(...)

c. Mučení a jiné kruté, nelidské či ponižující zacházení či tresty

Ústava takovou praxi zakazuje, avšak policie občas užívala nepřiměřené síly a zneužívala své pravomoci.

řetě 20. dubna byl obžalován jeden policejní důstojník v Ostravě za to, že během výslechu napadl podezřelou osobu; důstojník nebyl suspendován a zůstal v policii až do doby vyšetření případu. Případ nebyl do konce roku 2001 vyřešen.

V květnu zaútočilo pět policistů z Karlových Varů na jednoho Roma a zbilo ho poté, co zkontrolovali jeho občanský průkaz u benzínové stanice. I když měl dokumenty v pořádku, policisté ho uráželi, fackovali, odvezli ho do lesa a vážně ho zmlátili. Vyhrožovali mu, že ho usmrtí, jestliže případ udá. Policisté jsou stíháni za rasově motivované chování, případ nebyl do konce roku 2001 vyřešen.

V červenci byl policejní vyšetřovatel v Chodově obžalován ze "zneužívání svých pravomocí" poté, co pozval jednoho romského muže na policejní stanici k výslechu, kde dal Romovi údajně alkohol a poté, co Rom ztratil vědomí, ho znásilnil. Vyšetřovatel tvrdil, že byl Rom povolán k výslechu kvůli podezření, že ukradl automobil. Úřady nezískaly dostatečné množství důkazů pro stíhání tohoto policisty, ale v říjnu byl vyšetřovatel z policie propuštěn pro nevhodné vedení výslechu Roma.

Občas policie dostatečně energicky nezasahovala v případech hrozeb či útoků proti Romům, ale ke konci roku přicházely zprávy, že policie bere případy násilí proti Romům vážněji než v minulosti.

V květnu vláda uzavřela své vyšetřování údajného policejního násilí během protestů proti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000. Ministerstvo vnitra dospělo k závěru, že policie spáchala pravděpodobně trestné činy na dvou místních policejních stanicích, ale že neexistují dostatečné důkazy, aby bylo možno identifikovat jednotlivé policisty a zasáhnout proti nim. Nijak nebyl potrestán policista, který byl vyfotografován, jak stojí nad demonstrantem, ležícím na zemi, se zvednutým obuškem v ruce. Jedna nevládní organizace, která na policii dohlíží, podala dvě trestní oznámení ohledně údajného nevhodného jednání policie vůči demonstrantům, případy nebyly do konce roku uzavřeny. Jeden demonstrant podal trestní stíhání na policii s tvrzením, že během doby, kdy byl po 24 hodin zadržován, ho uniformovaní policisté opakovaně bili, připoutali ho k cele řetězy, odpírali mu přístup k právníkovi a na záchod, jeho případ nebyl do konce roku vyřešen.

V září roku 2000 údajně zastavili tři policisté v Brně Roma Martina Tomka zcela bezdůvodně na ulici, požádali ho o občanský průkaz a pak, po hádce, Tomka zbili a nechali ho v parku v bezvědomí. Dva z těchto policistů byli obviněni ze zneužívání svých pravomocí a z páchání násilí. (...) V červnu bylo pro nedostatek důkazů trestní stíhání zastaveno.

Podmínky ve vězení ve většině případů odpovídají mezinárodním normám, ale mnoho vězení je přeplněno, i když ke konci roku se problém zmenšoval. (...)

Vazba

Dlouhá vazba před soudním procesem a dlouhé odklady před zahájením procesu byly problémem. Policie může zadržovat osoby bez obvinění po 48 hodin. (...) Podle zákona může trvat vazba před soudním procesem ne déle než 4 roky, a to jen v případech, považovaných podle trestního zákona za "mimořádně vážné". Vazba pro většinu trestných činů může trvat až 2 - 3 roky. (...) V roce 2000 byla průměrná délka vazby 107 dní. Koncem roku 2001 bylo v ČR zadržováno ve vazbě 4363 osob.

Odpírání spravedlivého soudu na veřejnosti

Ústava zaručuje nezávislé soudnictví a vláda ve většině případů v praxi toto ustanovení respektuje, avšak strukturální a procedurální nedostatky a nedostatek kvalifikace a financí ochromují efektivitu soudnictví.

Svoboda projevu a tisku

Zákon zaručuje svobodu projevu a tisku a vláda většinou tato práva v praxi dodržuje, avšak alespoň v jednom případě zahájil vládní činitel trestní stíhání proti novináři pro pomluvu. Jednotliví občané mohou hovořit volně o politice a svobodně kritizovat vládu a veřejné činitele a dělají to.

22. listopadu vláda podala trestní oznámení na Petra Holuba, vydavatele časopisu Respekt, ohledně článku, který vyšel v říjnu a obvinil vládu a premiéra z korupce. 28. listopadu podal samostatné trestní oznámení ministr průmyslu a obchodu Miloslav Grégr.

V červenci byl jeden internetový novinář opakovaně vyslýchán (Tomáš Pecina z Britských listů, nebyl vyslýchán, ale byl opakovaně obesílán, aby se dostavil k výslechu, pozn. redakce) a byl pokutován částkou přibližně 275 dolarů (10 000 Kč). Nebylo proti němu oficiálně zahájeno trestní stíhání, ale byl vyslýchán (sic) kvůli podezření, že pomluvil policii poté, co publikoval několik článků, v nichž obviňoval policii z porušení zákona při razii na jeden squat, k níž došlo v listopadu 2000. Mnoho pozorovatelů kritizovalo policii za pokusy tohoto novináře zastrašovat.

(...)

V březnu soud zastavil trestní stíhání za pomluvu a za útok na veřejného činitel a za vyvolávání rasové nenávisti proti prominentnímu národnímu romskému představiteli Ondřeji Giňovi, které bylo zahájeno v listopadu 1999. Starosta města a komunální úřad města Rokycany oficiálně podali trestní oznámení na Giňu za výroky o starostovi a o komunálním úřadu, publikované na internetových stránkách (v Britských listech, které je převzaly z e-mailové zprávy Evropského střediska Romů, pozn. red.). Místní policie rozhodla, že tyto výroky jsou trestným činem, a předala případ státnímu prokurátorovi. Starosta a komunální úřad města Rokycany argumentovaly, že Giňovy výroky jsou natolik zlovolné, že jsou "difamací českého národa" a "poškozují pověst města Rokycany doma a v zahraničí".

(...)

Trestní zákon postihuje vězeňským trestem od 6 měsíců do tří let osoby, které popírají nacistický holocaust a komunistickou genocidu. Zákon také zakazuje šíření nenávisti na základě rasy, náboženství, třídy, národnosti a dalších skupin. V srpnu úřady zahájily trestní stíhání za propagaci hnutí, vedoucího k potlačování občanských práv a svobod a za vyvolávání paniky a za trestný čin pomluvy proti otevřeně se vyjadřujícímu komunistickému aktivistovi. Obviněný opakovaně požadoval vytvoření diktatury proletariátu, znárodnění průmyslu a kapitálu a návrat ke komunistické vládě. Také označil několik známých politiků za "zločince a zrádce".

24. září byl z chuligánství a z podporování hnutí vedoucích k potlačování občanských práv a svobod obžalován muž, který údajně skandoval 15. září na fotbalovém zápase jméno Usamy bin Ladina a protiamerická hesla; jeho případ nebyl do konce roku vyřešen.

(...)

Sdělovací prostředky

Tisk je nezávislý a představuje rozrůzněnou škálu názorů, vychází bez zásahů vlády, avšak určitý druh propagandy je zakazován. Kromě toho redaktoři mnoha novin jsou většinou veřejností i politiky považováni za stoupence určitých politických stran. (...)

Třináctičlenná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla během roku nadále terčem kritiky pro nedostatek iniciativy a neúčinnost při řešení široce medializovaného vlastnického sporu ohledně největší české televizní stanice.

Mezinárodní arbitráž ohledně konfliktu, týkajícího se vlastnictví televize Nova a údajných podvodů a neetického podnikatelského chování u držitele licence vyvrcholila dvěma rozhodnutími proti vládě za to, že neplní své povinnosti podle samostatných bilaterálních dohod o investicích. První, vydané 5. září, shledalo, že vláda porušila ustanovení bilaterální dohody o investicích, avšak neudělilo odškodné. Druhé, vydané 15. září, shledalo, že vláda porušila několik aspektů této bilaterální dohody o investicích. Tento druhý arbitrážní panel nedospěl do konce roku k rozhodnutí. Vláda oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá.

Dvakrát během roku zkoumala RRTV vysílání Rádia Svobodná Evropa v důsledku obvinění, že je její zpravodajství zaujaté - RRTV nenalezla žádné důkazy ohledně zaujatosti. Někteří pozorovatelé kritizovali toto zkoumání jako politické zasahování do záležitostí sdělovacích prostředků. Jiní poukazovali na to, že Rada jednala v reakci na stížnosti od občanů a držela se předepsaných přepisů při hodnocení pořadů.

V prosinci 2000 vznikla kontroverze v České televizi, kdy Rada České televize propustila jejího generálního ředitele. O osm dní později jmenovala nového ředitele, který byl údajně pod politickým vlivem. Na protest proti tomu začala redakce zpravodajství ČT vyrábět vlastní verzi hlavního pořadu ČT a publicistických pořadů. Novému řediteli bylo zabráněno, aby vstoupil do studií ČT (sic), a tak zahájil simultánní vysílání vlastních zpravodajských a publicistických pořadů. 11. ledna kontroverzní generální ředitel odstoupil po širokých protestech, podporujících novináře. 9. února Rada ČT jmenovala prozatímním ředitelem Jiřího Balvína a 31. října ho zvolila trvalým ředitelem.

Shromažďovací zákon

Několikrát během roku organizovaly skinheadské skupiny koncerty, na něž přijeli účastníci ze sousedních zemí. Policie tyto koncerty přísně monitorovala. V dubnu vyjádřil ministr vnitra Gross svou nelibost nad těmito koncerty a naléhal na to, aby policie začala využívat existujících zákonů proti vyvolávání rasové nenávisti a potlačování občanských práv k trestnímu stíhání jejich organizátorů a účastníků. 22. května bylo osm osob obžalováno v souvislosti se skinheadským koncertem, který se konal v dubnu. (...)

Násilí vůči ženám

Dokument se dále podrobně zabývá postavením žen v ČR a násilím páchaným vůči ženám. Konstatuje mj., že každá desátá žena v ČR je obětí fyzického či emocionálního násilí v domácnosti a že 13 procent žen se stalo obětí znásilnění. 51 procent případů znásilnění páchají partneři či manželé žen, 37 procent útoků páchají osoby ženám známé a jen 12 procent znásilnění páchají jim neznámé osoby. Jen 3,3 - 7 procent případů znásilnění se podle odhadů dostává k policii. Většina případů násilí vůči ženám a znásilňování není zaznamenávána. Policie není vybavena pro to, aby ženám byla schopna pomoci, i když se snaží připravovat specializovaný personál. Veřejná debata o násilí vůči ženám se v podstatě nekoná.