Hodně jsem se zasmál, když jeden čtenář kritizoval text Josefa Fronka, přednesený na Glasgow University, který publikujeme v BL včera a dnes, jako "levičácký". Je to docela zábavné, protože Josef Fronek, kterému komunisté zničili v Československu existenci a donutili ho, aby ze země odešel, vždycky zastával ostře antikomunistické postoje až do té míry, že v první polovině devadesátých let podle mého názoru dost nekriticky podporoval - nebo spíše omlouval - nekompetentnost ODS a Václava Klause. Stejně zavilým "levičákem" je pro některé čtenáře Tomáš Pecina, který je dlouhá léta inspirován a veden naprosto základními, individualistickými konzervativními principy - takovým konzervatismem, jak je znám na Západě - konzervatismem, který respektuje základní svobody člověka, svobodu tržního podnikání a dobré zákony, které existují ku prospěchu společnosti. Neznám člověka více konzervativního, než je Tomáš Pecina.

Celé nynější šílenství v České republice mě tedy vede k zamyšlení, co tam vlastně mnozí dnes považují za "pravicovost" a za "levicovost"? Když jsem se snažil v osmdesátých letech pomáhat disidentům v Československu v boji proti komunistickému režimu prosazováním lidských práv a zahraničním šířením informací o jeho totalitních praktikách, byl jsem exponenty režimu považován za nebezpečného pravičáka. Nezměnily se mé hodnoty a - opakuji - těžko je možno považovat za levicové hodnotové zaměření konzervativců, jako je Josef Fronek či Tomáš Pecina. Proč je tedy považují bigotnější kritikové za "levičáky"? ("Ta Glasgow University musí být teda asi pěkně levicová", napsal na zdejších fórech jakýsi myslitel.)

Apeluji na čtenáře: je to skutečně zajímavé - zamyslete se nad tím, co se v ČR dnes považuje za pravici. Zdá se mi, že za pravicové smýšlení je v ČR dnes považováno toto: nekritická podpora českých mainstreamových politiků a médií jediné ideologické pravdě - totiž moci a touze po globální moci uvnitř nynější Bushovy americké vlády.

Je však tato vláda, která se mimochodem dostala k moci velmi pochybným a nedemokratickým způsobem, skutečně pravicová? Její hodnoty mi konzervativní filozofii příliš nepřipomínají. Zdá se že hlavní motivací tzv. "neokonzervativců" kolem Bushe (jeho samotného nepočítám, protože, jak je známo, nynější americký prezident není příliš inteligentní - stačí jen poslouchat, jak se vyjadřuje - a nechává se ovlivňovat lidmi, kteří stojí v pozadí) je "TEĎ CHCEME MÍT GLOBÁLNÍ POLITICKOU A EKONOMICKOU MOC MY" - bez ohledu na demokracii, na zákony, na lidská práva. To je konzervativismus "Chceme ovládnout svět". Jaký je rozdíl mezi tímto postojem a postojem takového Brežněva?

Za "pravicovost" mnozí v ČR stále jak za komunismu považují "manifestační podporu vládnoucí ideologii". A tam, kde lezli dříve kamsi Brežněvovi, nyní provádějí tutéž rektální speleologii vůči Bushovi. Fascinuje mě, jak silné náboženské rysy má toto "manifestační přihlášení se k Naší Pravdě", která je přitom myšlenkově úplně prázdná. Musíte věřit všemu, co pokleslého píše Mladá fronta Dnes, co vysílá ČT, případně televize Nova. Nesmíte si připustit jedinou pochybující myšlenku. Pochybovat, nezávisle uvažovat a kritizovat - to je "levicové". Odkdy, proboha?

Ale vážně, zkuste si někdy z cvičných důvodů definovat, z jakých podstatnějších myšlenek se vlastně skládá ona "pravicovost", kterou tak oddanně skloňují nejrůznější zastánci pravověrné probushovské víry. Obsahuje to například přesvědčení, že by měl existovat volný obchod, v němž by měly rovné slovo všechny podnikatelské subjekty? To sotva. Amerika praktikuje ochranářství a volné tržní principy prosazuje pouze tehdy, je-li to v jejím zájmu. Že by podstatou pravicovosti bylo dodržování základních demokratických občanských práv? Ale kdepak, americká vláda zavádí tajné vojenské tribunály. Že by podstatou pravicovosti byla veřejná kritika padni komu padni, jak ji třeba praktikuje britský týdeník Spectator (a vlastně všechny britské noviny)? Ale v českém podání to není nic takového v žádném případě: pravicovost znamená nekriticky věřit tomu, co se nám předkládá v mainstreamovém tisku a co nám v ČR říkají poslední dobou stále autoritářštěji vystupující politikové jako Stanislav Gross.

Myslíte si, že nemám pravdu? Tak mi, prosím vás, definujte, co je to v českém pojetí "pravice" a "levice", abychom konečně věděli, proti jaké politické filozofii se Britské listy tak systematicky prohřešují. Uvidíte, že vám to půjde dost ztěžka.