Geniální intelektuálové

21. 5. 2009

KD│Jak vidím, Richard Posner se rozhodl, že moderní konzervatismus prodělal intelektuální bankrot. A Bruce Bartlett má novou knihu, kde říká, že je konečně čas zbavit se Reagana, napsal v blogu The New York Times Paul Krugman.

Z jedné strany je dobré vidět mravopočestné lidičky, jak prokazují určitou intelektuální flexibilitu (zejména Bartlett, který se vždy poněkud vymykal jakožto někdo, s kým můžete čestně nesouhlasit.) Ale stejně - proč bychom měli naslouchat právě lidem, kteří se podle vlastního přiznání naprosto zmýlili? Myslím, že kdokoliv, kdo skutečně poslouchal, co v roce 1994 říkali Newt Gingrich a Dick Armey, nebo jen to, čím se zabývala Bushova administrativa, si měl už dávno uvědomit, že pokud někdy existovala nějaká intelektuální báze moderního konzervatismu, je dávno pryč.

Britská MI5 terorizuje mladé muslimy

21. 5. 2009

Pět mladých muslimů v Británii obvinilo britskou rozvědku MI5, že je obtěžovala a vydírala ve snaze přesvědčit je, aby se stali udavači pro výzvědné služby.

Choroba permanentní války

21. 5. 2009

KD│Permanentní válka v jakékoliv společnosti znamená parazita, který stravuje srdce a duši národa. Permanentní válka hubí liberální, demokratická hnutí. Mění kulturu v nacionalistické pokrytectví. Degraduje a korumpuje vzdělání a média a ničí hospodářství. Liberální a demokratické síly, jejichž cílem je udržovat otevřenou společnost, se stávají impotentními. Zhroucení liberalismu, ať už v imperiálním Rusku, Rakousko-Uhersku nebo německé Výmarské republice, je předehrou věku morálního nihilismu. Tento morální nihilismus má mnoho barev a odstínů. Chvástá se a hřímá řadou hesel, řečí a ideologií. Může mít podobu fašistických pozdravů, inscenovaných komunistických procesů nebo křížových výprav. V jádru jde vždy o totéž. Je to surová odstrašující tiráda prostředností, které nacházejí svou jednotu a moc v udržování permanentní války, napsal Chris Hedges v magazínu Truthdig.

Proč z toho Český rozhlas vychází tak lacino?

21. 5. 2009 / Milan Daniel

Pár minut před šestou hodinou večer jsem si včera pustil stanici Praha veřejnoprávního Českého rozhlasu. Po pár vteřinách mi bylo jasné, že rychle se střídající apely na voličskou přízeň, sliby a prsení se na konto úspěchů typu "prosadili jsme v Evropském parlamentu záchranu olomouckých syrečků", znamenají zahájení kampaně před volbami do největšího zákonodárného sboru na kontinentu.

Český rozhlas k volebním spotům Národní strany a Dělnické strany

21. 5. 2009

tisková zpráva

V době od 20. května do 2. června 2009 poskytuje ze zákona Český rozhlas vysílací čas politickým subjektům kandidujícím ve volbách do Evropského parlamentu. Za obsah volebních spotů odpovídají jednotlivé kandidující subjekty.

Českému rozhlasu byly Národní stranou dodány tři varianty spotů. U dvou z těchto variant vznikla odůvodněná obava, že by jejich odvysíláním mohlo dojít k porušení jiných zákonů. Vedení Českého rozhlasu se proto rozhodlo tyto dvě varianty spotů Národní strany neodvysílat a vysílat pouze jednu variantu.

Stejná obava vznikla i u dvou ze tří variant spotů Dělnické strany, vedení Českého rozhlasu se proto i v případě tohoto kandidujícího subjektu rozhodlo takové varianty spotů neodvysílat.

Český rozhlas podá v této souvislosti trestní oznámení na neznámého pachatele.

Co lze zažít s autem z půjčovny

21. 5. 2009

Tento týden jsem se dostal v České republice několikrát do riskantní situace díky půjčenému autu bez rezervy. Rád bych otevřel veřejnou diskusi na toto téma, píše Oldřich Maděra:

Půjčil jsem si u nejmenované půjčovny aut v Brně auto na několik dní. Zamluvil jsem si střední třídu, něco jako VW Golf, protože jsme byli jen dva, já a moje paní. První překvapení mě čekalo, když mi byl nabídnut sedmimístný Ford Galaxy 2.0 TDi s automatickou převodovkou s tím, že jiné nemají. Měl jsem možnost odejít pěšky s kufry nebo vzít nabízenou náhradu s pražskou SPZ. Protože byl večer a musel jsem dojet cca 50km, auto jsem pod nátlakem vzal.

Radar nefunguje! Novinka?

20. 5. 2009 / Jiří Tutter

Radar v Brdech by byl neúčinný, referují téměř všechna média. Shodl se na tom společný tým amerických a ruských expertů. Novinka? Ale vůbec ne! Stará známá věc. V Česku již minimálně od ledna 2008. A znovu potvrzena v listopadu téhož roku. Kým? Těmi samými pány, které dnes některá media objevila poprvé -- Phillipem Coylem, bývalým náměstkem ministra obrany USA a ředitelem části Pentagonu a Profesorem Theodorem Postolem z MIT (Massachusetts Institute of Technology.) Českým politikům byl nabídnut ten luxus, že si mohli s oběma pány popovídat z očí do očí, když oba dva do Prahy přivezlo Greenpeace.

Autor je ředitelem Greenpeace ČR

Český poslanec má nárok na příjem (včetně uhrazení výdajů) až do částky 235 900 Kč měsíčně

20. 5. 2009 / Jan Čulík

Když jsem v devadesátých letech pracoval pro české vysílání Svobodné Evropy, často jsem při zpracovávání témat týkajících se problémů v České republice vycházel z britské veřejné diskuse. Brzo se tím vyjevil princip, platný skoro ve sto procentech případů. Kdykoliv poukázaly britské sdělovací prostředky na nějaký skandál v britské společnosti, bylo vždycky užitečné podívat se, jak v té věci vypadá situace v ČR. V 98 procentech případů se zjistilo, že problém je v české společnosti daleko horší a daleko drastičtější než v Británii, jenže v ČR se o tom nemluví a nikoho to nezajímá.

Na toto dávné zjištění jsem si vzpomněl v souvislosti se skandálem týkajícím se úhrad výdajů britských poslanců. Jakpak je to asi s úhradami výdajů ve Sněmovně ČR?

Článek, který k této věci vyšel ve středu na titulní straně deníku Právo, naznačuje, že i hrazení "výdajů" českých poslanců je temné a nekontrolovatelné. Poslanci mají základní měsíční plat 61 400 Kč. Započteme-li všechny možné úhrady výdajů, na něž mají poslanci nárok, jejich měsíční plat (přitom úhrady výdajů jsou nezdaňovány) by vystoupil na 235 900 Kč měsíčně. Před časem navrhl jeden senátor z ODS, aby se takto příjem poslanců skutečně sjednotil. (On navrhoval částku 275 000 Kč měsíčně.)

Prodavač stereotypů, osmašedesátý rok a dnešní mladá generace

21. 5. 2009 / Jan Čulík

Známý prodavač stereotypů autor nechvalně známé "Entropy" David Černý poskytl v Londýně tento týden rozhovor jedné české rozhlasové stanici, v němž napodoboval hlas Václava Klause a vysmíval se mu tím jako nekritickému obdivovateli ruského premiéra Vladimíra Putina. Když jsem tu scénku slyšel, zaujala mě především Černého hloupost, ale zároveň i něco jiného: ten hlubinný, iracionální strach z Ruska, který je zřejmě hluboce zakořeněn v mysli každého Čecha. V české politice se neustále řeší zmizelá traumata, takže není vůbec schopna akce.

Zdá se, že Češi rádi trhají knihy z vazeb

21. 5. 2009 / Jan Čulík

Ještě jednu vzpomínku na můj nedávný pobyt v ČR. V Ústavu české literatury na FFUK jsem letos v dubnu vedl seminář o díle Bohumila Hrabala. Hrabal je pozoruhodným filozofem: vyjadřovatelem nejtypičtějších českých postojů, z nichž snad nejcharakterističtější je tento: "Jsem zbabělec, a proto kolaboruju s cizí mocí, která zotročuje mou zemi a jíž jde o likvidaci mé kultury i mě samotného. Vím, že mě i mou kulturu tato kolaborace ničí a mrzí mě, že na tom osobně spolupracuju. Nedokážu se však vzepřít, a tak ničím sebe i svůj svět aspoň jen pomalu."

O vraždění v Kongu

20. 5. 2009

Vím, že Člověk v tísni není v BL moc oblíben (protože jejich projekty nebývají politicky nezaujaté; charitativní organizace se nemohou spolčovat s vládami či ideologickými konstrukcemi, protože by je autoritativní vlády ze zemí, kde mají pomáhat, právem vyhnaly jako politicky zaujatou pátou kolonu, pozn. JČ), ale jejich projekt v Kongu je, myslím, úplně bezvadný a postranní politické úmysly mu nelze vyčíst ani při značné dávce paranoie - slečna Kutilová naopak systematicky a bez servítků upozorňuje na roli, kterou v konžské tragédii hrají Spojené státy a EU.

Prosím, zveřejněte to. Autorka se jistě zlobit nebude, píše Jan Rovenský.

K tomu: Kongo: Jak přiléváme - koupí mobilních telefonů - oleje do ohně nejkrvavější války v Africe ZDE

Herbert Marcuse, jednorozměrný člověk a ztráta idealismu

21. 5. 2009 / Tomáš Stýblo

Herbert Marcuse (1898-1979) byl radikální filosof, jehož práce kritické vůči kapitalismu i tehdejšímu bolševickému komunismu poskytly inspiraci hnutí tzv. "Nové levice" v USA a západní Evropě v šedesátých letech minulého století. Marcuse se snažil o spojení Freudovské psychoanalýzy s liberální interpretací myšlenek Karla Marxe a vytvořil tak několik konceptů, které je v současné politické situaci vhodné si kriticky připomenout, pokud se chceme vyhnout totalitě a nové normalizaci.

Principy českých dopravních komunikací

20. 5. 2009 / Wenzel Lischka

Česká dopravní situace a stav silničních komunikací denně rozčiluje statisíce řidičů. Nechci se zde podrobně zabývat všeobecně známými fakty, jako například, že nespojité úseky dálnic budou spojeny posunem zemských ker při příští geodetické katastrofě.

Vzteklá recenze zuřivé reportáže

21. 5. 2009 / Pavel Urban

Daniel Veselý přiznává, že "při čtení článku bývalého šéfredaktora Respektu Marka Švehly ,Vězení Gaza' [Respekt 19/2009] marně potlačoval vztek." Tenhle vztek dobře znám z vlastní zkušenosti. Proto také vím, že skrze něj lze číst věci, které autor textu nenapsal a dost možná ani napsat nechtěl.

Jiří Janeček: Zastavuji vysílání volebního šotu Národní strany

20. 5. 2009

Prohlášení generálního ředitele České televize Jiřího Janečka

Poté, co jsem se osobně seznámil s projekcí volebního spotu Národní strany, rozhodl jsem se dát příkaz k okamžitému zastavení vysílání tohoto spotu na obrazovce České televize. Činím toto rozhodnutí na vlastní odpovědnost. Původně jsme hodlali přispět k zastavení vysílání trestním oznámením, ale k tomu by nemuselo dojít s potřebnou rychlostí. Národní strana má možnost dodat náhradní spot s nerasistickým obsahem. O svém rozhodnutí budu informovat předsedu Rady České televize a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Jsem připraven na kritiku tohoto rozhodnutí a věřím, že se mi jej podaří obhájit. Jestliže nikoliv, jsem připraven nést následky. Česká televize se nemůže jakýmkoliv způsobem podílet na rasismu a xenofobii.

Mgr.Jiří Janeček

Generální ředitel ČT

Podrobnosti případu ZDE

Nápady čtenáře Literárek

20. 5. 2009 / František Řezáč

S Literárními novinami jsem se setkal poprvé někdy po roce 1956. Přivezl je k nám můj budoucí švagr, který kupoval v té době také Rudé právo. Do naší rodiny do té doby takové tiskoviny nesměly, jelikož byly komunistické. Otec tvrdošíjně kupoval pouze Svobodné slovo a Lidovou demokracii, které, jak dnes víme, poskytovaly možnost publikovat některým, tehdy zakázaným autorům pod různým krytím. Kromě toho v nich bylo možné číst i něco víc, než tehdy běžnou propagandu. Literárky byly tedy komunistické noviny, vydávané neméně komunistickým Svazem československých spisovatelů. Vznikly vlastně z Lidových novin po ovládnutí nakladatelství Borový proslulou dvojicí Drda - Řezáč.

Může z Literárních novin vzniknout otevřený, inteligentní a vlivný kulturněpolitický list?

20. 5. 2009 / Jan Čulík

Nevím. Ale počkám si, zda se to podaří, či nikoliv, a nebudu předem dělat šmahem odsuzující, hysterická prohlášení.

Uvažoval jsem nad manifestem skupiny lidí, kteří nedávno odešli z redakce týdeníku Literární noviny, protože list koupil podnikatel, o němž je známo, jak si stěžují vzbouření redaktoři, že byl před více než dvaceti lety spolupracovníkem komunistické tajné policie.

Blanka si myslí, že v médiích to není vůbec v pořádku

20. 5. 2009 / Josef Brož

Blanka byla tentokrát na místě nečekaně brzo. Mám rád to naše scházení po kavárnách, neboť to nemá povahu ani řádného randění, ani neřádného obchodu. Nikdo před nikým v zásadě nic nepředstírá, natož, aby něco kupoval (nebo prodával). Bavíme se prostě svobodně, i když to má často povahu značně sentimentální. Blanka se totiž ráda deklaruje jako moje spolužačka, ačkoliv si ji z té doby před 20 lety pamatuji spíše matně, nicméně mne naše setkání vždy silně utkví. Čtenář se na to může podívat ve starších textech, ZDE ZDE ZDE

Romská třída a ta druhá....

20. 5. 2009 / Miloslav Štěrba

Nápad z Valašského Meziříčí sestavit třídu z dětí neromských a třídu jen s romskými školáky mě v první chvíli ohromil, protože připomíná překonané segregační zákony z Jihoafrické republiky nebo USA. V nich bylo přesně definováno, co je dovoleno a co zakázáno černochům. A "svobodný" občan tmavé pleti byl ve své vlasti jen příslušníkem druhé kategorie. Čas je milosrdný - dnes mají Spojené státy prezidenta s africkými kořeny.

Dovedu si však představit, že v Karlových Varech tamní ruská minorita prosadí, aby jejich děti měly svoji třídu na základní škole, třeba z důvodů, jako je zachování kulturních, společenských, náboženských aj. tradic ruských občanů, a to bez ohledu na většinou prosazovaný názor o potřebě integrování dětí s českou majoritou. Proč by se ruské děti měly podřizovat metodice výuky školáků, která je koncipována pro jiné státní příslušníky? Nejsou snad na jižním Slovensku oddělené školy se slovenským a maďarským vyučovacím jazykem? A kde je hranice pro přísné respektování požadavků národnostních menšin projevující se v organizaci školní výuky?

Slezský ráj to napohled...

20. 5. 2009 / Libor Martinek

Česká televize na svém druhém programu uvedla 17. května dokument . Program byl natočen Ostravským studiem České televize, podíleli se na něm I. Gračková, J. Albrecht a M. Petrov. Pořad provázelo motto: "Zatímco jedni odtud utíkají, jiní se sem vracejí a hledají klid, svobodu a příchuť dávných časů."

Dokument Slezský ráj to napohled přiblížil krajinu Osoblažska z pohledu mnoha místních obyvatel, starostů jednotlivých měst i očima dvou mladých lidí, Katky, osmnáctileté intelektuálky z města, co se na cesty vypravuje v maskáčích a s tlumokem na zádech, a která už s kamarády na Osoblažsko párkrát vyrazila. Eduard Müller je zase studentem Janáčkovy konzervatoře Ostrava. Mladý varhaník, který za pěkného počasí jezdí kombajnem, se na víkendy vrací domů. Podobně jako on jsem se i já na Osoblažsko rád vracel, trávil zde prázdniny.

Pubescenti druhého a třetího věku

20. 5. 2009

V posledním čase se objevují v Britských listech příspěvky na téma "česká ošuntělost" a "návrat domů". I já přispívám svojí troškou, napsal čtenář, který se představil jako Miroslav Staněk.

Také jsme se s manželkou vraceli domů, ve čtvrtek 14. května, po deseti dnech pobytu na Slovensku. Rádi cestujeme vlakem, dáváme vlaku přednost před silniční dopravou. Z Bratislavy jsme jeli "écéčkem" do Pardubic, kde jsme nasedli v 16.55 na rychlík R 992, směr Liberec.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Nebezpečí náboženských bojovníků, neboli Oběti se počítají jen někdy

20. 5. 2009 / Uwe Ladwig

Podle magazínu 'GQ' válečné zprávy z Iráku alespoň nějaký čas přicházely na stůl prezidenta George W. Bushe s různými citáty z bible. A nikdo si asi nemyslí, že tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld nevěděl dobře, proč to dělal...

Zpráva, že Rumsfeld sve zprávy o válce v Iráku pro amerického prezidenta ozdobil pro'pravé křesťany' posvátnými a v tomto případě dokonce vybičovávajícími slovy, vlastně nemusí nikoho překvapovat. On, Rumsfeld, který podle informací Spiegelu online je sotva podkládán za zapáleného křesťana, dobře věděl, jak to bude stimulovat jeho prezidenta, který se stal z přiznaného alkoholika 'znovuzrozeným křesťanem'.

Věčný souboj Václavů aneb Havel v zeleném baretu

20. 5. 2009 / Michal Vimmer

Po nějakých šestnácti letech existence posledního českého státu to U Nás vypadá, že na barikádě uprostřed společenské křižovatky proti sobě stojí pořád ti samí dva prezidentští Václavové, Havel a Klaus. Občan Havel přikuluje na každém pražském rohu, chystá výstavu medailí, stal se volebním maskotem ODS a patronem pravých Zelených. Úřadující prezident Klaus, t.č. v defenzívě, je vděčným terčem vtipů, výhrůžek, přímých i nepřímých útoků a stále má co vysvětlovat.

Proč se na scéně reprizuje stále tahle fraška? Nejsou lidi, jak se krčilo rameny za reálsocialismu? Dnes se nabízí spíše žánrová odpověď z oblasti oddechu a zábavy, totiž že "nejsou kvalitní scénáře".

Cestou do oční ordinace

20. 5. 2009 / Milan Daniel

Cestou do oční ordinace jsem minul dvě sextánky v družném rozhovoru: "Řekl mi: ty píčo, ty si ze mě ještě děláš prdel jo? A že prý na mně už sere."

V přeplněné čekárně seděla romská maminka. Osmiletý synek jí byl zjevně instruován, že se musí chovat slušně a neupozorňovat na sebe. Oba byli čistě oblečeni, ale paní po levici si je podezřívavě prohlížela, snad aby od nich něco nechytla. Paní po pravici si odsedla tak daleko, jak jen to bylo možné a civěla do prázdna.

Maně jsem si představil, že ta čekárna je u doktora někde v Holandsku a je daleko barevnější. Ačkoliv jsem takové prostředí nezažil, byl jsem v tu chvíli přesvědčen, že lidé tam jsou při své různobarevnosti daleko spontánnější a dovedou se na sebe usmát.

BRITÁNIE:

Žádosti o uhrazení výdajů poslanců budou zveřejňovány na internetu

20. 5. 2009

Předseda Dolní sněmovny Michael Martin oznámil, že svůj úřad opustí dne 21. června. Je to první předseda Dolní sněmovny, který byl donucen rezignovat za posledních 300 let. Odchází v důsledku skandálu týkajícího se nepřiměřených úhrad údajných výdajů britských poslanců.

Důvodem netolerance vůči Romům je nedostatek informací

19. 5. 2009

Domnívám se, ze zatím nedošlo k nastolení novodobého romského apartheidu ani česká společnost nedospěla do stavu obecného rasismu, avšak došlo ke značnému stupni generalizace našeho pohledu na romskou komunitu, kdy jednotlivce posuzujeme podle zjednodušených obecných měřítek. Tato měřítka jsme si vytvořili na základě několika negativních zkušeností a přirozené tendenci ke klasifikaci, tedy ke "škatulkování", píše Radek Letko.

Jak lze propagovat vědu a techniku na školách

19. 5. 2009 / Petr Kospach

Občas, řekněme 1x za měsíc, vyrážím do základních a středních škol. Domluvím se s učiteli a dělám tam propagaci techniky a technických oborů. Snažím se ukázat, že něco umět není důvod k posměchu spolužáků, že matika není jen strašák ve škole, ale potřebná a každým upotřebitelná věc, že fyzika platí a dá se jednoduše ověřit, že chemie není vůbec nebezpečná, když člověk tuší, co se děje. Propaguji ekologii s rozumem a ne ekologii za každou cenu. A pak jazyky. Když je člověk technik, moc mu třeba jazyky nejdou. Ale dnes technik na internetu prostě jazyk potřebuje.

20. 5. 2009

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2009

4. 5. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V dubnu 2009 přispělo celkem 185 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 935.43 Kč. Příjem z reklamy byl 4 000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 4. 2009 částku 27 264.36 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a