16. 12. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2002

Soudnost, pane Berko, soudnost!

Svědectví o doměnkách aneb jak se vytváří virtuální realita

Musel jsem hnout vydavateli Českých médií žlučí "v množství větším než malém", když zareagoval už v sobotu 14. 12. 2002 na mou odpověď v jím pořádané anketě na stránkách ČM tak prudce, že mi dokonce opomněl své výtky sdělit předem a nechat mne na ně reagovat - tak, aby vznikl kompaktní materiál, ve kterém by byla slyšena i druhá strana. Pokusím se tedy svévolně o nápravu. "Polemika" je to blesková, to se musí nechat. Přitom se nepolemizuje s fakty či svědectvími přímých účastníků, ale s míněním někoho, kdo předem deklaroval, že celé téma zná jako názory "rezonující z hloubi lesa" médií.

Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozve. Nu což, zahalekám do temného lesa českých médií znovu a snad stejně hlasitě...

Hozená rukavice se totiž má zvedat - nikoliv snad proto, aby z jejího zvednutí vznikl souboj, ale proto, že by tomu nepozornému určitě chyběla do páru. Nepozorností, ale i záměrného nepochopení je v polemických replikách páně Berky hnedle několik, čímž dokonale naplňuje definici serveru Českých médií jako stránek, které mají mentálně i personálně blízko ke komerčním televizním společnostem. A já bloud si myslel, že tomu tak nemusí být. Vždy je dobré se ptát, co komu slouží.

Technická poznámka:
Šedě silně (pod šifrou
ŠK) je vždy věta či odstavec, vyňatý panem Berkou z mé původní odpovědi v anktetě Českých médií, šedě slabě (pod šifrou JB) je plné znění reakce vydavatele Českých médií Jana Berky z článku "Fakta pane Kotrbo, fakta!" , pod ní je modře (pod šifrou ŠK) "má reakce na jeho reakci". A pokud tu diskuzi zavčas neukončíme, tak to takhle bude dál, jen ta šeď bude stále světlejší a světlejší, až se podstata ztratí docela...


ŠK:"Konstatuji, že je to dost "ukecaná" kauza. Oč míň je v ní skutečné reality, o to více tužeb a názorů - virtuální reality."

JB: Nevím sice přesně, co to znamená "ukecaná kauza", ale i po přečtení Kotrbova příspěvku souhlasím s tím, že "řečí" se dá v jednotlivých názorech nalézt opravdu dost. Co se reality kauzy týká lze bezpochyby v její chronologii, pohledech a vyjádřeních zainteresovaných osob pro logické závěry nalézt fakt dostatek. Mimochodem původní prohlášení Bohuše poslední kroky vedení ČT Ostrava potvrzují, zatímco tehdejší prohlášení Racka se dnes ukazují jako nepravdivé (šlo o přesuny na vedoucích postech pane Kotrbo, žádné kecy).

ŠK:Pravomocí každého vedoucího pracovníka je odvolávat a jmenovat své podřízené. Toto pravidlo uplatnil ke zděšení "ótéenky" i Petr Bohuš, když blahé paměti vymetl publicistické pavučiny spolu s Markem Vítkem a Martinem Mrnkou. Obešlo se to bez dalších udavačských akcí i podpásových zveřejnění "ve jménu vyššího principu mravního" - ať už si myslím o zveřejněných skutečnostech tehdy i dnes cokoliv.

Obě denunciace nesou totiž tentýž rukopis -  rukopis špatné tajné služby, nikoliv veřejnoprávního média, které má slovo "právo" vepsáno coby epiteton ornans.

Pánové Vítek i Mrnka odešli tenkrát z televize sice smutně, ale hrdě  - "středem". Neměli zapotřebí se dohadovat a držet si židle oběma rukama. Svou práci v ČT totiž odvedli.

Za "ukecanost" kauzy považuji to, jaký význam se dává jednomu vyhazovu jednoho redaktora ve veřejnoprávní televizi. Na počet slov tato "kauza" jen na serveru Česká média předčí i takové akce, jakými byl například seminář v Českém Krumlově... Význam obou je ale nesouměřitelný. Škoda, protože množství materiálu, shromážděného v rámci dvoudeního brainstormingu zástupců skoro celé české mediální scény v klidu krásného Krumlova by umožnil daleko věcnější debatu o poslání médií a obsahu pojmu veřejná služba, nežli bulvárně a narychlo poslepovaný hrozen kauz Zaorálek - Rada ČT / Balvín - Bednářová / Racek / Bohuš.

Virtuální realita dle mého názoru spočívá v načasování kauzy zrovna jako na potvoru doprostřed výběru nového generálního ředitele, který bude moci rozdělovat i přerozdělovat ony čtyři miliardy, které nás všechny veřejná služba České televize ročně stojí. Jako na potvoru - no není to úžasná shoda náhod v kalendáři? Astrolog by řekl "konjukce spřátelených planet"...

Nicméně v tomto kuse nejsem režisérem, ale jen vzpurným hercem, který odmítá tleskat, když se mu řekne tleskej, a pískat, když se mu řekne pískej. A tak pískám ve chvíli, kdy bych asi měl tleskat.


ŠK: "Stanovisko Petra Bohuše o propojení Bednářové, ODS a Zaorálka je podle mého názoru, naprosto nesmyslné a vykonstruované"

JB: Nejsem si jist, jestli oba hovoříme oba o stejné záležitosti, ale o "stanovisku" Petra Bohuše nemám žádnou informaci. Četl jsem pouze "svědectví" Petra Bohuše o skutečnostech, které mu údajně sdělil jeho nadřízený. Jde o svědectví, kterému mohu nebo nemusím věřit. Já jsem informaci porozuměl tak, že tím, kdo údajně tvrdil, že Bednářová má podporu ODS a Zaorálka nebyl Bohuš, ale Racek a to proto, aby Bohuše přesvědčil o vhodnosti jeho přenechání pozice šéfredaktora zpravodajství ČT Ostrava.

ŠK:Použil-li jsem termín "stanovisko", znamená to, že se Petr Bohuš ztotožnil s tichou poštou, kterou s šíří v ČT Ostrava informace i doměnky. Nejlepším důkazem pro to je článek na serveru idnes, z něhož si dovolím odcitovat:

MfD: "Na vaše místo počítám s kolegyní Šárkou Bednářovou. Obšlapala si to u Zaorálka a ODS," citoval Racka podle Netočného a dalších pracovníků redakce na ranní poradě Bohuš.

Opravil bych tedy formulaci vydavatele serveru Česká média: "... pouze jinak nedoložené "svědectví" několika zaměstnanců jedné redakce  o skutečnostech, které údajně jejich šéfovi údajně sdělil jeho nadřízený a ten, když byl dotázaný, tak vše zpochybnil či popřel.    ..."

Zdrojem "infotainmentu" z ranní porady ostravské redakce ČT byli tedy - soudě alespoň podle Mladé fronty Dnes (podle ničeho jiného nemohu soudit) - citovaný editor Tomáš Netočný (dle ČM považován za Bohušova kamaráda), ale i šéfredaktor zpravodajství Bohuš (svým "spouštěcím" výrokem z porady, který byl vyslepičen okamžitě dál), a následnou šalamounskou a právnicky čistě komentovanou mediální odpovědí "bez komentáře".

Vzhledem k tomu, že výpověď dostal nakonec Bohuš i další z jeho podřízených, šéfeditor Josef Albrecht, znamená postup ředitele Racka jediné - nehodlá v redakci tolerovat úniky denunciací či manipulaci jakéhokoliv druhu a chápe zcela správně odpovědnost vedoucích za své podřízené...

Otázkou zůstává, kdy před ostravským studiem budou planout vánoční svíčky na podporu stávkujícím redaktorům a kdy se z oken televizního studia budou linout tklivé tóny Armstrongovy trubky... Gott mit uns.


ŠK: "Hovořit o "blízkosti" Petra Bohuše Balvínovi lze dost těžko."

JB: Přesná formulace v analýze hlavních osob zní: Je považován (Bohuš) za osobu blízkou Balvínovu vedení ČT.

Souhlasím, že slovo "blízkou" možná není nejpřesnější. Autor analýzy chtěl zdůraznit, že Bohuš patřil mezi osoby, o něž se Jiří Balvín opíral v první fázi personálních změn, které realizoval po svém jmenování do funkce řádným GŘ ČT.

Bohuš se tenkrát stal šéfredaktorem redakce publicistiky a nahradil Martina Mrnku. V tomto smyslu mohl být nepochybně "považován za osobu blízkou Balvínovu vedení ČT."

ŠK:Zde si dovolím odcitovat z rozhovoru Petra Bohuše s Janem Potůčkem, jak jej pod příznačným názvem "Petr Bohuš: Neusiluji o odvolání Marka Vítka" zveřejnil Svět Namodro 14. 8. 2001:

.... JP: Šéfredaktor publicistiky je prestižní funkce. Přijal byste své jmenování na toto místo v případě, že by vám to nabídnul nový generální ředitel?

PB: O tom jsem vůbec neuvažoval. Já jsem zahlcený těmi úkoly a představami, co bych chtěl a jak bych chtěl pracovat. Nicméně tu otázku jsem už několikrát dostal. Zůstanu tady tak dlouho, jak bude potřeba, ale s tím, že se chci vrátit do Ostravy. Jestli to bude přesně 30. září nebo 15. října, to neřeším. Chci tu redakci předat nastavenou a v principu fungující lidem, kteří nejen že budou garantovat nastavení, ale budou ho dál rozvíjet.

JP: Takže zatím nevíte, jak byste reagoval, kdyby ta nabídka přišla? Dejme tomu, kdyby Rada ČT potvrdila ve funkci Jiřího Balvína...

PB: Jsem přesvědčený o tom, že to, co říkám a jak tu práci chci nastavit, by mělo být samozřejmostí za jakéhokoliv ředitele. A jestli ne, tak bych s tím nesouhlasil a musel bych se s tím vypořádat. Ale nerebeloval bych, prostě bych odešel. Takhle to chodí. To je podle mě fungující systém. Pokud jde o možnost pokračovat ve funkci šéfredaktora publicistiky, opravdu o tom zatím nespekuluji.

Domnívám se, že Balvín prostě musel někoho jmenovat - a měl na výběr pouze z interních pracovníků se zkušeností nejen provozních, ale i vztahových. "Opíral" znamená trochu něco jiného. Balvín na Bohušovi nebyl závislý, pouze potřeboval vyřešit problém a vyhnat ďábla nikoliv andělem, ale aspoň čertem. Kdyby byl Bohuš takový "formát", jak deklaroval ještě v roce 2001, domnívám se, že by nyní namísto "kauzy" vznikla jen tisková zpráva o personální změně.

Toto je totiž - podle mě - fungující systém. Výsledek mé analýzy předešlého je, že SYSTÉM NEFUNGUJE a asi s takto sestavenou pyramidou moci fungovat nikdy nebude.


ŠK: "Jde spíše o "investigativního" novináře (Bohuš), jehož zdroje bývají až podivuhodně dobře, nad jiné podrobně a v ten pravý čas informovány. Zvláště tehdy, kdy je po "kauze" veřejná poptávka."

JB: Mohl by jste uvést konkrétní fakta, která Vás k tomuto závěru vedou? Děkuji.

ŠK: Vycházím z minulosti - z mnoha pořadů Klekánice, zejména z těch o společnosti Sazka, ve kterých byl pan Bohuš jako vedoucí opakovaně upozorňován na nevyváženost a manipulace, či těch o ministru pro místní rozvoj Lachnita, který kupodivu a jaksi na potvoru byl tehdy největším stranickým rivalem nyní atakovaného lídra ostravské ČSSD, Lubomíra Zaorálka. Nestěžoval si - kupodivu - nakonec Lachnit, i když byl "propíráním" v ČT zásadně poškozen. Ten od svého premiéra věděl, že jsou vládou sebevrahů. Na objektivitu předvolebního zpravodajství z Ostravy si ale nakonec stěžovali místní funkcionáři ODS z Ostravy...


ŠK: Slovo "nadstandardní" považuji od redakce ČM za zjevnou a značně primitivní manipulaci.

JB: Složitá diskuse, protože nejde o porušení žádných psaných nebo nepsaných pravidel. Nejde ani o hodnocení na škále pozitivní -- negativní. Jde o názor, zda standardní, obvyklé, bežné či normální je, že novináři komunikují s třetím nejvyšším ústavním činitelem v rozsahu 5 sms a hodiny telefonických hovorů denně a to i v nočních hodinách. Shodou okolností ve dnech, kdy se v Ostravě rozhodovalo, byl údajně kontakt mezi Bednářovou a Rackem v desítkách sms za den. Proto budeme trvat na pojmu "nadstandardní" a mohu Vás ubezpečit, že nejde o manipulaci.

ŠK: Manipulace spočívá v tom, že za nad-standardní či standardní (= hodnocení) má označit situaci tázaný, nikoliv tazatel. Této "manipulace uzavřenou otázkou, která implikuje emocionálně zabarvenou odpověď" používají mnohdy komerční agentury pro průzkum veřejného mínění - v případech, kdy potřebují "klientovi" dokázat "účinnost" jeho PR kampaně a nejsou si zas tak moc tou účinností jisté. Z hlediska psychologie je hraní  si se zápory (Ano, že ... ne) i obsahem otázky (pojem "ovlivnění") manipulací logickým rámcem odpovědi - "vymezováním hřiště i pravidel hry". Seriózní tazatel používá v tu chvíli neuzavřenou otázku, připouštějící široké spektrum odpovědí.

Namísto otázky
"Souhlasíte s tím, že "vysvětlováni vlastního stanoviska" není pokusem o ovlivnění?"
se objektivní tazatel má ptát:
"Jak hodnotíte komunikaci předsedy Sněmovny s členy Rady ČT, kterou tato sněmovna jmenovala, či s vedoucími pracovníky ČT, kteří jsou Sněmovnou jmenované Radě odpovědni ze své práce?"

Pardon, to je ovlivňování zase na druhou stranu, a stejně objektivní a stejně pravdivé, jako to vaše předtím.

Takže do třetice a snad už dobře:
"Jak hodnotíte obsah komunikace předsedy Sněmovny s členy Rady ČT - alespoň dle následných  výpovědí účastníků pro některá média?"


ŠK: "Své politické sympatie či antipatie dávám na odiv naprosto veřejně svými články a každý ví, jaký názor ode mne může očekávat. Pouze lidé bez názoru či  mediální anarchisté mohou tvrdit, že jsou "nestranní" či "nadstraničtí"."

JB: Mluvíme zde o zpravodajství veřejnoprávního média a o jeho možném ovlivňování politickými špičkami. Naopak ve Vašem případě je Vaše názorová orientace výhodou.

ŠK: Nestrannost či naopak strannost editora či šéfredaktora jakéhokoliv média, - tedy i média veřejné služby - nespočívá v přímých příkazech "tohle smíš, tohle udělej tak a toto onak". Spočívá ve výběru témat, osob, které ty témata budou zpracovávat, pořadí příspěvků v realci a prostoru, kterého se těmto příspěvkům dostane.

V oblasti publicistiky měla "nestrannost" vždy charakter stupně zájmu o téma, mnohdy až úporného zájmu. Samozřejmě vždy ve jménu vyšších principů mravních - podobně jako i při této polemice... Morálka médií i morálka politiků je velmi vděčné zástupné téma v zemi, která po tři čtvrti století adorovala svého prvního prezidenta a v níž měla pravda a láska zvítězit - na věčné časy a nikdy jinak.


ŠK: Ergo kladívko, za podobný čin "neznámého pachatele" jsem já osobně už jednou podal trestní oznámení - v kauze televizní krize, když "zlé jazyky" zveřejnily výpisy z mobilů členů Rady ČT. Ačkoliv tehdy geniální vyšetřovatel Policie ČR kauzu "odložil", následný nález Ústavního soudu mi dal tehdy za pravdu. Pachatel se DOPUSTIL TRESTNÉHO ČINU, jestliže zveřejnil tento výpis stejně, jako kdyby bez povolení státního zástupce prováděl odposlech. PORUŠENÍ TELEKOMUNIKAČNÍHO TAJEMSTVÍ se tomu říká...

JB: Souhlas, je to mimo pravidla. Osobně bych je veřejně nepoužil. Dotaz: Jsou ty výpisy obsahově vadné? Asi nejlepší by bylo, kdyby paní Bednářová podala žalobu. Nevíte, proč tak dosud neučinila?

ŠK: A neveřejně byste je tedy použil, není liž pravda? (Vyplývá to z vaší poznámky...) Trestný čin zůstává trestným, i když je obsah protiprávně zveřejněných informací pravdivý. Podsouváte tomuto kroku právně naprosto nepřijatelný relativismus a nihilismus. Machiavellismus - abych byl přesný. Ale žádný účel prostředky nesvětí, tím méně v médiu veřejné služby jako argument v pracovněprávní kauze.

Pokud vím, policie už šetří spáchání trestného činu bez ohledu na to, jak se o něm dozvěděla. Nedovedu si představit, že by NEKONSTATOVALA jeho spáchání. Otázkou bude, zda nalezne viníka, kterého by mohla předat státnímu zástupci. V opačném případě kauzu odloží, i když se trestný čin stal. O výsledku není povinna informaovat, i když se tak asi stane. Vše záleží na míře iniciativy, součinnosti pracovníků ČT a inteligenci vyšetřovatele. A zvláště to poslední bývá u policie všeobecným problémem...


ŠK: Pan poslanec (Zaorálek) je ale - přes svou funkci - jeden z dvou set poslanců  a pouze jeden ze sedmdesáti poslanců ČSSD.

JB: Nesouhlasím.

ŠK: Nemusíte souhlasit, stačí umět počítat do 101 a znát genezi souboje dvou skupin v ČSSD o Českou televizi. Mé tvrzení je nezpochybnitelný fakt. Nevšiml jsem si, že by ve Sněmovně bylo více poslanců nežli 200 či více Zaorálků, nežli jeden... Počet 70 se také u poslaneckého klubu ČSSD nezměnil. Více nebo méně sympatií v klubu ČSSD už také Zaorálek mít nebude. To je dáno jeho názory na válku v Jugoslávii stejně, jako názory na otázky našeoh členství v NATO, dělení politické scény na pravolevé ose či názory na politický styl Miloše Zemana. Jeho pojetí mediální politiky už je pouze třešinkou na dortu, který je dávno upešený a ozdobený...

Zájmy ostatních stran jsou celkem zřetelné, vyjádřené už několikrát - naposledy při odvolávání Balvína na etapy. Mlsným jazykem vah byla vždy sociální demokracie, bez níž se žádná smysluplná koalice na téma Česká televize sestavit nedá. Takže není o čem diskutovat.


ŠK: Já se ale ptám jinak - vy znáte tu "správnou" stranu  v této líté válce?

JB: Ne. Jenom se snažíme udělat si názor. Až ho budeme mít, zveřejníme jej. I tak to bude pouze názor.

ŠK: Názor je opravdu vždy jen názor. V tom máte pravdu.

Hodnocení už jste totiž řekli - předem. Sice v jiném kontextu, ale zřetelně se k podstatě celé kauzy "Zlý mediální manipulátor a proutník Zaorálek" vyjádřil 5. 12. na serveru Česká média Ivan Jemelka:

IJ:... Hlava jde z toho kolem. Ředitelé budou nejspíš dva. Jedním se stane vítěz výběrového řízení a druhým ten, který si získá srdce radních. Dva ředitelé v jedné televizi, to by ale asi dělalo neplechu. Tak si patrně nakonec rada sama vybere, jestli chce toho vybraného rozumem nebo srdcem. Jakoby si Rada ČT a ČSSD z oka vypadly. Když v "tendru" nebude úspěšný uchazeč, kterého chce rada, alias předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, alias ministr kultury Pavel Dostál, vybere toto kolegium toho, koho chce ono. Není taková bezostyšnost odzbrojující?
...
Upachtěná nemohoucnost, ať už jde o ČSSD nebo Radu ČT má alespoň jednu dobrou vlastnost -- je směšná a při vší té bídě trochu pobaví.

A v tom je jádro tohoto česko-mediálního polemického oříšku. Nejdříve se ale musí někdo vyjádřit, aby to jádro bylo viditelné. A pak jenom ten oříšek musí někdo najít uprostřed temného lesa českých médií...

                 
Obsah vydání       16. 12. 2002
16. 12. 2002 Jak se píše hanopis Zdeněk  Jemelík
16. 12. 2002 Monitor Jana Paula: Ještě zamyšlení nad summitem NATO, aneb jak jsme vyhráli válku Jan  Paul
13. 12. 2002 LN: "Přišel Brzezinski a položil si věci na stůl"... Jakub  Žytek
16. 12. 2002 Deregulace nájemného: jak se v médiích nemá diskutovat Karel  Mašita
16. 12. 2002 TV média o víkendu: Současná koalice (ne)má správné lidi na svém místě Josef  Trnka
16. 12. 2002 Motejlův problém sociální demokracie Miroslav  Polreich
16. 12. 2002 Otevřený dopis Sdružení nájemníků JUDr. Otakaru Motejlovi Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Právní výklad důsledků Nálezu ÚS o zrušení cenového výměru Stanislav  Křeček
16. 12. 2002 Klaus odešel, ať žije Klaus !
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT
13. 12. 2002 Rudá záře nad Josefovem Radek  Mokrý
13. 12. 2002 Britský The Sun a český Blesk: Bulvár a jeho stín Milan  Krčmář
14. 12. 2002 Založení Učitelského odborového klubu - ASO
5. 2. 2003 Pošta redakci
2. 12. 2002 Hospodaření OSBL za listopad 2002 Jaroslav  Štemberk
2. 12. 2002 Statistiky čtenosti Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2002 Digitální média veřejné služby III. Zdeněk  Duspiva
16. 12. 2002 Soudnost, pane Berko, soudnost! Štěpán  Kotrba
13. 12. 2002 "Pekařství " nebo "ČT"? Jiří  Koubek
13. 12. 2002 KAUZA: Ostravská ČT   
12. 12. 2002 Milan Bouška: Propustili mě z ČT, protože ve mně viděli cizorodý element Jan  Čulík
7. 12. 2002 Hrůzné informace o řediteli brněnského studia ČT Zdeněk  Drahoš
5. 12. 2002 Kterak Jan Čulík pomáhal České televizi pochovat Netopýra Karel  Mašita
4. 12. 2002 Nával do televízneho kresla Lubomír  Sedláčik
3. 12. 2002 Investigace nebo propaganda? Jan  Čulík
2. 12. 2002 Zákon o ČT anebo jablko sváru? Vladimíra Al-Maliki Levá, Lubomír Brožek
2. 12. 2002 Veřejná služba a televizní prostituti Jan  Paul
28. 11. 2002 Otevřený dopis pěti členům Rady ČT, kteří se zasloužili o setrvání Jiřího Balvína ve funkci generálního ředitele ČT   
28. 11. 2002 ČT: zvykové právo a kamarádšoft Jan  Čulík
28. 11. 2002 K dopisu FITESU a ARASU Štěpán  Kotrba