské Ameriky začal přesýpat písek. Od obnovení 4. flotily je pouze otázkou času, kdy se USA na svém "zadním dvorku", nad nímž v době Bushova vyčerpávajícího angažmá v Iráku a Afghánistánu ztratily tradiční kontrolu, pokusí obnovit vládu. Zmrtvýchvstání 4. flotily rozpuštěné v 50. letech okamžitě vyvolalo nesouhlasné reakce brazilských, kolumbijských a kubánských představitelů. Bodejť by ne: Dobře vědí, že pokud se nezávislé latinskoamerické režimy samy nepodrobí a nepodaří se je ani svrhnout podvratnými operacemi, promluví zbraně.

Chávez opět univerzálním padouchem

13. 8. 2009 / Ilona Švihlíková

Nedá mi to a musím zareagovat na dezinformace v článku Fabiana Golgy "Chávez chce válku", ve kterém mimo jiné není jediný odkaz na pramen, ze kterého autor čerpá své dehonestující výroky na Chávezovu adresu. V souvislosti s články tohoto typu chápu, proč je pro Cháveze už dlouho tématem tzv. „mediální terorismus“.

Především je třeba říci, že Venezuela je ropnou ekonomikou.

Raději bych žil v Putinově Rusku než v Chavezově Venezuele

13. 8. 2009

Pan Mikovec nejspíše ve Venezuele jen přestupoval na letadlo do Brazílie, a možná ani nerozumí příliš španělsky, píše čtenář Jan Kain.

Několik Chavezových projevů jsem zažil a s mnoha Venezuelany hovořil. Raději bych žil v Putinově Rusku než v Chavezově Venezuele. Kriminalita stoupá, političtí odpůrci beze stopy mizejí a volby se nejspíš falšují. Chavez se projevem velmi podobá Vladimíru Mečiarovi a to včetně přednášení básní a vtipkování v parlamentu. K vyléčení ze sympatie k Chavezově verzi společnosti doporučují půlroční pobyt v Caracasu na druhé straně kopce. Co tě nezabije, to tě posílí, Pepo!

Hugo na válečné stezce aneb

Potřebuje Chavez válku, aby skryl problémy Venezuely?

13. 8. 2009 / Josef Mikovec

"Samozřejmě, nikdo nepochybuje, že by mohlo být použito amerických základen, kdyby se Venezuela rozhodla začít šířit svůj socialistický sen do sousedních zemí silou."

Temná Nemesis z hlubin politické noci, Fidel Castro, už přestal být vhodným pro roli předního goldsteina a rudého Mefistofela, a tak na jeho místo nastoupil razantnější Hugo Chavez. Jméno Chavezovo s příslušným označením "diktátor", populistický, v lepším případě rudý, tam kde to ještě nepůsobí nostalgicky trapně, se stalo ve středoevropské klišárně poznávacím znamením politické korektnosti a správného zařazení v plejádě aspirantů na protekční umístěnku. Ani pan Ruml a tehdejší ministr v demisi Kocáb nemohli odolat, aby nedali najevo svou pokoru a pohotovou služebnost. Na propagandistické nudapláži a politickém tržišti netřeba se stydět.

Daniel Veselý: Pan Ruml vypráví o svých zážitcích z nedávné cesty do země Hugo Chaveze ZDE

Chavez chce válku

12. 8. 2009 / Fabiano Golgo

Chavez potřebuje válku, aby skryl problémy Venezuely

Co často dělá vláda, která má potíže, aby neutralizovala nespokojenost obyvatelstva? Najde si zahraničního nepřítele. Venezuelský prezident Hugo Chavez nařídil v pondělí své armádě, aby se připravila na válečný konflikt., Obvinil sousední Kolumbii, že proniká na venezuelské území.

Anglická verze tohoto článku je ZDE

Chavez wants war

12. 8. 2009 / Fabiano Golgo

Chavez needs a war to cover up Venezuela's problems

What does a government in trouble often do to dissipate popular discontent? They find a foreign enemy. Venezuelan president Hugo Chavez ordered its army Monday to prepare for conflict, accusing neighbor Colombia of making an incursion into its territory.

A Czech version of this article is HERE

Vídeň zavádí šrotovné pro cyklisty

12. 8. 2009

tisková zpráva Auto-mat

PRAHA/VÍDEŇ -- Diskuse o zavádění šrotovného rozděluje politiky a ekonomy. Jeden z argumentů odpůrců šrotovného zní, že podpora automobilové dopravy není příliš ekologická. Vídeňská radnice se nyní do diskuse zapojila zajímavou iniciativou: zavádí šrotovné pro cyklisty a dotuje nákup nových kol. Slibuje si od toho další rozkvět zdravé a pro životní prostředí příznivé dopravy v rakouské metropoli.

Gruzie rok po válce: Český pohled se nekonal

12. 8. 2009 / Karel Dolejší

Kulatý stůl s názvem "Gruzie -- rok po válce. Český pohled", uspořádaný gruzínskou komunitou Samshoblo a Ústavem mezinárodních vztahů, se včera v odpoledních hodinách uskutečnil v prostorách ÚMV na Nerudově ulici. Akce měla být primárně věnována českému pohledu na situaci v Gruzii rok po vypuknutí "olympijské války". Bohužel, z českých politiků se akce zúčastnil pouze senátor Jaromír Štětina, který spíše než jako reprezentant českého Senátu působil coby tiskový mluvčí gruzínského prezidenta. Pokud jde o Gruzíny samotné, zástupci Samshobla Jimi Dabrundashvili a Georgij Alanija na rozdíl od Štětiny nepronášeli chvalozpěvy na Saakašviliho; Alanija dokonce v jeden okamžik vehementně prostestoval proti Štětinově snaze vykládat loňský konflikt jako údajný ruský neúspěšný pokus o svržení gruzínského prezidenta.

Ne že by z české strany nebylo možno prezentovat nic jiného než Štětinovo prosaakašviliovské PR: Jaromír Dolanský z humanitární organizace Hand for Help, která provozuje českou nemocnici nedaleko města Gori, a Martin Náprstek z České rozvojové agentury pomáhající s budováním nových sídel pro vnitřně přemístěné osoby, zajišťující dodávky zemědělské mechanizace a plánující čističku odpadních vod, byli rozhodně schopni představit konkrétní práci na Kavkaze a v rámci jejich specializovaného hlediska i jakési budoucí perspektivy. Ne však senátor Štětina.

Čeští političtí zlatokopové

12. 8. 2009 / Miloslav Štěrba

Od převratu v roce 1989 se v politickém zákulisí řeší a otevírá stále dokola problematika uplatnění členů strany v nejrůznějších pozicích státního a komunálního aparátu. Možnost získat dobře placené místo se slibuje, ale i vyžaduje. Přece od toho tu jsme, abychom „své“ lidi upřednostnili před těmi „cizími“. A to hned po volbách. Vzpomínám jak ve Zlíně jistý zasloužilý straník hořekoval po volbách zcela veřejně nad nemožností vystoupit na vyšší společenský stupeň, třebaže jeho známí se po volbách „napakovali“.

Je státní zdravotnictví v Británii tak špatné, jak tvrdí americká pravice?

12. 8. 2009

Reportéři deníku Guardian předložili kritická tvrzení amerických konzervativců, týkající se britského státního zdravotnictví, relevantním zdravotnickým odborníkům v Británii.

398 čtenářských reakcí

12. 8. 2009

Od úterního večera, kdy v deníku Guardian vyšel článek o útocích amerických konzervativců na britské státní zdravotnictví, napsali k tomu britští čtenáři 398 reakcí.

"Zlovolné a orwellovské zdravotnictví"

12. 8. 2009

Britské státní zdravotnictví National Health Service se nyní stává terčem stále šílenějších politických útoků amerických Republikánů, kteří ve snaze zlikvidovat Obamovu reformu amerického zdravotnictví zuří proti britskému "socialistickému" systému.

Američtí političtí teroristé

12. 8. 2009

Jako komentátor, který pravidelně publikuje ostrou kritiku, se snažím nezpochybňovat motivy lidí, s nimiž nesouhlasím. Dnes toto pravidlo poruším, píše v deníku Washington Post Steven Pearlstein.

Nedávné útoky šéfů Republikánské strany a jejich ideologických souputníků proti reformě zdravotnictví byly tak zavádějící a tak falešné a pokrytecké, že mohly být jedině produktem cynického úsilí získat stranickopoliticky navrch. Otrávením politické studně se tito lidé vzdali jakéhokoliv předstírání, že jsou loajální opozicí. Stali se z nich političtí teroristé, ochotni říct či udělat cokoliv, aby zabránili zemi dosáhnout konsensu ohledně jednoho z jejích nejvážnějších domácích problémů.

USA: Veřejná debata se mění v hysterickou štvanici

11. 8. 2009 / Karel Dolejší

Prezident, který vůbec není Američan, ve spolupráci se sionistickými poradci, co chtějí umožnit domácím zvířatům žalovat své majitele, navrhuje reformu zdravotního systému, jež zruinuje americkou ekonomiku, zabije vaše nemocné rodiče a postižené děti. Tak lze shrnout hlavní politické mýty vypouštěné o parlamentních prázdninách do oběhu americkou opozicí. Strach a chvění zmocňující se běžného Američana při pomyšlení na nejistou budoucnost tak postupně posouvají veřejnou debatu do zcela nevěcné, iracionální roviny, v níž vládnou "názory" bez jakékoliv opory ve stavu světa. Výsledkem je rostoucí hysterie, šířící se hrozby politickým násilím a nebezpečí, že se celý ten temný vír uchytí v myslích běžných mediálních konzumentů na pořádně dlouhou dobu.

Dean Baker v této souvislosti upozorňuje na selhávání médií, která by měla zkoumat vztah politické propagandy ke stavu světa - a je-li něco naprosto nepodložené, říci jasně, že je to naprosto nepodložené. Politici budou podle Bakera operovat naprosto čímkoliv, včetně obvinění oponenta z ochodu s drogami nebo masových vražd, pokud je média nedonutí, aby dodržovali alespoň nějaká pravidla. Když Sarah Palinová nesmyslně obvinila Obamu, že plány na reformu zdravotnictví ohrožuje život jejích rodičů a postiženého dítěte, měla nastoupit média coby hlídací pes demokracie a jasný faul označit za jasný faul. To se však v řadě případů neděje. Podle Bakera za hysterii kolem Palinové - tedy fakticky i za posun politické kultury směrem k hrozbě násilím a "rozbíjení schůzí" - může pravicový Washington Post, který neplní roli demokratického média.

OTEVŘENÝ DOPIS REDAKCI DENÍKU PRÁVO

Dějiny jako velké zapomnění

11. 8. 2009 / Mirek Vodrážka

Na základě nových zjištěných poznatků obsažených ve spisech z Archivu bezpečnostních složek, vedených po číslem V 32041, zasílám otevřený dopis redakci deníku Právo, který v souvislosti s dopisem Karla Gotta adresovaným Husákovi publikoval dne 6. srpna 2009 nejen redakční nepravdivá tvrzení a komentáře, ale i nepravdivá prohlášení zpěváka Karla Gotta a pana Oldřicha Bukovského.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červenec 2009

10. 8. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červenci 2009 přispělo celkem 200 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 35 570.28 Kč, příjem z reklamy byl 4285 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 7. 2009 částku 20 612.62 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a