Jednostrannost České televize - pluralitní kritičnost BBC

Hned na první pohled je zarážející jednostranně propagandistický úhel pohledu České televize. Pracovníci zpravodajství ČT zjevně zastávají v pluralitním a nepřehledném světě poněkud absurdní názor, že existuje "jediná, svatá pravda" a tu je nutno zjistit a divákovi prezentovat. Ale zjistit ji, to je lehké: je to přece pravda našeho "nejvěrnějšího spojence". Stačí tuto pravdu opsat (z tiskových prohlášení spojence) a ve vysílání ji donekonečna opakovat, takovým způsobem, aby to budilo co nejmenší množství otázek.

Kdysi se nekriticky přebíraly zprávy ze sovětského úhlu pohledu. ČT usoudila, že stačí obrátit znaménka - kde kdysi pěla chválu na šťastné sovětské zítřky, přebírá nyní propagandu americké vlády. Základní zásadu, že novinář se musí v první řadě zajímat o osud obyčejných lidí bez vlivu a bez moci, Česká televize nezná. Poklonkuje mocným a její vidění světa je pohledem od stolu mocných. Podle České televize je všechno v pořádku. Co Amerika činí, dobře činí. Srovnejte tento její postoj se skutečnou veřejnoprávní televizí, zpravodajstvím televize BBC. Tam se dovídáme, že realita kolem nás je často kontroverzní a složitá, budí pochybnosti a otázky a politikové nejsou giganty a pány světa: často činí nebezpečná a nesprávná rozhodnutí. Jejich činnost je nutno ve veřejném zájmu zpochybňovat.

Při příležitosti desátého výročí pádu komunismu vysílala Česká televize v roce 1999 po celý den pro připomenutí totality záznamy pořadů z doby před rokem 1989. Teď už by si to asi mohla znovu dovolit jen těžko. Vyšlo by totiž najevo, jak nepříjemně podobné je jednostranností svého pohledu nynější zpravodajství ČT televiznímu zpravodajství v době komunismu.

A skutečně, co diváka na zpravodajství České televize o válce v Afghánistánu upoutá především, je to, jak podobně je toto zpravodajství strukturováno jako někdejší komunistické zprávy. Níže citované zpravodajství České televize o Afghánistánu silně připomíná strukturu někdejších svodek TASSu. "Boje se zintenzivňují, nepřátelé (dříve: 'imperialisté') zuří, spojenci požadují ještě silnější bombardování, rozdává se humanitární pomoc." Česká televize se v těchto Událostech záměrně vyhnula veškerým informacím o tom, že už v této době začínala být americká bombardovací kampaň obecně považována za kontroverzní, vzhledem k jejím nejasným cílům, vzhledem ke zmatkům v americkém velení, vzhledem ke kontroverznímu používaní kazetových (tříštivých) bomb a vzhledem k rostoucímu počtu civilních raněných a mrtvých. Jaký to však má smysl, skrývat před českým televizním divákem informace?

Aby český divák nezačal o mrtvých a raněných sám uvažovat, válku mu Česká televize prezentuje co nejneosobněji a co nejteoretičtěji. "Jsou hlášeny prudké přestřelky." Ano - ale televize BBC, jak vyplývá ze zveřejněné ukázky z jejích večerních zpráv - si zároveň klade ony vážné otázky o směru a smyslu nynější války a o tom, co se v ní děje obyčejným lidem. "Smrt každého člověka mě umenší, neboť jsem součástí lidstva. Nikdy se neptej, komu zvoní hrana - tobě zvoní" - napsal anglický alžbětinský básník John Donne. Žádná osobní svědectví o osudech civilistů jsme v ČT neviděli - ČT se namísto toho zmohla jen na dosti irelevantní, banální výroky protitalibánské opozice, že totiž nová vláda po pádu Talibánu musí vzniknout na základě volby celonárodního afghánského shromáždění. Dobře, to víme už dávno. Opět to byl - obscénní - pohled na svět jen z hlediska vládců. Česká televize neví, že novinář nikdy nesmí nekriticky přijímat tvrzení mocných.

Irelevantní byly i záběry z Bosny a nereflektované informace SFORu o tom, že tam byly objeveny a rozbity struktury se spojením na organizaci al Qaeda. Jaký to mohlo mít ve zpravodajství ČT význam než propagandistický: cílem bylo ujistit diváka, že může být klidný, neboť "Bushova válka proti terorismu vítězí po celém světě".

Česká televize sice má v severním Afghánistánu reportéra, Martina Jazairiho, ale ve vysílání ho 25. 10. nepoužila: asi proto, že jediné, co zjistil, bylo, že byly "shazovány americké potravinové balíčky". I washingtonská zpravodajka Petra Flanderková se při svém vstupu téměř stoprocentně přidržela propagandy, vycházející z Pentagonu, a nepokusila o vůbec žádnou analýzu. Namísto toho, aby diváky informovala o tom, jak jsou vnímány cíle války (srovnejte vstup zpravodaje BBC z Washingtonu Stephena Sacchura) hovořila o bulvárně znějících podružnostech - o spekulacích, že možná jsou americké humanitární balíčky "otráveny", a o tom, že dostal Bill Clinton údajně zásilku s "bakteriemi salmonely". Soudnost ohledně toho, co je a není důležitá zpráva, je něco, co by mělo být základní výbavou reportéra. Bylo by také dobré umět při živém vstupu do vysílání nekoktat: v tomto rozhovoru s Prahou měla Petra Flanderková kupodivu dost značné problémy mj. se slovem "bioterorismus".

Zpravodajství České televize selhalo na celé čáře - nebylo schopno nezávislé analýzy, nebylo schopno určit, co je v informacích toho dne o válce v Afghánistánu nejdůležitější, nepřineslo žádné objevné či exkluzivní záběry z této války (BBC odvysílala záběr, na němž byly málem americké stihačky zasaženy střelou Stinger, odpálenou vojáky Talibánu), nesvědčilo o osudu obyčejných lidí (BBC přineslo reportáž o zraněných dětech) ani neinformovalo o vzrůstajících pochybnostech při vedení této války a o tom, jak se na ně snaží reagovat američtí představitelé (tím se ve zpravodajství BBC zabývali ze třech různých úhlů pohledu tři různí komentátoři).

Česká televize prezentuje informace ze zahraničí, jako by šlo o nereálný svět, kdesi za mlžným sklem. K tomu přispěla i skutečnost, že válce o Afghánistán (nesmírně závažné téma, které určí politické poměry na tomto světě na dlouhou dobu dobředu) věnovala v Událostech pouhé 4 minuty. BBC jen v prvních reportážním bloku na téma války v Afghánistánu, jehož mírně zkrácený transkript publikujeme (následoval pak další reportážní blok, o útoky antraxem v USA) věnovala této tématice v půlhodinových zprávách 12 minut.

Boje sílí, bombardujte více!

Česká televize, Události, 25. října 2001 - reportáž o Afghánistánu trvá 4 minuty

Bohumil Klepetko: Dobrý večer. Máme pro vás Události.

Iveta Toušlová: Dobrý večer.

(Titulek s dramatickou hudbou: BOJ S TERORISMEM)

Iveta Toušlová: Americké letectvo pokračuje v útocích na pozice Talibanu severně od Kábulu i na jihu země v provincii Kandahár, v baště tohoto vládního hnutí. Ze severní fronty jsou hlášeny prudké přestřelky mezi talibanskými silami a jednotkami Severní aliance. Její představitelé dnes vyzvali Spojené státy, aby ukončily leteckou kampaň ještě před zahájením mulimského posvátného měsíce ramadánu, který začíná v polovině listopadu. Velitelé Severní Aliance v této souvislosti požadují, aby bombardování frontových pozic bylo ve zbývajícím čase tvrdší.

Tomáš Šponar (sestavil tuto zprávu v pražském studiu): Ministr zahraničí exilové afghánské vlády Abdallah Abdallah dnes prohlásil, že americké útoky na postavení vládního hnutí Taliban nepostačují ke zničení jeho jednotek na severní frontě. Lepších výsledků by bylo dosaženo, kdyby byly frontové pozice masivně bombardovány, dodal ministr Abdallah. Agfhángští exiloví politici vyzývají ke svolání tzv. Velké džirgy, tradiční shromáždění stařešinů všech afghánských kmenů. Tento nejvyšší rozhodující sněm by měl určit hlavu státu a prozatímní vládu, v případě že padne Talibán. Ze severu Afghánistánu na frontové linii mezi Talibanem a Severní aliancí byla dnes hlášena prudká dělostřelecká a kulometná palba.

Boj proti terorismu pokračuje i v ostatních částech světa. Mezinárodní stabilizační síly oznámily, že rozbily organizaci napojenou na teroristickou síť al Kaida islámského radikála Usamy bin Ládina. Mluvčí SFOR v Sarajevu nechtěl komentovat detaily operace. Sdělil nicméně, že zahrnovala zatčení některých Bosňanů a lidí z Blízkého východu.

(Angličtina mluvčího nesrozumitelná, přehlušena českým překladem:) "SFOR nikdy nepodnikne akce bez jednoznačných důkazů. Máme řadu informací, které sdílíme s bosensko-hercegovskými institucemi. Díky společným opatřením, podniknutým SFOR, NATO i místními představiteli, jsme rozbili spojení na teroristickou síť al Kaida v Bosně a v Hercegovině."

Tomáš Šponar: V Afghánistánu je s blížící se zimou a pokračujícími boji stále naléhavější otázka humanitární pomoci. V uprchlickém táboře nedaleko severoafghánského Chočbachadinu dnes rozdělovala humanitární pomoc pro více než tisíc uprchlíků německá organizace Kafanamur (?) Martin Jazairi, zvláštní zpravodaj České televize v severním Afghánistánu, oznámil, že do jím sledované oblasti v noci na dnešek americké letouny shazovaly potravinové balíčky.

Iveta Toušlová: Ve Washingtonu máme stálou zpravodajku Petru Flanderkovou. Dobrý večer, Petro. Okolo balíčků humanitární pomoci pro obyvatele Afghánistánu se rozpoutala mediální válka mezi Pentagonem a Talibanem. Máš k tomu další informace?

Petra Flanderková: Pentagon má údajně informace ze tří různých zdrojů, že Taliban otravuje ty balíčky s humanitární pomocí, stejně tak otravuje humanitární pomoc, která přichází do Afghánistánu v kamionech. Taliban se pochopitelně brání tím, že by nikdy nezasáhl proti vlastním obyvatelům, nicméně objevily se i informace obrácené, a sice, že Talibán se sna- že - Američané shazují otrávené balíčky. Já si myslím, že to je taková psychologická válka obou stran.

Iveta Toušlová: A ještě jedna otázka: Co je nového v případu antrax?

Petra Flanderková: V případu antrax se nově ukázalo, že ten - antrax, který přišel - é - v do - dopise senátoru - é - Tomu Daschlovi - byl velice sofistikovaný, byl chemicky upravený, jemně rozemletý a podle odborníků na bioter-r - é - terorismus - é - K tm - K temu - podle odborníků na biote- terorismus mohlo k tomuto dojít pouze ve Spojených státech, v Iráku anebo v - - Rusku. Kloní se ale k názoru, že se tak stalo v - Americe. Jsou tu nové případy antraxu. Zaměstnankyně televizní stanice NBC onemocněla kožním antraxem a antrax se znovu objevil i v budově - Hartově budově senátu, kam přišel před deseti dny dopis pro senátora Toma Daschla. Ještě jedna informace ze Spojených států: bývalému prezidentu Bill Clintonovi (sic) přišel balíček, kde byly údajně bakterie salmonely. Zatím ale není jisté, jestli tento případ nějakou spojitost s antraxem.

Iveta Toušlová: Petro, díky.

Dramatická znělka: (BOJ S TERORISMEM)

Iveta Toušlová: A ještě jedna čerstvá zpráva. Před několika minutami oznámil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, že Spojené státy pozastaví některé zkoušky spojené s plánovanou protiraketovou obranou. Bushova vláda tak chce zabránit porušení dohod s Ruskem v době, kdy se obě velmoci snaží o strategickou spolupráci.

(...)

Střela, která těsně minula americké stihačky. Ranění civilisté hledají pomoc

Tento blok reportáží trval 12 minut

Transkript cca první poloviny Ten O'Clock News televize BBC 1 z 25. 10. 2001, který jsme už jednou v BL publikovali. Uvádíme ho znovu pro srovnání s ČT.)

Nejistota, zmatek a chaos v USA, kritika nejasných cílů nynějšího bombardování, usmrcování civilistů a užívání tříštivých bomb povede zřejmě k rychlému rozhodnutí vyslat do Afghánistánu pozemní vojska. Tak interpretovaly ve čtvrtek 25. října situaci v "boji proti terorismu" hlavní večerní zprávy televize BBC 1 ve 22 hodin. Tento první blok, věnovaný bombardování Afghánistánu v těchto půlhodinových večerních zprávách (bez informací o dalších případech antraxu v USA, které následovaly později) trval 12 minut. Překlad přinášíme v mírně zkrácené verzi. (Mezititulky v překladu těchto zpráv jsou redakční.)

Washington čelí kritice - pojedou britská komanda do Afghánistánu?

Moderátor Michael Burke: Dobrý večer. Jak dnes čelil Washington rostoucí kritice, že jeho bombardovací kampaň v Afghánistánu není dostatečně účinná, britská vláda připravovala vojenské jednotky, které se mají účastnit pozemní války. V pátek bude oznámeno, že do Afghánistánu budou vyslány komanda Royal Marines, celkem asi 1000 vojáků. Budou přesunuti na námořní letadlové lodi, odkud budou podnikat útoky na území, které ovládá Talibán. (záběry z Ománu)

Reportérka Bridget Kendalová: Po celý měsíc se tato britská komanda podrobovala výcviku v Ománu. Nyní se možná někteří nebudou vracet domů. Namísto toho pojedou do Afghánistánu. Je to pro Británii nová, riskantní etapa. A dnes v Londýně na konferenci, kterou zorganizoval jordánský korunní princ, varoval Tony Blair, že to nebude lehké.

Britský premiér Tony Blair: Podílíme se nyní na velmi složité době. A máte, Vaše Veličenstvo, naprosto pravdu, že potřebujeme, aby zásahy proti terorismu skončily co nejdříve.

Bridget Kendalová: Některé britské speciální jednotky prý už v Afghánistánu jsou. Další jednotky asi přijdou z brigády, skládající se ze tří komand, která je na cvičení v Ománu. (...) Jsou vycvičeni pro boj v arktickém a v hornatém terénu. A s nimi vrtulníky Sea Kings a útočné helikoptéry, pravděpodobně rozmístěné u pákistánského pobřeží na vrtulníkové lodi HMS Ocean, anebo na letadlové lodi HMS Illustrious. Bojovníci Talibánu, s nimiž se setkají na místě, možná nevypadají příliš nebezpečně, avšak přechod k vyslání pozemních jednotek se organizuje nyní v době, kdy začínají američtí činitelé přiznávat, že je tento nepřítel, Talibán, překvapivě odolný. Stále vzdoruje, po téměř třech týdnech leteckých úderů. A Osamu bin Ladena, člověka, kterého chtějí Američané živého nebo mrtvého - Američané stále nemají.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld: Pohybuje se z místa na místo? Samozřejmě, že ano. Ééé. Zjistili jsme, kde je? Ne. Způsobem, který by nám umožnil něco podniknout? Ne. Snažíme se dál? Tím si můžete být jisti. Předpokládáme, že ho dostaneme? Ano.

Kritické hlasy, že jsou zabíjeni nevinní lidé, sílí

Bridget Kendalová: Jak začínají být letecké údery něčím zcela běžným, možná nevyhnutelně začíná růst kritika civilních mrtvých a raněných. Lidé protestují proti užívání tříštivých bomb. Někteří muslimští spojenci požadují otevřeně zastavení bombardování. Pentagon začíná vystupovat defenzivně.

Náčelník štábů americké armády Richard Meyers: Pokračuje to podle našeho plánu a - - -nemyslí - nemyslíme si, že děláme jen oddělené, neorganizované věci. Naše akce jsou promyšlené, úmyslné, dobře naplánované a - zda to bude úspěšné, to se teprve uvidí, ale myslím si, že určité úspěchy zaznamenáváme.

(...) (Informace o tom, že šéf britských opozičních konzervativců Ian Duncan Smith bombardování podporuje.) Bridget Kendalová: Největší množství protestů vyvolala právě letecká válka. Pokud se nyní přesunuje válka v Afghánistánu k užití pozemních jednotek, mohlo by to dostat Spojené státy a jejich spojence z palby kritiky. Avšak za značnou cenu. Budou zřejmě vojenské oběti.

Není to válka, jakou mnozí předpokládali

Moderátor Michael Burke: Náš politický editor Andrew Marr je v Downing Street. Kdy tedy půjdou tato komanda do akce?

Andrew Marr: Myslím, že velmi brzo, protože jak vysvětlovala Bridget, je už v mnoha ohledech velmi málo času. Myslím, že politicky tohle není zrovna taková válka, jakou mnozí lidé předpokládali. Maximum humanitární pomoci, velmi přesně zaměřené, velmi krátkodobé bombardování - a pak razie s cílem zlikvidovat al Qaedu a Osamu bin Ladena. Ukázalo se, že tomu tak vůbec není. Humanitární pomoc se dostala do strašlivých potíží, bombardování pokračuje déle, než mnoho lidí očekávalo, nutně došlo k zasahování nesprávných cílů a v důsledku toho zahynuli civilisté - a nad to všechno, Osama bin Laden se pořád ještě skrývá někde v nějaké jeskyni a [Američané] nemají žádnou možnost, jak ho najít. Tato vojska mají vstoupit do jižního Afghánistánu téměř určitě proto, aby se pokusila chytit ty osoby, o nichž bylo zpočátku řečeno, že budou chyceni, a chytit je co nejdříve, než se koalice rozloží a dokud je ještě čas před zimou.

Moderátor Michael Burke: Pohlíží Londýn na tuto válku pořád ještě stejně jako Washington, anebo jinak? Existuje třeba nějaký rozdíl v důrazu, za scénou?

Andrew Marr: Existují rozdíly v důrazu. Jde o úplně jiné operace. Washington je otevřená, daleko větší operace, v Americe dochází ve vládě k většímu množství neshod a víc se tam o tom mluví, upřímně řečeno, britská vláda je ve srovnání s tím těsně provázaná a tajnůstkářská skupina, ve srovnání s Washingtonem, britská vláda mluví jednotným hlasem. Washington zatím dělal tyto krátkodobé razie. Bude to teď jiné. Britská vojska budou v Afghánistánu déle a riziko bude daleko intenzivnější. Londýn zastává názor, že bez pozemních vojsk nebude možné chytit ty lidi, které od samého začátku chytit chtějí. Americké stihačky, které byly málem sestřeleny

Moderátor: Hlavní afghánská opoziční skupina požaduje od Američanů, aby shazovali více bomb na Talibán. Nepostoupí směrem ke Kábulu, pokud útoky nezintenzivní. Avšak podle nepotvrzených zpráv z Kábulu umírají při amerických náletech civilisté. Z frontové linie Severní aliance u Kábulu se hlásí David Loyne.

David Loyne: Je to tvrdé. Bombardují Afghánistán už skoro měsíc a frontovou linii severně od Kábulu téměř týden. A nikdo se americkým letadlům skoro nepostavil, až dnes - když se Američanům dostalo poněkud nepříjemné připomínky zbraní, které dodali Afgháncům proti Rusům. (záběry dvou amerických stihaček letících po modré obloze, ve vzdálenosti asi 200 metrů, mezi nimi ze země proletí stříbrný bod. Záběr se vysílá znovu, tentokrát zpomaleně.) K tomu komentář reportéra: Zpomaleně: ta stříbrná šipka mezi oběma stihačkami nemůže být nic jiného než protiletadlová střela Stinger.

Afghánská exilová vláda: Bombardujte více. Ale co zabíjení civilistů a dětí?

(...) (Pořad pokračuje informacemi o tiskové konferenci, na níž vystoupil s požadavky Severní aliance, aby Američané útočili na Talibán silněji, ministr zahraničí afghánské exilové vlády Abdallah Abdallah.)

Moderátor: Do Pákistánu se dostávají zranění civilisté, kterým se podařilo z Afgánistánu uprchnout. V pákistánském městě Quetta je reportér Fegal Keane:

Reportér Fergal Keane: (Záběry šrapnelem poraněných dětí a jejich matky, těžce nemocné v horečce, ležící na posteli.) Redi Guls vařila večeři, když začaly exploze. Čtyři její děti byly usmrceny. Nemluvně, její syn Hammidullah byl raněn. (záběr na tvář nemluvněte, plnou oděrek od šrapnelu). (Na posteli sedí, nehybně, mlčky a v hrůze asi osmiletá holčička, drží v ruce nehybně malou panenku.) Její neteř Karmna byla poraněna šrapnelem a ztraumatizována. (Pauza v komentáři, další záběry poraněných lidí a dětí.)

Fergal Keane: Ti, kdo přežili, uvádějí, že minulou neděli večer bylo usmrceno 22 členů téže rodinné skupiny. Očití svědkové vypovídají, že nedaleko byla budova Talibánu. Kamal Mohammed pracoval ve vesnici jako zaměstnanec humanitární organizace Lékaři bez hranic.

Kamal Mohammed: Přiletěla letadla a shodila bomby. Někteří lidé byli usmrceni, jiní zraněni.

Fergal Keane: Samil Melow byl majitel obchodu. Říká, že byl zasažen, když se snažil nosit raněné do bezpečí.

Samil Melow (obvázaný muž na lůžku): Snažil jsem se vytahovat malé děti z trosek. Pak přiletělo druhé letadlo a shodilo bomby a na mě spadla zeď.

(detailní záběry kousků šrapnelu)

Fergal Keane: Toto jsou kousky šrapnelu, vyoperované z těl raněných. Jsou to malé, ale smrtící úlomky.

Fergal Keane: Talibán často tvrdí, že bylo usmrceno a zraněno mnoho lidí. Nedá se to ověřit, Talibán nevpustí do země lidi zvnějšku, aby to vyšetřily. Ale čelný pracovník významné humanitární organizace bere tato svědectví velmi vážně.

Pracovník americké organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch: Hovoříme tady o velmi důvěryhodných a podrobných tvrzeních, která do sebe navzájem plně zapadají. Proto si myslíme, že je důležité, aby Spojené státy vyšetřily, co se tady stalo, a zveřejnily, co zjistí.

(brečí zraněné nemluvně) Fergal Keane: Tento malý člověk, který přežil, se ze svých zranění uzdraví. (záběr nehybné, horečnaté ženy) Jeho matka je vážně zraněna, ale ví dobře, co se stalo. Včera večer řekla jednomu zaměstnanci nemocnice: Přišla jsem o své děti.

Fergal Keane: Předložili jsme tyto výpovědi lidí, kteří přežili, a výpovědi svědků Pentagonu. Pentagon se však odmítl vyjádřit k "operačním záležitostem". Konstatoval, že se snaží minimalizovat civilní raněné a mrtvé. Fergal Keane, BBC News, Quetta, Pákistán.

Zmatek ve Washingtonu

Moderátor Michael Burke: A nyní s námi hovoří náš korespondent Stephen Sacchur z Bílého domu. Stephene, vznikl dnes skutečně dojem, že je Amerika v defenzívě ohledně toho, že bombardování nepřináší žádné výsledky a o cílech této války obecně?

Stephen Sacchur od Bílého domu: Ano, tak to je, Michaeli, Amerika je v defenzívě a dodal bych taky, že je zmatená. Charakteristicky to vyplývalo z výroků ministra obrany Donalda Rumsfelda, který zde v ranních novinách, jak se zdá, uvedl, že je přesvědčen, že nebude možné Osamu bin Ladena nikdy chytit. Zjevně americká vláda posléze rozhodla, že tak depresivní přiznání není moc dobrý nápad, alespoň pro Bílý dům, tak o několik hodin později vyvezli Rumsfelda zase na veřejnost a ten značně nepřesvědčivě řekl, že ano, je si jist, nakonec bude bin Laden chycen. Ale, zdá se, americkou mysl trápí problémy. Jsou to problémy, jak už jsme slyšeli, které se týkají civilních mrtvých a raněných, jsou to problémy spojené s obviňováním, jakou munici Američané používají, včetně tříštivých bomb, a také je zmatené, jak vlastně je tato válka úspěšná. Minulý týden řekl jeden činitel, že je právě Talibán vykucháván. Dnes jsme se dověděli, že se Talibán skládá z velmi odolných bojovníků a že jsou velmi vzdorní. Takže existuje určitá míra zmatku a vznikají úvahy o tom, že možná tyto letecké údery nemají takový efekt, jaký Američané zamýšleli.

Moderátor: Jestliže to nefunguje, v Británii si vláda myslí, jak se zdá, že to vyřeší pozemní invaze. Jsou Američané na to připraveni?

Sacchur: Admirál Sir Michael Boyce, šéf vojenských operací v Británii, byl dnes citován v New York Times, že budou muset pozemní vojska vstoupit do Afghánistánu na celé dny, možná týdny, a provádět velmi obtížné operace. To je konkrétní výrok, jakým se američtí činitelé ministerstva obrany vyhýbají. Ale vyvolává to otázky. Jsou Američané nakonec připraveni riskovat své speciální jednotky na území Afghánistánu po dobu dní či týdnů? To bude stát životy a Bushova vláda si bude muset rozhodnout, zde je ochotna podstoupit takové oběti.

(Zpravodajství pokračuje informacemi o dalších případech antraxu v USA.)