|
9. 11. 2001
DokumentJak jsem podal vysvětlení aneb Rukověť odbojného občanaByl jsem předvolán k podání vysvětlení ve věci neúčasti při sčítání lidu. Dostavil jsem se proto v požadovanou hodinu do požadované kanceláře - a v tomto článku si můžete přečíst, co následovalo. Uvádíme téměř doslovný přepis autentické dvacetiminutové nahrávky.
|
|
Osoby a obsazení: Vysvětlovací tým: Tým magistrátu: Magistrát hlavního města Prahy, středa 7. 11. 2001, 14.00 TP: (klepe na dveře a otvírá je) Dobrý den! U1: Dobrý den! TP: Mé jméno Tomáš Pecina... U1: Já vás vítám, pojďte dál! TP: Tady vám představím své kolegy, to jsou... pan Kotrba... 
U1: Já nikoho nepotřebuju při tom podání vysvětlení. TP: To je sice pravda, ale oni mají právo se toho zúčastnit. U1: Ne, opravdu nepotřebujeme! TP: Oni se toho zúčastní, jsou to mí svědkové. U1: Ale já nepotřebuji svědky, pane Pecina! TP: Ale já je potřebuji. U1: Ale proč? Vy dostanete od nás protokol, ten podepíšete, odnesete si a budete mít od nás všechny... TP: Dobře - prosím vás, můžete mi tedy uvést zákonné ustanovení, které zakazuje, aby ta osoba měla své svědky? U1: Já bych prosila... (gestem se snaží svědky vykázat) TP: Ne, oni půjdou sem. (mírná vřava, po chvíli se TP posadí ke stolku, svědkové stojí za ním) (vstoupí U2) TP: Dobrý den! U2: Prosím vás, opusťte tuto... (přítomní mluví jeden přes druhého, U2 se brání, že ji ŠK fotografuje)TP: Paragraf 13 [správně § 12, odst. 3] občanského zákoníku. --- To jednání je neveřejné z jakého důvodu? U2: To jednání je neveřejné, protože je to přestupkové řízení. TP: Tak, a přestupkové řízení je upraveno dvěma zákony, ano? Správním řádem a zákonem o přestupcích, přičemž já nepožaduji, aby to jednání bylo veřejné. Pouze jsem přizval několik svědků, kteří mu budou přítomni. U2: Jsou to svědkové tohoto řízení? TP: Jsou to mí svědkové. U2: Vy je hodláte vyslýchat v tomto řízení? TP: Ne, nikoliv. 
U2: Nehodláte. Tak potom to nejsou vaši svědkové. TP: O co opíráte svůj požadavek? Občan má právo činit, co mu není zákonem zakázáno. Kde je to zakázáno? U2: Prosím vás, my tady budeme jednat o vašich osobních údajích a jsme povinni je chránit, takže buďte tak laskav... TP: Dávám tímto povolení všem těmto osobám seznámit se s jakýmikoli údaji podle zákona č. 101/2000 Sb. Stačí? U2: Nestačí. ŠK: Bude muset. TP: Nemůžeme pro vás nic víc udělat a já se domívám, že... U2: Předvolali jsme pouze vás, neprobíhá zatím přestupkové řízení... ŠK: Mám prosbu: zkuste si zavolat šéfa vašeho právního oddělení. TP: Bude to rozumné, samozřejmě. U2: (odchází) TP: Já ručím za vysokou společenskou úroveň, pánové jsou vzdělaní, jsou tu právníci, novináři, v žádném případě se neobávám, že by došlo k nějakým incidentům. U1: Já se nebudu teď vyjadřovat, ano? TP: Takže zatím představím svědky: pan Fabiano Golgo, šéredaktor časopisu Redhot, pan Dominik Pantůček, to je můj občanský svědek, pan Štěpán Kotrba z Britských listů, slečna Helena Svatošová, spolupracovnice Britských listů. U1: Ale pánové, já nevím pořád k čemu! TP: To jsou mí svědkové, kteří budou přítomni podání vysvětlení. U1: (nešťastným hlasem) Ale my bysme vás nijak nepodvedli, nepodrazili, jako správní orgán... TP: No ještě to tak! U1: ...vy nemáte důvod nám nevěřit! TP: Já vám naprosto důvěřuji. U1: Ne, vy nám nedůvěřujete. Pokaď si berete svědky, tak nám nedůvěřujete, pane Pecina! TP: Ono se říká: Důvěřuj, ale prověřuj! U1: Osobně vás vidím poprvé, znám vás z Britských listů a nemám důvod vám nevěřit. TP: Jsem potěšen. U1: A vy mě určitě taky dneska vidíte poprvé... TP: Ale představte si, že bych dostal pořádkovou pokutu za to, že jsem k vám hrubý! Je potřeba, abych měl svědky, a je to moje právo. U1: Ale když vy nevíte, jestli vám nějakou pokutu dáme! Jak můžete hovořit... zatím dneska neděláme přestupkové řízení, tak... TP: Já nehovořím o pokutě v tom správním řízení, já hovořím o pokutě za rušení pořádku. Máte právo mi udělit pokutu (váhá) - myslím - nejméně tisíc korun. U1: Kdybyste se nedostavil. Ale vy jste se dostavil. TP: Ale i v případě, kdybych rušil průběh toho jednání... Já potřebuju k tomu svědky a já skutečně neznám žádné ustanovení, které by to vylučovalo. U1: Pane Pecina, vy jste velice inteligentní člověk, proč byste tady rušil? Já se vás budu ptát a vy mi budete odpovídat. TP: Určitě - to řízení bude mít zcela korektní průběh. Jsem na ně dokonale připraven. U1: (k ŠK) Nejsem fotogenická, opravdu mě nefoťte. TP: Podle § 13 [správně § 12, odst. 3] občanského zákoníku jsme opravdu oprávněni pořizovat obrazové záznamy - a to je událost, která má velký veřejný význam. U1: Pane Pecina, na vás opravdu do konce života nezapomenu... TP: A to jsme ještě nezačali! (smích) 
U1: Zažila jsem leccos, dělala jsem dlouhá léta v diplomatických službách, ale tohle se mi ještě nestalo, aby mi někdo nedůvěřoval a přivedl si na mě nějaký svědky. To se mi opravdu nestalo za celý život. TP: Já jsem ochoten své svědky požádat, aby odešli, pouze pokud mi doložíte ustanovením českého právního řádu, proč nesmějí být přítomni. Já takové ustanovení neznám. U1: Ale já se vás zase ptám, proč tito pánové... Mně to připadá - promiňte - jako show. A nedělejme z toho show. TP: Mohla byste možná vznést určitou námitku, že těch osob je mnoho... U1: Ještě že jste si přived' jen čtyři své kolegy, nedej bože, vy chcete, abych si vzala zasedací místnost! To bysme se sem asi, pánové, nevešli vůbec! (smích) TP: I takové řešení je možné a je v souladu se zákonem. U1: Já vám slibuju, že panu Pecinovi nebudeme vůbec ubližovat, opravdu, věřte, a jestli vám nevysvětlil... ŠK: Já vám naprosto věřím. U1: My jsem dostali podnět, a my jsme povinni na základě toho podnětu České statistiky si ho předvolat a zeptat se ho... TP: Souhlasím. Věřím, že to bude korektní. ŠK: Mám jednu otázku: Vy jako představitel státu si můžete dovolit jen to, co vám zákon přikazuje. Zatímco občan si může dovolit, co mu zákon nezakazuje. TP: Je to, bohužel, tak. Máme tady článek 4, odst. 1, Listiny základních práv a svobod... Budu citovat: "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona, v jeho mezích a jen při..." U1: Pane Pecina, jste mi sympatickej, znám tohleto, ale říkám: Není důvod, prostě... My vám tady za prvé nebudeme ubližovat, my se vás na to zeptáme. Protokol si odnesete! TP: Určitě si ho odnesu, samozřejmě. U1: Jako každej před vámi si ho odnesete. Všichni máte rovné, stejné postavení. Ale nikdo s tím nepřijde, s takovouhle... ŠK: To je jeho problém. TP: Každý má na to právo. Musíte skutečně nalézt ustanovení, které by to vylučovalo - já ho neznám! Jistě víte např. o tom, že mám právo na právní pomoc. Mohu si přivést právníka. U1: ...budou stát, budou nás poslouchat a - jakej účel? Vy stejně to budete mít v protokolu. Co vám budou dál dokazovat? To, co je v tom protokolu? TP: Oni na to mají právo, já nemusím vysvětlovat ten důvod, pochopte to! Snažme se jednat s určitou právní kulturou. U1: Kdybych já měla... tak bych si s sebou určitě nebrala žádný... TP: To je irelevantní v dané věci. Takže paní kolegyně odešla konzultovat, zatím... U1: Zatím nemůžeme jednat, protože to je paní vedoucí, já jsem její podřízená. Takže počkáme na paní vedoucí. (pauza) U2: (vstoupí) Paní ředitelka nemá teď čas, nicméně vás můžu odkázat na § 21, odst. 3, správního řádu: "Ústní jednání je neveřejné, pokud zvláštní právní předpis nebo správní orgán nestanoví jinak." TP: Toto ovšem není ústní jednání. Přečtěte si odstavec 1 paragrafu 21. U2: ...můžeme vyjít z podkladů, které máme od Statistického úřadu, a můžeme vás obvinit z přestupku. Tím pádem zahajujeme správní řízení a ústní jednání je neveřejné. TP: K tomu nemáte právo. Jsem předvolán k podání vysvětlení, čili vy nemůžete ad hoc nařídit ústní jednání. A kromě toho, že jednání je neveřejné, to vyjadřuje něco zcela jiného. To vyjadřuje, že zástupci veřejnosti nejsou oprávněni se ho zúčastnit, a toto jsou lidé, kterým jsem dal povolení, aby se zúčastnili. U2: Ne, to jsou zástupci veřejnosti. V tomto případě my jako správní orgán rozhodneme o tom, že to jednání je neveřejné. 
TP: Je neveřejné. To není veřejnost. Kdyby bylo veřejné, tak by se ho měl právo zúčastnit každý, samozřejmě pokud by nebyl vyloučen z důvodů, které jsou dány zákonem, například kdyby rušil jednání. Případně by se dal omezit počet osob, které se mohou zúčastnit, velikostí sálu. U2: Pokud chcete udělat podání vysvětlení za přítomnosti těchto osob, já mám na vás v podstatě dva dotazy. Zajímá mě: Převzal jste sčítací tiskopisy od sčítací komisařky? TP: Takže zahajujeme podání vysvětlení podle přestupkového zákona? U2: Ano. Máme vás poučit o vašich právech? TP: Mohu-li prosit... U1: Takže, pane Pecina. Podle § 21, odst. 1, písm. b) a c) se přestupku proti pořádku ve státní správě dopustí ten... (následuje poučení) U3: (otevře dveře) Á, dobrý den! Co se tu děje? U1: Pan Pecina, paní doktorko - to je ředitelka odboru, paní doktorka Odarčenková - si přivedl všechny své svědky. U3: Opusťte prosím místnost, tady probíhá jednání. TP: Z jakého důvodu? Všechny tyto osoby mají ode mě svolení, aby se účastnily tohoto jednání jako svědkové. U3: Od nás nikoli. TP: Není třeba žádného svolení ze strany správního orgánu. U3: Nesouhlasíte se mnou? TP: Nesouhlasím s vámi a jsem ochoten vám vyhovět, pokud mi najdete ustanovení, které by mi to zakazovalo. U3: Je to jednání se správním orgánem, vy jednáte se správním orgánem, tyto osoby nikoliv. TP: Oni jsou mí svědkové. Podobně jako bych měl právo přizvat si právního zástupce. U3: Odcházím udělat příslušná opatření. (odchází a U1 dokončí poučení) TP: Poučení jsem porozuměl a budu vypovídat. U2: Neexistuje u vás zákonná překážka, abyste nemohl podat vysvětlení? TP: Ne, neexistuje. U2: Neexistuje. Výborně! Takže my bychom se vás zeptaly v rámci podání vysvětlení pouze na dvě věci: Převzal jste od sčítací komisařky sčítací archy? TP: Ne, nepřevzal. U2: Tím pádem jste je ani nevyplnil. TP: Nevyplnil. U2: A neodevzdal ani v dodatečné lhůtě, kterou... (nesrozumitelné) TP: Nikoli. U2: Dobře. To je vše. Paní magistro, prosím vás, kdybyste byla tak hodná... U1: (sedá si k počítači a začíná psát protokol) Tam budeme potřebovat nějaké ty údaje z občanského průkazu. 
TP: To řešíme písemnou formou a já tady vidím určitý problém. Neexisuje žádné ustanovení ani přestupkového zákona, ani správního řádu, které by mi ukládalo povinnost prokázat totožnost. Paní doktorka Odarčenková tady argumentuje způsobem, který bych označil za jusnaturalistický - v podstatě říká, že se to rozumí samo sebou. "Za součást tohoto vysvětlení, které je každá osoba... atd. ...lze považovat i prokázání totožnosti, a to především s ohledem na fakt, že je bezpodmínečně nutné, aby pro vyloučení jakékoli pochybnosti o totožnosti osoby, s níž správní orgán jedná. " K tomu uvádím dvě poznámky. Za prvé: Pokud neexistuje takovéto ustanovení, lze těžko dovozovat v systému, který příliš nepřeje přirozenému právu, že takové právo vzniká, s ohledem na Listinu základních práv a svobod, článek 4, odst. 1, tzn. že povinnosti lze ukládat pouze zákonem. V tomto případě toto ustanovení neexistuje, a budeme-li postupovat per analogiam, v zákoně o policii, č. 283/1991 Sb., kde se rovněž orgánu státní správy podává vysvětlení, je tato povinnost určena - je určena § 13, odst. 2, písm. b). Čili domnívám se, že zákonodárce neměl v úmyslu dát správnímu orgánu ve správním řízení oprávnění vyžadovat prokázání totožnosti. To, že nemůže dojít k záměně v osobě, se v tomto případě realizuje instrumentem doručení do vlastních rukou. Takže já vám zde prokazuji, že jsem obdržel do vlastních rukou dvojí výzvu k podání vysvětlení, tady příslušný dopis od paní Odarčenkové. A zcela analogicky se u písemných podání, které se činí ve správním řízení, nepředepisuje forma listiny s úředně ověřeným podpisem. Na základě toho lze usuzovat, že jsem vám nyní hodnověrně prokázal, že jsem tou osobou, která je účastníkem příslušného navrhovaného nebo zahajovaného správního řízení. U2: Já se nedomnívám. TP: V tom případě jsem učinil, co je mou povinností. U2: Já se naopak domnívám, že možnost, abychom po vás vyžadovali vysvětlení, zahrnuje i možnost požadovat vysvětlení včetně osobních údajů, tzn. včetně prokázání totožnosti. Tím, že jste mi předložil tyto dvě věci, jste neprokázal, že jste pan Pecina. Když já si vezmu tyhlety dvě věci do ruky a přijdu s nimi, myslíte si, že jsem pan Pecina? TP: Abychom to zkrátili. Jestli to chcete do protokolu: Účastník žádosti o prokázání totožnosti nevyhoví. Vy mi za to můžete uložit sankci, a pak rozhodne soud. (U1 se snaží sepisovat protokol, U2 jí v tom zabrání) U2: V tomto případě nemůžeme, paní magistro, sepisovat protokol, neboť není prokázáno, že se pan Pecina opravdu dostavil. TP: V pořádku. Já jsem spokojen, mám svědky, kteří mi to doloží, celé jednání je nahrané, jak jste si jistě povšimla... U2: Tohleto není etické jednání! Vy se tady oháníte lidskými právy a přirozenými právy, takže tohleto, co děláte, není etické! TP: Tak to se rozhodně, ale rozhodně nedomnívám! U2: Nedomníváte, že když bez vědomí druhých osob pořizujete zvukový záznam... 
TP: To není soukromý rozhovor, ale úřední jednání, a tam je to stoprocentně mým právem. Takže dámy, kdyste se mohly dohodnout: budeme pokračovat nebo to ukončíme s tím, že jsem neprokázal totožnost? U2: Nelze pokračovat. TP: V tom případě vám přeji příjemný zbytek dne - rád jsem vás obě poznal, a těším se někdy na shledanou! (podává si s U1 a U2 ruku) U1: Na shledanou! U2: Na shledanou! |
| Sčítání lidu aneb Nejsme ovce | RSS 2.0 Historie > | ||
|---|---|---|---|
| 9. 11. 2001 | Jak jsem podal vysvětlení aneb Rukověť odbojného občana | Tomáš Pecina | |
| 6. 10. 2001 | Český statistický úřad stíhá odmítače | Tomáš Pecina | |