Moderátorka: Základní služby jako zdravotnictví a školství budou možná zprivatizovány a poskytovány v mnoha zemích světa zahraničními multinacionálními firmami. Vyplývá to z revidované obchodní dohody, kterou nyní připravují členové Světové organizace pro obchod. To alespoň tvrdí aktivisté, vystupující proti globalizaci, a zaměstnanci podniků veřejných služeb.

Svobodné obchodování přes hranice států považuje mnoho lidí za velmi důležitou strategii pro podporování hospodářské prosperity. Zatím se vždy prodávaly jen výrobky a zboží a zastánci volného obchodu přes hranice dosud vždycky chtěli uvolnit cestu pro ně. Avšak nyní plánuje tzv. Dohoda GATS učinit totéž pro sektor služeb. Někteří lidé varují, že je možné, že základní služby ve společnosti budou muset být liberalizovány. Pokud by k tomu došlo, regulace těchto služeb by přešla od britské vlády ke Světové organizaci pro obchod, jak informuje Will Yates.

Reportér Will Yates: Když se stal Renato Ruggieri před šesti lety prvním generálním ředitelem Světové organizace pro obchod (World Trade Organisation), jeho úkolem bylo, jak uvedla sama tato organizace, aby napomáhal obchodu, aby plynul lehce, svobodně, spravedlivě a předpověditelně. K tomu má WTO k dispozici dva klíčové nástroje: Všeobecnou dohodu o obchodu a tarifech, GATT, a Všeobecnou dohodu o obchodu a službách, GATS. Obě smlouvy jsou kritizovány.

(Hluk demonstrací) Jiný reportér: Už druhý den byl v ulicích Seattle naprostý chaos. Pořádková policie bojovala na řadě míst s demonstranty...

Reportér Will Yates: Demonstrace, k nimž došlo před dvěma lety v Seattle během setkání ministrů, činných v WTA a následující protesty názorně ukázaly, jak silný odpor vládne proti tomu, co kritikové označují za "slepou oddanost WTA volnému obchodu". Cílem těchto protestů bylo ukázat dopad, jaký mají obchodní dohody na ekonomiky zemí v třetím světě. Kritikové argumentují, že svobodný obchod a spravedlivý obchod, to jsou dva neslučitelné pojmy. Avšak Barry Coates z organizace World Development Movement varuje, že důsledky dohody GATS zasáhnou velmi nepříjemně i lidi na Západě.

Barry Coates:Sektor služeb je nesmírně rozsáhlý. Všichni potřebujeme zdravotnictví, školství, vodárenství, dopravu, komunikace, turistiku a zábavu. A tyto služby budou v budoucnosti řízeny předpisy, které se nyní vyjednávají ve Světové organizaci pro obchod. A s těmito předpisy, které se nyní připravují, není seznámena ani veřejnost ani parlamenty, ale budou mít zřejmě radikální dopad na to, jak jsou tyto služby organizovány a jak jsou poskytovány. Zejména bude radikálně omezeno právo vlád regulovat tyto služby ve veřejném zájmu.

Reportér Will Yates: Podle dohody GATS jsou vlády povinny zajistit, aby nebyla regulace zahraničních společností o nic větším břemenem, než je nutné. Definice toho, "co je nutné", tu vypracuje Světová organizace pro obchod.

Barry Coates: Služby jsou normálně velmi přísně regulovány vládami, protože jde často o otázky veřejného zájmu. Tato dohoda vnucuje vládám model liberalizace, který je nesmírně kontroverzní nejen v Británii - viz problémy, které má britská vláda s regulací železnic, s vodárenstvím, s metrem v Londýně a s leteckými dispečery. Tyto služby jsou nesmírně kontroverzní. Tato dohoda GATS požaduje, aby byly služby řízeny podle liberálních, neregulovaných pravidel trhu. To není nutně ve veřejném zájmu.

Reportér Will Yates: Obavy, jaký dopad bude mít dohoda GATS v Británii, rostou. Před několika měsíci podepsalo 260 poslanců Dolní sněmovny tzv. "early day motion", rezoluci, požadující, aby vláda:

"zajistila, že dojde k nezávislému a podrobnému zhodnocení pravděpodobného dopadu rozšíření dohody GATS na poskytování klíčových služeb ve Velké Británii i mezinárodně."

Reportér Will Yates: Celá řada komunálních úřadů a odborů v sektoru veřejných služeb vyjádřila obdobné obavy. Alex Nunn vyučuje politologii na Manchester University. Také je poradce a researcher pro odborový svaz Association of University Teachers.

Alex Nunn: Problém je, že dohoda GATS nově definuje veřejné služby, včetně vysokého školství, jako výrobek, který se dá kupovat a prodávat na světovém trhu. Už se to nepovažuje, jako dosud, za veřejnou službu pro blaho veřejnosti. Potíž s tímto pojetím je v tom, že to poskytuje univerzitní vzdělání jen na základě schopnosti platit. Vznikají problémy spojené s akademickou svobodou, jakmile začnou komerční sponzoři ovládat výzkum. Už se to děje. Například nyní došlo k silně diskutovanému případu v Kanadě, kde zrušili nabídku zaměstnání pro jednoho vědce, protože byl autorem určité vědecké studie, která se nelíbila komerčnímu sponzorovi dané katedry.

Reportér Will Yates: Mnoho lidí se také obává, že dojde k likvidaci britských veřejných knihoven, které nynější britská vláda považuje za životně důležité pro svůj ideál lehkého přístupu k celoživotnímu vzdělávání. Ruth Rukaski přednáší v oboru managementu vědomostí na South Bank University v Londýně. Je znepokojena, že big business dostane volnou ruku provozovat britské knihovny za účelem vydělávání zisku. Je přesvědčena, že by to poškodilo právě ty lidi, jimž veřejné knihovny od svého založení svou podstatou mají pomáhat.

Ruth Rukaski: Za pár let budou lidi zřejmě muset za přístup do veřejných knihoven platit. Nebo budou muset platit za hledání na internetu, protože účelem provozování knihoven bude maximalizovat zisky. Chudí lidé, nezaměstnaní, důchodci, děti, zejména ti budou postiženi.

Reportér Will Yates: A Barry Coates je přesvědčen, že tento scénář se naplní po celém sektoru služeb. Trh bude rozhodovat o úrovni služeb a nynější poskytovatelé nebudou moci zasahovat jménem veřejnosti.

Barry Coates: Budeme svědky toho, že se komunální úřady a ostatní instituce budou bát zavést řádnou regulaci ve veřejném zájmu, protože si budou myslet, že to bude zpochybněno podle dohody GATS a budou pohnány k Světové organizaci pro obchod. V podstatě to povede k situaci, jak ji charakterizoval americký ekonom J. K. Galbraith: soukromé bohatství bude existovat vedle veřejné chudoby.

Moderátorka: Lord Newby je liberálnědemokratickým členem Horní sněmovny a je také mluvčím ministerstva financí, Nick Cohen píše pro týdeník Observer a Christopher Roberts je předsedou Výboru pro liberalizaci obchodu a služeb v londýnské City. Soukromé bohatství, které existuje vedle veřejné chudoby. Veřejné služby, provozované ve prospěch volného trhu namísto na ochranu veřejného zájmu - je to realistickým pohledem na budoucnost britských veřejných služeb, anebo je to přehnaně pesimistické?

Christopher Roberts: Nejenže je to příliš pesimistické, ale prostě to není pravda. Generální dohoda o obchodu a službách by měla pomoci posílit služby po celém světě. Poskytnout vládám a veřejným úřadům možnost využívat všechnu nejnovější kvalifikaci a metody při rozvoji veřejných služeb. Myslím, že všichni budeme mít prospěch z liberalizace obchodu v oblasti služeb, stejně jako jsme během let měli prospěch z liberalizace obchodu v oblasti zboží.

Moderátorka: Nicku Cohene, vaše reakce?

Nick Cohen: No, ono už v této zemi existuje soukromé bohatství a veřejná chudoba. Tato dohoda jen dále oslabí naše demokratická práva. Jakmile podepíšeme dohodu GATS - a, mimochodem, ta dohoda definuje "služby" nesmírně širokým způsobem, včetně zdravotnictví a školství a celá řada dalších věcí se náhle stává službami, jako například restauratérství a holičství. Nedá se té smlouvě uniknout. Světová organizace pro obchod, která je nevolená, schází se tajně, naslouchá jen big businessu, ta sama rozhodne, jaká regulace je pro podnikání nepřípustná. A nebudete mít žádnou demokratickou možnost, jak se toho zbavit. Takže jestliže si bude chtít Wallmart otevřít obrovské supermarkety v pásmu zeleně kolem Londýna, je velmi pravděpodobné, že volení politikové tomu nebudou moci zabránit.

Moderátorka: Tak tady máme zásadní nesouhlas hned od začátku. Lorde Newby?

Lord Newby: Myslím,že je Nick trochu pesimistický. Myslím, že nynější dohoda GATS tohle všechno neumožňuje. A já jsem znepokojen dohodou GATS a způsobem, jímž by se mohla rozvinout, a to z celé řady důvodů, ale tyto důvody nemají nic společného s existující mírou soukromého bohatství a veřejné chudoby. K tomu došlo z celé řady jiných důvodů, které nemají nic společného s GATS. Podle mého názoru je hlavním problémem s GATS to, že dává velmi silně přednost legalistickému systému regulace amerického stylu. Jakmile něco takového přijmete, vzniká možnost nezamýšlených důsledků. To se podle mé zkušenosti už stalo například v obchodu při problému s banány a to je má hlavní obava. V současnosti však není nic ve smlouvě GATS, co by ospravedlňovalo některá divočejší obvinění.

Nick Cohen: Dám vám - velmi rychle - jeden konkrétní příklad. Vláda státu Kalifornie se rozhodla zakázat jednu přísadu do benzínu, o níž dospěla k názoru, že je nebezpečná. Kanadská firma, která ji vyrábí, zahájila soudní řízení podle dohody GATS, stěžovala si, že je to nepřípustná regulace, a tak donutila Kalifornii, aby všechny benzínové stanice v Kalifornii vykopaly své podzemní cisterny a nově je utěsnily, aby tato přísada z nich neunikala. Pro tyto malé podniky a pro daňového poplatníka to byly obrovské a zbytečné náklady, ovšem pro výrobce to bylo výhodné. K těmto věcem dochází už nyní.

Moderátorka: Dobře. Christophere Robertsi, chci se vás zeptat na ty "neočekávané důsledky". Podepsali jsme dohodu, a tak jsme se stali otroky právníků, kteří nyní budou debatovat o právních definicích, namísto aby volení demokratičtí zástupci debatovali o veřejném zájmu?

Christopher Roberts: Zaprvé, dohoda GATS liberalizuje obchod. Ta dohoda se vůbec nezabývá regulací. To je jiná otázka. GATS nebrání vládám, aby dál pokračovaly v regulaci, jak si přejí, podle normálního demokratického procesu. Co se týče otázky demokracie, dohoda GATS, stejně jako širší Světová organizace pro obchod, vytvořila celou řadu předpisů, které vlády svobodně přijaly. A když vznikají konflikty, jde o konflikty ohledně toho, zda jsou tyto předpisy dodržovány. A to jsou případy, o nichž se pak jedná u soudu, a není překvapivé, že je to kvasiprávní procedura. Je to demokratické.

Nick Cohen: Demokratické to není. Zaprvé soudy jednají veřejně, avšak jednání ve Světové organizaci pro obchod jsou veřejnosti nepřístupná.

Christopher Roberts: Osobně přijímám názor, že by bylo lepší, kdyby byl proces řešení sporů ve Světové obchodní organizaci veřejně otevřenější. Odpůrci tohoto jsou však, a to je zajímavé, právě rozvojové země.

Nick Cohen: Jakmile jednou vaše služby začnou být otevřené vůči dohodě GATS - samozřejmě, Británie už má do určité míry soukromé zdravotnictví a soukromé školy, dostanete se k otázce regulace, které se můj přítel ze City pokusil vyhnout. Předpisy dohody GATS konstatují zcela jasně, že regulace nebude povolována, pokud bude větší překážkou, než je nutné. Kdo bude rozhodovat, co je nepřípustnou překážkou? Zákony o městském plánování? Hygienické zákony a zákony o veřejné bezpečnosti? Ekologické zákony? O tom bude rozhodovat Světová obchodní organizace, nikoliv vaši zvolení zástupci.

Moderátorka: Lorde Newby, tohle přece je znepokojující.

Lord Newby: Je to znepokojující, avšak myslím, že Nick přehání vliv dohody GATS. Pokud tomu dobře rozumím, služeb, které poskytují vlády, se dohoda GATS vůbec netýká. Vidím, že jakmile začnete privatizovat veřejné služby, dostanete se do potíží. Ale to je pak také otázka, zda by se měly privatizovat veřejné služby.

Nick Cohen: Ne, jde o to, zda je trh služeb už otevřený, a tak tomu v této zemi skutečně je. I vězení tady byla zprivatizována. Dovolte mi jeden citát od Dina O'Hara, je to ředitel jedné z největších pojišťoven na světě, je samozřejmě americká. Ten se vyjádřil - hovoří o GATS: "Jsme přesvědčeni, že toto vyjednávání bude velkou příležitostí pro americké podnikání. Soukromé zdravotní pojištění bude moci expandovat na zahraniční zdravotnické trhy." A předchozí šéf WTO konstatoval: "Svět si dosud neuvědomil, jak důležité a jak obrovské je toto rozhodnutí."

Christopher Roberts: Ano. Nechť si říká Din O'Hare, co chce. Mně se zdá docela přirozené, aby si firmy po světě hledaly příležitosti jak rozvinout své podnikání ve vlastním zájmu i v zájmu zemí, do nichž budou investovat. Z britského hlediska je to obrovským způsobem v našem zájmu, vzhledem k tomu, že dvě třetiny britské ekonomiky, jsou služby , rozvíjet mezinárodní obchod v této oblasti. Je to nesmírně důležité pro naši prosperitu a pro zaměstnanost. Nemůžeme to zahazovat. Finanční služby například tvoří milion pracovních příležitostí zde v City v Londýně. Oblast služeb je pro nás mezinárodně obrovský byznys. Znalosti a kvalifikace, které přinášejí britské banky a pojišťovny do mnoha zemí světa, posilují i jejich ekonomiky. Ano, je to prospěšné nám, ale i pro tyto ostatní země.

Moderátorka: Nicku, tato opatření musejí mít i pozitivní dopad. Jestliže například dojde k rozšíření kvalifikace přes státní hranice a není potřeba studovat například lékařství jen v Británii, protože víme, že i v mnoha jiných zemích bylo dosaženo např. vysokých kvalit chirurgů, to přece musí být dobrá věc?

Nick Cohen: Samozřejmě. Nepopírám, že britské podniky budou mít z této dohody prospěch, zejména firmy v londýnské City, odkud právě přichází tlak na přijetí této dohody. Avšak je od nás požadováno, abychom obětovali - po celé Evropě - své sociálnědemokratické systémy zdravotnictví a sociálního pojištění za to, že se nám dostane obchodních příležitostí ve třetím světě. A zda to bude či nebude dobré pro třetí svět, to je velmi složitá otázka. V některých aspektech to bude pro ně dobré. Avšak jediné země v třetím světě, které se dostaly z chudoby, na Dálném východě, Japonsko, Korea, to udělaly tak, že ochraňovaly svůj průmysl, nikoliv prostřednictvím volného obchodu.

Christopher Roberts: Jak může říkat, že GATS obětuje naše sociálnědemokratické tradice ve zdravotnictví a ve školství. Dosud neexistuje ani jeden příklad, kde by se to začínalo v Evropě dít.

Nick Cohen: Cituji Pascala Longa, Komisaře EU pro obchod, který přichází po Leonu Brittanovi, který hovořil o tom, že zdravotnictví a školství jsou oblasti, zralé pro liberalizaci.

Christopher Roberts: V současnosti nepožádala žádná členská země ve Světové organizaci pro obchod o žádnou liberalizaci na území žádné jiné členské země v oblasti zdravotnictví. To je prostý fakt. Země po celém světě neplánují nyní liberalizovat své zdravotnictví.

Moderátorka: Avšak to neznamená, že k tomu nedojde. V Británii máme velké zkušenosti s privatizací. Byla přece doba, kdy by si nikdo nepomyslel, že zprivatizujeme dopravu a telekomunikace anebo vodárny. Takže je možné, že k tomu dojde.

Christopher Roberts: Teoreticky ano, ale ještě k tomu nedošlo. Podle dohody GATS si však vlády zachovávají absolutní právo regulovat služby.

Nick Cohen: To všechno zní velmi rozumně, ale podívejme se například na ten problém s banány, o němž ví tady pan lord. Británie a Francie měla malé ostrovy v Karibské oblasti, kde bydlí potomci otroků, které tam odvezli naši předkové. Měli jsme s nimi dohodu, že od nich budeme kupovat banány, aby ty ostrovy nepropadly chudobě. Americká multinacionální firma, která ani nepěstuje banány v Americe, ale dává peníze Republikánům i Demokratům, nás pohnala ke Světové organizaci pro obchod, tam se konstatovalo, že banány jsou služba a že smlouva Británie a Francie s těmito malými ostrovy na dodávku banánů byla nepřípustně exkluzivní. Ostrovy o právo prodávat banány do Evropy přišly. Jde tady o velmi důležitou otázku veřejného zájmu. Veřejným zájmem je plnit jednou uzavřené dohody, ale také je veřejným zájmem zabránit tomu, aby se to ostrovy staly centrem pro překupnictví drog, které zaplaví Evropu a Ameriku narkotiky. Nemůžete dovolit podnikatelům, aby určovali veřejnosti, co je veřejný zájem. Existuje vyšší zájem a důležitější principy než principy volného trhu. Proto máme volené politiky.

Christopher Roberts: Není pravda, že Američané dominují světové scéně. To podceňuje vyjednavačské schopnosti lidí z EU i z rozvojových zemí. Hovořil jsem minulý týden v Ženevě dva dny s celou řadou rozvojových zemí a všechny se velmi zajímaly o GATS. Měly námitky v oblastech jako je turistika či pohyb osob ...

Moderátorka: Lorde Newby, zdá se, že tady kolem tohoto stolu jsme vůbec nedosáhli dohody. Jak proboha tomu mají porozumět obyčejní spotřebitelé?

Lord Newby: Vzhledem k tomu, že sami nevíme, jak to ovlivní jejich situaci, to ukazuje, co je podstatou problému. Organizace, o nichž hovoříme, se stávají téměř jakýmsi byzantským dvorem - jsou tam vrstvy a vrstvy předpisů a je nesmírně obtížné jimi proniknout. Souhlasím s Nickem, že je zapotřebí, aby se veřejnost o tyto věci více zajímala a souhlasím, že způsob, jak tyto předpisy jsou realizovány, je nutno zjednodušit. Britská vláda a vlády EU si musejí dát velký pozor na další kroky a neměly by s realizací této dohody spěchat.