Znamená to tedy, že měl v úmyslu v Americe pracovat?

Od 1.2.2001 jsem jako fyzická osoba otevřel první a dosud jedinou internetovou kavárnu a klub pro mládež v Jeseníku pod názvem Plíživá kontra. Náplní klubu je nezávislá a menšinová kultura pro mládež - divadla malých forem, výstavy, koncerty akustické hudby a promítání 16 mm filmů. Na provozování mám řádnou licenci, stejně jako na provoz pohostinství a internetové kavárny. Současně jako jediný majitel firmy Jesenický týdeník s.r.o. vydávám jedenáctý rok nezávislé regionální noviny Jesenický týdeník, jako jeden ze dvou posledních týdeníku v českých rukou na Moravě. Vždy jsme se vyjadřovali nezávisle na jakékoliv politické či ekonomické moci, včetně názoru na postupy a praktiky Policie ČR, díky čemuž musel i v našich poměrech odejít policejní ředitel Mohyla vybírající desátky od svých podřízených a kryjící šlendrián v policii. Neoblíbenost u .mocných a nezávislost Jesenického týdeníku u čtenářů je všeobecně známá v postkomunistické společnosti pochopitelná. Ve středu 22.5.2002 nám jesenická policie ČR pod dohledem mně tehdy neznámé firmy Software Security (SWS) zabavila 6 PC ze 7 v naší internetové kavárně Plíživá kontra v Jeseníku. Důvodem bylo údajně nelegální užívání software. Nikdo se však neobtěžoval sdělit, co obsahovalo trestní oznámení a co vlastně hledají.

Na konferencích nebývá ani tak nejdůležitější, co se tam odpřednáší v referátech, nejvýznamnější je navázání či upevnění už existujících lidských kontaktů, Angloameričané tomu říkají psychologickým termínem "bonding". Tak na víkendovém litoměřickém, osmém "Salonu kritického myšlení" uspořádaném na téma "Média jako překážka v komunikaci", bylo pro mě asi nejcennější mnohahodinové klábosení se známými na nejrůznější témata.

Přítomen byl i jeden význačný český spisovatel, moderní klasik, který normálně žije v zahraničí a do České republiky přilétá jen na léto. Bavil společnost u našeho stolu do pozdních nočních hodin. Mimo jiné chválil to, co považuje za pozoruhodnou tolerantnost české společnosti. Přiznal však, že má v rodině zkušenost s rasismem:

"Moje dcera pracuje ve Světové zdravotnické organizaci a má za manžela Inda; s ním má desetiletého syna. Říká mi: 'Tatínku, nezlob se, já bych strašně ráda jezdila do Čech, ale já nemůžu.' Vydala se do Prahy jednou a zašla s desetiletým synem do jakési luxusnější restaurace. Objednala si tam - česky - knedlíky. Číšník jí odpověděl: 'Ty knedlíky jsou pro německé turisty. A dávejte si pozor, ať se to vaše cikánský dítě tady chová slušně.'"

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.