16. 5. 2003
Pozor na zmatení pojmůNejsme si jist, jestli sloupek Štěpána Kotrby, viz ZDE, otázku veřejnoprávnosti spíše nezamlžuje než osvětluje. Štěpán Kotrba sice snad právem kritizuje poslance Plachého (ODS), který se diví, že "vláda vládne" - a vládne proto, protože vládní koalice holt získala při posledních všeobecných volbách většinu. Velmi opatrně bych se však stavěl ke Kotrbovu výroku, že stát je vlastníkem České televize. V zákoně to ani není, tam se píše, že je ČT samostatnou právnickou osobou a že stát neodpovídá za závazky ČT a ČT neodpovídá za závazky státu.
Zákon o ČT ZDE Z takového výroku totiž mohou vznikat nedorozumění. Od takového výroku může pak už být jen malý logický skok k tomu, že tedy když stát veřejnoprávní televizi "vlastní", tak tedy smí vláda vyžadovat, aby veřejnoprávní televize šířila její propagandu. Tak to tedy za žádných okolností ne. Nedorozumění ovšem vzniká z toho, co vím, že chce Kotrba říct, a to je pravda: sdělovací prostředky (a to ani veřejnoprávní, ani komerční) nejsou a nemohou být vlastnictvím, ani nějakým pašalíkem samotných novinářů. (V ČR se taky šíří jiný oblíbený blud, že totiž prý majitelé komerčních sdělovacích prostředků mají právo jimi šířit jakékoliv nesmysly, podle jejich vlastního vkusu, protože přece jsou to média "soukromá". Není tomu tak: vysílací spektrum je omezené, udělení licenci pro soukromé elektronické médium je výsadou a oplátkou za tuto výsadu - médium totiž nefunguje ve skutečně tržním prostředí, protože každý si nemůže založit vlastní TV Nova - musí komerční elektronické médium v civilizované demokracii plnit přísné zásady kvality.) Mezi českými novináři existuje už dlouhá léta jiný podivný blud, že jaksi podstatou "svobody" a "demokracie" je to, že si ve veřejnoprávních médiích smějí hlásat, co chtějí, své vlastní předsudky, šířit svou vlastní politickou zaujatost, prosazovat své vlastní politické a komerční kauzy. Právě na základě tohoto falešného bludu rebelovala koncem roku 2000 Česká televize proti legitimním, i když možná neohrabaným snahám Jiřího Hodače, novináře z BBC, zprofesionalizovat její zpravodajské vysílání. "My přece sami budeme rozhodovat o tom, co budeme vysílat." Ono to tak ale právě není - a tady má Kotrba pravdu, když zdůrazňuje, že Český rozhlas není majetkem novinářů, kteří v něm pracují, a Česká televize není majetkem lidí, kteří pracují tam. Výstižně to charakterizoval polský mediální odborník Karol Jakubowicz: Novináři v postkomunistických zemích odmítají přijímat za svou práci odpovědnost. "Profesionalismus" nabývá formy defenzivní zaměstnanecké ideologie, založené na odmítnutí každého, kdo by chtěl měřit profesionalitu novinářské práce. Novináři se stavějí s podezřením vůči veřejné regulaci médií a trvají na neomezené svobodě. To, co píší, často odráží hlavně jejich osobní názory a nevyjadřuje to potřeby, zájmy a názory velké části společnosti. Odmítají jakoukoliv kritiku své práce s tím, že je to "ohrožení svobody projevu". Viz ZDE Profesionální novinář nikdy nesmí šířit médiem, pro něž pracuje, vlastní osobní předsudky či zájmy - je neslýchané, aby si své médium ukradl pro prosazování vlastních existenčních cílů, jako to udělali zaměstnanci ČT o vánoční krizi na přelomu let 2000 - 2001. Kvalitní novinář projevuje ve své práci pro veřejnoprávní elektronické médium profesionální úsudek, který je kritický, férový a objektivní - kriticky zkoumá všechny předložené argumenty. Parlament a vláda je tady od toho, aby dokázala zajistit tuto nestrannost a profesionalitu veřejnoprávních médií, jejich ostrou, avšak racionální a profesionální kritičnost i vůči poslancům a ministrům. Parlament musí být hlídacím psem řádného fungování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, které jsou pro národ nástrojem řeči. Osobně mám velké pochybnosti, zda je toho zrovna český postkomunistický parlament a český ministr kultury, který nekriticky podporoval vzbouřence z ČT, vůbec schopen. Snad by se mu nyní podařilo zasáhnout proti excesům v televizi Nova, ale vynutit si na České televizi profesionalitu a kvalitu? Skutečně pochybuji. Takže je nutno být ve střehu, nejen vůči nebezpečí, že si novináři udělají z ČT a ČRo vlastní pašalík, ale i proti tendencím vlády a parlamentu tato média oslabovat a ovládnout a učinit je prostředkem vlastní propagandy. Poznámka ŠOK k tomu ZDE |
To co si plete mnoho občanů, je netotožnost státu a vlády. Stát jsme my všichni, a my všichni jsme majitelé infrastruktury tohoto státu. Tedy i České televize. My všichni jsme se rozhodli, že nesvěříme správu věcí veřejných (tedy i veřejnoprávní ČT) do rukou osvícených monarchů, charismatických kněží či uhlazených manažerů, ale do ruou lidí, které si každé čtyři roky volíme z těch, kteří se nabídnou. Volíme je podle pravidel, na kterých se shodla dvoutřetinová většina... A nazýváme tento systém parlamentní demokracií, ústavou zaručenou. Tím je dáno, že o osudu VŠECH institucí, tedy i České televize či dalších veřejnoprávních insttitucí, stejně jako o osudu dalších procesů, jejichž regulaci si stát vyhradil, rozhoduje stát prostřednictvím zákonů a vyhlášek. Jejich plnění pak vynucuje prostřednictvím exekutivy, v případě porušení zákonů prostřednictvím soudů. Všechny tyto instituty státu, včetně jejich programu a personálního obsazení jsou odvislé od výsledků voleb do legislativních komor - parlamentu a senátu. Divím se Janu Čulíkovi, že to, co chápal v zimě roku 2000 - závaznost práva i pro vzbouřenou "sedmou velmoc", nechápe teď. Vždyť i ministr Dostál je ve své funkci jen díky tomu, že koalice je stále ještě koalicí přes občasné spory s Jo-Hankou z Arku, že ODS nevládne, že sněmovnou neprošlo vyjádření nedůvěry vládě, že Vladimír Špidla je stále premiérem. Až to bude jinak, bude to jiank. Do té doby platí výsledky voleb včetně toho, že PARLAMENT určuje obsazení mediálních rad a dalších správních orgánů. Stejně jako schvaluje navýšení či nenavýšení rozpočtu ČT prostřednictvím "koncesionářské" daně. Mrzí mne, že to, co nechápe poslanec ODS lobbující za minimalizaci státu v duchu zásad V. I. Lenina, nechápe ani Jan Čulík... Stát - kolektiv všech občanů stojí nad každým jednotlivcem. Jak nad vzbouřenými redaktory, tak nad vzbouřeným poslancem ODS . Jen nad Janem Čulíkem stojí J.V. britská královna z Boží milosti... |