Jak se český prezident snaží zablokovat Evropu

15. 10. 2009

Jde o muže, který jako jediný blokuje Evropu a její budoucnost a Václav Klaus si hraje na nepřístupného. Minulý týden navštívil Albánii, tento týden odjel do Ruska. Český prezident zmizel právě, když celá Evropa tancuje, jak on píská, píše v deníku Guardian Ian Traynor.

Klaus má velkou radost, kdykoliv se octne v ohnisku konfliktu. Zdá se ale, že nyní ho daleko víc zajímá prodej jeho traktátu o tom, že globální oteplování neexistuje.

Minulý týden, když vznikla v panice kampaň v Berlíně, v Paříži, v Bruselu, ve Stockholmu i v Praze ve snaze přimět největšího evropského vzbouřence, aby se přizpůsobil ostatním, Klaus večeřel u Jaderského moře.

Pět dní odmítal vzít telefon, když mu volal Fredrik Reinfeldt, švédský premiér a současný předseda Evropské unie, který je nucen řešit krizi, kterou Klaus vyvolal. Jan Fischer, dočasný český premiér, má ještě více nezáviděníhodnou roli, jako vyjednavač mezi Klausem a ostatními evropskými představiteli. Ale Klaus se s Fischerem nebaví. Fischer přiznal, že se mu s Klausem krátce podařilo promluvit telefonicky, nepodařilo se mu s ním však sjednat schůzku.

Návod našich prapředků jak přežít hospodářskou krizi

15. 10. 2009 / Jan Hošek

Recept našich prapředků jak přežít hospodářskou krizi (viz Vít Klíma: "SOS: Blíží se z USA II. vlna realitní krize?") je spolehlivým návodem, jak si zajistit životní úroveň našich prapředků. A taky spolehlivým návodem, jak si nynější krizi zachovat co nejdéle, pokud možno navždy.

Sen

15. 10. 2009 / Petr Borkovec

V noci jsem nespal. K ránu
chodily postavy po dvoře,
hledaly mrtvou v její komoře.
A když ji nalezly, ihned odešly
po bílé cestě domů,
zamluvily to, jemně obešly,
pousmály se tomu.

ze sbírky Vnitrozemí, Fra, Praha 2005 vybrala Hanka Tomšů.

Přístroj schopný tvořit budoucnost, která umí ovlivnit minulost

15. 10. 2009

Velký hadronový urychlovač má být v prosinci - rok, poté, co při spuštění selhal - znovu uveden do provozu. Přitom bude zřejmě vyzkoušena pozoruhodná teorie, kterou vznesli Holger Bech Nielsen z Ústavu Nielse Bohra v Kodani a Masao Ninomiya z Yukawaského ústavu teoretické fyziky v Kjótu v Japonsku. Nielsen argumentuje, že teoretická částice (Higgsův boson), kterou chtějí fyzikové urychlovačem vytvořit, bude přírodě natolik nepříjemná, že její vytvoření zpětně z budoucnosti ovlivní historii a vyřadí urychlovač z provozu dřív, než bude schopen částici vytvořit, podobně, jako cestovatel strojem času, který se vrátí do minulosti, aby usmrtil svého dědečka.

15. 10. 2009 / Michael Marčák

GALERIE

Malé radarové ohlédnutí do budoucnosti

14. 10. 2009 / Jan Neoral

Záměr Topolánkovy vlády nainstalovat do naší malé republiky americké radarové monstrum nevyšel.

Vše bylo už řečeno. Kdo byl účasten, ten ví, jak to probíhalo. Koho to nezajímalo tehdy, toho to nezajímá ani dnes.

Klaus mezi Lisabonskou smlouvou a Benešovými dekrety

14. 10. 2009 / Jan Hradil

V souvislosti s posledním krokem V. Klause v rámci procesu ratifikace Lisabonské smlouvy se objevilo mnoho různých, a podle mne morálně i odborně zmatených, reakcí. Chtěl bych k těmto zmatkům stručně vyjádřit to, co považuji za podstatné.

Nejprve k té odborné zmatenosti. Pobavil mne Jan Čulík, když 9. 10. osočil Jana Fischera, že nemluvil pravdu, když řekl, že vláda neměla k dispozici žádné analýzy, které by svědčily o hrozbě prolomení Benešových dekretů, protože přece již byla zveřejněna analýza týmu europoslankyně Bobošíkové, a na Britských listech ke všemu byla zveřejněna analýza JUDr. J. Kuby.

Tanečky okolo Lisabonské smlouvy II

14. 10. 2009 / Michael Kroh

Přesně před deseti měsíci jsem psal článek o situaci okolo ratifikace Lisabonské smlouvy a charakterizoval jsem ji jako tanečky. Nyní bych už zdrobnělinu nejradši nepoužil, protože jde o pořádný tanec, přesněji řečeno sólový taneční výstup jedné osoby -- prezidenta Václava Klause. Jeho veletoče a piruety vytočily doslova celou Evropu a po zpackaném předsednictví nám v krátké době přivodily další problém.

Právo mezi ústavními experty a realitou

15. 10. 2009 / Jaroslav Kuba

V Britských listech ze 14. 10. 2009 zveřejnil příspěvek „Klaus mezi Lisabonskou smlouvou a Benešovými dekrety“ mně dosud neznámý expert na ústavní právo – pan Hradil.

Učinil tak v reakci na příspěvek Jana Čulíka z 10. 10. 2009 „Lisabonská smlouva a Benešovy dekrety: Premiér Jan Fischer nemluví pravdu“, a který se v něm mj. dovolává mého příspěvku v BL z 9. 6. 2008 „Bude možné domáhat se práva podle protektorátních předpisů a rozsudků, padnou-li „Benešovy dekrety“?“.

Budeme vážit vědu

15. 10. 2009

tisková zpráva

V úterý 20. října 2009 v 15.00 se bude na piazettě Národního divadla v Praze konat divadelní happening s názvem "Vážení vědy".

Fórum Věda žije! chce tímto způsobem upozornit na zcela absurdní metodiku hodnocení vědecké práce, kterou vytvořila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jež je poradním orgánem vlády ČR. Jedná se o metodiku založenou na světově zcela unikátním postupu a se zcela jedinečnými závěry: pomocí jednoduché bodovací tabulky mají být srovnány a najednou zhodnoceny výsledky nejrůznějších vědeckých odvětví a typů zkoumání, ať již trvají rok, anebo deset let.

Čína a Rusko

15. 10. 2009

JU│ Ruský premiér Putin v současné době je na pracovní návštěvě v Číně. Není to obyčejná návštěva – ruský tisk jí věnuje velkou pozornost. Také proto, že v jejím průběhu byla podepsána řada smluv o hospodářské spolupráci resp. přímo smluv o dodávkách konkrétních surovin a společných projektech.

Již před zahájením návštěvy Putina v Pekingu byl zveřejněn Program spolupráce s Čínou, který podepsali ruský a čínský prezident v září a schválila ruská vláda. A jak píší vedomosti.ru její text vyvolal řadu až panických reakcí na ruské straně – prý Rusko Sibiř prodalo Číně. Zda jim ji prodalo nebo jim ji prostě předalo, nebo zda může výhodně pro ruskou ekonomiku využít čínské investice a jejich pracovní sílu – to je otázka a bude to především ukázka schopností ruské vlády, zda dokáže naplnit očekávání s tím spojená.

Lid versus Wall Street

15. 10. 2009

Uprostřed ekonomických trosek, poté, co 7 milionů lidí přišlo jen v USA o zaměstnáníi a 2 miliony lidí o střechu nad hlavou, byla konečně postavena Wall Street před soud. Tedy aspoň její malá část, píše list Independent.

V New Yorku byl zahájen proces s bankéři v ohnisku finanční krize. Porota dvanácti většinou dělnických občanů New Yorku bude rozhodovat o osudu dvou manažerů finanční firmy Bear Stearns, jejichž hedgové fondy se r. 2007 rozpadly a signalizovaly tak začátek krize. Ralph Cioffi, 53, a Matt Tannin, 48, si během let konjunktury odčerpali do vlastní kapsy miliony dolarů, avšak po událostech r. 2007 přišli jejich investoři celkem o 1,6 miliardu dolarů. To zlikvidovalo pověst banky Bear Stearns, nejstarší investiční banky na Wall Street.

Žalobci vycházejí ze soukromých emailů, z nichž vyplývá, že oba muži věděli dlouho předem, že jsou jejich investiční fondy v krizi. Avšak přesto podváděli své investory ještě další dva roky. Pokud budou oba investoři shledáni vinnými, mohou být odsouzeni na 20 let do vězení. Cioffi je také obviněn z insider dealing.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Život v klausuře: Den prvý

13. 10. 2009 / Karel Dolejší

Nemoc, která tuto zemi latentně sužovala mnoho let, propukla naplno: Prezident překročil ústavní pravomoce a odmítl podepsal Lisabonskou smlouvu, čímž v očích Evropy definitivně udělal z České republiky osamělou, zaostalou, hloupou postkomunistickou zemi, která si neumí spočítat poměr sil ani najít významnější spojence, jejíž titulární hlava ve jménu "suverenity" soustavně šíří stížnosti na údajně zhůvěřilé zahraničí - a přitom bezohledně hromadí osobní moc a porušuje zcela suverénně vzniklé zákony vlastní země.

Život v klausuře?

14. 10. 2009

Jako obyčejný občan tohoto státu, který se ještě za dvacet let nestačil plně vyprofilovat, musím autorovi článku Život v klausuře: Den prvýříct pouze jediné. Fandím Klausovi přes všechny negativní stránky jeho osoby, protože za současného stavu je pro mě jako občana přijatelnější žít pod jeho monarchií, jak ji autor nazývá, dokonce by bylo příjemnější žít v režimu Husáka kolem roku 1980, než žít v jednotné kolonii vznikajícího fašismu. Přesný výklad slova fašismus snad nemusím autorovi vysvětlovat, napsal čtenář Jiří Hečko.

Obama dostal Nobelovu cenu i za radar v Brdech

14. 10. 2009

MEDIAFAX│ Norský Nobelův výbor v úterý porušil tradici, podle které se jeho členové nevyjadřují ke svým verdiktům. Předseda výboru v rozhovoru pro agenturu AP hájil rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír v roce 2009 americkému prezidentovi Baracku Obamovi.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O rozboru přírodních vzorků, neboli Matematika je výplodem lidského myšlení

14. 10. 2009 / Uwe Ladwig

Hans Meinhardt a Alfred Gierer, vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční biologii v Tübingenu, se zajímali mimo jiné i o schránky mořských plžů -- a přišli přitom na matematický vzorec, který nepopisuje pouze jejich vzorky, ale také úplně jiné přírodní a společenské jevy. Holger Dambeck o tom psal na serveru Spiegel Online a poskytl mi tím námět k této poznámce, protože podle mého přitom podlehl základnímu, ale dost rozšířenému omylu o vlivu matematiky...

Ne základnám a rozšiřování prostoru

13. 10. 2009 / Sam Graeme Beaton

Jako stoupenec iniciativy Ne základnám během svého krátkého letošního pobytu v České republice jsem četl se zájmem debatu v Britských listech ohledně toho, zda tato organizace dosahuje svých cílů efektivně a zda by měla rozšiřovat svou aktivitu mimo Českou republiku do mezinárodního společenství.

An English version of this article is in

Co je to demokratický deficit?

13. 10. 2009 / Ivo Šebestík

Víte, co je to demokratický deficit? Stojí za to dát si chvíli práci a podívat se na toto podivuhodné slovní spojení podrobněji. Máme totiž co do činění s pojmem sestrojeným nejenom důmyslně, ale i podivuhodně účelně. Demokratický deficitje výraz, který v sobě zahrnuje schopnost v jediném okamžiku jednu a touž věc potvrdit i popřít. Říct, že je něco demokratické, a zároveň, jedním dechem, dodat: "ale ta demokracie má deficit". "To auto je v nejlepším pořádku, ale nemá motor". Nebo: "Ten nafukovací člun je plně připraven k plavbě. Drobného průstřelu brokovnicí vpředu si, prosím, neračte všímat." A tak podobně.

Američtí prezidenti a Nobelova cena míru

13. 10. 2009 / Daniel Veselý

Udělení Nobelovy ceny za mír prezidentu Obamovi rozdmýchalo mediální rumraj. V úhrnu se řada komentářů pozastavovala nad tím, že americký prezident v podstatě ohromil masy rétorickými figurami, avšak zatím nedokázal prosadit téměř žádný z předvolebních slibů. Dodávám, že je tomu spíše naopak. Barack Obama vyhrocuje již dávno ztracený konflikt v Afghánistánu schváleným nasazením tisíců bojových jednotek a další tisíce pravděpodobně povolá. Eskaloval bezpilotní útoky nad afghánsko-pákistánským pohraničím se stovkami civilních obětí a rapidním nárůstem nenávisti tamních obyvatel vůči Američanům. Podpořil také rozsáhlé protiteroristické tažení pákistánské armády, jehož výsledkem bylo vysídlení dvou milionu lidí.

Odpor proti základnám: je to trochu jinak, než si myslí Sam G. Beaton

14. 10. 2009 / Rudolf Převrátil

Nepovažuji za potřebné oživovat polemiku o selháních či úspěších iniciativy Ne základnám, která před několika týdny probíhala v Britských listech. Jde mi o to, že text Sama Graeme Beatona nabízí ukázku některých omylů, kterých se dopouštějí kritikové této občanské iniciativy, byť by psali s nejlepšími úmysly. A protože vyjasnění těchto věcí má význam pro další pokračování odporu proti militarizaci Česka a Evropy, dovolím si pár poznámek.

Marná sláva, bez vlivu v zahraničí Ne základnám toho moc nedosáhne

14. 10. 2009 / Jan Čulík

Fascinuje mě argumentace lidí z Česka, když kdokoliv, kdo je seznámený s poměry zvnějšku, poukáže na to, že jakákoliv aktivita musí být v dnešním globálním světě mezinárodní. Opakovaně slyšíme, že tomu tak není, že záleží na domácím prostředí a vůbec, hnutí Ne základnám bylo obrovsky úspěšné a neoslabujte jeho význam kritikou!

Věř, však komu věříš, měř

14. 10. 2009

Ta exhibice vzdělanosti Karla Dolejšího, která je pro obyčejné nevzdělance nesrozumitelným mumláním promíseným s hrdelními zvuky křepčícího šamana, jaksi opomíjí jedno prastaré zaklínadlo mezilidských a tím i mezistátních vztahů. "Důvěřuj, avšak prověřuj", napsal čtenář Karel Novák.

Vyprávějte si, co chcete

15. 10. 2009 / Miloslav Štěrba

21. srpen 1968 se opět dostal na naše obrazovky. V seriálu Vyprávěj se jeho autoři uchýlili k připomenutí dobové atmosféry několika problematickými epizodami: Příjezd sovětské jednotky na českou vesničku (v ony dny se armádní kolony soustředily na hlavní komunikace, velká města), cesta majitele nové škodovky do Prahy a posléze do České Třebové (vzhledem k vyhlašovanému stannému právu a rozmístění vojenských jednotek zcela nepředstavitelná), infarktní událost u zastaveného rychlíku z Prahy na Slovensko (tato trať je dvoukolejná, a ona vojenská jednotka nemohla zastavit rychlík mimo nádraží). Další pochybnosti vyvolalo nepřivolání lékaře k postiženému, nebo naivní dopadení odstraňovačů označení ulice. Jsou to malichernosti.

Diváci dostali porci potřebné nenávisti. Vůči „Rusákům“.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za září 2009

8. 10. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V září 2009 přispělo celkem 188 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 32 108.45 Kč, příjem z reklamy byl 15 900.00 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30. 9. 2009 částku 12 330.29 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a