Obvykle se stavím kriticky k současně probíhajícímu procesu takzvaných reforem zdravotnictví.

Ale protože jsem přece jenom vyučen kritickému myšlení, pokusím se problém nastíněný nepojmenovaným kolegou z Motola nahlédnout i z druhé strany.

ŠOK│Je těžké najít jakékoli relevantní studie o vojenských radarech a ještě těžší je najít zemi, jejíž vláda by umístila vojenský radar do hustě obydlené oblasti. Přece jen byl ale takový případ popsán. V Lotyšsku u města Skrunda byl v sedmdesátých letech spuštěn radar Dněpr s dosahem cca 6000 km s pulsním provozem, určený k včasnému varování před útokem balistickými raketami. Během 20 letech provozu se začaly projevovat negativní vlastnosti zařízení na zdraví obyvatel žijících kolem základny. Situace byla natolik vážná, že byl po rozpadu SSSR lotyšskou vládou nařízen detailní výzkum dopadů uvedeného zdroje na zdraví obyvatel žijících poblíž základny.

Britské listy přinesly 14. 9. 2007 článek Ivana Sommera pod názvem "Memento radaru u města Skrunda v Lotyšsku". Jedná se o stručnou analýzu nejzávažnějších z dostupných podkladů a studií 50 lotyšských vědců v případu, známém jako "The Skrunda Radar Study". Toto je rozšířené připomenutí s podrobnostmi, publikované ve zkrácené písemné podobě iniciativou Neradaru.cz jako podklad pro poslance Parlamentu.

Paprsek z plánovaného amerického radaru v Brdech může zabíjet vzácné druhy živočichů. A to včetně chráněného orla mořského, který hnízdí v bezprostřední blízkosti základny na Padrťských rybnících. "V bezprostředním okolí, ale i ve větších vzdálenostech bude hlavní paprsek radaru ve svém sektoru bezprostředně zasahovat do zóny běžně využívané divokými živočichy: ptáky, netopýry i hmyzem," uvedl mezinárodně uznávaný zoolog Lubomír Peške, podle něhož může radar ohrozit také čápa černého, orlovce případně jeřáby.

Aktuálně: Americký radar může zabít vzácné orly i netopýry ZDE

Odborná studie o možných dopadech amerického radaru na lidské zdraví, kterou si nechala vypracovat vláda, dostala další ránu. Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek chce, aby vláda nechala konfrontovat svou analýzu s výsledky, ke kterým dospěla skupina expertů a podle kterých se paprsek radaru může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. Vládní studie při tom tvrdí, že radar je bezpečný. "Chci, aby došlo ke konfrontaci mezi analýzou z Akademie věd a mezi názorem, který jsme dostali do vlády," řekl Právu Čunek. "Pokud jsem si vědom, tak ve vládě nesedí ani jeden odborník, který by byl fyzikem na té úrovni, že by to mohl zkoumat," dodal. Třicetistránkovou zprávu vypracovali fyzik Petr Pokorný z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, specialista na radiové vlny Milan Hlobil a vojenský analytik Stanislav Kaucký.

Právo: Čunek chce porovnat studie o základně ZDE

Očekává se, že příští americký prezident bude muset čelit v roce 2009 federálnímu deficitu ve výšce 482 miliard dolarů. Informovala o tom společnost BBC, která podotýká, že rozpočtový deficit ukazuje, o kolik více americká vláda vydává, než kolik vybírá na daních.

Zpomalující se hospodářství snižuje množství vybraných daní a americká vláda zahájila tzv. stimulující ekonomický plán, v jehož rámci vyplácí peníze 130 milionům domácností ve snaze přimět je, aby začali víc utrácet.

Předpovídaný deficit nezahrnuje válečné výdaje asi ve výši 80 miliard dolarů.

Rozpočtový deficit se měří od začátku října do konce září.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Ivan Adamovič se zařadil poslušně do fronty "novinářů", kteří jsou schopni konstruovat jakoukoliv fikci, podporující jejich politickou ideu, bez ohledu na realitu. Politickou ideou deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny je, že radar neškodí a bude nás chránit. A kdyby ne radar, i rakety bychom brali... Hlavně mejd in dz jú es ej. Islamofobie jako výraz ostentativního sionismu, xenofobie či jen populismus ve vztahu k názorové odlišnosti. Na pranýři jsou muslimové i feministky, ale zejména levičáci všeho druhu. Kupodivu skoro všichni novináři, toto tvrdící, jsou zaměstnaní ve vydavatelství MAFRA, ať už jde o redakce MfDnes, Lidové noviny, nebo satelitní časopisy. Jen mediální histrió a proradarový hladovkář Jiří X. Doležal je stále v Reflexu, kam ale přišel dělat šéfredaktora Pavel Šafr, bývalý šéfredaktor LN. Není třeba zvláště zdůrazňovat roli tohoto mediálního konglomerátu v nekritické aktivistické medializaci vládních záměrů a vládní politiky současné pravicové vlády. Žurnalistika ale není sci-fi, divadelně mediální provokace, ani slovní ilustrace ideologie . Mezi realitou a fikcí musí být hranice. Novinář nesmí chtít být politikem, chce-li být novinářem. Ve vydavatelství MAFRA tu hranici stírají a vy nikdy nevíte, co je žurnalistika a co je propagace něčích zájmů.

Iniciativa Ne základnám se důrazně ohrazuje proti tvrzením Ivana Adamoviče z článku "Vyvolení mezi námi" (Lidové noviny, 25. červenec). Adamovič fabuluje: "Hnutí Ne základnám, jehož mluvčím je Jan Tamáš, je pouze zástupnou aktivitou" a "Hnutí Ne základnám je sice iniciativou více skupin, ale nelze se ubránit dojmu, že odpor vůči radaru se stal ideální mucholapkou pro potenciální sympatizanty s hlouběji uloženou ideologií siloismu." Iniciativa Ne základnám je

Poslední pokus uzavřít novou globální dohodu o volném obchodě během druhého týdne rozhovorů, které nyní probíhají v Ženevě, se dostal do slepé uličky. Čína se stala nejnovější překážkou v sedmiletém úsilí uzavřít konečně tento vyjednávací maraton.

Pascal Lamy, generální ředitel Světové organizace pro obchod byl přesvědčen, že už dojde k dohodě, poté, co kabala 150 členů organizace - Spojené státy, EU, Brazílie, India, Japonsko, Austrálie a Čína - uzavřely minulý týden dohodu, v jejímž rámci má dojít k snížení zemědělských dotací na Západě a Západ za to získá lehčí přístp na průmyslové trhy rozvojových zemí.

Avšak během víkendu vyjádřila Indie znepokojení nad některými podrobnostmi dohody a začala požadovat další záruky pro své zemědělce. Čína rozhněvala jiné rozvojové země požadavkem, aby některá její klíčová průmyslová odvětví, jako je chemický průmysl a strojírenství - zůstala mezinárodním investicím nepřístupná a byla z dohody vyloučena.

Vyjednávání o globální dohodě o volném obch.odu začala v Doze v listopadu 2001. Ochromují je opakované krize a dlouhá období nečinnosti, kdy se jednání dostalo do slepé uličky. Dohoda může být uzavřena jen tehdy, až všichni účastníci budou souhlasit se zněním jejího textu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Retrospektiva filmů Pavla Kohouta (těch, jimž pouze napsal scénář, i těch, které i režíroval) přináší na Letní filmové škole v Uherském Hradišti cenný vhled do kulturních poměrů padesátých a šedesátých let v komunistickém Československu a nabourává stereotypní, často šířený názor, že komunistický režim byl po dobu celých čtyřiceti let dobou nestrukturovaného, tvrdého útlaku.

Souhlasím s recenzí filmu Sedm zabitých od Jana Čulíka, snímek mě úplně nadchl, píše Tereza Chrástová. Nečekala jsem něco tak moderního, moderní dialogy, výbornou kameru. Hrdinka je naprosto autentická. Holka, která chce být s tím, který jí uniká, a ona se mezi tím "baví" balením pánů, které si sice nepustí blíž k tělu, ale svých chováním si koleduje o malér. Je poznat, že scénář napsala Mašínová, ve vší úctě ke Kohoutovi, takhle by to muž asi neviděl. Nemyslím si, že by to byl feministický atak na chlapy, spousta se jich tak, bez urážky, shazuje dobrovolně a asi přirozeně.

Jinak se mi Filmovka zdála jakási "přidušená" (možná to bylo i tím včerejším vedrem:)), chyběla jí dřívější atmosféra, o přestávkách mezi filmy bylo v Hradišti nezvykle mrtvo. Možná mi zážitek znepříjemnila zkutečnost, že i přes telefonické ujištění, že je možné si lístky na neděli koupit na místě během celého dne, jsme po příjezdu v 9.40 zjistili, že už si nemáme co koupit, protože příděl jednodenních lístků byl již rozebrán.

"Buď máš předpoklady, anebo přátele. Kariérní postup pomocí přátel je daleko jednodušší."

Řadový vojín v Zářijových nocích (1957). (V Čechách je to pořád stejné, že?)

Jedním z hlavních témat letošní Letní filmové školy v Uherském Hradišti je retrospektiva filmů osmdesátníka, dramatika a prozaika Pavla Kohouta (nar. 20. 7. 1928). V nekřesťanskou ranní hodinu v 8.30 ráno se v hradišťském kinu Hvězda v sobotu promítal film Zářijové noci (1957), který podle stejnojmenné Kohoutovy hry režíroval Vojtěch Jasný. Je to pozoruhodně klasické dílo, které by mělo být běžně k dispozici na DVD, aby přispělo k poznání moderní historie české společnosti.

V sobotním programu Letní filmové školy se objevil zajímavý výběr časopisu Cinema. Redakce vybrala pro filmovou školu dva filmy z roku 1949 a 1950. Jejich původním záměrem bylo přispět do nabídky nových českých filmů, ale podle slov kritika Jaromíra Sedláčka může každý nové filmy vidět v kině a není třeba s nimi ztrácet čas na festivalu. Podobně nejspíš uvažovalo více distributorů, protože nových českých filmů v nabídce mnoho není. Nicméně uvedení filmů Pytlákova schovanka a Daleká cesta nabízí možnost zajímavého srovnání dvou filmových produktů stejné doby.

Letní filmová škola je pod novým vedením Asociace českých filmových klubů. Za minulý rok se zbavila jejího dlouholetého ředitele Jiřího Králíka, který byl obviněn z finančních nesrovnalostí, a zorganizovala letošní festival zcela pod novým vedením. Uměleckým ředitelem LFŠ je Pavel Bednařík, výkonná ředitelka je Martina Gogolová.

Každá kontroverze instituci či kulturní akci oslabí. Totéž se, jak se zdá, loni a letos stalo i s Letní filmovou školou. Funguje letos v omezené verzi. Sedím v restauraci Orlovna v Uherském Hradišti, kde se v minulých letech celý den konala v rámci LFŠ filmová představení. Letos tu není nic. Omezena byla i kyvadlová autobusová doprava, kterou festival dříve organizoval zdarma. Po nočním představení odvezl autobus LFŠ účastníky do Kunovic i opačným směrem, do Starého Města. Letos autobus do Kunovic neexistuje, ať se účastníci do svého ubytování dopraví jakkoliv. LFŠ chybí charisma.

Chtěl bych napsat krátkou reakci na článek Jana Čulíka o tom, jak Jiří Králík chybí letošní Filmovce. Já nikdy na filmy moc nebyl (i když teď si už několikrát dokola pouštím na svém laptopu film Chimes at Midnight, v němž Orson Welles hraje skvěle Falstaffa) a když jsem se s kamarádem v roce 2005 ocitl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, byli jsme celkem zmateni. Např. jsme pochopili, že filmy jsou překládány v sluchátkách až poté, co jsme bez nich shlédli v originálu film na motivy Joyceova Odyssea, který by asi byl stěží srozumitelný i pro dobré znalce angličtiny. Atmosféra celé školy byla však úžasná a také já bych řekl, že to pramenilo z osobnosti Jiřího Králíka.

Kvůli nově objevené chybě v implementaci systému DNS hrozí na Internetu podvržení webových stránek ve velkém rozsahu. Systém DNS zajišťuje v první řadě překlad jména serveru (např. www.blisty.cz) na jeho číselnou IP adresu (pro www.blisty.cz je to 82.208.32.80). Pokud útočník zmanipuluje nameserver (server, který poskytuje data DNS - zajišťuje ono přejmenování) u poskytovatele připojení (ISP), mohou klientské počítače obdržet nesprávnou IP adresu některého serveru a obsah webu získat z úplně jiného počítače. Útočník by tak mohl například zfalšovat zpravodajství na Internetu nebo ohrozit internetové bankovnictví. Útoky na DNS byly posány již v minulosti , letos však Dan Kaminsky objevil mnohem efektivnější útok a s dodavateli software koordinoval vydání opravných balíčků, které by měly bezpečnostní problém minimalizovat .

Po přečtení jednoho z mnoha rozhovorů, které autor návrhu zeleno-zlaté novostavby Národní knihovny, přezdívané chobotnice, dal médiím, se neubráníte úsměvu. Asi takovému, s jakým sledujete malé dítě při zoufalém přetahování se s dospělými. Chobotnice bude a bude a bude, bouchá pěstičkami do stolu architekt a za silnými slovy a předstíraným odhodláním vidíte slabost a nechápavost. Kaplický ukazuje svou touhou postavit chobotnici na Letné stůj co stůj stařeckou posedlost všech, kteří chtějí svůj vlastní pomník ještě za živa, protože mimo zašlé slávy kdesi v zahraničí a zápisu v Who is who po nich mnoho nezbylo.

V úvahu jsou brány dokumenty „Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu BRDY (ze srpna 2007, od Ministerstva obrany ČR), „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein dne 3. října 2007“ (od vládní komise MO, ze 13.12.2007), „ Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“, (RNDr. Petr Pokorný, CSc., fyzik, Fyzikální ústav AV ČR, Ing. Milan Hlobil, specialista v oboru radiolokační techniky a šíření rádiových vln, Ing. Stanislav Kaucký, vojensko-technický analytik, odborný redaktor), ze dne 28.5.2008.

Již první oponenturní posouzení zprávy vládní komise, které provedli vědci Vysokého učení technického, Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně, Ústavu radioelektrotechniky, dne 1. listopadu 2007, vyznělo velmi nepříznivě pro závěry vládní komise ze srpna 2007.

Vědci z VUT konstatovali, že zpráva vládní komise je naprosto nevěrohodná, vykazuje řadu vážných nedostatků, používá špatně fyzikální jednotky, dedukuje nesmyslné závěry. Vědci vyslovili, že autoři vládní zprávy nechápou fyzikální smysl základních pojmů a fyzikálních veličin radiolokace. Posouzení vládní zprávy vědci z VUT je níže v příloze. Prakticky k podobným či týmž závěrům došla postupně předtím i poté celá řada odborníků, ať již našich či světových, politiků, lidí, kterých si veřejnost pro jejich znalosti a kvality váží.

Na straně druhé, k zastáncům a tvrdošíjným prosazovatelům radaru v Brdech se řadí samozřejmě USA, potažmo zbrojní firmy USA jakožto investor, a pár našich politiků koalice. Je nutno je alespoň zčásti vyjmenovat, aby si občané ujasnili a porovnali odbornost těchto politiků ve vztahu k odborníkům a politikům skutečným a uznávaným: Jsou to především premiér Topolánek, místopředsedové vlády Vondra a Bursík, ministr zahraničí Schwarzenberg, ministryně obrany Parkanová, ministr Cyril Svoboda, pak politici koalice, jejichž přízeň k radaru je definována především stranickou příslušností, velící následovat svého vůdce.

Přinášíme vám plné znění dokumentu, který nyní zveřejnili a vládě zaslali jeho autoři. Tato skupina expertů tvrdí, že paprsek amerického radaru plánovaného v Brdech se může odrazit od letadla nebo od inverzních vrstev a ohrozit lidi. "Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná," uvádějí ve studii experti. "Do vzdálenosti (asi) 50 kilometrů od radaru může docházet k odrazu elektromagnetických vln směrem k zemskému povrchu nebo na druhé letadlo. Každý průlet letounů v okolí radaru do 50 kilometrů je potenciálně vysoce nebezpečný," prohlašují. Při zvýšení výkonu radaru může nebezpečná zóna dosahovat až 80 kilometrů.

27. 7. 2008. Novinky: Paprsek radaru může být po odrazu nebezpečný, tvrdí vědci ZDE

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL

V reakci na Váš otevřený dopis ze dne 27. června 2008, v nemž jste apeloval na pozdržení platnosti personálního auditu v rámci sloučení Botanické zahrady hl.m.Prahy a ZOO hl.m.Prahy, se k tomuto návrhu vyjadřuji v těchto směrech. RHMP schválila závěry personálně-organizačního auditu, na základě něhož auditor doporučuje snížit počet zaměstnanců o 12 pracovníků. To znamená, že po odborné stránce příspěvkovou organizaci Botanickou zahradu hl.m.Prahy bude nadále zabezpečovat 46 odborníků na odpovídající úrovni.

Děkuji tímto panu režisérovi jednoho světového filmu. Jméno režiséra a název filmu bohužel nemohu z důvodu nekalé reklamy uvést, stejně si tyto nepamatuji. Poděkování tvůrci filmu, velkému dramatikovi, patří za to, že mi zhlédnutím filmu nedrásal nervy a umožnil mi prožít aktivní chvíle relaxace.

Poslední dobou si tvůrci mediální kultury dali za úkol divákům vysát krev z žil a vymlátit jim z hlavy mozek. Ale moc se jim to nedaří, ačkoliv nám krvelačně drásají duši. Není jim nic platné, že vydávají násilí a zločin, korupci za spravedlnost, sex za lásku, zvrhlost za mravnost, morálku za peníze, krádež za zisk, oplzlost za romantiku, kýč za umění, hloupost za inteligenci, zlodějnu za privatizaci, privatizaci za kolektivizaci, plánování za tržní náhodu - a tak dále bychom mohli pokračovat do nekonečna, nebo někam jinam.

1. Pohled finanční:

Ve zdravotnictví je asi 210 miliard korun. T. j denně do systém 575 milionů korun za 2 dny 1 l50 000 000. Kč. Ročně 210 tisíc milionů korun. Bez nějaké činnosti shánění obchodů, to tak je přibližně jedna šestina státního rozpočtu ČR. Tedy finančně a objemově velmi zajímavý sytém. Možná poslední velký obchod státu.

2. Pohled managera pojišťovny:

Jak dostat ze systému ven, co nejvíce peněz? Dostat systém pod kontrolu. Tedy privatizovat. Kdo ovládá peníze, ovládá systém.

Ruský tisk dokázal v minulých dnech předvést, jak může v dnešním globálním světě vypadat asymetrická hrozba bez toho, aniž by byla vyvíjena jakákoliv nová technologie. Systematické podvržení věrohodných informací strategického charakteru a rozehrání "výrokové eskalace" hypotetické konfliktní situace patří do vybavení první části studené války v 50. letech minulého století, kdy jak americká, tak i ruská strana neměly dostatek věrohodných informací o potenciálu, technologiích i konkrétních rozhodnutích velení "druhé strany". Obě dvě strany měly strach. A tak se vývoj "odezíral" z úvodníků tisku a každou zmínku v technickém magazínu pro dospívající chlapce Popular Mechanic vyhodnocoval na druhé straně železné opony štáb vojenských expertů a inženýrů vývojových středisek. Nemálo "aktivních opatření" té doby mělo charakter cíleného matení protivníka a vyčerpávání jeho analytických, vědeckých a vývojových kapacit. Vznikaly prototypy fantaskních strojů (VTOL, autogyry, rozličné kombinace letadel a vrtulníků, pilotované rakety, částicové zbraně), z nichž jen mizivé procento našlo konkrétní uplatnění.

Stejnou cestou šel kdysi i Saddám Hussajn a nyní íránský prezident v úsilí o získání pozice regionální mocnosti pro své země. Nebezpečná hra... . A stejnou cestou se vydává i ruská generalita, rozvíjející celou paletu taktických kroků, ukazujících alternativní scénář vývoje "polsko-české krize" ještě dříve, než se začne s konkrétními objednávkami nových strategických zbraní a jejich rozmisťování, ať už to bude v Kaliningradu či jinde.

Ve válce, stejně jako v životě, spočívá tajemství úspěchu ve schopnosti zachovat si široký vějíř možností dalšího postupu. Právě toto tajemství bylo základem přístupu polního maršála Helmutha von Moltkeho staršího k operačnímu umění, v protikladu ke škole polního maršála Alfreda von Schlieffen s jeho krátkozrakou orientací na jedinou variantu. Seznam velitelů a národů, jejichž jediné řešení selhalo, je opravdu dlouhý. (Von Moltke byl autorem operačního plánu, s nímž Prusko v roce 1870 porazilo Francii a vynutilo si sjednocení Německa. Von Schlieffen naproti tomu navrhl operační plán, který po neúspěchu na Marně připravil Německo o vyhlídky na vítězství v I. světové válce - KD.)

Ať už post amerického prezidenta a hlavního velitele v lednu 2009 převezme kdokoliv, bude čelit rapidně se zužujícímu vějíři možných voleb. Po pádu komunismu a Sovětského svazu v 90. letech se prostor volby pro USA rozšířil takřka do nekonečna. Mezitím však řada chybných rozhodnutí omezila další možnosti na pouhý zlomek - a žádné z těch, které ještě zbyly, není zvlášť atraktivní.

Tragédii Jana Kadubce zavinil primárně stát, protože neochránil spotřebitele před podvodným jednáním, u kterého policie není schopna zjistit konkrétního pachatele, i když je schopna prokázat, že došlo k nezákonnému obohacení právního subjektu. A i když došlo k zjevnému podvodu, neustanovení pachatele znamená, že následky nedokázaného trestného činu nese poškozený. Fatálně selhala v případě Jana Kadubce i státní administrativa, neboť poškozenému doručovala chybou státního orgánu písemnost čtyři roky. Policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům trestního řízení nezaslala. To je fatální pochybení, za které stát musí nést následky v podobě plné náhrady škod všem, kteří trestní oznámení podali. Těch ale byla pouze stovka, zatímco poškozených byly dvě tisícovky. Zhovadilý kartel telekomunikačních operátorů okrádal technicky nevzdělané zákazníky několik let, a stát tomu několik let mlčky přihlížel.

Předpokládám, že většina čtenářů Britských listů se nikdy nesetkala s exekučním příkazem. Zde si můžete jeden přečíst. Nebuďte zděšeni, neboť exekuční příkazy jsou směřovány na chudé a bezbranné, vás se tedy netýkají.

Pro obyčejného běžného člověka jsou ovšem vstupenkou do bezdomovectví. Ano, i takto státní moc "vyrábí" bezdomovce! Každá společnost (i v minulosti) si přímo pečlivě a s láskou pěstuje vrstvu lidiček úplně na dně, a to proto, aby mohla svým poddaným vzkázat: Buďte hodní, poslouchejte a nezlobte, můžete dopadnout jako tamti.

Jsem si naprosto jistý, že policie v Ústí nad Labem, kde se soustřeďovala trestní oznámení, výsledek šetření všem účastníkům nezaslala (možná šetřila na poštovném). Proto by bylo vhodné, aby alespoň Britské listy rezultát policejního šetření otiskly.

Telekom, který měl z této "akce" získ 40 %, se podnes jasně ke spoluúčasti nevyjádřil! Telekom si holt může dovolit špičkové právníky.

Ale nač je potom právo, když není o spravedlnosti? Proč tedy neříci otevřeně, že právo je to, co prospívá silnějšímu (Trasymachos). Přesný citát: Tvrdím, že spravedlivé není nic jiného než prospěch silnějšího. [Zl. B 6a z Platóna]

K tomu: Štěpán Kotrba "Mezi právem a spravedlností je stále větší propast"

Román Nesmrtelnost vydal Milan Kundera v roce 1990. Vezme-li ho do ruky čtenář dnes, bude možná překvapen, jak je aktuální. Zdá se, že Francie před osmnácti lety měla s dnešním Českem mnoho společného. V případě románu M. Kundery ale nejde o žádné vizionářství. Spíše se autorovi podařilo zachytit skutečné, určující tendence společnosti, které se během let ještě více zvýraznily.

Novodobí spisovatelé už se nemohou spokojit s klasickým, jednotným příběhem. Ten totiž nedokáže vyjádřit pocit roztříštěnosti, typický pro současný svět. Popularita Milana Kundery spočívá mimo jiné v tom, že jeho knihy dokonale vystihují témata doby, myšlenky a pocity současníků. Jsou mistrovskou, těžko uchopitelnou, konstrukcí, ale ani autor sám nežije v iluzi, že čtenáři jeho dílu porozumí úplně. Přesto se zdá, že i nedokonalého čtenáře se mohou Kunderovy knihy dotknout natolik, že je ochoten ho pokládat za světového autora. Proč Kunderovy knihy tak dobře odrážejí svou dobu? V čem spočívá jejich síla trefit se přímo do centra čtenářova světa? Jak se staly přirozenou součástí postmoderní reality? Pokusíme se najít odpověď alespoň pro případ románu Nesmrtelnost.

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 170 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V červnu 2008 přispělo celkem 173 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 40 954.45 Kč, příjem z reklamy byl v červnu 2008 400 Kč. Na kontě Britských listů v Raffaisenbance jsme měli 30.6. 2008 částku 256 552.30 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a 1,337.78 euro.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.