Úvodní slovo
Premiér Miloš Zeman:
... Ve zprávách televize Prima jsem se dozvěděl, že vláda dnes rozhodne proti pořízení nadzvukových stíhacích letounů. Zapřemýšlel jsem o inteligenci zpravodajské redakce televize Prima, nicméně tato inteligence je zhruba stejná, abych se vyjádřil jemně, jako u všech ostatních zpravodajských redakcí, a proto se na televizi Prima nezlobím. Chci vám pouze sdělit, že podle zásady ze zákonů profesora Parkinsona - výsledek informace zpravodajství televize Prima byl přesně opačný, než odpovídá realitě. A nyní mi dovolte, abych vás seznámil s usnesením vlády ČR:
Vláda ČR:
- vzala na vědomí komplexní návrh dalšího postupu ve věci vyzbrojení Armády ČR víceúčelovými taktickými nadzvukovými letouny.
- vyhlásila vítězem výběrového řízení na dodavatele nových víceúčelových taktických nadzvukových letounů konsorcium SAAB/BAE Systems International Limited.
- souhlasila s podmínkami pro jednání o nákupu nadzvukových letadel, které jsou uvedeny v příslušné části předloženého materiálu, včetně financování programu pořízení a provozování 24, opakuji 24, nadzvukových letadel JAS - 39 Gripen s tím, že toto financování, a toto je velmi důležitá část našeho usnesení, je podmíněno přijetím úvěru, a přijetí úvěru bude, pokud ho parlament přijme, zajištěno zákonem.
Uložila ministru obrany, aby:- jednak zahájil jednání s představiteli konsorcia o kontraktu a do 15. 4. 2002 předložil návrh tohoto kontraktu vládě.
- předložil na nejbližší schůzi vlády návrh na jmenování vládního zmocněnce pro nákup víceúčelových taktických nadzvukových letounů.
- na zasedání parlamentu rovněž předložil zprávu o krytí vzdušného prostoru ČR.
Kromě toho uložila, a to je poslední bod tohoto usnesení, ministrům financí a obrany, aby 9. 1. na zasedání vlády, podotýkám 9. 1. 2002, předložili návrh zákona o příslušném úvěrování této operace.
Co k tomu dodat? Protože toto je jedna z věcí, které bývalý kancléř Helmut Kohl říkal "chefsache", považuji za slušné zaštítit svého ministra obrany, který bude bezesporu napadán různými novináři píšícími o problematice, které, jako vždy, vůbec nerozumějí, tak považuji za vhodné ho zaštítit tím, že vláda rozhodla velkou výraznou většinou hlasů ve prospěch tohoto řešení, ale současně shledala za vhodné, aby tato věc byla posouzena Parlamentem ČR, protože si vláda samozřejmě uvědomuje nejenom to, že je vládou menšinovou, nejenom to, že je několik měsíců před koncem svého funkčního období, ale že v této věci by mělo dojít k souladu většinového názoru politických sil, a kde jinde hledat tento většinový soulad, než právě na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
...
... Ještě jednou přeji zpravodajcům televize Prima lepší informovanost, než které se dopustili včera večer. Děkuji vám za pozornost.
Jaroslav Tvrdík, ministr obrany:
... Vláda ČR stála před rozhodnutím, jakým způsobem zajišťovat český vzdušný prostor, jakým způsobem zajišťovat obranu této země, jakým způsobem deklarovat po roce 2004 suverenitu svého vzdušného prostoru. Navrhoval jsem vládě ČR tak, jak už jsem říkal, čtyři alternativy, které spíše byly výčtem možných alternativ, než výčtem přijatelných řešení. Jsem velice rád, že vlád přijala jednu z navržených alternativ, ale ještě radši jsem, že se rozhodla požádat o stanovisko k tomuto problému Poslaneckou sněmovnu. Předpokládám, že jak zákon o úvěru, tak zpráva o stavu vzdušných sil, budou předmětem intenzivní debaty a pevně věřím tomu, že nejen kritici toho, jak to nemáme udělat, nám řeknou, jaké stanovisko z těch čtyř alternativ, které do parlamentu předložíme, považují oni sami za nejlepší.
Rozhodovali jsme o věci velice vážné. S nákupem nadzvukových stíhacích letounů počítaly všechny dosavadní koncepce vývoje Armády ČR od roku 1992. Všechny vlády, které se tím v minulosti zabývaly, včetně té současné, jednoznačně deklarovaly, že si neumí představit Armádu ČR bez nadzvukových stíhacích letounů. V momentu, kdy se mělo rozhodnout o tomto závažném kroku, vždy došlo k jeho odkladu. Tato vláda již tuto alternativu nemá. V roce 2004 bude létat posledních šest Migů - 21 a v roce 2005 je Armáda ČR při současném stavu bez nadzvukových stíhacích letounů.
Ministerstvo obrany, na základě vypsaného výběrového řízení, jednalo dále z pověření vlády ČR s konsorciem SAAB/BAE a nad rámec původních podmínek se podařilo vyřešit celou řadu dalších oboustranných návrhů, které ministru obrany umožnily jednoznačně doporučit vládě řešení číslo 4, tzn. nákup nových nadzvukových stíhacích letounů.
Od samého začátku ve funkci říkám, že si armáda v současném stavu nemůže dovolit k 72 bitevníkům L-159 ve verzi A rozšířené o 6 - 12 bitevníků L-159 ve verzi B, které k výcviku nezbytně nutně potřebuje, nákup dalších letounů. Současný stav garantovaného odběru předpokládá asi 84 letounů, s nákupem dalších 24 nebo 36 letounů by se jednalo zhruba o 110 resp. 120 letounů. Jsme v situaci, kdy se ministerstvo obrany domnívá, že optimální konfigurace vzdušných sil, nikoli z hlediska pořizovacích investičních nákladů, ale z hlediska provozních nákladů, se pohybuje od 54 do 72 letounů.
Pro zajímavost zde chci uvést, že slovenské ozbrojené síly, které vychází z podobných principů a cílů výstavby sil jako ČR, včetně dosaženého procenta HDP, počítají ve své koncepci do roku 2010 zhruba s 18 plus 10 bitevními nebo stíhacími letouny. Při poměru republik 1 : 2 se ukazuje, že ty naše ekonomické kalkulace jsou velmi podobné.
Základní podmínkou pro nákup nadzvukových stíhacích letounů jakékoli konfigurace nebo provenience proto bylo vyřešení problému bitevníků L-159. Na základě nabídky BAE, které deklaruje připravenost k závaznému příslibu nalezení zákazníka a odprodeje těchto letadel do pěti let od podepsání kontraktů, je tak vytvořena jedna ze základních podmínek napravení tohoto chybného rozhodnutí minulých vlád. Uvádím v materiálu vždy horší alternativy tak, abych měl větší prostor pro vyjednávání. Původní nabídka indikuje horizont 3 - 5 let od podpisu smlouvy. Je to spíše ta horší varianta.
Druhou základní podmínkou, kterou mělo ministerstvo obrany pro další pokračování kontraktačního procesu byla otázka vyřešení problémů AERO Vodochody. Podle názoru ministerstva obrany se AERO Vodochody dostalo do kritické situace nejen jako fungující firma, ale i jako projekt L-159. Ministerstvo obrany si neumí představit, že by projekt bitevníků L-159 v situaci, kdy bude vlastnit 72, resp. 84 letounů, zkrachoval, protože by to vytvořilo naprosto neřešitelnou situaci v českých vzdušných silách a v Armádě ČR. Konsorcium deklaruje připravenost vstoupit do podniku AERO Vodochody s tím, že na jednání konsorcium nevyloučilo ani případnou úpravu své výrobní strategie tak, aby docházelo spíše k synergii než ke konkurenci britského a českého podniku.
Další podmínky, které jsme měli, už odrážejí současnou situaci ve vzdušných silách. Vzdušné síly Armády ČR se dlouhodobě dostaly do určité krizové situace, ať už zpožděním bitevníků L-159, odchodem z tohoto problému vyplývajících, určitou krizí při neschopnosti zprovoznit letouny ruské výroby starší provenience, až po, koneckonců, současné problémy s výškoměry. Na základě toho většina pilotů trpí deziluzí a skutečně existuje obava z toho, jak by české vzdušné síly vypadaly. Na základě toho nám nabídly britské a švédské ozbrojené síly možnost výcviku českých vojenských pilotů na letounech Gripen už od roku 2002, tzn. nikoli od roku 2003, jak původní program předpokládal, ale již od roku 2002 by mohla existovat ve švédských ozbrojených silách letka českých pilotů, kteří by měli možnost zahájit výcvik na letounech Gripen již v příštím roce bezprostředně po podpisu kontraktů. Prakticky ve stejnou dobu jsme dostali obdobnou nabídku z Velké Británie, která počítá se školením technického i dalšího letového, či neletového personálu se zaměřením na provádění vojenských leteckých operací Aliance, či dalších projektů a programů. Pro nás je pak otázkou to, že program by tak nezačínal v roce 2004, ale v podstatě v roce 2002. Jednalo by se o dlouhodobé partnerství mezi všemi třemi složkami ozbrojených sil všech tří států. Současně by zde mohlo dojít k výrazným finančním úsporám při provozu vojenské letecké techniky, protože by mohlo dojít k zastavení provozu, resp. k minimalizaci provozu letounů té starší ruské provenience v českých ozbrojených silách.
Další základní podmínkou, kterou jsme měli po AERO Vodochody, po L-159, byla otázka kompatibility letounů Gripen s letouny Aliance. Přes skutečnost, že uvedená podmínka byla zahrnuta již v zadávací dokumentaci, vyskytly se určité pochybnosti o kompatibilitě letounů Gripen. Na základě našich požadavků nám nabídlo britské ministerstvo obrany a švédské ministerstvo obrany možnost semináře, na kterém by odborníci Aliance posoudili kompatibilitu letounů a vystavili záruku pro české ozbrojené síly. Současně nám Aliance nabídla, na základě našeho požadavku, možnost do 60 dnů zpracování studie, která jednoznačně posoudí působení supersoniků Gripen v aliančních ozbrojených silách.
Mohl bych pokračovat ještě o některých dalších podmínkách, ale skutečností je, že některé věci, vzhledem k tomu, že materiál je veřejný a bude zveřejněn na internetových stránkách ministerstva obrany, tak nejsou v tomto materiálu, z důvodu utajení, zahrnuty.
Variantu, kterou dnes vláda schválila, jak jsem již říkal, bude muset projednat Poslanecká sněmovna. Tato varianta byla široce diskutována na mém kolegiu ministra obrany, které tvoří 19 hlavních funkcionářů resortu obrany. Tento materiál byl mým kolegiem schválen jednomyslně a o tomto stanovisku také dnes náčelník Generálního štábu pan generál Šedivý, velitel vzdušných sil pan generálporučík Padělek a také vládní zmocněnec Armády ČR generál ve výslužbě Škopek, informovali vládu ČR. Tak, jak již říkal premiér, zítřejším dnem začne kontraktace s tím, že do 10. 1. 2002 předpokládám zpracovat zprávu o stavu vzdušných sil pro Parlament ČR a společně s ministrem financí zákon o úvěru. Dnes jsme udělali pouze první krok. Musí následovat ještě další dva kroky, tzn. schválení parlamentem a podpis smluvního vztahu.
Vládě ČR jsem dnes také sdělil, že v případě jakýchkoli pochybností o splnění či nesplnění podmínek, které jsou součástí zadávací dokumentace a nebo byly přislíbeny v průběhu tohoto vyjednávacího procesu, vládě ČR smluvní vztah k podpisu, v souladu se svým právem, nepředložím. Součástí dnešního jednání byly také materiály ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu k offsetovým programům a ke způsobu financování. Zde chci, já za sebe, uvést pouze to, že jsme jednali o offsetových programech s Asociací leteckých výrobců a s Asociací obraného průmyslu. Obě dvě asociace jsou připraveny vyčlenit zhruba čtyři své odborníky do týmu zmocněnce, který bude jmenován k pokračování kontraktace. Jsme připraveni se znovu zabývat jednotlivými offsetovými programy tak, aby zcela naplnily požadavky vlády na investování do problémových regionů a naplnily tak zadání vlády ČR nejen ve vojenské, ale i v té ekonomické oblasti.
Dotazy novinářů k nákupu stíhaček:
Markéta Reedová, Financial Times: Já jsem se jenom chtěla zeptat, vy jste říkal, že konsorcium deklarovalo připravenost vstupu do AERO Vodochody. Znamená to, že by se staly případně akcionáři a plus by ještě vlastně pomáhali marketingově pro L-159.
Ještě k tomu projednávání v parlamentu ohledně financování. Jste spíše pozitivní nebo očekáváte velký odpor?
Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Co se týká toho vstupu do AERO Vodochody, samozřejmě základní podmínkou konsorcia je provedení auditů v AERO Vodochody. Ten audit by měl po souhlasu akcionářů, jak českých akcionářů tak firmy Boeing, trvat zhruba týden podle našich orientačních předpokladů. Na základě tohoto auditu potom samozřejmě to jednání může pokračovat dál. Česká vláda je připravena jednak navrhnout změnu zákona ve věci podíl akcií vlastnictví českého státu ve firmě AERO Vodochody. Podle platné legislativy musí mít český stát ve firmách, které se zabývají zbrojním obchodem, minimálně 51 %. V tomto případě vzhledem ke specifické situaci v AERO Vodochody vláda je připravena navrhnout změnu zákona odprodat i větší podíl než zatím podle současné legislativy je dovoleno. Součástí tohoto smluvního vztahu ale také je, že v té první etapě je předpoklad domluvy mezi konsorciem a mezi firmou Boeing. Další detaily nejsou skutečně zatím v této etapě veřejné, ale předpokládám, že před podpisem smluvního vztahu, respektive při projednáních v Parlamentu ČR, už budou tyto věci známy.
Co se týká odprodeje bitevníku L-159, ano, tam si slibujeme, že dojde ke sladění výrobních programů obou dvou firem tak, aby došlo k podpoře marketingové, činné podpoře jak bitevníků L-159, které vyrábí AERO Vodochody, tak k prodeji bitevníků L-159, které jsou ve vlastnictví Armády ČR.
Co se týká očekávání od Parlamentu ČR, samozřejmě oba dva dokumenty pravděpodobně vyvolají bouřlivou diskusi. I vláda dnes bouřlivě diskutovala, protože se nejedná o lehké rozhodnutí. Na jedné straně se bavíme o desítkách miliard, na druhé straně se bavíme o schopnosti zajistit obranu této republiky, suverénní republiky. Myslím si, že všichni poslanci budou mít právo vyjádřit svůj osobní názor. A tak, jak ho dnes vyjádřili členové vlády a rozhodli hlasováním, pevně doufám, že podobným způsobem učiní parlament. Jakým způsobem, jestli to bude pozitivní, nejsem člen parlamentu, netroufnu si předvídat.
Aleš Heřmánek, Český rozhlas: Já jsem se chtěl zeptat na dvě věci. První otázka, ještě budu pokračovat v tom parlamentu, znamená to, že když předložíte zprávu o ozbrojených silách, to není zákon, k tomu parlament může přijmout jenom doprovodné usnesení. Tím pádem celý ten kontrakt asi nemůže odmítnout, ovšem může odmítnout to úvěrování. Znamenalo by to, kdyby odmítl ten zákon o úvěru, že by se ten kontrakt neuskutečnil? A druhá věc je, kolik letadel předpokládáte z majetku České armády, že by konsorcium pomohlo odprodat. Doufám, že tam jde o to, aby armáda nakoupila všech těch 72, a teprve potom je prodávala, nikoliv že by to šlo přímo z Aera, asi..
Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Přesně tak. My máme platný smluvní vztah mezi ministerstvem obrany ČR na straně jedné a firmou AERO Vodochody na straně druhé. My jsme se opakovaně po dobu mého působení ve funkci pokoušeli dosáhnout změny smluvního vztahu bez jakéhokoliv výsledku, nikoliv snad proto, že by o to nestálo AERO Vodochody. Tam je deklarován, zejména po nástupu nového prezidenta, poměrně pozitivní a vstřícný přístup, ale jednoznačně konsorcium financující banky je zásadně proti. Čili Česká armáda musí odebrat 72 bitevníků a teprve následně může s tímto majetkem nakládat, takže si slibujeme, že nám konsorcium BAE pomůže odprodat 36 bitevníků L-159.
Co se týká těch dokumentů do parlamentu, v první řadě se jedná o schválení zákona o úvěru, protože vláda zatím neumí najít v rozpočtu ministerstva obrany do roku 2006, respektive 2008, zdroje potřebné k financování tohoto programu. Díky právě zbrojním projektům z let minulých, jsme se dostali do situace, kterou bez pomoci vnějších zdrojů dost dobře neumíme vyřešit. Ty dvě zprávy jsou předkládány do parlamentu samozřejmě v přímé souvislosti, to znamená zákon o úvěru na straně jedné a na straně druhé zpráva o stavu vzdušných sil, respektive varianty zajištění obrany vzdušného prostoru po roce 2004, jsou bezprostředně spojeny. A na té jedné misce vah budou finanční prostředky a na druhé straně obranyschopnost ČR. Zprávu samozřejmě může vzít parlament na vědomí nebo ji může odmítnout. To samé může udělat se zákonem o úvěru. Já nechci předbíhat, co bude Vláda ČR dělat, podle toho, jak se parlament rozhodne. To budeme řešit, až se parlament rozhodne.
Lucie Bradáčová, Agentura BloombergPan Heřmánek se zeptal víceméně na většinu těch otázek, které jsem potřebovala. Možná aspoň rámcově. Já vím, že přesně nevíte, kolik by měl být úvěr v tuto chvíli. Je aspoň nějaký finanční limit, kolik by ty stíhačky měly stát a přes co prostě vláda nepůjde.
Jaroslav Tvrdík, ministr obrany: Dneska víme, kolik je základní cenová nabídka konsorcia. Samozřejmě ta nabídka ještě se bude pohybovat v závislosti na aktuálních kursovních dopadech, na způsobu zajištění tohoto kontraktu. U kursovních dopadů víme, jaké aspekty sehrály kursové dopady v minulých kontraktech, zejména ke L-159 a na celé řadě dalších rozhodnutí, které bude muset učinit česká strana. A tady samozřejmě předpokládáme najmout finanční a právní poradce, protože nejsme schopni, podle mého názoru, jako resort obrany, tak složitě kontrolovat. Ty základní parametry jsou známy, náklady na pořízení 24 nadzvukových letadel a balíku pozemní podpory, který zahrnuje nákup všech požadovaných náhradních dílů na celou životnost, zařízení pozemní podpory, zařízení pro změnu bojového určení, výcvik včetně veškerých výcvikových zařízení a technická pomoc se pohybuje kolem 50 miliard korun. Životnost letounů je předpokládána na 35 let, to znamená na celou dobu životnosti jsou deklarovány položky, o kterých jsem hovořil. Součástí té ceny je potom úrok z úvěru, který si vláda k tomu bude muset vzít. Ten úrok z úvěru je odhadován zhruba kolem 15 miliard korun. To je vztah mezi ministerstvem obrany a konsorciem. Samozřejmě předpokládá se, jestliže budeme vycházet z nákladů do roku 2035, tak, jak to vláda požadovala, to znamená na dalších 35 let dopředu, tak jsou součástí toho programu náklady na modernizaci zhruba v roce 2020 v případě, že budeme chtít zvednout tu úroveň letounů 4,5 generace, které výrobce deklaruje ve výši zhruba 4,44 miliard korun.
My jsme požádali také o vyčíslení souvisejících položek, které s projektem souvisí, tak, jak to stanoví příslušné normy ministerstva financí, zejména zákon č. 218 a vyhláška č.40. Součástí tohoto programu potom jsou náklady na vyzbrojení letounů, které jsou zhruba kolem 5 miliard korun s tím, že tato výzbroj je kompatibilní pro letouny Gripen i pro letouny L-159, čili bude se kupovat jeden balík výzbroje pro oba dva typy letounů. Součástí financování toho programu potom jsou náklady na infrastrukturu, za které se považují zejména náklady na infrastrukturu letištních základen v Čáslavi, v Náměšti, v Přerově, případně v Pardubicích ve výši asi 8 miliard korun. Opět náklady na infrastrukturu jsou stejné pro program L-159 i pro program Gripen. Závěrečnou položkou jsou potom náklady na provoz do toho roku 2035, roční náklady na provoz 24 supersoniků při ceně za letovou hodinu asi 2700 dolarů, při 230 odlétaných hodinách při provozu všech 24 supersoniků činí asi půl miliardy ročně, což znamená do toho roku 2035 zhruba 17 miliard korun Součtem těchto částek zhruba dosáhnete celkové náklady na program, nikoliv na to, co kupujeme od konsorcia. Od konsorcia samozřejmě kupujeme vlastní pořízení, které je definováno tou základní částkou v té hodnotě zhruba 50 plus úroky, tedy 65 miliard korun.
Jiří Nádoba, Mladá fronta Dnes:Chtěl bych poprosit pana premiéra, jestli by mohl nějakým způsobem vysvětlit, jak bude třeba v parlamentu argumentovat nebo vůči spoluobčanům, proč ty peníze investované do stíhaček třeba se vláda nerozhodla investovat do školství nebo zdravotnictví. premiér Miloš Zeman:... Všechny členské země NATO, s výjimkou Islandu a Lucemburska, mají nadzvukové letectvo. A pokud jejich vlády nejsou zcela pominuté rozumem, tak asi proto mají, pane redaktore, nějaký důvod. Ty vlády přece také čelí veřejnosti a některé z těchto zemí, mluvme o Portugalsku, mluvme o Řecku, mluvme o dalších, jsou jistě v situaci, kdy jejich ekonomická výkonnost je pod průměrem EU a přesto považují za znak své cti, nebo chcete-li za znak své suverenity, že mají nadzvukové letectvo. To je tedy jeden, ale pouze jeden z argumentů.
Druhý argument spočívá v tom, že česká vláda, jak dobře víte, vyžadovala 150% offsety. A bohužel pro ty, kdo vůbec nevědí, co je to offset, se toto slovo přeložilo tak, že za to, že my koupíme stíhačky, nám někdo zaplatí 150 % jejich ceny, takže my na tom 50 % vyděláme. Jako inteligence českých komentátorů je skutečně nesmírná a pokud tedy někoho skutečně napadlo, že nám někdo dá stíhačky zadarmo a ještě za to zaplatí 50 % jejich ceny, tak ho mohu pouze politovat a poslat do Kosmonos. Nicméně, v čem je skutečný problém? Že ti zahraniční investoři, kteří sem investují formou offsetů, si samozřejmě zachovávají svůj majetek. To není majetek ČR, českého státu, to zůstává majetkem českých investorů. Ale tzv. offsetové investice mají stručně řečeno význam tam, kam vám téměř žádný zahraniční investor nechce jít a to jsou tzv. postižené regiony, konkrétně severozápadní Čechy a severní Morava. A jestliže chcete, a Gripen se zavázal písemně, že minimálně 75 % všech offsetových investic půjde do těchto dvou regionů, jestliže tedy chcete právě do těchto regionů s vysokou nezaměstnanosti prosadit zahraniční investice, pak je nejjednodušší cesta použít offsetových investic, protože v jiných regionech tyto investice příliš nepotřebujete. |
