Nuda v Brně je film o lásce. Je to také hluboce "mužský film". Vzpomněl jsem si při něm na zábavnou scénku z Viewegova románu Účastníci zájezdu (to, že kritizuji Vieweghovo psaní jako všeobecně plytké, komerční a povrchní, neznamená, že ten autor neumí psát, že nemá smysl pro humor a ironii a že se mu občas nepodaří mistrně odpozorovaná psychologická poznámka): Na zájezdu u moře vstoupí do dveří autorova pokoje v noci v Účastnících zájezdu krásná dívka. Mladému "hrdinovi" u Viewegha okamžitě prolétne myslí zároveň asi "třicet" myšlenek, jaké prý každého muže napadnou, když jim vstoupí do pokoje dívka o půlnoci. Viewegh je tam vypočítává a mnohé z nich jsou výrazem nejistoty. Jsou to pochybnosti jako: "Mám čisté slipy?" "Na co se budu vymlouvat, když nedostanu erekci?"

Morávkův film se "mužsky" soustřeďuje na tyto nejniternější mužské strachy. Co se stane, když při prvním erotickém setkání selžu? A jinde: hrůza pomyslet, že bych mohl být homosexuál! Tyto "mužské" obavy jsou nástrojem k pronikání do duše a osobnosti Morávkových hrdinů.

Hlavním námětem snímku je připravované první erotické setkání dvou mladých milenců, velký metaforický význam má to, že jsou oba mírně mentálně postiženi.

Znamená to lidsky srozuměné, pokorné varování: nikdo z nás není perfektní, všichni jsme na tomto světě jen nejisté, chybující, nedokonalé bytosti - přesto i přes svou nedokonalost máme však všichni lidskost. Před tou se právě Morávek ve filmu sklání. Film je charakterizován jako "komedie", a diváci se v kině smějí nad formanovskou charakteristikou absurdnějšího jednání nejrůznějších postav tohoto příběhu. Přesto, že si z nich režisér láskyplně dělá legraci, nezesměšňuje je - film nade vše zdůrazňuje právě jejich lidskost, navzdory určité omezenosti.

Odrazovým můstkem příběhu je jakási absurdní (fiktivní) inscenace České televize, jejíž záběry se ve filmu pokoušejí televizní tvůrci několikrát natočit. V ní si hrdina dává žárovku do úst a pak ji nemůže vyndat. Cestou na pohotovost (? ) se v autě hovoří se o tom, že v Brně za jedinou noc dochází snad ke 150 000 souloží. Herec, který to má říct, to při natáčení tohoto záběru nedokáže pořádně vyslovit - vrtá mu to hlavou, zdá se mu to přehnané. Scéna se musí přetáčet mnohokrát. Funguje ve filmu jako jakési motto: pak zkoumáme setkání několika mileneckých párů a zjišťujeme, zda k souložím alespoň mezi nimi došlo. Nejdojemnější a nejúspěšnější je první, společně strávená noc oněch dvou psychicky postižených milenců. Skutečně vynikajícím způsobem je hraje Jan Budař, který se také podílel na scénáři, a Kateřina Holánová.

Velmi dobrý výkon podává v roli stárnoucího neúspěšného okresního herce i Miroslav Donutil při svém neúspěšném záletu v den manželčiných narozenin. Velmi dobrým českým hercem je dnes Pavel Liška (jinak průměrná nová česká pohádka Čert ví proč zazářila zejména epizodní rolí Pavla Lišky, který v ní hrál jednoho dosti podivínského čerta). V Nudě v Brně hraje Liška jednoho člena dvojice mladých závozníků, kteří rozvážejí ráno pečivo. Večer se bezcílně opíjejí v místním baru a bědují nad tím, že se jim prý nedaří namluvit si žádnou dívku. Teprve v důsledku drastické autonehody si uvědomí, že jsou do sebe oba tito mladí muži zamilováni.

Nuda v Brně je film se sevřenou strukturou (k její sevřenosti přispívá i to, že se odehrává v lokalitě Brna, menšího, kompaktního, fotogenického města), dále dobře napsaným scénářem, v němž vzájemné reakce jednotlivých motivických složek příběhu vedou k zamyšlení. Film má vynikající kameru, je režírován zkušenou rukou a velmi dobře zahrán.

Je to, myslím, docela velký film mezinárodního formátu. Na mezinárodní scéně by se dobře uplatnil.

Je na něm zajímavých mnoho věcí, jednou z nejpozoruhodnějších je však právě to, jak se vypořádává s dědictvím formanovských šedesátých let. Že by i toto bylo (podvědomým) důvodem, že je film natočen černobíle? Čistě prozaickým důvodem bylo prý to, že si tvůrci filmu nemohli dovolit barevný filmový materiál. Film byl prý natočen s minimálním rozpočtem. Pokud je to tak, je to docela skandál. Je to totiž pravděpodobně jeden z nejlepších českých filmů posledních několika let.