Spojené státy se asi rozhodly, co budou dělat, a veškerá doporučení ode mne přicházejí příliš pozdě. Avšak vojenské akce samy o sobě za nynějších okolností situaci jen ztěžují - zejména, pokud bude válka trvat dlouho a pokud přijde o život mnoho civilistů. Nejlepším řešením by bylo, kdyby Spojené státy usilovaly o jednotné politické řešení, jehož součástí by byly všechny afghánské skupiny. Jinak totiž začnou různé země podporovat rozbroje mezi různými afghánskými skupinami a to bude mít záporný dopad na celý region.

Nejsem si jist, jestli bude letecké bombardování účinné. Než byly letecké údery zahájeny, členové Talibánu byli velmi nervózní a Talibán měl v obyvatelstvu velmi malou podporu. Všichni se báli. Ale jakmile bombardování začalo, lidi začali říkat: "No, není to tak zlé. To jsme zažili horší věci. To vydržíme."

Takové reakce jsem byl často svědkem v boji. Voják v hrůze utíká. Pak si uvědomí, že mu nehrozí okamžité nebezpečí. Zastaví se, začne čelit nepříteli a vrátí se mu odvaha.

Takže během posledních několika týdnů jsem svědkem větší podpory pro Talibán než kdy předtím. Snažíme se vyvolat v Talibánu povstání, ale Spojené státy nám nedaly šanci. Zdálo se, že se rozhodly zaútočit, i kdyby někdo přišel s nejlepším návrhem na světě, jak se tomuhle vyhnout. Pro mě to byl velký nezdar.

Spojené státy by měly udržovat tlak, hlavně prostřednictvím peněz, ale neměly by bombardovat. Není možné změnit vedení Talibánu ani bombardováním, ani vyjednáváním. Namísto toho jsem jednal s veliteli Talibánu na druhé úrovni, s bývalými mudžahídy a se staršími kmenů. Usiluji o to, aby tito lidé učinili prohlášení, že Talibán se musí vzdát vlády a že ti, kdo to neuznají, se stanou terčem vojenských útoků.

Avšak všichni mě upozorňují, že má-li se to stát, musí existovat nějaká alternativní struktura, kterou by členové Talibánu mohli začít podporovat. Většina z nich nepřejde k Severní alianci, a Severní alianci nesmí být dovoleno převzít moc, protože by se pomstila všem, kdo proti ní kdy bojoval, a přiměla by obyvatele, aby opět začali podporovat Talibán. Severní alianci nesmí být dovoleno provádět útoky, alespoň proti Kábulu a na východě a na jihu (tj. v centru území národa Pashtun.)

Pokud budou tyto podmínky respektovány, sdělilo mi mnoho členů Talibánu, budou mnozí z nich ochotni Talibán opustit.

Všechno jsem to sdělil americkým činitelům a řekli jim to i jiní. Avšak není možno najít nikoho pod úrovní prezidenta, kdo by byl ochoten vzít na sebe odpovědnost za určité rozhodnutí. Jestliže Spojené státy budou dál bombardovat a budou pomáhat Severní Alianci, pak bude naše práce daleko obtížnější. Problém je, že Američané nemohou nijak ovládat velitele Severní aliance v Afghánistánu, jestliže se tito velitelé rozhodnou zaútočit na Kábul anebo začít lidi masakrovat. Jak by je mohli Američané zvládnout? Tím, že jim pohrozí, že je budou také bombardovat?

Talibán se většinou skládá z národa Pashtun a Pashtunové jsou klíčem k tomu, jak se Talibánu zbavit. Kdykoliv je Talibán slabí, začne využívat pashtunského nacionalismu a to má určitý efekt. Boj proti Talibánu potřebuje dvě etapy: vojenskou strategii, jejímž prostřednictvím by došlo k rozštěpení a svržení Talibánu, to by měli provést Afghánci sami, nikoliv Spojené státy, a pak velké národní shromáždění k vytvoření budoucí vlády, včetně zástupců všech etnických skupin a kmenů.

Pokud možno bychom se měli zaměřit na to, abychom se vyhýbali krveprolévání. Talibán je jako křišťálová koule. Je velmi tvrdý, ale křehký, Bude-li zasažen správným způsobem, rozpadne se na tisíc kusů. Avšak bombardování Afghánistánu není správný způsob. Namísto toho bychom měli ochromit ústřední vedení, což je velmi malá a uzavřená skupina a je to to jediné, co drží Talibán pohromadě. Bude-li tato skupina zničena, všichni bojovníci Talibánu si vezmou svou zbraň a pokrývku a zmizí zpět domů. To bude konec Talibánu.

Avšak Spojené státy se snaží ukázat každému, jak jsou silné, dobýt vítězství a postrašit všechny lidi na světě. Americe nevadí utrpení Afghánců a je jim jedno, kolik našich lidí bude usmrceno, A to se nám nelíbí. Protože Afghánci musejí nyní trpět za ty arabské fanatiky. Jenže my všichni dobře víme, kdo v osmdesátých letech přivedl tyto Araby do Afghánistánu, ozbrojil je a vytvořil pro ně základnu. Byli to Američané a CIA. A Američané, kteří toto všechno učinili, dostali medaile a dobrá zaměstnání, zatímco po celé ty roky Afghánci trpěli pod útlakem těchto Arabů a jejich spojenců. A teď, když se stala Amerika terčem teroristických útoků, namísto aby potrestala Američany, kteří toto způsobili, trestá Afghánce.