Reportér Britských listů Tomáš Pecina byl ve čtvrtek odpoledne zatčen policií a převezen na Obvodní úřad vyšetřování pro Prahu 2. Tam mu vyšetřovatel sdělil obvinění z trestného činu schvalování útoku na USA. Posléze byl T. Pecina propuštěn, je stíhán na svobodě.

Pecina zastává názor, že v demokracii nelze kriminalizovat názory, lze stíhat pouze za činy. Proto demonstrativně koncem září 2001 podpořil výrokem "Ich bin ein Berliner" (Také jsem Berlíňan, to řekl v komunisty obleženém západním Berlíně ze solidarity americký prezident John F. Kennedy) pravicového radikála Jana Kopala, proti němuž bylo také zahájeno stíhání za schvalování útoků na USA. Pecina přirozeně neschvaluje útoky na nevinné lidi, avšak zastává názor, že v demokracii musí mít každý občan právo svobodně vyjadřovat i pošetilé nebo třeba hnusné názory.

T. Pecina (který využil svého práva nevypovídat) bude nyní s největší pravděpodobností postaven před soud, kde bude souzen za skutek, který v žádné demokratické zemi nemůže být trestným činem. Z chování policistů bylo zřejmé, že skutečným důvodem zatčení není obvinění z pochybného deliktu, ale Pecinovy kritické články o policii.

Hodnoceno střízlivě, jednání policie, která zatkla novináře za jeho články, není v této zemi zcela bezprecedentní, je však známkou toho, že Grossovo ministerstvo vyhlásilo Britským listům válku a otevřeně usiluje o jejich likvidaci i za cenu, že jí to přivodí další kritiku ze strany mezinárodních institucí zabývajících se ochranou lidských práv. Což je - svým způsobem - pocta a uznání naší práci.

Uvědomte si však, že svoboda je nedělitelná a že rozhodnutí zatknout a obvinit Tomáše Pecinu z nesmyslného trestného činu, kdy je z dokumentace zjevné, že jde o protest proti omezování svobody slova a demokracie v ČR, je velmi vážným krokem zpět někam směrem k normalizační totalitě. Je to jasný signál od policie všem novinářům i občanům :"My, policisté, jsme v této zemi nekritizovatelní a nedotknutelní a kdo se nás odváží kritizovat, dopadne to s ním špatně." To je však zárodek chování směřujícího k nějaké diktatuře jihoamerického typu.

Doporučujeme všem, aby si přečetli oficiální policejní "Záznam o sdělení obvinění" Tomáši Pecinovi (jeho faksimile je v Britských listech zde). Podepsal se pod ně poručík Lukáš Drlík - a je to síla:

"Stíhám vás jako obviněného z trestného činu schvalování trestného činu dle ust. par. 165, odst. 1 trestního zákona, kterých (sic!) jste se dopustil tím, že jste dne 20. 09.2001 ve vydání internetového kulturně politického deníku Britské listy, vydávaných (sic!) Občanským sdružením Britské listy (...) uveřejnil reakci na informaci že bylo sděleno obvinění Janu Kopalovi, předsedovi národně sociálního bloku (sic!) , pro trestný čin schvalování trestného činu dle ust. par. 165. odst. 1 trestního zákona. V této reakci jste uvedl: 'Využívám svého práva na svobodu projevu, zaručeného článke 17 Listiny základních práv a svobod, a prohlašuji, že schvaluji teroristický útok, provedený 11. září 2001 na Spojené státy. Žádám, abych byl za tento výrok stíhán stejně jako Kopal,' TEDY veřejně schvaloval trestný čin a veřejně vychvaloval pro trestný čin jeho pachatele.

Ponechme stranou, že poručík Drlík nedokáže napsat krátký dokument bez několika gramatických chyb (chybějící čárky jsme mu doplnili a psaní velkých či malých písmen většinou opravili), závažnější je však lživé tvrzení v obvinění, že Tomáš Pecina "veřejně vychvaloval pro trestný čin jeho pachatele".

Je to, jako by se náš reportér octl v zajetí nevědomých, pošetilých dětí, nechápajících základní pravidla demokratického provozu. Avšak Tomáš Pecina není v situaci úplně nové. Přečtěte si poslední kapitoly románu Milana Kundery z osmdesátých let Kniha smíchu a zapomnění. Silně evokují nynější Pecinovu situaci. Hlavní hrdinka románu Tamina se tam dostane na ostrově do otroctví optimistických dětí bez znalostí, bez zralosti, bez porozumění čemukoliv. Děti jsou však spokojené a šťastné. Nechápou, co Tamině chybí. Při pokusu z ostrova uniknout Tamina utone. Když mizí naposledy v moři, dívají se na ni z blízké pramice bezelstné, zvědavé, optimistické oči dětí - obyvatel ostrova, které připomínají oči poručíka Drlíka.