Tato vláda si udělila některé pravomoci, které zacházejí mnohem dál, než měly být pravomoci, které ve svém protiteroristickém zákoně schválil na její žádost před několika týdny Kongres. Nyní přicházejí zprávy, že generální prokurátor John Ashcroft uvažuje o tom, že liberalizuje předpisy, které zakazují FBI získávat bezdůvodně informace o domácích amerických náboženských a politických organizacích. Otcové Zakladatelé [amerického státu], kteří se právem obávali nezvládnutelné výkonné větve vlády, vytvořili složitý systém demokratické kontroly právě proto, aby to zemi ochránilo před prezidentem a jeho poradci, kteří se chtějí pro sebe zmocnit právě takovýchto pravomocí bez souhlasu parlamentu anebo bez zkoumání nezávislým soudem. Ascroft má tento týden vystoupit před senáním výborem pro soudnictví a to by mělo poskytnout senátorům z obou politických stran příležitost k tomu, aby vyjádřili své znepokojení.

Tajné zatýkání

Americká vláda má zajisté právo zatknout osoby, které pobývají v zemi ilegálně, a vyhostit je po soudním slyšení. Kdyby bývala federální vláda systematicky udržovala záznamy o návštěvnících USA, kteří neodjeli v době, kdy jim vypršelo vízum, bývalo by pro teroristy obtížnější provést útoky na New York a Washington. Avšak zdá se, že neexistují žádné důkazy, že se drtivá většina osob, zatčených kvůli porušování imigračních předpisů, dopustila něčeho jiného, a trest musí odpovídat trestnému činu. Místa, kde jsou tito lidé zadržováni, a ve většina případů i jejich jména, jsou veřejnosti utajována. Mezitím se hromadí vedlejší důkazy, že některé zadržované osoby jsou vězněny za krutých podmínek a mají jen omezený přístup k obhájci.

Ashcroft minulý týden trochu ustoupil od zatloukání informací a zveřejnil některé dosud chybějící podrobnoosti o 548 osobách, vězněných pro porušení imigračních předpisů, avšak stále odmítl publikovat jejich jména. Zveřejnil jména podrobnosti 93 osob, obviněných z většinou malých přestupků. Ale zdaleka to nebylo takové zveřejnění informací, jaké nynější sitace vyžaduje.

Vojenské tribunály

Vůbec není jasné, že má prezident pravomoc zakládat vojenské tribunály bez konkrétního svolení Kongresu. To, že v této věci reagovala vláda z vlastní iniciativy, je vážná věc. Kromě toho, že to narušuje princip oddělení pravomocí [tří větví americké vlády], mohlo by to ochromit právoplatnost každého jednání takového vojenského tribunálu. Precedens - Franklin Roosevelt použil tajné vojenské komise, které odsoudily osm německých sabotérů na americké půdě během druhé světové války - nás neuklidňuje. Tento proces, který mimochodem podpořil Kongres, byl trapnou akcí, jejímž cíle bylo vyhnout se řádnému právnímu procesu, a došlo k ní hlavně proto, aby se zakryla Rooseveltovo selhání, že neposlouchal, když se jeden sabotér pokusil přiznat a poskytnout informace o svých spolubojovnících.

Vojenské tribunály, které navrhuje prezident Bush, nemají skoro nic společného se skutečnou vojenskou justicí. Podle normálního vojenského práva nejsou procesy uzavřeny před veřejností, obžalované osoby mají právo se seznámit s veškerými důkazy, předloženými proti nim a nemohou být odsouzeni k smrti bez jednomyslného rozhodnutí důstojníků, kteří působí jako soudci. Žalované osoby se také mohou odvolat k vyšším vojenským soudům a k Nejvyššímu soudu. Bushovy vojenské tribunály mohou odsuzovat v tajnosti, mohou odmítat obžalovaným osobám důkazy o jejich vině a smějí odsuzovat lidi k smrti jen dvoutřetinovou většinou soudců.

Možná nejvíce znepokojující je to, že podle příkazu vlády není prezidentova pravomoc pohnat lidi k vojenským soudům omezena jen na obviněné teroristy, zatčené v zahraničí. Rozsah tohoto dekretu je překvapující. Dovoluje, aby byl po neomezenou dobu vězněn a souzen každý člověk, který nemá americké občanství, o němž se prezident rozhodne, že je to člen organizace al Qaeda, že se účastní na nějaké formě mezinárodního terorismu a nebo že poskytuje útočiště teroristům. Po 11. září byli Američané seznámeni s celou řadou majitelů domů a bytů, kteří ubytovávali muže, chystající se unést letadla aniž by si mysleli, že to nejsou studenti. Rozsah těchto pravomocí jasně ukazuje, jak velký je potenciál pro jejich zneužívání. To, že je americká vláda vypracovala takto široké, ochromuje důvěru v její sebeovládání.

Důvěra v soudy

Zdá se, že Bushova vláda vůbec nedůvěřuje americkému trestnímu soudnictví, že by dokázalo soudit teroristy otevřeně a spravedlivě, navzdory tomu, že prokurátoři úspěšně odsoudili muže, obviněné z prvního útoku na Světové obchodní středisko a z útoku na americká velvyslanectví v Keni a v Tanzánii.

Civilní soudy nejsou tak křehké, jak se vláda oává. Zaprvé, dlouhodobé federální zákony dovolují sanitizovat špionážní informace, takže je možno jich použít jako důkazů u soudu, aniž by se tím zkompromitovaly výzvědné metody.

Vláda neustále argumentuje, že i když jsou pravomoci, jichž se zmocnila, široké, nebude jich zneužívat. Prý jí máme důvěřovat. Tak ale americký systém nefunguje. Toto je národ, který byl vybudován na základě vlády zákonnosti, nikoliv na základě víry v dobrotu konkrétních státních úředníků.

V době, kdy se tento stát snaží vytvořit a udržet globální koalici proti terorismu nás vede Bushova vláda po cestě, která bezpochyby nakonec Spojené státy ztrapní a ohrozí naše postavení jako obránce mezinárodních lidských práv a globální spravedlnosti. Spojené státy, které neustále kritizují jiné země za to, že pořádají tajné procesy, a za to, že odmítají poskytovat politickým vězňům řádná práva, nyní porušují své vlastní normy. Není divu, že evropské země nechtějí vydávat žádné osoby do země, kde by musely čelit takovýmto tribunáům. Naše země ujišťuje svět, že důkazy proti Osamu bin Ladenovi jsou přesvědčivé, ale jestliže bude souzen v tajnosti, velká část světa v jeho vinu nikdy neuvěří.

Musí existovat jeden systém práva

Vládě se podařilo tak silně omezit občanské svobody bez odporu veřejnosti hlavně proto, že paralelní právní systém, který vytváří, se týká jen lidí, kteří nemají americké občanství. Ashcroft například nechce odposlouchávat rozhovory amerických vězňů se svými právními zástupci. Toto jsou speciální předpisy pro cizince a pro nás, místní občany to má znamenat, že se máme cítit bezpečnější.

Tato země skutečně zachází z lidmi, kteří nemají americké občanství, jinak než s Američany. Nejdůležitější je, že úřady mohou tyto lidi ze země vyhostit, pokud nedodržují podmínky svého vstupního víza. Ale právo na spravedlivý soudní proces, právo poradit se s právníkem bez přítomnosti vládních mikrofonů a ochrana před vězněním v tajnosti za minimální přestupky - to nemůže být omezováno jen na americké občany. Jsme přesvědčeni, že tato práva jsou právy všech lidí na světě. Naše historie je historií neustálého boje o to, abychom zabránili vládě rozdělovat jednu část lidstva od druhé a jedné té časti upírat tatáž základní lidská práva jako druhé. Teď není v žádném případě doba na tom abychom začínali porušovat práva lidí, jejichž jediným vztahem k mezinárodním teroristům je snad jen jejich sdílená národnost, náboženství nebo etnické zázemí.

Budeme posuzováni podle toho, jak dodržujeme své hodnoty nikoliv tehdy, kdy je to lehké, ale v tobě, kdy je to těžké. Svět se na nás dívá.