President Bush:

"Každá země, ať je to kdekoliv na světě, se musí nyní rozhodnout. Buď půjde s námi, anebo s teroristy. ... Nebudeme činit žádné rozdíly mezi teroristy, kteří spáchali tyto útoky a těmi, kdo jim poskytli útulek".

Jestřáb Paul Wolfowitz, náměstek ministra obrany oznámil světu otevřeně:

"Pokud s námi nebude některá země spolupracovat, zlikvidujeme ji" ( .... we will end that country).

"Kdo nejde s námi, jde proti nám" je zjevně nesprávná dichotomie.

Většina slušných lidí zavrhuje a odsuzuje terorismus a je stoprocentně pro to, aby byl vykořeněn.

Většina slušných lidí byla naprosto šokována masovou vraždou, která byla spáchána 11/9, ale přitom mnozí z nich mohou být zároveň vrcholně znepokojeni bombardováním Afgháistánu.

Takzvaná koalice protiteroristických států se stává pouze snadněji ovladatelným surogátem Spojených národů. Je podobná pseudokoalici zvané Mezinárodní společenství (International Community), která si vzala za úkol humanitárně zdevastovat Srbsko a Kosovo v r. 1999. Každá země, kterou požádá USA o spolupráci při válce s terorismem, je tak vázána stejnými nedemokratickými mimořádnými opatřeními, jako je tomu v USA.

Typickým příkladem potlačení demokratických postupů jsou tvrdé zásahy v britské Dolní sněmovně. Poslanci, kteří kritizují válku, jsou šikanováni a přirovnáváni ke 'smiřovačům' s Hitlerem.

Labour Party Chief Whip (vedoucí parlamentní sekretář labouristické strany) takto šikanovala poslance Paula Marsdena, který je odpůrcem války.

"Lidé jako vy v prosazovali v roce 1938 politiku smiřování s Hitlerem". Dále prohlásila, že"válka není věcí svědomí. Potraty a embryonální výzkum je možno nazvat věcí svědomí, ale válku ne; války se účastníme proto, že se k tomu rozhodla vláda."

Ve Velké Británii jsou rovněž zaváděny nová antiteroristická opatření. Způsob, jakým se to uskutečňuje, je sám o sobě šokující. Britský ministr vnitra zesměšňoval ty, kteří vyslovili o jeho nových opatřeních pochybnosti jako pošetilce, kteří žijí v blouznivém libertariánském světě (airy-fairy libertarian world). [Termín 'libertarian' se užívá o zastáncích původního liberalismu, pro odlišení od dnešních 'liberálů', kteří jsou jednoznačně kolektivističtí a levicoví.]

Nouzová opatření mohou postihnout i individuální občany mimo USA.

10. října 2001 (Vancouver Sun) - Odborná asistentka (Assistant Professor) Sunera Thobani byla obviněna z veřejného podněcování nenávisti proti Americe (hate crime) - kritizovala válku v Afganistanu.

The Irish Times (12/11/01) - Němečtí učitelé, kteří kritizují USA, jsou vystaveni šikanování připomínajícímu praktiky Stasi. Tři němečtí učitelé byli potrestáni za to, že šířili takzvané antiamerické emoce po zářijových útocích. Ms Petra S. se k tomu vyslovila v rozhovoru s časopisem Der Spiegel.

"Jedna jediná věta mě málem připravila o celou mou existenci. Nikdy na ni nezapomenu." Šlo o citát z G. E. Lessinga: "Konečně se Americe dostalo varování."

Rodiče ze saského města Hohenstein-Ernstthal byli tímto 'prohlášením' natolik rozhořčeni, že v dopisech a faxech školské radě požadovali její okamžité odvolání a tak se také stalo.

Ms Ursula S. (41) byla potrestána za to, že se zmínila o válce ve Vietnamu a o Hirošimě a Nagasaki, když se jí student zeptal, proč jsou Američané tak nenáviděni.

Ms Christa B. (56) byla přeložena na jinou školu, protože srovnala útok WTC s bombardováním Drážďan zápalnými pumami v roce 1945, které si vyžádalo 135.000 obětí a zničilo 80 procent města. Toto bylo kvalifikováno jako "pokus o omlouvání teroristických útoků, což není pokryto právy na svobodné vyjadřování názorů".

Komentátor ABC (Austrálie) Phillip Adams je vyšetřován Výborem pro rovnoprávnost a lidská práva za svou poznámku o australské podpoře Americe v boji s terorismem rovnající se bianko šeku (carte blanche). Napsal: "Má-li být Austrálie skutečným přítelem Ameriky, musíme se snažit Američany chlácholit, a nikoli pobízet. USA si musí uvědomit, že jejich nejhorším nepřítelem jsou USA." (The Sydney Morning Herald,11/12/01)

Před několika dny vtrhli uprostřed noci do pokoje pětihvězdičkového hotelu ve švýcarské Basileji, ve kterém spal 75-letý světově proslavený dirigent Pierre Boulez, policisté a odvedli ho na policejní stanici. Oznámili mu, že se nachází na seznamu lidí podezřelých z terorismu. Pierre Boulez totiž v 60. letech někde poznamenal, že všechny opery (operní domy) by měly být vyhozeny do vzduchu. To, zda to myslel doslova, nebo metaforicky (tedy jako kritiku jejich umělecké úrovně) nikoho zjevně nehrálo vůbec roli. Švýcarské bezpečnostní orgány nechtěly nic riskovat. Jeho poznámka před čtyřiceti lety stačila na to, aby ho považovali za nebezpečného. Zabavili mu pas a po tříhodinovém zadržování ho propustili.

(BBC.com; 6/12/01)

O kauze Jan Kopal a o jeho provokativní jakobypodpoře Tomášem Pecinou toho bylo napsáno v BL už dost, ale přesto si k tomu dovolím přičinit několik poznámek, i když si pravděpodobně vysloužím zdrcující kritiku zastánců 'nedělitelných lidských práv'.

Domnívám se, že se v tomto případě T. Pecina i přes své ušlechtilé úmysly zachoval nemoudře. Vyvolal kampaň na základě prkotiny. Zastal se názoru, který sám zcela jistě nesdílí. Souhlasím s ním v tom, že lidé nemají být trestáni za své názory a je zcela možné, že je v ČR třeba bojovat za změnu represivních zákonů.

Ale vybrat si právě tuto kauzu v současné situaci je zárukou neúspěchu. Mám dojem, že trochu zaspal, že si nevšiml, jak nesmírně se všechno změnilo od 11/9. Je třeba si uvědomit, že došlo [ZADNÍMI DVÍŘKY] prakticky k nastolení globálního výjimečného stavu.

Zároveň byla do značné míry suspendována racionalita. Už tři měsíce vládne atmosféra podobná té, kterou jsme zde v Británii zažili asi týden po skonu princezny Diany - kdyby tehdy vystřelila na Temži Aurora, nevím jak by to dopadlo s Buckinghamským palácem. Zahájit nekompromisní kampaň za změnu zákona na základě nevkusných a zjevně provokativních výroků, se kterými pan Pecina zřejmě sám nesouhlasí, je nerozumné a rozhodně to věci spíše uškodí. Píchat do vosího hnízda není v současné době nejlepší taktika.

Pokud by se rozruchu kolem kausy Kopal dostalo větší pozornosti od svatouškovských aktivistických západních žurnalistů, budou s tím mít Češi jistě potíže. Vzpoměňte si na blahé paměti druhou Berlínskou zeď v Matiční ulici. Tehdy o tom byly napsáno po celém světě doslova stovky nesmyslných článků, vytvořeno mnoho televizních reportáží atd. a všichni víme, jak to dopadlo. V té době jsem byl zrovna pozván na svatbu s rozsáhlým mezinárodním zastoupením (Kanaďané, Američané, Norové, Švýcaři, Němci, Chorváti a jiní). Téměř každý, komu jsem se přiznal ke svému češství, mi řekl něco ve smyslu? "Jo, byl(a) jsem v Praze, ta je krásná, ale proč jste Vy Češi tak strašidelně barbarští a krutí k těm ubohým Romům?"

V době teroristického bombardování Srbska a Kosova Natem neprojevili Češi dost nadšení pro heroický boj Osama-bin-Ládenových přátel a našich věrných spojenců (KLA) v Kosovu (o velkou Albánii), za což se jim v západních médiích dostalo rovněž důrazné imperiální důtky.

V západním tisku, který tehdy stal v jednom šiku (šlo o levičáckou humanitární válku), se objevilo značné množství článků o nespolehlivých, švejkovských českých spojencích.

Dva výhružné články, které vyšly téměř současně - v Guardianu a New York Times - mi připomínaly silně různá varovaní od soudruha Brežněva. Češi v nich byli nazváni 'největšími etnickými čističi všech časů'.

S typickou statistickou přesností, jaká se běžně používá s cílem démonizace, se tam hovořilo o osmi až devíti milionech sudetských Němců, kteří byli připraveni o všechno.

A vzpomeňte si na Haidera! Také toho zas tak moc neřekl (svým způsobem se podobá Kopalovi, ale má poněkud větší podporu) a skončilo to několikaletými sankcemi Evropské (socialistické) unie, ke kterým se Amerika přidala.

Anglo-američtí žurnalisté Nového světového řádu mají obzvláštní talent udělat z komára vola. Povšimněte si, jak je tento banální incident anglicky popsán na webové stránce Svobodné Evropy.

" ...... Reports have emerged of incidents the government believes indicate anti- American sentiment or support for the 11 September terrorist attacks against New York and Washington. Police are also seeking to charge the chairman of the extreme right-wing National Social Bloc, Jan Kopal, after he told a crowd that the US "deserved" the attacks that took thousands of lives."

(Objevily se zprávy o incidentech, o kterých se (česká) vláda domnívá, že naznačují protiamerické emoce anebo podporu pro teroristické útoky proti New Yorku a Washingtonu 11/9. Policie rovněž uvažuje o obžalobě předsedy extrémně pravicového Sociálního bloku, Jana Kopala po tom, když řekl před shromážděním lidí, že si USA útok, při kterém přišlo život tisíce lidí, "zasloužily".)

Na rozboru tohoto nevinně vypadajícího odstavce by se daly dokumentovat téměř všechny triky tendenčního amerického žurnalistického pábení.

Povšimněte si typického 'spinu', který udělá ze zprávy o jednom nevkusném úletu hned potenciální protiamerický komplot.

Pro ten účel je nejvhodnější nominální výrazivo, pasivní konstrukce a použití tzv. 'weasel words' (vyhýbavá slova - doslova 'lasiččí slova') jako 'emerge' (objevit se), 'indicate' (naznačovat), 'believe' (domnívat se), 'seek' (zde asi 'uvažovat o'). Použití celé baterie nespecifických substantiv ('reports', 'incidents', 'sentiment'), která dovolují nespecifikovat činitele, typ děje a místo. Gramatické posuny - jde téměř určitě jen o jeden případ, ale substantiva jsou v plurálu. Zaplete se do toho 'government', aby to vypadalo ještě zlověstněji, než to ve skutečnosti je. Přidají se určité sémantické posuny - např. namísto možného 'approval for' se použije 'support for'; použije se totalitní fráze - 'anti-American sentiment'; přidá se informace o tisících ztracených životů a to tak, jako by to prohlásil sám Kopal atd., atd. [Kritiku formulace této poznámky si prosím nevyslovujte jako podporu Jana Kopala]

19/11 oznamuje Washington AP, že Spojené státy jsou připraveny odměnit přátele a potrestat země, které se nepřihlásí k nelítostné válce s terorismem. Některé země budou vábeny 'sladkými mrkvemi' (tasty carrots), jiným bude natlučeno tvrdými klacky (will be pummelled with hard sticks). Ari Fleischer, mluvčí Bílého domu, to formuloval následovně:

Pro některé země budou možná k dispozici větší mrkve, pro některé zase větší klacky"

Češi to jako každá jiná malá země musejí mít na vědomí. Kdož ví? Možná, že je tam někde v rezervě nějaká rákoska i pro ně.

George Orwell zdůrazňoval opakovaně, že ten, kdo chce ovládat masy, musí mít kontrolu nad jejich jazykem. Spinmeistři současné "války proti terorismu" využívají tohoto poznatku mistrně, a to jak v Americe, tak i v globálním měřítku.

Velmi důležitý je zde termín "terorismus". Toto slovo není nikde definováno tak, aby byla příslušná definice přijatelná pro všechny. Ten, kdo je v očích jednoho "terorista", je pro jiného "bojovník za svobodu".

V Afganistanu jsme ochotni vybombardovat celá města, abychom zlikvidovali muhadžídy sympatizující s Osamou bin Ladenem a v Bosně, Kosovu a Makedonii je otevřeně podporujeme.

A právě o to jde - jaký význam se rozhodneme dát kriticky důležitým pojmům. Taková širokovýznamová abstrakta jako "dobro", "zlo", "zlosyn", "spravedlnost", "obrana", "terorismus", "terorista", "humanitarismus", "svoboda" ap. za sebou skrývají často špinavé geopolitické, nacionalistické a materiální zájmy mocných lobby. Význam těchto slov určuje ad hoc ten, kdo má moc a nejmodernější zbraně.

Vznikla nám tak zcela nová sémantická teorie. Jejími hlavními nástroji jsou řízené střely s ochuzeným uranem, kazetové bomby a daisy cutters ('sekačky na sedmikrásky' - sedmitunová monstra, která vybuchnou těsně nad zemí a zničí veškerý život v okruhu 250 metrů). Ti, kteří mají tyto nástroje k dispozici, jsou jako bohové. Rozhodování o definicích slov je v jejich rukách.

"When I use a word", Humpty Dumpty said in a rather scornful tone, "it means just what I choose it to mean - neither more nor less". "Když použiji JÁ nějaké slovo", řekl Humpty Dumpty opovržlivě, "tak má přesně takový význam, jaký po něj já vyberu - ani více ani méně."

(Lewis Carroll "Through the Looking Glass, Alenka za zrcadlem, kap. 6)

Politikové mluví jako bohové. "Kdo není s námi, je s teroristy" připomíná Kristova slova:

"Kto nie je so mnou, je proti mne" (, a kto nezhromažďuje so mnou, rozptyluje)

(Sv. Matouš, k. 12, v. 30). "He that is not with me is against me."

[mám po ruce jen slovenskou bibli]

Původně bylo pro současnou kampaň proti terorismu vybráno jméno "Operation Infinite Justice" (Operace nekonečná spravedlnost). Tento téměř teologicky znějící název byl později změněn na neméně bombastické "Operation Enduring Freedom" (Operace trvalá svoboda). [Ironické je, že se tak stalo pod tlakem muslimských duchovních.]

Politikové mnoha zemí jsou si velmi dobře vědomi této vražedné sémantické hry. Sémantická brizance 'sekaček na sedmikrásky' je natolik přesvědčivá, že většina politických lídrů vyhlašuje bez otálení podporu pro novou válku. Mnozí jsou si však zároveň vědomi obrovských příležitostí, které jim samým nabízí tato kataklyzmatická změna ve světové politice. Mnozí horempádem přejmenovávají své oponenty na "teroristy".

Tento "blowback" (zpětný ráz, zpětná reakce) pociťují nejen ti, kteří se až do nedávna těšili honosnému označení "freedom fighters" (bojovníci za svobodu) (např. v Čečensku, Indii, Číně), ale i hnutí, která se snaží zbavit diktátorů zcela demokratickými prostředky, jako je tomu např. v Zimbabwe.

Robert Mugabe, který byl v 60. a 70. letech sám označován za "teroristu", nelenil a rychle přejmenoval opoziční stranu "Movement for Democratic Change" (Hnutí za demokratickou změnu) a zbylé bílé farmáře na "teroristy" a oznámil jim, že "jejich dny jsou sečteny".

Zmocnil se drakonických prezidentských pravomocí, které mu dovolují opoziční stranu zakázat a/nebo uvěznit její vedení. Dále mu umožňují konfiskaci 90% půdy, vlastněné stále ještě bílými farmáři. (10% jim nechá, protože by patrně země vymřela hladem). Cizím žurnalistům a aktivistům, kteří se zasazují za lidská práva, je oznámeno, že i s nimi bude zacházeno jako s "teroristy".

Nejsou to však jen zkorumporané režimy, které této situace využívají. V mírnější podobě se to děje i v zemích s dlouhou demokratickou tradicí. Zajistí nám tento monumentální boj větší bezpečnost? Sotva! Vyhrožování světu kvazibiblickým jazykem není nic než HUBRIS (pýcha z řeckých tragedií).

Pokud bychom se chtěli skutečně poučit z moudrosti Bible, měli bychom si možná zapamatovat jiný citát:

"Be not deceived; God is not mocked: for whatsoever a man soweth, that shall he also reap".

"Nemýlte sa! Boh sa nedá vysmievať! Čo človek rozsieva, to bude aj žať! (List Galatským, k. 6, v. 7)